Nacházíme se v době, ve které hry zdarma nemají žádný problém konkurovat placeným titulům. Toto tvrzení platí zvláště pro kompetitivní hry pro více hráčů. Nemáme problém podpořit vývojáře koupí nějakého rozšíření nebo placeného skinu u produktu, který je sám o sobě zcela zdarma. Na druhou stranu, když víme, že nás čeká spousta zábavy s kamarády, jsme schopni jít opačnou cestou a produkt si koupit. Tou placenou cestou jde i Concord, který se pokusil přidat se do rodiny slavných týmových stříleček. Většina z vás už ale tuší, že se mu to nepodařilo. Při otevřeném testování hry se některým hráčům nelíbila údajně zbytečná inkluzivita, ale nakonec se ukázalo, že opravdový problém tkví úplně někde jinde.

Studio Firewalk se se Sony rozhodlo, že nám dopřeje intenzivní PvP souboje 5 proti 5. V roli jednoho ze současně dostupných 16 žoldáků, známých jako Freegunners, se připojíte do boje o dominanci a nadvládu ve vesmíru. Her, které hrajeme z pohledu první osoby, a ve kterých bojuje tým proti týmu, máme v dnešní době opravdu hodně a věřím, že podobné tituly jako Valorant či Overwatch nikomu nejsou cizí.

Co jsou tedy ty hlavní plusy Concordu? Čím vyniká oproti konkurenci, která je zdarma? Často to nedělám, ale teď začnu grafikou, protože ta je u tohoto titulu naprosto úchvatná. A to jak na počítačích, tak i na konzolích. Detaily terénu, efekty schopností, propracovanost textur a samotné postavy jsou zpracovány na výbornou. Již při úvodním filmečku, který nás zasvětí do toho, co jsou Freegunners zač a proč se pouštějí do tak nebezpečných akcí, jsem byl uchvácen. Vizuálu napomáhalo i originální zpracování samotných postav, za které hrajete. Při prvotní ukázce hry si mnozí hned vzpomněli na Strážce Galaxie. A není se čemu divit – Concord se inspiroval sci-fi žánrem a retrofuturismem, který hře opravdu sluší. I přes tuto inspiraci je mnoho postav originálních, co se týká vzhledu a pocitu z využití jejich zbraní a schopností. Bohužel, překrásný vizuál je jediná opravdu silná stránka hry.

Ten klíčový problém je, že chybí ta správná motivace chtít titul hrát. Krásná grafika není zdaleka vše. Concord vám nabídne tři hlavní herní režimy. Jednak týmovou eliminaci zvanou Brawl. Ta může spočívat v počtu zneškodněných protihráčů nebo v počtu nasbíraných známek z mrtvol protivníků po vzoru Kill Confirmed z Call of Duty.

Dalším módem je Overrun. Jeho náplní je zabrat jedno nebo více míst se svým týmem a v daném cíli vydržet po určitý čas. Posledním, a zároveň hlavním módem, je Rivalry. Ten se liší tím, že pokud někdo zemře, nezrodí se až do dalšího kola. Cílem zápasu může být udržet jeden hlavní bod nebo sebrat hackerský modul a vydržet s ním na jednom ze dvou označených míst na mapě. Rivalry může trvat maximálně 15 minut, Brawl a Overrun jsou na 10 minut. Zvítězí tým, který bude mít splněno více úkolů během tohoto časového limitu. Co se týká hraní, tohle je v podstatě vše, co v Concordu můžete dělat. Tato náplň je dost prostá, dokonce chudší než v podobných titulech zcela zdarma. V podstatě můžete hrát PvP souboje v Destiny a ušetřit 40 eur.

Často si nákupy her obhajuji tím, že díky tomu zůstanu doma a peníze, které bych utratil třeba za pivo, spíše vyměním za pohodlnější zábavu s kamarády. V případě Concordu bych ovšem těchto peněz nelitoval ani za utracené pet lahve Braníku vypité nejbližším parku. Mou deprimovanost trochu uklidnila rozmanitost hrdinů a učení se jejich dovedností, abych se v příštím opakujícím se nudném zápase zlepšil. Jak jsem již předtím zmínil, hrdinové jsou zpracovaní velice důvěryhodně vzhledem k jejich zasazení do soubojů.

Momentálně můžeme hrát za 16 různých hrdinů, kteří se dělí do pěti tříd. Breacherové jsou silní jedinci schopní proniknout do nepřátelského týmu. Typickým příkladem je Star-Child, který se směle rozběhne a rozráží všechny kolem. Dále můžeme hrát za taktické hrdiny, kteří disponují schopnostmi, jež ovlivňují celkovou bitvu a zajišťují klíčové pozice. To dokáže třeba Lark svými výhonky, které dodávají spoluhráčům v okolí podporu v podobě rychlé střelby. Z této třídy se do týmu hodí i Daw, která poskytuje léčení. To se náramně šikne, protože se hrdinové neléčí sami a jsou závislí buď na místech, kde se objevují lékárničky, nebo právě na podpůrných hrdinech.

Na silné útoky z dálky je specialistka Vale se svou odstřelovací puškou, díky čemuž spadá pod třídu Ranger, stejně tak jako ostatní hrdinové zaměřující se hlavně na likvidaci z dálky. Pokud jste typ hráče, na kterého je spoleh a nebojíte se držet první linii a zajistit spoluhráčům bezpečí ve formě štítu či krytů, zaujme vás třída zvaná Warden. Posledním typem hrdinů jsou lovci, kteří používají neviditelnost či pasti. Typickým lovcem je Kyps, kterou jsem si oblíbil právě díky její neviditelnosti.

Hraní za jednotlivé hrdiny je zábava, ale ne dostatečná. Důkazem toho je hlavně počet hráčů na Steamu, který se během týdne propadl pod stovku. Zažil jsem mnoho startů různých her a nepamatuji si, že by některý z nich měl tak malou hráčskou základnu již po týdnu. Nedostatek hráčů má vliv na dlouhé čekací doby, které mírně zachraňuje to, že hra podporuje cross-play, což znamená, že proti sobě hrají hráči jak na počítači, tak na konzolích PlayStation 5, na které odhaduji větší hráčskou základnu než na počítačích. Ale i přesto jsem na vyhledání zápasu čekal nejednou i půl hodiny.

Studio Firewalk naprosto selhalo s placeným modelem. Vsadili totiž na jejich jedinou inovativní věc ve hře – na dnešní dobu poměrně originální live service. Ten měl být pravděpodobně podpořen možností sestavit si tým hrdinů. Můžete si zvolit preferovaných 12 postav a podle toho, kterou si vyberete, vám je přidána pasivní vlastnost k vybraným budoucím hrdinům. Tyto pasivní vlastnosti se každý týden obměňují, ale nejsou nic extra – přidají vám třeba rychlost střelby, rychlejší přebíjení či delší výdrž. Nebo můžete dostat i jinou variantu stejné postavy, která má jinou pasivní vlastnost. Ale tohle všechno by mohl být klidně bonus, který si otevřete určitým postupem na úroveň jako třeba v Call of Duty.

Další náplň live servisu, která má hráče pravděpodobně bavit, je poměrně zajímavě zpracované vyprávění toho, co se ve vesmíru kolem vás odehrává. Tím, že hrajete určité arény a hrdiny, se uvolní střípek příběhu o postavách a místech. Nápad je to výborný, ale pokud je hra založena na rychlých desetiminutových zápasech, logicky nemůže nikdo očekávat, že si hráči budou s chutí pročítat tuny textu. Tohle prostě nejde dohromady. Tento nápad by fungoval, ale v něčem, co už má zakořeněný příběh v tisících hráčích. Dokážu si tento koncept představit, kdybych hrál hru ze světa Duny a na rozsáhlé mapě bych nacházel papíry, které by mi uvolňovaly právě tyto cesty vesmírem, a já bych za odměnu dostal rozšíření příběhu, který by mě potenciálně mohlo zajímat. Ale v rámci Concordu je to asi na takové úrovni, jako bych si v McDonald's koupil Happy Meal a části jídla spolu s hračkou bych hledal po polovině Česka. Byl bych hladový a zcela jistě vytočený. V tomto případě originalita naprosto selhala. Live servis Concordu rovněž staví na tom, že každý týden se vám otevře další část příběhu a upraví se některé mapy. Ovšem jejich úprava je zatím naprosto minimální, alespoň dle toho, co jsem testoval. Zaznamenal jsem zatím jen změnu určitých průchodů nebo cíle na mapě. Osobně nechápu, čeho přesně ve Firewalk Studios chtěli dosáhnout, protože spousta těchto nápadů dohromady zkrátka nefunguje.

Dle toho, co jsme se mohli dočíst, mohl být problém i v tom, že členové studia rozhodně nedrželi za jeden provaz. Například jeden z bývalých vývojářů po vydání hry údajně prohlásil, že tým byl plný neschopných bláznů. Jiný, který si pochvaloval svou práci na první tříáčkové hře, agresivně odpověděl na komentář jednoho hráče. Ten se akorát jeho chloubu snažil držet při zemi. Dostat na takový komentář obdobně neprofesionální odpověď je přinejmenším zarážející. Neprofesionalita, jak se ovšem ukázalo, se ale objevovala i na vyšších pozicích. Vysoce postavená vývojářka Lisa Brown žádala, aby ji zaměstnanci z nižších pozic nazývali „Profesorem“, přestože neměla žádnou akademickou kvalifikaci. Dokonce se údajně snažila na sílu prosazovat nevhodné ideologie ve firmě. Tato špatná atmosféra se pravděpodobně promítla v nedostatcích hry.

Vysoká technická kvalita s nezajímavou inovací rozhodně není něco, co by dnešní hráči chtěli. Bitvy mi svou dynamikou připomínaly potyčky ve hře Brawl Stars, která ovšem staví na naprosté jednoduchosti a hlavně na dostupnosti a rozmanitosti, i přesto, že je akce rychlá. Tohle Concord postrádá. Vývojáři mohli jednoduše vzít pěkně zpracované postavy a nechat je bojovat proti sobě, a to vše schovat za battle pass, stejně tak, jak to aktuálně dělá třeba Valorant, Rainbow Six: Siege nebo jak to plánuje udělat Marvel Rivals. Je to sice stále opakující se koncept, ale funguje u takových her nejlépe. 

Podezírám vývojáře Concordu z toho, že titul měl být původně zdarma. Ale v určité chvíli si řekli, že to prostě zkusí prodávat za peníze. Jak jsme ovšem zjistili, tenhle tah jim vůbec nevyšel. A tím teď nemyslím pouze zmiňovaný počet hráčů, ale fakt, že Sony za hru vrací peníze. A co víc, dokonce je v plánu vypnout servery hry. A to už teď v pátek.

Z oficiálního blogu PlayStationu se dozvídáme, že tohle nemá být úplný konec a vývojáři nyní prozkoumají další možnosti, jak hru v budoucnu vrátit. Ale ať už se vrátí v jakékoliv podobě - nebo jestli vůbec - jedno je jisté. Concord je oficiálně naprostým propadákem a definicí navoněné bídy, který podle nás s aktuální konkurencí nespasí ani přechod na free-to-play model.