Není ničím neobvyklým, že se nově vydaná hra prostě nepovede. Ať už to byl špatný design, nadměrná očekávání nebo kdo ví co ještě. Jenže někdy se nově vydaná hra pokazí natolik, že to vyústí až v zavření samotného studia, které za hrou stálo. A přesně na TOP 10 takových příkladů se dnes podíváme.

Sponzorem epizody jsou herní sluchátka Yenkee Vector.

Core Design je dnes už pouhou legendou, ovšem dříve se jednalo o známý vývojářský tým, který byl navíc považován za jedno z nejlepších herních studií 90. let. Jedná se totiž o vývojářský tým, který přivedl k životu světoznámou archeoložku Laru Croft. Ta ovšem paradoxně stála nejen za největším úspěchem studia, ale nakonec i za jeho zánikem. První díl ze světa Tomb Raider vyšel v roce 1996 a následně se fanoušci série mohli dočkat nového dílu každý rok. To se ale změnilo v roce 2003, kdy vyšel Tomb Raider: The Angel of Darkness. Nový díl sice sloužil jako přímé pokračování, ovšem šel krapet odlišnou cestou a chtěl více konkurovat novějším akčním hrám své doby. Hráči se tak dočkali nové stealth mechaniky nebo třeba ukazatele výdrže.

Už samotný vývoj byl značně komplikovaný a kvůli časovému presu se hra uspěchala a značná část nápadů musela být nakonec vyřazena. Jak už asi tušíte, vydání v roce 2003 dopadlo bídně. I přes relativně slušné prodeje v prvních týdnech byla hra kritizována za špatný technický stav, grafiku či nové mechaniky. Popularitě franšízy navíc nepomohly ani filmy s Angelinou Jolie. Vše to nakonec vyústilo do takového stavu, že z následných pokračování sešlo, většina vedení týmu odešla a vydavatel Eidos Interactive převedl další práva na pokračování Lary Croft do dceřiné společnosti Crystal Dynamics. Core Design ještě sice zůstaly nějaké projekty, ovšem ty ze světa Tomb Raider nikdy nebyly dokončeny a studio pomaličku začalo chátrat. Trvalo to následně ještě dalších 7 let, než se studio oficiálně zavřelo, ovšem právě od vydání Tomb Raider: The Angel of Darkness studio upadlo do těžké krize, kde ještě vydali 2 hry na PSP, ale k ničemu velkému se už nikdy nedostali.

O herní společnosti Flagship Studios jste pravděpodobně na rozdíl od Core Design neslyšeli a není se čemu divit. Ovšem v roce 2003, kdy studio vzniklo mělo před sebou velkou budoucnost. Vývojářský tým se skládal z veteránů studia Blizzard, kteří za sebou měli hry jako Diablo, Warcraft nebo Starcraft. Ovšem jejich první a zároveň poslední titul Hellgate: London dopadl… katastrofálně. Přitom nápad to mohl být zajímavý. Hra stavěla na základech Diabla, ovšem ve 3D a z pohledu třetí osoby. Příběh se odehrává v postapokalyptickém Londýně zamořeném démony.

Na rozdíl od jiných stříleček té doby ale zahrnovala RPG prvky a možná i díky tomu měl titul velká očekávání po jeho představení. Jeho vydání v roce 2007 ale nebylo to, co asi vývojáři očekávali. I přes slušné recenze se nejednalo o žádný prodejní trhák a funkce předplatného v hodnotě 10 eur měsíčně, které zvýhodňovalo platící hráče, na popularitě nepřidalo. A tak se stalo, že v roce 2008, jen rok po vydání, muselo studio vyhlásit bankrot. Studio tak skončilo dřív, než stihlo vlastně pořádně začít. 

O něco lépe ale dopadlo studio Free Radical Design. To bylo založeno v roce 1999 poté, co část vývojářů odešla z Rare. Nově založenému tým vývojářů se věštila velká budnocnost. Ještě aby ne, když značná část vývojářů stála například i za tituly jako GoldenEye 007 nebo Perfect Dark. Rok na to už svět spatřil nový titul TimeSplitters pro PlayStation 2, který sklidil skvělá hodnocení. Následně se v roce 2002 dočkal herní trh i pokračování v podobě druhého dílu a vývojářský tým splil očekávání herního trhu. To by ale nesmělo přijít Star Wars: Battlefront III, na kterém studio od roku 2006 do roku 2008 pracovalo, a které bylo ukončeno už téměř na konci vývoje.

Zdrcené studio poté vydalo v roce 2008 střílečku z pohledu první osoby s názvem Haze. Ta měla velká očekávání a ne nadarmo se jí říkalo „zabiják“ Halo. Ovšem místo toho jsem se dočkali mdlé střílečky se slabou zápletkou, nevýrazným vizuálem, hromadou chyb a vlastně celá hra byla přinejlepším průměr své doby. To už byl hřebíček do rakve Free Radical Design a studio zkrachovalo. Na záchranu přišel Crytek, který si nebohé vývojáře vzal pod svá křídla. I ten se ale v roce 2014 dostal do finačních problému, a tak nechal tým rozpustit. Studio se znovu na scéně objevilo v roce 2021, aby v listopadu 2023 mohlo být opět zavřeno.

Dalším neméně nadějným studiem bylo i studio Silicon Knights. To v 90. letech a na přelomu tisíciletí vydalo hry jako Blood Omen: Legacy of Kain, Eternal Darkness: Sanity's Requiem a spolupracovali i na remaku Metal Gear Solid: The Twin Snakes. Jenže vše se změnilo v roce 2008 s vydáním hry Too Human, ta měla už od začátku řadu problémů, ovšem asi tím nejvýznamnějším byla volba Unreal Engine 3 od Epic Games. Zde to došlo až tak daleko, že vývojáři žalovali Epic Games za údajné dodání nedostatečně funkční verze Unreal Enginu. Proto si vývojáři museli engine sami upravovat a Epic s nimi odmítal tyto problémy komunikovat.

Tohle se samozřejmě jen špička ledovce, ovšem žaloba nic nezměnila na tom, že celé Too Human, které kombinovat severskou mytologii se sci-fi prvky, bylo finanční propadák. Titul si odnášel spíše průměrné hodnocení a i když se nejednalo o nejhorší titul své doby, tak finanční situace s žalobou Epic Games předznamenala zkázu celého studia. Finální hřebíček do rakve byl poté fakt, že soud zjistil, že Silicon Knights použil kód od Unreal Engine 3, kvůli kterému se mimochodem soudili, k vývoji X-Man: Destiny z roku 2011, na který neměli povolení.

Eurocom už vám dnes asi taky nic moc neřekne, ale věřte, že se jednalo o obrovské studio, které za sebou mělo celou řadu zajímavých titulů. Jejich hlavní doménou byly licencované hry. Stojí například za různými porty Mortal Kombat, oficiálními olympijskými tituly nebo i různými hrami od Disney. I přesto, že to nikdy nebyly žádné hitovky, studio mělo za sebou i pár úspěšných her ze série Jamese Bonda. A asi i proto dostali možnost pracovat na Bondovce 007 Legends, která měla přijít na výročí 50 let Jamese Bonda v kinech.

Jenže jak už bývá zvykem, tak vydávat hru na nějaké výročí je často recept na katastrofu a 007 Legends nebylo žádnou výjimkou. Hra měla být jakýmsi průřezem celé historie agenta 007, takže každá epizoda hry měla být oslava různého filmu. Jenže to nedávalo tak úplně smysl, hlavně poté, co se vývojáři rozhodli využít do všech etap historie Jamese Bonda Daniela Craiga, který ztvárnil tuto legendární postavu v té poslední. 007 Legends byl po kritické stránce naprostý propadák. Bondovka více než cokoliv jiného působila spíše jako zastaralá předělávka Call of Duty. Hra byla propadák na všech frontách, a tak se stalo, že o dva měsíce později muselo studio vyhlásit bankrot.

Danger Close Games nebo také EA Los Angeles nebo také DreamWorks Interactive. Studio si od svého založení v roce 1995 prošlo řadou změn, ovšem ať už byl název jakýkoliv, tak právě oni stojí za známou sérií Medal of Honor, díky které se proslavili. V roce 2000 je bere pod svá křídla EA, kde se z původního DreamWorks Interactive stává studio EA Los Angeles, které zde rozjíždí naplno vývoj dalších dílů Medal of Honor. V roce 2010 se EA rozhodlo přejmenovat studio na Danger Close Games a zaměřit se čistě na vývoj dalších dílů Medal of Honor. Zde ovšem nastal hlavní zlom. Následující dvě hry se z prostředí druhé světové války přesunuly na moderní bojiště a poslední díl z roku 2012 Warfighter je pro studio konečná.

Medal of Honor: Warfighter dopadl katastrofálně. Kritika směřovala hlavně na příběh, ale i na špatnou umělou inteligenci, nudnou hratelnost a příšerný technický stav. Kvůli špatnému přijetí a prodejům se EA rozhodlo sérii Medal of Honor v roce 2013 pozastavit na dobu neurčitou a rozpustit i vývojářský tým Danger Close Games. Většina vývojářů se sice rozutekla do jiných týmu EA, ovšem série Medal of Honor je od té doby pozastavena… už asi navždy, když nebudeme počítat pokus v podobě VR od Respawn Entertainment v roce 2020.

Studio Ion Storm mělo, stejně jako asi většina studií na tomto seznamu, obrovský potenciál. Ještě aby ne, když společnost v roce 1996 založil John Romero a Tom Hall, kteří se podíleli na vývoji legendárního DOOMa, Wolfensteina nebo Quaka. Jejich prvním projektem měla být střílečka Daikatana, která měla vyjít v roce 1997. To se ovšem tak úplně nepodařilo a titul vyšel až v roce 2000. Mezitím ale druhá část studia vydala dnes již kultovní klasiku Deus Ex, což byla jediná komerčně úspěšná hra od tohoto studia. Ovšem pojďme se vrátit k Daikataně, která zapříčinila právě to, že studio už nemělo šanci nic pořádného vydat.

Původně měla být Daikatana vytvořena na Quake enginu a měla se značně inspirovat právě DOOMem. Engine se sice nakonec změnil na Quake 2 engine, ale inspirace DOOMem přetrvala. Hra nakonec vychází právě v roce 2000 a je to jak jinak než propadák jak po kritické, tak po finanční stránce. Všemu navíc nepomohl fakt, že se většina marketingové kampaně opírala právě o známé jméno Johna Romera. Jeden plakát se navíc nebál zajít až tak daleko, že, a to citujeme, „John Romero si z vás udělá svou děvku“. Po tomto neúspěchu studio ještě vydalo dvě hry, ale následný odchod Romera a Halla zapříčinil, že se v roce 2005 studio nadobro zavřelo. 

O tom, že hra Homefront napáchala hromadu problémů, nemůže být pochyb. Přitom se nejednalo vlastně o tak špatný titul. A v porovnání s ostatními na tomto žebříčku se jedná vlastně o lepší průměr. Jedná se o střílečku z pohledu první osoby odehrávající se v blízké budoucnosti, kdy sjednocená Korea porazí USA a svrhne ji z pozice světové velmoci. Kromě kritiky ohledně krátkého příběhu se hra dočkala lehce nadprůměrných recenzí.

Ovšem i tak se pro Kaos Studio a vydavatele THQ jednalo o komerční propadák, a to možná i díky řadě kontroverzí, které si titul připsal na konto během marketingových kampaní. Dceřiné studio Kaos bylo zavřeno jen 2 měsíce po vydání a THQ se právě kvůli tomu dostalo do finančních problémů, po kterých muselo vyhlásit v roce 2012 bankrot. To nakonec vyústilo k rozprodeji dalších studií až nakonec v roce 2014 získalo Nordic Games ochranou známků THQ.

Jestli je nějaká hra, které měla naprosto skvělý nápad, ale naprosto to podělala, tak to bude určitě Lair. Stáváte se dračím jezdcem a postavíte se obrovským armádám, lodím, ale i dalším letcům. Titul vyšel v roce 2007 pro PlayStation 3 a za vývojem stálo studio Factor 5, které se proslavilo například i sérií Star Wars: Rogue Squadron. Proto bylo představení dračího letce výbornou zprávou pro fanoušky a fakt, že se měl drak ovládat pohyby PlayStation 3 ovladače, znělo jako něco naprosto revolučního… tedy na až na to, že to dopadlo příšerně.

Právě ovládání nakláněním ovladače bylo hlavním problémem hry. Celé to zašlo až tak daleko, že vývojářský tým musel vydat příručku pro recenzenty, kde byly na 6 stránkách instrukce týkající se ovládání hry. Příručka navíc prosila recenzenty, aby byli otevřeni něčemu velmi odlišnému. Jenže ani to nepomohlo. Po kritické stránce dopadl titul bídně a škoda už byla napáchána. Ani aktualizace, která později přinesla možnost ovládání i pomocí analogových páček, nepomohla. Studio už se z vydání Lair nedokázalo vzpamatovat, a tak bylo nuceno v roce 2009 zavřít.

L.A. Noire si prošlo svým vlastním vývojářským peklem, kdy vývoj začal už v roce 2004 a vydání se dočkal až v roce 2011. Za tu dobu si hra prošla mnoha změnami stylu až po ukončení PlayStation 3 exkluzivity a vývoji titulu na více platforem. Přitom nutno říct, že finální titul nedopadl vůbec špatně, ba naopak. Noirové dobrodružství ze 40. let minulého století v otevřeném světě, kde se ujmete role detektiva, mělo mezi kritiky i hráči úspěch a podpis Rockstaru, který při vývoji pomáhal studiu Team Bondi, byl vidět na výborném otevřeném světě.

Ovšem ani to nedokázalo opravit napáchanou škodu během 7 let vývoje. Kvůli mnoha odkladům, problémům a změně vydavatele se dostal Team Bondi do finančních problémů a stížnosti ze strany zaměstnanců jen přilévaly olej do ohně. I přes prodejní hit se nedokázal Team Bondi zachránit a nadělané dluhy zapříčinily rozpad studia.