Warhorse představilo Kingdom Come: Deliverance 2! Vyjde letos a odehrávat se bude v Kutné Hoře

Na Kutnohorsku se přestalo těžit stříbro přibližně před tři sta lety, ale na klenotu z tohoto prostředí se pracuje dodnes. Studio Warhorse v čele s Danielem Vávrou a Martinem Klímou dnes večer představilo pokračování Kingdom Come: Deliverance. Z novinářského představení hry nám spadla čelist už od samotného začátku a prakticky není pochyb, že nám tady v Česku zase jednou vzniká hra se světovým potenciálem.

Než se podíváte na rozbor, doporučujeme vám článek věnující se oznámení hry.

Mnozí z nás se těšili na to, jak s Jindrou zasáhneme do běhu husitských válek a možná se i projdeme po čerstvě dostavěném Karlově mostě v historické Praze. Jestli to tak bude v chystaném díle ovšem ze zveřejněného traileru vůbec není jisté. Ačkoliv Jindra na první pohled vypadá starší než dříve, vracíme se přímo do roku 1403 a naše kroky nesměřují nikam jinam než do Českého ráje a následně do Kutné Hory.

Právě ta se stane jednou z lokací, kde bude Jindřichův příběh pokračovat. Znalci prvního dílu mohou namítnout, že jsme společně s mladým Ptáčkem byli posláni na hrad Trosky za Otou IV. zvaným Mladý Bergov. A mají pravdu! Z traileru se však dozvídáme, že namísto jedné velké mapy budeme řešit problémy napříč celým královstvím, což znamená více lokací. Není však důvod se obávat, že bychom od druhého dílu měli dostat méně než dříve, jelikož celková velikost herní mapy má být dvojnásobná.

Zatím se můžeme pouze domnívat, jestli bude v tomto výčtu zahrnuta i již existující Sázava. Do Kutné Hory je to od ní totiž třicet kilometrů a do Českého ráje dalších osmdesát. Předpokládáme tedy, že ve hře bude existovat forma vzdáleného cestování s možným plynutím nejen hodin, ale rovnou i dní. Doufáme, že se do navštívených lokací budeme moci i vracet.

Stále však není jisté, jak to bude s tou Prahou. Navzdory tomu, že hrané scény z představení byly z poloviny natáčeny v Praze, tak v záběrech ze hry jsme naši matku měst bohužel neviděli. Zato jsme si v posledních dnech mohli na sociálních sítích Warhorse všimnout chrliče, tedy děsivého prvku gotických staveb, které slouží jako středověký okap.

Používaný byl na většině tehdejších budov a nemůžeme tak s jistotou posoudit, jestli byly záběry pořízené v Kutné Hoře, nebo v hráči vyhlížené Praze. V té se toho totiž v dané době odehrálo hodně. Nejen, že se v roce 1402 dostavěl Karlův most, ale na pražské univerzitě působil a šířil své učení samotný Jan Hus. Toho rok poté tamní němečtí profesoři označili za kacíře, což mělo za následek formování známého Dekretu kutnohorského, který s šestiletou odchylkou spojuje jak Prahu, tak i Kutnou Horu.

A co dělal v té době Jan Žižka? Ještě pravděpodobně loupil se skupinou lapků jakéhosi Matěje, na svět koukal oběma očima a do významných událostí nezasahoval.

Ale zpět nohama na zem. Na rozdíl od navštěvování pevností, jako jsou Rataje nebo hrad Talmberk, se dostaneme do skutečných a opravdu velkých měst. Jak již Daniel Vávra přiznal, na jeho vkus možná až moc velkých. Snad to neznamená předzvěst nízkých snímků za sekundu a celkově neplynulého zážitku, kterými první díl dokázal v nejednom momentu trpět.

Popravdě bychom se ale nedivili. Vykreslení detailních fasád budov, vepřů v bahnitých loužích, kolemjdoucích zděšených občanů a boj mezi několika ozbrojenci může při už tak dost komplexním souboji být vážně výzvou. Opomenout nelze ani detailnější interiéry, ve kterých se skrývá více předmětů, osvícení v podobě lustrů se svíčkami a mnohem uvěřitelnější atmosféru. Dokonce i samotné postavy namísto pouhého oblečení nosí různé brašny či prastaré ledvinky na groše. Snad nám moderní hardware tyto detaily umožní v plynulé podobě, ale zatím to vypadá přesně tak, jak jsme toužili.

Warhorse i nadále spoléhá na CryEngine a je tak lehce otázkou, jestli hra nabídne pokročilé grafické technologie, jako je ray-tracing či podpora DLSS, potažmo FSR. Nehledě na dostupnost nastavení je už teď jisté, že hra, a především její příroda vypadá nádherně. Chráněná krajinná oblast Český ráj, vymezená Mnichovým Hradištěm, Jičínem, Turnovem a Železným Brodem nabízí prakticky to nejhezčí z českých krajin. Její bohatství netkví ale pouze ve skalách, jeskyních, lesech či stepích, ale i v hojnosti zvěře. Úryvek nás láká na bažanty letící nad hladinou rybníku a možná si tak s panem Ptáčkem zopakujeme náročnější podobu honu na divočáka. 

Při těchto výpravách snad opět využijeme schopnosti našeho věrného Voříška. Dovednost psovod tak snad již nebude zamknutá za žádné DLC. Pohladit si pejska z prvního pohledu je rozhodně něco, co potěší nejedno citlivé srdíčko, a poplácání po hřbetu zase náš koňský doprovod. Jestli prošla jízda na koni dalším vývojem, zatím nemůžeme hodnotit, na to jsme viděli až příliš málo. Jedno je ale jisté: z koně budeme moci střílet z kuše.

Čímž se dostáváme k tomu žhavému, a to doslova. Mezi nové náčiní nepatří totiž jen kuše, ale i střelná zbraň. S jistotou víme o píšťale, možná dojde i na hákovnici. Ty byly v první třetině patnáctého století v Čechách hojně využívány během husitských válek. Pro mnohé může působit změna soubojového systému rázem akčněji, přesto máme pocit, že by Daniel Vávra, odpůrce výbušných červených sudů, nedovolil, aby nabití palné zbraně trvalo méně než minutu.

Shledání se starými zbraněmi ještě nekončí. Kdo si náhodou nevšiml, Jindra opět třímá v rukou Rackův meč, což prozrazuje možná více, než bychom zprvu čekali. Získání meče bude však bolestné, neboť jeho opětovnému osvojení bude předcházet dost možná i mučení. Nepříjemné znovushledání s Ištvánem Tóthem, tedy uherským šlechticem, který s mečem Pana Racka utekl, je tak zcela potvrzené. To platí i o Markvartu z Úlic, postavě, která na rozdíl od Ištvána není smyšlená a zemřela již v roce 1402. Vývojáři si tak historii trochu upravili, ale i tak nás zaujal fakt, že zemřel v Suchdole, okrese Kutné Hory. Schválně, jestli tomu tak bude i zde. A zda naší rukou.

První díl nám ukázal, že ohánět se se zbraněmi jen tak nazdařbůh se mnohdy nevyplácí. Už tehdy se nám líbilo, že jsme z Jindry mohli udělat řezníka ze Sázavy, ačkoliv místní strážci nás pak v oblibě moc neměli. Systém reputace má být tentokrát ještě robustnější. Bude tak jenom na nás, jestli hlavní hrdina bude boží bojovník, nebo hrdlořez.

Rozšířené záběry představení hry naznačily, že pravděpodobně může dojít na staré dobré trestání zločinců rozžhaveným železem. Au. Mimo to se můžeme těšit i na propracovanější interakce s obyvateli. Pokud budeme například pobíhat po městě ožralí a nazí, nejen že nás na to místní lidé upozorní, ale my je budeme moci na oplátku rovnou poslat do prdele. Bez pardonu.

Doufáme, že podobně propracované budou i ty hlubší vztahy. V traileru nás sice zamrzela absence Terezy, tedy oblíbené romantické volby většiny hráčů a vlastně i naší původní zachránkyně. Jindra povýšil nejen ve společenském statutu, ale vypadá to, že se bude ucházet o srdce dívek z vyšších společenských vrstev. 

Představení hry bylo uvozeno právě zpěvem Luka Dalea, tedy představitelem Jana Ptáčka. Doufáme, že tak ve hře uslyšíme podobných balad a třeba hospodských odrhovaček více. V co doufat ale nemusíme, je podílení Jana Valty na hudebním doprovodu. Ten už v prvním díle odvedl senzační práci, která jen dokázala, že i když samotný orchestrální žánr možná nenaláká masy, správné pojetí zvládne skrze své tóny hrát na notách emocí napříč generacemi. 

Ať už ale patříte mezi věrné veterány, nebo čerstvé fanoušky, jedno je jisté: šestileté čekání je na konci své cesty. Kingdom Come: Deliverance 2 se dostane mezi hráče na současné generace konzolí a počítače ještě letos. Počítat můžeme s dvojnásobným množstvím cut-scén a českým dabingem! Konečně už neuslyšíme „Hey, Henry come to see us,“ ale uslyšíme oficiálně „Jé, podívej… Jindra se na nás přišel podívat“.