Měli jsme štěstí, doslova jsme se dostali na hranici ovládání her nové generace. Byli jsme totiž pozváni do kanceláří Sony, abychom si na vlastní pěst ozkoušeli DualSense Edge. Fajnšmekrovou verzi ovladače pro konzoli PlayStation 5. Ta byla oznámena už před časem a k vydání dojde až koncem příštího měsíce. Protože bylo ale natáčení ošemetné a vlastně jsme se mu nemohli věnovat úplně podle našich představ, jelikož nám nebyl přímo zapůjčen, rozhodli jsme se vám alespoň ve zkratce odprezentovat naše dojmy. I to by ale mělo pro představu toho, co vlastně nová a třikrát dražší verze ovladače zvládá, tak pojďme na to.

Už na první pohled jsme si všimli upraveného barevného schématu. Zatímco u původního ovladače byla černá pouze spodní část s páčkami a zadní tlačítka a spouště, u Edge se kombinace černé a bíle více blíží poměru půl napůl. Černý je totiž i touchpad, který získal novou texturu s typickými tvary PlayStationu (kolečko, čtverec, křížek a trojúhelník), stejně tak jako tlačítka vpravo a d-pad vlevo, zadní část kolem USB-C konektoru (který je nyní pletený) a plocha vzadu. Jistého vylepšení se ale dočkala i plocha kolem páček dole, která byla na původním ovladači černá. Ta teď totiž není matná, nýbrž trochu lesklá. Spouště vzadu také dostaly novou texturu; podobně jako touchpad byly obohaceny o PS tvary.

Když už zmiňujeme ty tvary, tak i v případě celého ovladače se nám design trochu mění. Velikostně, a tudíž v případě ergonomie se bavíme o tom samém. Největšího rozdílu si všimnete až zezadu. Touchpad byl lehce prodloužen, plast s LED diodami vede napřímo dolů a celá plocha kolem kabelu se změnila. To zejména kvůli jedné z nových funkcí, kterými ovladač disponuje – uzamykatelným kabelem. USB-C kabel totiž můžete vložit do kusu plastu, konec kabelu samotného vede ven a ten zapojíte klasicky, zatímco samotný plast můžete díky malým dírám vedle konektoru pevně zamknout k ovladači. Nemusíte se tak bát nějakého vytrhnutí ani poškozování kabelu a jeho lámání. Tohle je docela fajn věcička.

Jednou z dalších nejviditelnějších funkcí, které u DualSense Edge můžete najít, jsou takové dvě další dírky po stranách na zadní ploše. Do nich můžete zapojit dva typy tlačítek. Buď taková pádla, která sahají až do poloviny prostoru, které držíte dlaněmi; nebo takové menší „poloknoflíky”, na které dosáhnete prostředníčky. Výhoda těchto tlačítek je to, že si na ně můžete napamovat jiná existující tlačítka. Praktické využití této funkce je tedy velmi individuální, ale dokážeme si představit, že se může najít pár her, u nichž se to bude hodit. Obzvlášť pro rychlé mačkání předních tlačítek bez nutnosti sundavat palce z páček.

V kancelářích PlayStationu jsme si zejména funkci zadních páček vyzkoušeli například při hraní Call of Duty: Modern Warfare II a například běh či ránu na blízko, tedy funkce, které normálně obstarává tlačítko R3 a L3, si šikovněji dosadili do zadní části ovladače. To stejné platilo u hry God of War Ragnarök, kdy nám zadní páčky suplovaly úhyb a přivolání sekery. Právě velká variabilita v oblasti nastavení umožňuje, aby hráč našel to nejvíce intuitivní řešení.

Nastavit se toho dá ale ještě více. Vedle spouští (triggerů) si budete moci všimnout posuvníku se třemi stupni. Ten určuje, jak moc musíte – a můžete – spouště stisknout a nastavuje tak jejich tzv. „mrtvé zóny“ (tedy místa, kde už na stisk nereagují). Můžete si tak bez ztráty jejich adaptivity (odezvy, kterou mají) snížit, jak moc je musíte mačkat, abyste se například rozjeli autem nebo začali střílet. Tohle se může hodit při delším a intenzivnějším hraní, nebo pokud chcete mít nad něčím větší kontrolu. V našem případě se nám funkce opětovně vyplatila při hraní Call of Duty: Modern Warfare II. Když totiž na spoušti sloužící k míření snížíte „mrtvou zónu“ na nejnižší stupeň, zaměřování vám zabere mnohem kratší doby a můžete tím pádem velmi jednoduše získat značnou výhodu nad svým soupeřem.

Mrtvé zóny a následně citlivost můžete tentokrát nastavit i u páček jako takových. U nich dokonce můžete měnit i gumové krytky, pokud byste preferovali jinou texturu, nebo také dokonce celé moduly. Ty lze vyměnit zejména v případě, že vám páčka začne tzv. driftovat. Namísto toho, abyste si museli kupovat celý ovladač, stačí si vyměnit modul páčky za mnohem přijatelnější cenu. Nejenom, že změna textury a výšky páčky měla velmi nostalgický pocit, protože se jedná o ty páčky, na které můžeme být zvyklí z dob starších konzolí, ale vyšší páčka představuje výhodnější pozici například pro snipery v online střílečkách.

detaily (2)Zdroj: SonyPřizpůsobitelný ovladač DualSense Edge bude drahou hračkou

Funkce, která nás ale na první pohled zaujala nejvíce, jsou dvě dodatečná tlačítka na spodní hraně ovladače pod páčkami. Jde o takzvaná FN tlačítka, kterými můžete dělat některé softwarové věci bez zbytečného procházení menu. Například měnit předpřipravené profily – a tedy nastavení vibrací nebo oných páček – nebo třeba měnit hlasitost sluchátek, včetně upravování hlasitosti voice-chatu a samotné hry – a to je velmi užitečná funkce. V konzoli samotné se vám poté zpřístupní nové menu, ve kterém můžete přemapovat jednotlivá tlačítka, a také si dokonce budete moci upravit křivky aktivace jednotlivých páček dle toho, zda potřebujete reakce rychlé, nebo naopak přesné. Jakožto hráč s útočnou puškou či samopalem raději oceníte rychlé reakce v oblasti pohybu, ale jakožto sniper oceníte, když bude reakce páček raději přesnější.

Veškeré součásti ovladače získáte v rámci přenosného obalu, takže by se vám nic ztratit nemělo. Což opravdu nechcete. Jak jsme zmiňovali, cena ovladače je přibližně trojnásobná v porovnání s tím, který dostanete se samotnou konzolí. Takže pokud vás tyto funkce zaujaly, připravte si v peněžence přibližně šest tisíc korun.

Z prvních dojmů ale můžeme usoudit, že ačkoli se jedná o prémiový ovladač, který se rozhodně nevyplatí všem, to, co dělat má, dělá skutečně dobře a jen těžko si dokážete představit, jak se vám i takové malé změny v praxi osvědčí.