Death's Door je indie hack and slash hra od studia Acid Nerve, kteří stojí i za malým známým titulem Titan Souls. Pokud jste hráli ten, budete ve svém živlu. Vžijete se do role vrány, jež se stará o duše mrtvých. A to tím, že z nich nejdříve danou duši dostane silou. Tohle ale není něco, co děláte pro sebe nebo jako hrdinský čin... tohle je vaše práce. Dostanete zadání, seberete duši, donesete ji a dostanete zaplaceno, lepší už to nebude. 

Problém ale nastane, když je vám jedna duše ukradena a dokud ji nedostanete zpět, nejenže vás nečeká výplata, ale dveře do velkého děsivého světa zůstanou otevřené, což není dobré. Abyste tak svoji odcizenou duši získali zpátky, musíte pomoci tomu, kdo vám ji ukradl tím, že sesbíráte tři velké duše ze tří hlavních bossů.

Když už tak víte, o co se jedná, o příběhu už dál mluvit nebudu z jednoho jednoduchého důvodu. Death's Door je krátká hra, jejíž příběh je perfektně udělaný, plný humoru, ale i smutných momentů a čím méně toho víte, tím více si ji celou užijete.

Takže se přesuňme na to, co vlastně děláte. Váš vraní hrdina se musí dostat do tří lokací, prozkoumat je a otevřít dveře, aby získal speciální schopnosti, které vám postupně pomohou se dostat dál nebo najít i nějaká ta tajemství. Ať už to je oheň, bomby nebo speciální hák. Jakmile se dostanete na konec, čeká vás velký boss, kterého musíte porazit. A věřte mi, že to nebude lehké. 

Bossové otestují vaše reakce, paměť a především rytmus, protože každý pohyb a útok po vás vyžaduje, abyste uskočili ve správnou chvíli, nebo naopak zaútočili, když máte tu možnost. Stačí ale čtyři rány a jste venku ze hry. Léčení bohužel také není tak lehké a občas najdete pouze semínko ležící na zemi, které můžete zasadit do různě umístěných květináčů a život si tak doplnit.

U bossů ale tyhle květináče nejsou, takže jak říkám, čtyři rány a musíte znovu. Navíc někdy není boss tak úplně blízko místa, kde se oživíte, takže budete muset část lokace proběhnout znovu, s čímž vám ale pomáhají různé zkratky jako žebříky a výtahy.

Prozkoumávání je tak dost důležité, abyste zkratky nalezli, našli si nějaká ta semínka na léčení nebo dokonce nějakou tu novou zbraň, a prolézat každý kout se vám skutečně bude chtít, protože všechno vypadá tak nádherně.

Styl a grafické zpracování celé hry je naprosto mistrné, všechno se pohybuje tak plynule a lehce, světla podtrhávají atmosféru jednotlivých míst a cítíte takový podivný pocit klidu a harmonie ve světě, který je ovšem na pokraji zhroucení. Pohyby nepřátel jsou tak jemné a čisté, že víte okamžitě, co bude následovat a naučíte se, jak je překonat, a tak celá hra závisí jenom na vašich reflexech a zkušenostech, které nasbíráte.

A když nepřátele porazíte, dostanete jejich duše, které slouží jako vaše měna k vylepšení postavy. Ale moc toho vylepšování se nedočkáte, protože duší je málo a vylepšení stojí hodně. Když si ale nasbíráte duší dost, můžete si o něco málo zvednout svoji sílu, rychlost útoků a uhýbání nebo si zaplatit silnější speciální schopnosti. 

Nevýhodou je, že pocit zesilování vaší postavy je skutečně malinký, ale na druhou stranu se tak nemusíte bát, že bude nějak moc silná a až do konce zůstane Death's Door pořádnou výzvou.

Roztomilá grafika totiž může dávat pocit, že to nebude tak těžké, ale věřte, že v některých částech si budete kousat nehty, až uvidíte, jak vaše postava po desáté umírá. Nikdy jsem ale neměl pocit, že by to bylo až moc těžké nebo nefér. Po několika dalších pokusech jsem se vždy dostal dál a hru dohrál za krásných osm hodin. Poté mi ještě zbývalo pár těch tajemství k odemknutí a ještě nějaké ty boje navíc.

Ačkoliv ale na bojování jste sami, svět rozhodně není prázdný a potkáte mnoho přátelských postav, které vám na vaší cestě pomohou. Od chlápka s kotlem místo hlavy až po přátelského zpěváka. Každá postava má svůj vlastní charakter a zamilujete si je. Navíc, pokud budete dávat pozor, rychle si díky nim začnete skládat celý příběh tohoto podivného světa, kde vrány jsou v podstatě smrtkou. 

A úplně tou poslední částí hry jsou občasné hádanky, které nikdy nejsou tak moc těžké a jsou tam spíše jenom k tomu, aby se protrhla jistá monotónnost zabíjení nepřátel a museli jste občas udělat něco taky trochu jiného. Většinou stačí použít vaše speciální schopnosti a zmáčknout pár těch tlačítek, ale nikdy jsem neměl pocit, že to tam je navíc a vše tak funguje dobře. Takže k Death’s Door mám jenom jednu výtku.

Občas se ztratíte. To je všechno. Ne vážně, občas se vážně hodně ztratíte, což trochu kazí ten plynulý průchod hrou.

Death's Door není hra pro každého, neberte nás špatně. Pokud nemáte rádi těžké hry závisející na precizním časování a trpělivosti, tohle není hra pro vás. Pokud čekáte hru delší než osm hodin, tohle není hra pro vás, ale pokud hledáte krátkou, perfektně udělanou akci s nádhernou grafikou, úžasnou hudbou, skvělým designem postav a nepřátel a několika bossy, kteří vám dají pořádně zabrat, zkuste to.