Francouzskou vydavatelskou a vývojářskou společnost Ubisoft máme již mnoho let spojenou s hrami s rozsáhlým otevřeným světem, s hrami, které nabízejí desítky až stovky hodin zábavy. Přitom v minulosti nám stejní vývojáři přinášeli i menší hry, respektive tituly, které měly herní dobu kolem 15 hodin. Taková doba je ale pryč. Ubisoft se našel v segmentu otevřených světů, vytvořil pro ně své mechanismy a hodlá je i v dalších letech pořádně využít.

Přeměna Ubisoftu začala pozvolna u Assassin’s Creed Unity z roku 2014 a Assassin's Creed Syndicate z roku 2015. Tyto hry byly prvními ze série, které začaly využívat myšlenku otevřeného světa. Byly sice omezeny na jedno město, ale hráči dostali možnost kromě plnění hlavního příběhu a průzkumu se zaměřit i na vedlejší úkoly a sběratelské předměty. Díky tomu se průměrná herní doba vyšplhala na 15 až 17 hodin. Postupně Ubisoft tlačil na pilu a u Assassin’s Creed Odyssey z loňského roku je to hodně vidět. Dobrodružství ve starověkém Řecku a jeho okolních ostrovech vám v případě soustředění se na hlavní děj zabere zhruba 40 hodin. Pokud ale budete chtít dokončit vše a prozkoumat obrovský svět, tak to může být i 120 hodin.

Ubisoft se v otevřených světech našel a sám generální ředitel Yves Guillemot tvrdí, že jejich cílem je vytvářet hry, které uspokojí hráče prahnoucí po příběhové stránce i dobrodruhy, kteří hrají hry desítky až stovky hodin. Je pro ně tedy lepší nám přinést Assassin’s Creed Odyssey a v něm kus Unity, tedy rozsáhlou hru a v první příběh na pár desítek hodin – „Chceme, abyste měli Unity v Odyssey,“ řekl jasně Guillemot v rozhovoru s portálem GamesIndustry.biz. Hráči podle slov generálního ředitele chtějí takové hry. Chtějí hry, za které má smysl utratit peníze. Za pravdu jim dává i průměrná doba AC Odyssey, která je kolem 60 hodin.

Hry od Ubisoftu se tedy značně natahují, ale jejich kupní cena zůstává stejná. To ale neplatí o rozpočtu. Na Unity i nejnovějším Odyssey pracovalo kolem deseti týmů, ale zároveň mnohem více lidí. Pro Ubisoft ale není nutné zvyšovat cenu, protože každým rokem roste základna hráčů a tedy i prodeje dané značky. Plus stále populárnější jsou placené dodatečné balíčky a různé mikrotransakce. Dost velké procento hráčů je prý ochotno za tyto věci platit, což přináší Ubisoftu další peníze pro budoucí investice.

Záměr Ubisoftu je krásně vidět na seznamu připravovaných her. V říjnu dorazí Ghost Recon Breakpoint s otevřeným světem se spoustou aktivit a v roce 2020 potom Gods & Monsters, Watch Dogs: Legion, Beyond Good and Evil 2 a Skull & Bones. Pokud nemáte rádi takto rozsáhlé hry s obrovskými světy, tak nezbývá než doufat, že se na stejné vlně nesveze dlouho očekávaný a často spekulovaný návrat Sama Fishera ze série Splinter Cell. Nedokážu si totiž moc dobře představit, jak by fungovalo spojení tajného agenta a otevřeného světa se všelijakými vedlejšími úkoly a aktivitami. Osobně doufám, že s otevřeným světem to nebude Ubisoft přehánět ani u restartu série The Setters.

Pokud vás zajímá můj názor, tak já jsem spíše pro příběhové hry. Z důvodu rodiny a práce nemám již tolik času na hry a například Assassin’s Creed Odyssey jsem odložil po nějakých 30 hodinách. Na druhou stranu Zaklínač 3: Divoký hon i s trojicí přídavků jsem dohrál komplet. Když mě tedy hra dostatečně zaujme, dokážu si ten čas najít, i kdyby to mělo být 100 hodin. U Ubisoftu mám jen potíž s tím, že vedlejší aktivity jsou často stereotypní a možná by udělali lépe, kdyby jich vytvořili méně, ale o to by byly propracovanější. Zároveň doufám, že Ubisoft na nás nebude chrlit jeden díl Assassin’s Creed, Far Cry, Ghost Recon a Watch Dogs za sebou, ale hezky pozvolna a dopřeje svým studiím dostatek času na vývoj a potřebné inovace. A jak to máte vy?