Buďte kurátorem vlastního muzea - recenze Two Point Museum

Vývojáři z Two Point Studios za sebou mají již dva velmi úspěšné manažerské simulátory. A nyní k nim přidávají třetí. Řízení nemocnice i školního kampusu už jsme si vyzkoušeli, a tak nás novinka Two Point Museum posadí do bot kurátora muzea. Můžeme tak mít pod palcem nejen design a dekorace celé budovy, management zaměstnanců a návštěvníků, ale i navrhování expozicí a pořádání expedicí za účelem nalezení vzácných artefaktů. A aby toho nebylo málo, hra nabízí pět typů muzeí s různým zaměřením, které mezi sebou můžete libovolně mixovat. Takže to opravdu vypadá, že tu máme luxusního nástupce her Two Point Hospital a Campus.

Two Point Museum je budovatelská strategie, která svou velmi pěknou a milou stylizací nepřímo poukazuje i na svojí obtížnost. Neočekávejte zde nutnost komplexního pochopení miliardy herních mechanik a rizika krachu na každém kroku. Přinejmenším prvních pár hodin v kampani, která vám má titul představit, je hra právě naopak velmi jednoduchá a během prvotní záplavy nových informací vás skoro až vodí za ručičku. Díky pěkně nafouknutému bankovnímu účtu, co na začátku dostanete, jsem osobně neměla problém s financemi asi tak prvních sedm hodin hraní. Teprve později, až při zakládání svého třetího muzea, už jsem se vážně musela krotit a nekupovat ledabyle to, co se mi zrovna zdálo jako fajn nápad. Jednoduše řečeno, čím dále se v kampani dostáváte, tím víc mechanik je vám představeno a tím složitější se celý titul stává. Ale i přes nově nakupené mechaniky zlodějů, exponátů se speciálními potřebami a dětí ničící vaše vybavení, není hra nikdy vyloženě obtížná.

Pro chod svého muzea potřebujete především tři věci: exponáty, zaměstnance a platící návštěvníky. Začněme zaměstnanci, kteří mají čtyři různá povolání. Odborníci jsou váš malý osobní Indiana Jones, kteří v poli vyhledávají exponáty a následně je v muzeu analyzují, udržují v perfektním stavu nebo pořádají prohlídky pro návštěvníky. Asistenti spravují pokladnu, obchod se suvenýry, kavárny a občas i přiloží ruku k dílu během dobrodružných výprav. Údržbáři se starají o čistotu celého muzea, likvidují nepořádek a v dílně staví i opravují stroje. No a nakonec samozřejmě nechybí ochranka, která chrání exponáty před zloději a vybírá finanční dary z k tomu určených košů.

Tento v základu jednoduchý systém zaměstnanců se vám časem rychle zkomplikuje, když budete muset rozlišovat mezi odborníky na historii, mořskou biologii a třeba nadpřirozeno. Nemluvě o tom, že každý zaměstnanec má náhodně vygenerované pozitivní nebo negativní vlastnosti, které komplikují vaše rozhodování koho najmout. Může se stát, že objevíte uklízeče páté úrovně, kterému stačí překvapivě nízký plat, ale zato bude často nevrlý na své spolupracovníky a zlikviduje záchod po jednom použití. Tyto negativní vlastnosti příjemně ztěžují hru, ale nejsou až tak závažné, že by mohly zkazit celý zážitek.

Čím déle pro vás zaměstnanci pracují, tím vyšší mají úroveň a spolu s ní se také odemkne možnost vyučit je ve specifických odvětvích. A tady máme jedno velké plus, kdy vývojáři vyslyšeli kritiku na předchozí Two Point Campus. Konečně si můžete zobrazit seznam všech svých zaměstnanců najednou a jednoduše se rozhodovat, koho pošlete na jaký trénink, aniž byste strávili pět minut proklikáváním spousty okének. Také jsou k dispozici jednoduché přehledy o stavu a spokojenosti s platem, díky kterým je management vašich pracovníků vážně hračka. Kdykoliv vám hlasatelka oznámí, že někdo je nespokojený a chce dát výpověď, stačí jen otevřít seznam, najít podle teploměru spokojenosti daného potížistu a vypořádat se s ním. Ať už vyhazovem nebo posláním na pauzu. Super jednoduché a přehledné, což velmi oceňuji!

Hned po zaměstnancích jsou srdcem celého muzea vystavované exponáty. Ať už se jedná o obyčejné kostry, hmyz zvěčněný v jantaru, zmrzlé neandrtálce, lidožravé květiny, které vaše návštěvníky promění na klauny, anebo o tygří žraloky, kteří jsou doopravdy pruhovaní jako tygři – Two Point Museum si zakládá na humoru a nadsázce, což mě hrozně moc baví. Nové exponáty získáte skrz dobrodružné výpravy, na něž vysíláte své pracovníky. Každá lokace na mapě nalezišť obsahuje jiný exponát a také má své vlastní požadavky a nebezpečí. Může se dokonce stát, že nějaký zaměstnanec na výpravě zemře, takže není radno je brát na lehkou váhu. Osobně bych tuto mechaniku pořádání expedic označila jako takovou minihru s loterijními prvky, která mě ale hrozně bavila, protože posílat své předáky na jedno a to stejné naleziště pořád dokola v naději, že najdou další část kostry, abyste mohli dokončit celý skelet a mít kompletní exponát, je jakási neškodná forma gamblingu.

Abyste ovšem mohli uspořádat jakoukoliv expedici nebo mít nějaké zaměstnance, musíte nejdřív mít dostatek kapitálu. Ten samozřejmě získáváte od návštěvníků skrz prodej vstupenek a věcí v obchodě s dárky, ale také pomocí jejich dobrovolných darů. Pokud se návštěvníkům líbí ozdoba vašich exponátů, naučí se dostatek věcí z informačních tabulí a jejich děti si budou moci hrát s různými interaktivními atrakcemi, pak vám v dárkových koších zanechají spoustu zlaťáků. A tím se dostáváme k lehce kontroverznímu systému atraktivity.

V Two Point Museum je svoboda budování zachována v plné míře. Naprosto kdykoliv můžete zastavit čas a do budovy přidat či ubrat místnosti, měnit vzhled podlahy i stěn. Většina těchto úprav je zdarma anebo jen za drobný poplatek, takže můžete zkoušet, co se vám líbí a co ne až do aleluja. Stále tu také máme vylepšený systém přestavby místností, který představil Two Point Campus. Jakýkoliv pokoj můžete zvednout, přesunout, naklonovat nebo uložit jakožto preset a následně vyvolat na jiné mapě. To je velmi příjemné a urychluje to vaši tvorbu zvláště v pozdější části hry, kdy se vám nemusí chtít již po desáté stavět a dekorovat záchody.

Ozdoba vašeho muzea je přitom jedním z hlavních aspektů jeho oblíbenosti. Čím více doplňků do prostředí přidáte, tím víc vám vzroste teploměr prestiže a atraktivity, což uspokojuje návštěvníky a nutí je to dávat vám větší peněžní dary. Na první pohled se tento systém zdá jako perfektní řešení, jak některé hráče donutit zajímat se i o estetický vzhled jejich díla, ale na pohled druhý se jedná o jakousi neviditelnou hůl, která vás bude bít a nutit do neustálého přidávání dekorací i tam, kam byste sami od sebe už žádné přidat nechtěli. Je v podstatě nemožné v základní kampani vytvořit muzeum, které bude krásně prostorné a estetické jako vypadají muzea v trailerech, protože zdejší základní mechanika je ta, že když jsou exponáty blízko u sebe, je to výhoda. A jelikož každý exponát u sebe musí mít i dostatek ozdob, po pár hodinách se přistihnete, jak všechny věci z inventáře házíte na jedno malé místo, abyste měli nejlepší skóre hodnocení exponátů a plný teploměr atraktivity. Co na tom, že esteticky je to na sobě všechno nahňácané? Číslíčka spokojenosti stoupají a to je to hlavní!

Z tohohle důvodu rozhodně doporučuji režim pískoviště – sandboxový režim, ve kterém můžete stavět absolutně bez omezení. Na začátku si zvolíte, v jaké mapě chcete hrát a jak velká výzva to bude. Plusem také je, že v režimu pískoviště vám je většina herních mechanik okamžitě odemknuta, takže opravdu můžete třeba první hodinu jen a pouze stavět a dekorovat všechny možné místnosti a teprve potom vpustit zákazníky dovnitř.

Vizuálně je hra velmi příjemná, ale nečekejte žádnou grafickou revoluci. Stylizace z předchozích dílů byla zachována a tlumenější barevná paleta lichotí očím. Po celou dobu hraní rovněž budete poslouchat rádio, které opakuje několik skladeb dokola. Naštěstí jich je dostatek, takže se vám rychle neomrzí. Co naopak alespoň mně velmi rychle omrzelo, byly vstupy od DJe. Ten každých pár minut zastaví hudbu a poví vám rádoby vtipnou minihistorku. Já jsem vydržela těch vstupů asi tak deset, než jsem se vydala do nastavení ztlumit si jeho hlas navždy, protože historky jsou kompletně zcestné od toho, co se děje v muzeu a velmi mě vyrušovaly… Na druhou stranu jsem ale velmi ocenila hlasatelku, která hrou sporadicky promlouvá. Krom vtipných poznámek na návštěvníky vám často oznamuje i důležité informace o tom, co se ve vašem muzeu právě děje. Jen díky ní jsem si všimla několika nepříjemností, jako například nespokojených zaměstnanců, když jsem byla zahleděná do velkoplánů své budovy.

Two Point Museum je tedy rozhodně skvělým manažerským simulátorem, který vám může přinést spoustu hodin zábavy. Two Point Studios dokázali, že „do třetice všeho dobrého” se neříká jen tak. Nemůžeme ovšem říct, že by se jednalo o přelomový titul; přece jen spousta mechanik, co hra nabízí, byly už v Two Point Campus. Titul se ale naštěstí nesnaží být ničím víc, vývojáři prostě vzali to, co se dřív naučili, a vytvořili další velmi kvalitní strategii.