Tak trochu tajuplné RPG Avowed od Obsidian Entertainment se nám konečně začíná ukazovat. Měli jsme možnost totiž ke hře na zhruba dvě hoďky usednout a zjistit, zda jde o další hru, na kterou se má cenu počátkem příštího roku těšit.

Avowed je akčním RPG ve stylu například předešlé hry studia, The Outer Worlds, ale místo sci-fi se zaměřuje na fantasy. A to konkrétně přímo ve světě jiné série od Obsidianu – Pillars of Eternity. Už jen to na první pohled dává najevo, že se vývojáři snaží skloubit prvky jejich nejúspěšnějších her dohromady. Svět a world-building z jejich oblíbeného izometrického CRPG a hratelnostní akčnost a přístupnost známou třeba i z Fallout: New Vegas. Výsledkem je právě Avowed. Barevné akční RPG, které sází na silné dialogy, průzkum prostředí a zábavný soubojový systém. A ty dvě hodiny u hry nám ukázaly, že přesně to je nejsilnějšími stránkami titulu.

V roli envoye, jakéhosi agenta a ambasadora jednoho z vladařů, se vydáváme do takzvaných Living Lands, abychom zastavili místní zvláštní nákazu Dream Scourge. Samotná premisa nás ale tolik neuchvátila. Hra se totiž nebojí na hráče vychrlit velké množství pojmů a jmen a je vlastně jednoduché se v tom ztratit. Dialogy sice nabízí možnost vyvolat nabídku kontextu a o speciálních pojmech si přečíst více, ale to prvotní dezorientaci příliš nepomůže.

Naštěstí nebude trvat dlouho, než začnete řešit pochopitelnější záležitosti. Jeden z questů, které jsme měli možnost zažít, byla žena v nesnázích, protože její dům záhadně vyrabovaly místní potvůrky na styl ještěřích goblinů – xauripové. Šlo o krátký quest, který zahrnoval… řekněme vylidnění baráku. Bylo to vlastně velmi jednoduché, ale i tak prostý quest nabízel více konců, když vyšlo najevo, že xauripové v domě ženy dost necharakteristicky namalovali fresku, která se majitelce přístřešku podobala. Tak jednoduchý quest zničehonic působil zajímavě, protože nabízel tajemství, které jsme mohli částečně rozluštit. A dle našeho rozhodnutí bychom se nedivili, kdyby v pozdější fázi hry úkol nějak pokračoval. Ať už smrtí ženy nebo možná začátkem nevídaného spojenectví mezi lidmi a xauripy.

Dialogy fungují na klasický styl, jaký můžeme z RPG her znát. NPC postavy žvaní a v určitých fázích máte možnost sami zvolit několik dialogových možností. Ty se častokrát pohybují od kategorie dobrého samaritána až po tak trochu šmejda. Nemůžete být úplně zlí, ale rozhovory, které jsme zažili, šly ukončit buď apatií, nebo agresí. Takže konflikty šly častokrát řešit jak pusou, tak pěstmi.

Na ty když dojde, je záhodno velmi rychle přepnout na jednu z mnoha zbraní, které hra nabízí. Hrát lze s meči, velkými kladivy, luky, mušketami, grimoáry pro vyvolání magie a dokonce i hůlkou na pořádný cosplay Harryho Pottera. Hra vás nijak nezamyká do tříd, takže co najdete, s tím můžete bojovat.

Souboje přitom fungují na klasický klikací styl, ale vlastně mají větší hloubku, než jsme čekali. Nepřátelé dokážou dávat celkem pecky. Kromě bránění je tak záhodno i uskakovat do stran. Lehké útoky slouží k rychlému zdecimování oponenta, ale lze nabít i silný útok u každé zbraně, a tím docílit většího poškození. Hlavně když se vám povede trefit do slabého místa; zpravidla hlavy. Aktivní uskakování a snahu trefit se na správné místo doplňuje i osobní magie a také společníci. V demu jsme narazili pouze na dost charismatického Kaie, který působil jako takový tank na dálku se svou pistolí a nebojácností se postavit metr před nepřítele a naprat to do něj. Soubojům nechybí i systém stunování nebo elementárních efektů. A i přes jeho na první pohled jednoduchost nás překvapilo, že má hloubku a je hlavně zábavný. A dost efektní. Zda tenhle pozitivní pocit vydrží napříč celou hrou je otázka, ale z našeho krátkého hraní se rozhodně neohrál.

Celá hra vypadala krásně stylizovaně a barevně, ale stále dost uzemněně. Údery v soubojích doplňovaly zpomalovačky, dialogy zase dobré modely postav a ucházející lip-sync včetně skvělého dabingu. Snad jen nasvícení bylo v některých částech trochu pokulhávající.

Posledním bodem, který nás rovněž zaujal, je průzkum právě onoho světa. Hra bude rozdělená na menší části, nejedná se tak o úplně ryzí open-world třeba na styl Skyrimu. Lokace, v níž jsme se ale mohli pohybovat, byla i tak velká a plná skrytých tajemství. Vyšplhat jsme mohli po majáku pro novou výbavu, zabojovat si s místní učitelkou soubojů či zajít více do přírody a objevit nepřátelské kempy. Nevypadá to, že by na podrobný průzkum byl kladen úplně největší důraz, přesto kamkoliv, kam jsme se vydali, na nás čekala nějaká odměna. Ať už ve formě zmiňované výbavy nebo právě nepřátel, z nichž dostaneme drahocenné zkušenostní body.

Tady působila hra asi nejvíce „obyčejně“ a strom dovedností převážně nabízel jenom nějaké procentuální bonusy k tomuhle a tamtomu; i přesto, že nebyl úplně nejmenší. Rovněž se dal vylepšovat i společník a tomu odemykat třeba nové schopnosti. 

A tímhle víceméně náš pobyt v tomhle staronovém světě skončil. Avowed toho sice nabízí více – včetně kempování, kde si můžete popovídat se svými společníky na styl Baldur’s Gate nebo si vylepšit výbavu – ale to si vše necháme až pěkně do recenze. Těmito dojmy jsme nicméně chtěli předat naše prvotní pocity, že hra vlastně vypadá zajímavěji, než jsme si doteď z videí mohli myslet. Její silné stránky stále spočívají v tom, co studio Obsidian Entertnainemt dlouhé roky dokazuje, že umí… A tak nezbývá než čekat na finální vydání 13. února/februára příštího roku, kdy se Avowed dostane PC a Xbox Series X/S a také Game Pass. Minimálně v něm si určitě bude zasluhovat váš čas.