Husa jako perfektní antihrdina - bez zákonů, bez hranic

Prosím vás, nevíte, kam jsem si napsala ten úvod na recenzi? Nevzal jste mi ho někdo? Ne? No tak ale... kam mi ten text mohl zmizet? Ehm… kluci? Co dělá ta husa ve studiu? Počkejte, ona má můj začátek recenze! Chyťte ji, chyťte ji, než uteče!

Untitled Goose Game, logická hra, o které jste už pravděpodobně slyšeli, anebo přinejmenším viděli pár jejích memes. Pokud ale o tomto kusu umění nic nevíte, nebojte se, dá se celá popsat jedinou větou – je nádherné ráno ve vesničce a vy jste příšerná husa. Ano, to je vše. Sami vývojáři se divili, jak je možné, že se hra, kde hrajete... no, za husu, stala tak populární. Na druhou stranu, vaším jediným cílem je otravovat a ničit životy lidským obyvatelům vesničky, a kdo by to neměl rád.

Takže ano, jediné, co v Untitled Goose Game budete dělat, je vymýšlet, jak krást drahé předměty, štvát ostatní a jednoduše kazit dny všem lidem, které potkáte. K tomu budete mít silný arzenál zbraní skládající se z běhu, roztahování křídel, sbírání a nošení věcí v zobáku, ale především kejhání. A s takovou výbavou vylepšenou o váš – hráčův – mozek budete ta nejhorší husa, jakou kdy svět spatřil.

Během přibližně dvou hodin herního času projdete několik částí vesničky jako je pěstitelská kolonie, náměstí, rodinná zahrádka a restaurace. Ve všech budete rozsévat chaos podle velmi stručně napsaného to-do listu, který si kdykoliv můžete zobrazit. V něm budete mít vždy několik úkolů, přičemž se vám otevře ještě jeden poslední po splnění většiny z nich. Tento nový úkol vám po dokončení otevře cestu dále, do další oblasti vesničky a za dalšími nebohými dušemi, jejichž naděje a sny jdete rozšlapat svými oranžovými tlapkami.

A tím se dostáváme k jedním z mála problémů, které Untitled Goose Game skrývá. Ačkoliv je velmi zábavné být zlá husa a ničit den každému, koho potkáte, ve skutečnosti nemáte pořádně důvod něco takového dělat… Vaše úkoly jsou vždy stručně napsány jako takový malý vtip, který vám dojde, jakmile úkol splníte. Jenže po dokončení už akce často není nijak vtipná, protože jste jednoduše věděli, že se něco takového stane. Ano, naháněli jste toho kluka po náměstí, aby se schoval v telefonní budce, ale když už tam je schovaný… můžete na něj maximálně vítězoslavně kejhnout a zamávat křídly. Vtip už byl vyzrazen, a tak pokud nejste od přírody vtipálek anebo zlomyslný člověk, jediné, co z celé hry budete mít, je pocit spokojenosti, že jste ji sami dokončili.

Ruku v ruce s tím jde občasná nesmyslnost úkolů. A teď mě neberte špatně, většině úkolů jde jednoduše anebo s trochou přemýšlení celkem rychle přijít na kloub – možná až moc rychle. Ale prosím vás, poraďte mi, jak mám donutit toho farmáře, aby si nasadil slamák. Mám ho namočit? V pohodě, až půjde kolem rozstřikovače, zapnu vodu. Mám udělat piknik? Není problém, prostě ukradnu a tajně odnesu všechny věci ze seznamu. Ale jak ho mám k čertu donutit, aby si nasadil slamák?!

… Aha, takže když se bude ohýbat, musím mu ukrást čepici a pak s ní utéct… To mě vůbec nenapadlo, protože jsem mu nikdy nedala čas na to, se ohnout. Vždy spravoval nějaký můj nepořádek!

Jednoduše řečeno velmi lehce se vám může stát, že zatímco si budete užívat páchání neustálé škody, herní postavy nikdy nezačnou dělat akci, která je nutná pro splnění daného úkolu. Což samozřejmě je chyba hráče, ale… umí to být frustrující, protože vy jakožto hráč nemáte šanci jakkoliv zjistit, že děláte něco špatně, aniž byste se koukli na internet.

Ve výsledku je ale Untitled Goose Game něco naprosto jednoduchého a přitom kouzelného. Jako největší výhodu vidím fakt, že abyste si hru užili, nemusíte ji vůbec hrát. Stačí jen být pozorovatel a možná si ji i užijete více, než kdybyste se sami stali velkým bílým opeřencem. Tak jako tak, úkoly na vašem to-do listu jsou chytře zadané a umí být vtipné, i kdybyste náhodou byl náročný mrzout. Herní soundtrack sice většinu hry chybí, ale když už se spustí, nádherně podkresluje momenty a dokáže vás najednou okamžitě vtáhnout do hry. Škoda jen, že pouze na pár okamžiků.

Se vším, co jsem vám řekla, snad už vidíte obrázek zábavné a krátké hry, která je s láskou vytvořená. Samozřejmě má pár chybiček, ale rozhodně dokáže přinejmenším svou ojedinělostí předčít mnoho jiných dnešních titulů. A právě proto jí za Indiana udělujeme des - počkejte. Proč je v tabulce devět bodů? Ach jo, to se ta husa zase dostala do studia? Proboha, dobrá, devět! Devět z deseti bodů! Jak chceš, ty pitomý ptáku!