Dělat hry na téma filmů, seriálů či snad knížek je stále velmi oblíbený koncept. Ovšem jak už je mezi námi hráči zvykem, jakmile slyšíme slovo adaptace, tak se nám ježí všechny chlupy na těle a není se čemu divit, protože to mnohdy dopadá katastroficky. A tady máte 10 příkladů, kdy to dopadlo přesně tak.

Skvělých her o agentovi 007 je mraky, ale 007 Legends sem rozhodně nepatří. Hra dopadla tak bídně, že pro studio Eurocom, které za titulem stálo, bylo vydání osudným. Přitom nápad, že se na 50. výročí filmové série vydá titul, který nás provede půl stoletím Jamese Bonda, nezněl vlastně tak špatně. Titul byl zaměřen na filmovou ságou od samotných počátků až po nejnovější počin Skyfall, který mířil do kin. Jamese Bonda ztvárnil Daniel Craig, což by vlastně nemuselo být nic špatného, kdyby se vývojáři nerozhodli ho umístit do všech příběhů a je jedno, jestli těch aktuálních, nebo dávno minulých. Tím to ale vše jen začínalo. Hra na agenta 007 připomínala více nový díl Call of Duty a v samotném jádru se jednalo spíš jen o tupou střílečku, než o zajímavý průlet historie Jamese Bonda. Grafika na svojí dobu už taky za moc nestála a dopadlo to tak, že od té doby jsme se plnohodnotné hry z univerza Jamese Bonda už nedočkali. Tedy prozatím.

Série The Walking Dead se na herní scéně už párkrát objevila a úžasně zpracovaný příběh od Telltale Games dokázal, že herní adaptace slavných jmen můžou dopadnout více než skvěle. Ovšem pak tady bylo Walking Dead: Survival Instinct, a všichni si mysleli, že nic horšího nemůže herní Walking Dead postihnout… omyl. V prosinci minulého roku vyšlo v tichosti The Walking Dead: Destinies. Původní nápad téhle hry zněl naprosto skvěle. Prožijte příběhy ze seriálu, ale změňte chod dějin. K tomu všemu měli i oficiální licenci AMC, takže proč ne? Jenže už z traileru se dal čichat problém, a finální výsledek byl… katastrofický. Grafika vypadá jak z dob PlayStation 2. Podoby postav jsou při nejlepším diskutabilní, a ty animace? Ano, opravdu se jedná o hru z roku 2023. Navíc největší lákadlo, tedy ona změna událostí, nebyla víc než jen trapný marketingový tah. Změn bylo naprosté minimum, a když už jste se museli rozhodnout, zda náhodou přežije postava, která měla v seriálu zemřít, tak následně jen nahradila toho, kdo umřel. Tedy i dialogy zůstaly téměř zachovány. Ano, pod tohle se podepsala stanice AMC, tohle je skvělý důkaz, jak moc to jde poslední roky se sérií z kopce.

V roce 2004 se měli hráči dočkat zážitku, který tady ještě nebyl. 3D bojovku nejnovější generace, která měla kombinovat to nejlepší z Tekkena a Mortal Kombat. K tomu se navíc mělo jednat o adaptaci známého Fight Club, nebo u nás Klub rváčů. Jenže hra vyšla až 5 let po vydání filmu… což je trochu pozdě. Ale co, tak aspoň si mohli dát vývojáři pořádně záležet a přinést nám parádní titul plný povedených soubojů. Až na to, že vůbec. Tohle byl skvělý příklad toho, jak se někdo snaží vyždímat ze slavné značky i ten poslední cent. Hra je až primitivně… trapná. Už na tu dobu je technicky zastaralá, plná nedodělaných mechanik, které kopíruje z jiných bojovek té doby… a to vlastně ještě ani ne tak dobře. Souboje se opakují pořád dokola, animace jsou chabé, a celá hra, i přesto, že obsahuje 15 postav, nabízí pouze 3 bojové styly… skóre 36 % na Metacritic mluví samo za sebe. Dokonce i vzhled hlavních hrdinů z filmu je odfláknutý, a to by měl být asi ten největší tahák.

Catwoman z roku 2004 od DC je asi jeden z nejhorších superhrdinských filmů všech dob. A hra, která vyšla jen o den později po premiéře filmu, následuje jeho příkladu. Odfláknutý titul, který se velmi chabě snažil inspirovat Tomb Raiderem. Animace za moc nestály, grafika na tehdejší poměry už taky ne, a mise se velmi nápadně opakovaly. Další z řad špatných rozhodnutí byly pak souboje. Někoho totiž napadlo, že je dobrý nápad nechat hrdince bič, kterým nemůžete nepřátele zabít, ale místo toho ho jen musíte bičem vystrčit ze scény. Příšerné rozhodnutí, které z již tak nudné hry udělalo titul, který nebavil nikoho. Hřebíčkem do rakve pak byly skákací pasáže, kdy příšerné ovládání napomohlo tomu, aby se hra stala nejen nudnou, ale také naprosto frustrující. Není se tak čemu divit, že studio Argonaut Games, které za vývojem stálo, propustilo po vydání 100 zaměstnanců a nedlouho poté se také zavřelo.

Jestli vám nic neříká jméno Uwe Boll, tak škoda, přicházíte totiž o pořádný kus kinematografického zážitku. Boll je výjimečný režisér, který dokázal, že jsou 3 způsoby, jak adaptovat hru na plátna kin: dobře, špatně a po „Bollovsku“. Mezi jeho počiny patří například film Far Cry nebo Postal, které dopadly… no po „Bollovsku“. Jenže karta se náhle obrátila, když v roce 2009 vyšla stejnojmenná hra Tunnel Rats: 1968 podle Bollova filmu. Zrovna tenhle film se dá řadit mezi to lepší, co Boll vyprodukoval, ovšem to samé se nedá říct o hře samotné. Hra nás zavede do hrůz Vietnamské války, kdy děj navazuje na konec filmu. Jenže titul je plný chyb, grafika je příšerná a hratelnost stojí za starou belu. Ani příběh tomu nepomohl. Kontroverzí na závěr pak bylo, že hráč si obnovoval zdraví tím, že uřezával uši mrtvým vojákům. Tam, kde měla být hrůza z pastí a úzkých tunelů, zbyla jen hrůza z toho, jak se to hraje.

Mysleli jste si, že Fight Club bude nejhorší bojovka na tomto seznamu? Omyl, protože na scénu přichází Shrek: Fairy Tale Freakdown. A asi se teď stejně jako my ptáte proč? Protože Shrek je prostě ikona a každý si přál vidět Shreka v WWE zápasech. Tedy nepřál a v tom je ta potíž. Hra byla vydána čistě na Game Boy Color, což dosti omezilo její možnosti a jde to znát. Pokud by vás ale i tak zajímalo, jak by dopadl souboj princezny Fiony a perníčka na chůdách, tak nezoufejte, protože tahle hra vám dá na všechny vaše otázky vašeho dětství jasnou odpověď. Mimo toho ale ovládání bylo příšerné, pohybů byl naprostý nedostatek a AI protivníků naprosto tupá, což je problém, když ve hře nebyl multiplayer. Někteří recenzenti se to nebáli označit za handheldové utrpení.

Jak je vidno, tak DC má celkem problémy s děláním dobrých her podle jejich seriálů. Jasně, najdou se výjimky (díky, Batmane), ovšem je tu i řada naprostých propadáků. A ne, teď se nebudeme bavit o Suicide Squad… Ale o hře Superman: The New Superman Adventures, nebo také nazývané Superman 64, protože hra vyšla na Nintendo 64 roku 1999. Kdo by si nepřál být Supermanem? Lítat si po městě, mlátit padouchy a no… být prostě super. Tak přesně tohle vám hra Superman 64 nenabídne. Místo toho jsme dostali létání skrze obruče na čas a ovládání, že by si z toho jeden vytrhal vlasy. Dříve nebylo nic neobvyklého, že ke každému jen trochu významnému filmu vyšla i videohra, přece jen byl vývoj o dost levnější než je tomu teď. Ovšem tady se šetřilo naprosto všude. Úrovně se opakovaly, technické problémy, špatná kamera a na tu dobu špatná grafika měly za následek to, že i dnes je hra považována za jednu z nejhorších her herní historie.

Jenže třeba Superman je už stará hra, takže někdo by mohl namítat, že prostě tehdá se ty hry dělaly jinak. Jenže ono se to děje bohužel i dnes. Krásným příkladem je Avatar: The Last Airbender - Quest For Balance. Na první pohled to vypadá jako hra pro PlayStation 3, ale ne. Tohle je hra vydaná v září minulého roku. Animace jsou naprosto otřesné, grafika je snad ještě horší, a všechno to působí tak nějak… odflákle. Člověk by čekal, že když už budete hrát za avatara, vládce všech čtyř živlů, tak aspoň ty souboje by mohly být zábavné, jenže ani to se nekoná. Místo toho ovládáte v aréně jednu z postav a klikáte na dvě tlačítka, zatímco jiné postavy stojí na místě a koukají na vás, dokud je zase nezačnete ovládat. Dokonce i The Legend of Korra z roku 2014 mělo zábavnější souboje, a ani to není úplně zářný příklad povedené hry. Ovšem zpátky k Aangovi. Úrovně jsou prázdné, a pohyb po lokacích odfláknutý. V rozhovorech chybí dabing, a celá hra je více postavená na hádankách než na příběhu. Fanoušci Avatara, toho s šipkou, a ne toho modrého, si tak budou muset počkat na další pokus o dobrou hru z tohoto prostředí dalších 10 let.

Předposlední titul tohoto seznamu taky vyšel v loňském roce a dá se řadit mezi ty nejhorší hry, které kdy spatřily světlo světa. Pokud vám minulý rok zrovna tahle hra unikla, tak bychom se hodně divili, protože tímhle se bavil celý herní svět. Skull Island: Rise of Kong je adaptací slavného King Konga… i když po zhlédnutí gameplay záběrů se těžko věří, že tohle by měl být ten King Kong, kterého známe. Skull Island ne jen, že na rok 2023 vypadá příšerně, on se i příšerně hraje. Je to prostě nudné, level design je příšerný, a… a tohle je něco, kde si vůbec říkáte, jak něco takového mohl někdo s klidným svědomím vydat a jak tomu mohl dát někdo ochrannou známku. Když už nic jiného, tak nám tady zbude kromě aspirace na nejhorší hru roku 2023 i jeden z nejhorších titulů vůbec, a hromada memů, hlavně tedy těch memů.

Rovnou říkáme, že nechceme říct, že Gollum byl horší než Kong, ten nejde jen tak překonat, ale spíše jde o to, že Gollum byl větší zklamání. Už od prvního traileru nám bylo jasné, že tohle nebude žádný zázrak. No dobře, spíše jsme se už předtím báli, co z toho vyleze, a dopadlo to asi tak, jak jsme si všichni mysleli. Hra nám předvedla špatnou hratelnost, hromady chyb a bugů, a ta grafika? Kdo si mohl říct, že tohle vydat v roce 2023 je dobrý nápad? Fanoušci Tolkiena a vlastně i herního průmyslu byli ani ne tak zklamaní, jako spíše smutní. Tohle se takovým příběhům zkrátka nedělá. Není se tak čemu divit, že následně po vydání to Daedalic Entertainment, které za Glumem stálo, vzdalo.

Ovšem nebojte, my to nevzdáváme, a proto se uvidíme i u další topky zase příští týden. Pokud chcete vědět víc o studiích, které se kvůli jedné hře rozpadly, stejně jako Daedalic Entertainment po vydání Golluma, tak se podívejte na minulou topku 2 týdny zpátky.