Preview Baldur's Gate III: čím je toto masivní RPG výjimečné?

Už je to pár dní, co vyšel předběžný přístup pro hru Baldur’s Gate III. Pravděpodobně jste viděli náš redakční stream začátku tohoto dema, a pokud ano, dost možná jste byli jedním z těch, kteří k němu přišli s nulovou znalostí toho, co to vlastně Baldur’s Gate je, a odcházeli s palčivou myšlenkou, že tuhle hru si fakt musí zahrát. Ať už jste vášnivý fanoušci série, anebo tento název slyšíte naprosto poprvé, přichystali jsme pro vás toto preview, které vám definitivně ukáže, co od připravovaného třetího dílu známé série Baldur’s Gate máte čekat.

Nejdůležitější, co o této hře musíte vědět, je, že je založená na světě Dungeons & Dragons. To znamená nejen to, že herní svět je plný magie, draků, upírů, rozličných ras a povolání. Ale i to, že příběh a to, jakým směrem ho nasměrujete, bude jedním z hlavních bodů celého herního zážitku. Také to znamená, že i když se budete snažit sebevíc, nikdy nebudete hrát podruhé tu stejnou hru, protože nespočet věcí od prozkoumávání prostředí, přes snahu přemluvit nepřátele, ať složí své zbraně, až po samotné bojové souboje, je rozhodováno hody kostkou pravděpodobnosti.

Jednoduše řečeno, kostka pravděpodobnosti vám určí, jakou šanci máte uspět v tom, o co se pokoušíte. Takže se můžete koukat na to divné stádo ovcí žijících přímo uprostřed bažiny, aniž byste si všimli něčeho zvláštního. Anebo budete mít štěstí, a při jejich prozkoumávání si všimnete toho, že to vlastně vůbec žádné ovce nejsou.

Jinými slovy, Baldur’s Gate 3 se doopravdy snaží vyprávět příběh všemi různými detaily, které má k dispozici. A když už jsme u příběhu, nemusíte se bát, že by vás neznalost předchozích dílů nějak omezovala. V podstatě jediné, co potřebujete znát, je fakt, že Baldur’s Gate je jméno obřího přímořského města, ve kterém funkci policie vykonává sekta zvaná Hořící pěst. Upřímně ale i bez této vědomosti se ve hře nikdy neztratíte. Je to totiž RPG hra, a tudíž budete hrát sami za sebe, nebo spíše za postavu, kterou si sami vytvoříte – a to doopravdy od podlahy. V editoru postav je už teď v předběžném přístupu dostatek nástrojů, díky kterým můžete vytvořit vskutku unikátní postavu nejen vzhledem, ale i vlastnostmi, schopnostmi a minulostí. 

K dispozici máte na výběr z osmi ras obsahující i laikům dobře známé obyčejné lidi, trpaslíky, půlčíky, elfy a půl elfy. Znalci Dungeons & Dragons zase hned rozpoznají drowny a tieflingy. A aby toho ale nebylo málo, většina z ras má své vlastní podrasy, takže vaše postava může být například jeden ze tří druhů ďábelských tieflingů podle toho, ze které pokrevní linie démonských lordů vzešla.

Další důležitou volbou při tvorbě postavy je její třída. V tomto demu jsme zatím měli na výběr ze šesti tříd, ale plná hra jich má obsahovat dokonce dvanáct. Díky tomu, že vašich pět společníků mezi sebou nemá dvě stejné třídy, jsme si mohli vyzkoušet, jaké to je hrát za čaroděje, warlocka, bojovníka, clerika i asasina. A jelikož já sama jsem si zvolila hrát za hraničáře, vyzkoušeli jsme doopravdy všechny třídy, které hra zatím nabízí. Překvapením asi nebude, když řeknu, že rozdíl v hraní za jednotlivé třídy je poznat. Je tedy mírný, ale pokud hru nehrajete během spánku, poznáte ho celkem jednoduše.

O vytváření vlastní postavy bychom mohli psát ještě další tři nebo čtyři odstavce, ne-li víc. Takže už zmíním pouze to, že na výběr vaší historie budete mít přibližně třináct různých možností. Ať už byla vaše postava před začátkem hry folkový hrdina, vznešený člen společnosti nebo osamocený poustevník, volba minulosti vám – stejně jako všechny předchozí volby – silně ovlivní šest hlavních atributů (sílu, šikovnost, inteligenci, moudrost, charisma a konstituci), které jsou klíčové při každém házení dvacetistěnnou kostkou a po celou hru zůstanou takřka neměnné – takže vybírejte opatrně.

Pokud si ale v pročítání zdlouhavých popisů jednotlivých ras, povolání a historií moc nelebedíte, můžete si postavu navrhnout jen tak od oka. Nečekaně tedy budete mít ve hře častěji nějaké malé záseky, ale rozhodně budete schopni hru bez žádných větších problémů hrát. Samozřejmě každá vaše volba při tvorbě postavy bude mít určitý dopad na to, s jakými detaily se váš příběh bude odvíjet, ale hlavně na to, s kým a jak si budete rozumět.

Až bude hra hotová, budete mít možnost hrát celý příběh z pohledu jednoho z pěti společníků, kteří by vás jinak pouze doprovázeli. Tato možnost ale zatím v early accessu dostupná není.

Ať už každopádně budete hrát za svoji vlastní nebo předpřipravenou postavu, hned na začátku hry budete uneseni děsivými Mindflayery, kteří vás jakožto zajatce infikují jejich pulcem. To víte, Mindflayeři se totiž rozmnožují tak, že roztomilého červíka nechají vlézt do vaší hlavy – nejlépe přes oko – aby vám postupně snědl mozek, a nakonec vaše tělo přeměnil na své vlastní, přesně jako jsme to mohli vidět v oficiálním traileru na hru.

Vaším hlavním úkolem napříč celým dobrodružstvím je tedy najít včas někoho, kdo vám toho mindflayeřího pulčíka vytáhne z hlavy, než se z vás samotných stane chapadlatá nestvůra požírající mozky.

S tím vám pomůžou společníci, které cestou potkáte. Cestovat o samotě je totiž ve světě Forgotten Realms vždy špatný nápad, jelikož nebezpečí číhá na každém rohu.

Společníků máte na výběr celkem pět. Pokud některého z nich nezabijete nebo třeba neobětujete zvláštnímu bohu, ti, které zrovna nemáte v partě – kde s vaší postavou můžou být jen tři – na vás budou čekat v kempu. Kemp je přitom místo, kam se uchýlíte pokaždé, když vám začne docházet zdraví nebo si budou vaše postavy potřebovat odpočinout, aby mohli v dalším boji znovu použít některá složitá kouzla. Samozřejmě se do kempu můžete vydat i jen proto, abyste si vyměnili společníky, anebo proto, že si jednoduše chcete s někým popovídat.

Jelikož se jedná o velmi propracované RPG, tak se nemusíte bát toho, že by postavy jednotlivých společníků byly jen povrchně napsané. Opak je tomu pravdou a už z předběžného přístupu hry je cítit, že každá postava má svůj vlastní silný charakter a samozřejmě i nějaké to tajemství, které musíte odhalit.

Nejsou to ovšem jenom hlavní postavy, které mají nádherně provedené dynamické rozhovory a velmi kvalitní dabing. Vývojáři z Larian Studios už dříve říkali, že vytvoření bližších a intenzivnějších rozhovorů je něco, co ve své další hře chtějí mít, protože to velmi prohloubí zážitek hráče. Díky tomu vám má naprosto každá postava, kterou na svých cestách potkáte, co říct. A pravda je, že celý herní svět díky tomu vypadá tak živě, jak jen to jde.

K prohloubení hráčova zážitku tu samozřejmě je i možnost navázat romantický vztah s jakýmkoliv z vašich společníků (a svoji závislost na hře si tak ještě prohloubit). Vývojáři už se dokonce chlubili s tím, že hotová hra bude obsahovat velmi propracované sexuální scénky – pěkně prosíme ne porno, ale sexuální scénky, které doplní náš zážitek z příběhu, protože společně strávená noc je docela důležitou částí každého vztahu. Navíc, když jste celé dny v pustině vedle Astariona…

Tedy omluvte mě. Slovo pustina se k popisu světa Baldur’s Gate 3 rozhodně nehodí. V předběžném přístupu jsme se sice dostali převážně do první lokace, ale snad každý uzná, že ta je hodně velká sama o sobě. O co víc ale skrývá nespočet sklepů, krypt a jeskyní, které se za svoji rozlohu také vůbec stydět nemusí. Pouze v této první lokaci jsme tedy navštívili nejrůznější místa, přičemž každé mělo svůj vlastní osobitý šarm – ať už se jedná o vražednou bažinu plnou skrytých pastí a zrádných tvorů, chrám obsazený armádou goblinů anebo háj druidů plný tieflingských utečenců.

K dynamičnosti prostředí přidává strašně moc i fakt, že fyzika funguje – alespoň z větší části, přece jen se stále bavíme o předběžném přístupu – správně. Například pokud jste uprostřed hořícího domu a část ohně uhasíte vodou (tedy spíše vodním kouzlem), vznikne pára. Pokud v této páře stojíte, dostanete malé poškození z opaření, anebo se vaše postava vyléčí ze statusových zranění.

To se samozřejmě dá využívat i při soubojích, a tak si během bitvy můžete „namočit“ svoji zbraň v ohni anebo kaluži kyseliny, aby způsobila větší poškození.

A tím se konečně dostáváme k soubojovému systému. Znalce původních dílu možná překvapí, že Baldur’s Gate 3 má bojový systém přiznaně tahový, na druhou stranu znalce Larian Studios to nepřekvapí vůbec, protože v minulosti již několikrát předvedli, že vytváření tahových her jim doopravdy jde. Ovšem krom talentu na tento typ her se Larian Studios rozhodli pro tento systém boje hlavně proto, že Dungeons & Dragons samotné v podstatě tahová hra je – v sedě kolem stolu moc real-time hru neuděláte, sebevíc se budete snažit.

Na druhou stranu musíme uznat, že Baldur’s Gate 3 se zatím v boji až moc podobá Divinity: Original Sin, což samozřejmě není vyloženě špatně, ale také to není dobře.

V boji každopádně znovu přichází do hry naše dvacetistěnná kostka pravděpodobnosti. Jak již bylo zmíněno, hra sama bez vašeho vědomí s ní hází docela často a u soubojů je tomu nejčastěji. Pro každý střet se totiž musí rozhodnout, v jakém pořadí budou všechny jednotky útočit. A jak lépe toto rozseknout než hodem náhody. Příležitostí na hody vám ale hra dá mnohem víc. Samozřejmě se hází pokaždé, když vy nebo vaši nepřátelé útočíte, ale také se hází například, když se snažíte plížit, když si všímáte vašeho okolí anebo když dostanete smrtelnou ránu. Po vyčerpání všech vašich životů totiž vaši postavu čekají tři hody kostkou – pokud vám štěstěna přeje a vaše postava se třikrát trefí, znovu se postaví na nohy a má šanci žít o den déle. Pokud se netrefí ani jednou, pak je to pro ni definitivní konec. Pokud tedy náhodou nemáte po ruce svitek oživení.

Abychom k sobě ale byli upřímní, hodit třikrát za sebou úspěšný „death throw“ je ale sakra těžké, a tak buďte spíše připraveni na to nenechat své společníky zemřít. To ovšem také není vždy lehké. Hra se s vámi moc mazlit nebude, na druhou stranu vám podle postupu v příběhu bude dodávat stále nové a nové možnosti boje. A teď nemluvíme pouze o různých zbraních, ale o kouzlech a schopnostech jednotlivých postav.

Krásný příklad je náš milý Astarion. Ten vás po pár dnech na cestě uprostřed noci probudí, protože vám… chce vysát krev. Ano, velké překvapení, Astarion je ve skutečnosti upíří zplozenec. Od té doby, co to ale víte, má novou bojovou schopnost, kterou jsem si třeba já osobně velmi oblíbila. 

Podobně fungují i ti zpropadení červíci, které máte v hlavě. S tím, jak postupně ovládají vaše tělo, vám umožňují používat nová kouzla, která – buďme k sobě upřímní – doopravdy stojí za to. Otázkou ale je, zda chcete tuto zvláštní a nebezpečnou moc využívat, protože by hypoteticky mohla urychlit vaši přeměnu v mindflayera. Ať už se tak jedná o čistě bojová kouzla anebo pouhé čtení myšlenek dalších infikovaných, hra vám neustále připomíná, zda tento risk chcete podstoupit.

V neposlední řadě se samozřejmě musíme zmínit i o tom, že Baldur’s Gate 3 bude mít i multiplayer. Jedná se tedy pouze o funkci, která do vaší singleplayer kampaně přizve vaše přátele, ale i tak je to rozhodně skvělá zpráva, protože díky ní si budou moci se svými přáteli Dungeons & Dragons zahrát i ti lidé, co si myslí, že na klasické vyprávění mají málo fantazie. 

Věřím tomu, že vše důležité o právě připravovaném třetím dílu Baldur’s Gate jsme již řekli, a tak je teď řada na vás. Napište nám, co si o tomto dračáckém RPG myslíte vy. Co vás na něm zaujalo anebo naopak odpudilo. Tak jako tak, pro více informací o vývoji Baldur’s Gate 3 sledujte náš Youtube a web.