Vánoce se nám pomaličku blíží a my jen doufáme, že již pomalu nasáváte tu vánoční atmosféru kolem vás. Koledy nám kolem znějí, cukroví se pomaličku chystá a dokonce i ten sníh jsme na chvilku viděli. A co by mohlo být lepší, než si zpříjemnit atmosféru nějakým krásným vánočním titulem. A právě proto jsme tady my, abychom vám ukázali, jaký hrám se na letošní Vánoce rozhodně vyhnout, pokud si nechcete kazit kouzlo vánoční. Dnes to totiž bude o těch nejhorších vánočních hrách, které dokázal herní průmysl vyprodukovat. 

Sponzorem pořadu je klávesnice Corsair K70 CORE RGB.

Pojďme se na začátku přenést do dávné minulosti. Do dob, kdy byly hry ještě v plenkách. Japonci si očividně představovali Vánoce trochu jinak než my teď. Píše se rok 1987 a v Japonsku vychází hra Santa Claus no Takarabako. 

Kromě toho, že se jedná dosti krkolomný název, se jedná o jednu z nejdivnějších her, která kdy s vánoční tematikou vyšla. Protože co může být vánočnějšího než herní automaty, ruleta, kostky nebo bingo? A když už se jedná o ty Vánoce a doma je celá rodina, tak proč se omezovat na jednoho hráče, když si můžete točit automaty všichni hezky pospolu? Jo, a málem bychom zapomněli, že kromě toho jste si mohli vytvořit vlastní virtuální vánoční přání. No není to hezké? Přece jen to má vánoční atmosféru.

Když už jsme u těch šíleností a společenských her, tak víte, co se stane s elfy, kteří se vzepřou vůli Santy? Ano. Hádáte správně, samozřejmě, že se z nich stanou bowlingové kuželky. To snad ví každý. Elf Bowling zní jako hra pro celou rodinu, mladé i staré. Všichni si chtějí hodit koulí po chudácích elfech, no ne? První díl - ano, z nějakého záhadného důvodu první - vyšel už v roce 1998 na PC. Věřte tomu nebo ne, tahle šílená série měla hned osm dílů. Očividně tehdá někoho velmi bavilo terorizovat malé elfy. Ovšem co je na tom celém asi největší bizár, je to, že jsme se v roce 2007 dočkali dokonce i filmu. Ano, Elf Bowling the Movie: The Great North Pole Elf Strike je něco, po čem toužil celý svět. Jak se dalo čekat, tak hodnocení 1,9 na IMDb mluví asi za vše.

Nejen film, ale především hra byla extrémně nudná pro dospělé a příliš násilná pro děti. Pro koho tedy tento titul byl stvořen se tak asi nikdy nedozvíme. Naše teorie do té doby je, že sloužila k praní peněz.

Pojďme se ovšem přesunout od bizáru k ještě většímu bizáru. Přemýšleli jste někdy nad tím, co na nás asi chystají krocani za to, že v Americe se z nich stal sváteční oběd? Že ne? Asi byste pomalu začít měli. 

Ve hře The Turkey of Christmas Past se totiž vtělíte do role jakéhosi mutanta kočky a člověka a půjdete krocaní partu vybít do jejich vlastního hradu. Zní to šíleně? Asi jo, ale kromě toho se jedná o naprosto nudnou divno-hru s absolutně zvláštním smyslem pro humor a divným level designem. Pokud je tohle vaše představa jak prožít vánoční večer, tak je tady očividně něco hodně špatně. Co přijde dál? Útok kaprů? 

Pamatujete si ještě film Elf? Respektive v českém překladu Vánoční skřítek, ve kterém hrál Will Ferrell? Film pojednával o člověku, kterého vychovávali Santovi skřítci a poté, co se dozví, že není skřítek jako oni, vydává se do ruchu New Yorku hledat svoji biologickou rodinu. To asi nezní jako ten nejlepší námět na hru, co? Ano, očividně ne, protože pokus se hrou Elf: The Movie z 2004 dopadl naprostou katastrofou. A ano, opravdu se jedná o hru, nikoliv o film, jak se nám snaží samotný titul hry nakecat.

Gameplay byl příšerný, pořád dokola vám hrála jen jedna a ta samá hudba a celé to vypadá už na první pohled tak nějak špatně. Ve světě videoher to žádný úspěch nebyl a asi to je důvod, proč o této hře nejspíš slyšíte dneska poprvé a dost možná i naposledy. Takto to dopadá, když se někdo chce přiživit na filmu, který měl úspěch. Možná měli začít u toho, aby to mělo lepší jméno. Ale pořád to není tak matoucí jako High School the Musical: The Musical: The Series.

Podobně jako u Elf: The Movie se pokusili i vývojáři z Konami využít světově proslulého filmu, a vytvořit tak videohru na motivy známého Grinche, který se zrovna ve stejnou chvíli kradl i na filmová plátna po celém světě.

Hra vyšla na konci listopadu roku 2000, a to dokonce týden před premiérou filmu, na PlayStation 1 a o pár dní později i na PC. Titul měl skvělé předpoklady na to stát se hitem Vánoc. Ale jak již jistě víte podle videa, na které se koukáte, tak žádná hitparáda to nebyla. Hra sice na tehdejší poměry dokázala zaujmout celkem fajn grafikou, ale nudná hratelnost, nevyvážená obtížnost v úrovních a celkem velké množství bugů, glitchů a kostrbatých animací mělo za následek to, že Grinch si do hráčských srdcí cestu nenašel. Ani licence na známý obličej Konami nepomohla a jejich hra upadla do vánočního zapomenutí. Tam, kde videohra selhala, tak film zabodoval na plné čáře. Takže alespoň jeden Grinch měl úspěch.

Do Vánoc zbývá už jen jeden den a jediný, kdo může zachránit jejich kouzlo a svět před zlem, je Santa Claus. Ten je ovšem unesen a musí utéct dostatečně rychle na to, aby stihl rozdat radost a dárky všem hodným dětem. Tak tohle je epická zápletka naprosto neepické hry Santa Claus Saves the Earth. 

Kromě dosti šíleného příběhu čekalo na hráče v roce 2002 jen utrpení v podání příšerného ovládání, otřesné grafiky a… no… Santy, co mlátí své nepřátele pytlem. Samozřejmě tím s dárky. Kromě toho tady máte tupé nepřátele, tupou zápletku a vlastně naprosto tupou hru s příšerným designem, která využila Vánoce jen jako tahák. Jo, a ještě abychom nezapomněli: Santa v téhle hře zachraňuje Vánoce, ne svět. Takže vlastně už jen samotný název hry je lež.

Měli jsme tu zloděje dárků, uneseného Santu, elfa… Co nám to jen do toho seznamu vánočních bytostí chybí? Už víme! Co takhle vražedný sněhulák? Představte si prvního DOOMa, vemte svoji vánoční představivost a zkombinujte tyto dvě věci do jedné a voilà! Vyjde vám Terror In Christmas Town. Tentokrát nebudete v roli Santa Clause zachraňovat sami sebe, ale v roli vražedného sněhuláka s těžkým arzenál zbraní se vydáte zachránit Santu. Jenže hromady krve asi do hry o Vánocích nepatří, není-liž pravda? Místo potoků krve tak budete své protivníky měnit na sněhuláky, což je možná osud horší než smrt.

Samotná premisa hry vlastně nezní tak špatně, ale zbytek? Jednalo se o celkem levnou napodobeninu DOOMa, kde budete běhat v naprosto nudných kulisách a bezmyšlenkovitě střílet do obdobně naprosto bezmyšlenkovitých nepřátel. Hra navíc neměla žádný soundtrack, takže si to sami představte. 

Terror In Christmas Town vlastně nebylo tak příšerné, ale naprosto dokonale s k této hře hodí meme: Mami, koupíme si DOOM domů? Ne, už máme DOOMa doma.

Jestli by se tento meme dal použít ještě jednou, tak je to přesně u našeho dalšího titulu. Christmas Country z roku 1996 je úplně přesně stejný případ jako Terror In Christmas Town. Akorát se tentokrát vývojáři nesnažili vykrást DOOMa, ale Maria. Na jednu stranu je na tuto hru těžké být zlý, když víme, že vývoj celého titulu trval jen 3 měsíce. Ale hej, tohle je přesně ten případ, kdy přijdou vývojáři, hodí všude po mapě sníh, udělají malý reskin hlavního hrdiny, sem tam hodí vánoční stromek a je to. Navíc je to další titul, který nemá hudbu. Takže si takto sedíte v obýváku, na své ultraveliké 50cm TV si hrajete sněžný reskin Maria a jediné, co slyšíte, je ťukání do ovladače. Přesně ta vánoční atmosféra, kterou očekáváte.

Poslední hru na našem seznamu byste pravděpodobně stihli dohrát ještě rychleji než zhlédnout tohle video od začátku do konce. Rudolph the Red-Nosed Reindeer vyšla v roce 2010 před Vánoci na konzoli Wii a měla to být ultimátní hra pro celou rodinu… Jenže to tak nějak nedopadlo.

Tahle party hra totiž obsahuje čtyři minihry, ve kterých budete zdobit stromek, péct cukroví, balit dárky a v neposlední řadě je roznášet. Každá minihra vám zabere tak dvě minuty a o zábavnosti tohoto herní počinu se dá jen spekulovat. Bohužel tady výčet nedostatků nekončí. Problém byl také v zrnité grafice, ze které některé hráče bolela hlava, a jelikož se jednalo o „ultimátní párty titul“, tak maximální počet hráčů pro jednotlivé hry byli dva hráči. To přece dává rozum. Prostě naprosto dokonalý titul do každé domácnosti. Skvěle to dokládá třeba i recenze IGN, kteří udělili hře známku 1,5/10. Holt další hra, která se snažila využít slavného jména Rudolfa s červeným nosem.

My doufáme, že vaše Vánoce budou lepší než jakýkoliv z těchto titulů. Plné dárků, řízků, cukroví a i té herní pohody. Pokud i vy máte nějaké herní a vánoční zklamání, tak se určitě o něj podělte s námi v komentářích a my se uvidíme opět u dalšího žebříčku.