Svět končí a vy jste jediní, kdo si ho bude pamatovat - SEASON: A letter to the future

Relaxačních her je v dnešní době přehršel, a i když by se mohlo zdát, že udělat vážně dobrou imerzivní příběhovku je jednoduché, opak je pravdou. Sama mám ze sebou již několik údajně skvělých simulárotů chůze, ze kterých se nakonec vyklubal jen průměrný polotovar. Mám proto radost, že titul, který již nějakou dobu vyhlížím, SEASON: A letter to the future, je po delší době vážně zajímavá a fascinující hra, která mě jak svým zpracováním, tak zážitky, co jsem během hraní prožila, zaujala jako už dlouho nic.

SEASON: A letter to the future je ve své podstatě čistý simulátor chůze, jelikož vaším jediným cílem je projíždět na kole silně atmosférickým světem a objevovat. Objevovat zemi kolem vás, lidi, které potkáte, nové myšlenky a pohledy na svět těsně předtím, než skončí. Doopravdy nečekejte žádnou zběsilou akci, tohle je titul, který si zahrajete, když máte chuť na hlazení asi 9 krav za sebou pořád dokola.

Ujmete se role mladé dívky Estelle, která pochází z uzavřené vesnice vysoko v horách. Váš kamarád měl v noci sen, který byl znamením toho, že sezóna, ve které teď žijete, brzy skončí. Co to znamená? Že svět, tak jak ho znáte, se kompletně změní a naprostá většina lidí zapomene na to, jak momentální sezóna vlastně vypadala, působila a jaké to bylo v ní žít.

Estelle nikdy nebyla za hranicemi své vesnice, a tak vůbec neví, co od změny sezóny čekat. Chce to ale zjistit, a tak jí je dovoleno opustit rodnou vesnici, ovšem pod podmínkou, že pro další generace zdokumentuje vše, co objeví. Jste proto vybaveni deníčkem, foťákem a diktafonem a vysláni na výpravu nejen prozkoumat, ale i zaznamenat momentální vzhled a zvuky země, lidí, umění a budov, které potkáte.

Celý příběh SEASON se tedy točí kolem změny a všech věcí, které jsou jí blízké – strach z ní, nejistota a snaha zachovat historii. Když najdete staré napůl rozpadlé budovy, přemýšlíte, jaký byl svět a jací byli lidé v době, kdy tyto budovy vznikly. Jakmile narazíte na člena skupiny Grey Hands, který ač lehce nejistě ale přesto nadšeně mluví o tom, jak nová sezóna bude lepší než ta momentální, uvažujete jak nad jeho pohledem na svět, tak nad tím, co vše a jak se asi změní. Veskrz titul potkáte několik lidí, kteří vám budou vyprávět o tom, co si pamatují z minulých sezón. Slyšet o tom, jaké zvyky a obyčeje měli lidé dřív, tvoří krásný kontrast s objevováním momentálního pro vás také cizího světa a toho, jak jeho obyvatelé přemýšlejí nyní.

Po audiovizuální stránce se SEASON nemá za co se stydět. Vývojáři Scavengers Studio se silně inspirovali olejomalbou a vytvořili na první pohled minimalistické krajiny, které ale ve skutečnosti skrývají detailů víc než dost . Zvlášť díky chytrému využití různých barev působí každá oblast osobitě a živě, a to ať už se jedná o starý chrám, polorozpadlý most anebo ovocnou farmu. Stejným minimalistickým stylem se ubírá jak stylizace jednotlivých postav, tak dokonce i soundtrack. Po většinu herní doby vás bude doprovázet pouze příjemný ambient v podobě zvuku deště, zpěvu ptáků či pohybu listí ve větru, ale sem tam narazíte například na hrací skříňku, která svou hudbou vyplní celé náměstí. Ve výsledku se tak jedná o velmi jemný soundtrack, který ve mně vyvolává pocit ASMR hudby ke spaní.

Věc, která SEASON: A letter to the future dle mého nejvíce odlišuje od jiných relaxačních her, je právě existence deníčku. Zatímco ve spoustě jiných příběhovkách doopravdy nemáte nic jiného na práci, než jen chodit a poslouchat, zde máte za úkol zaznamenávat. Je úplně jedno, co během vaší cesty chytne vaše oko. Je jedno, co si vyfotíte nebo nahrajete. Ve výsledku tvoříte svůj vlastní deníček, kam můžete přidávat pro vás nejdůležitější momenty, které by měly být uchovány pro další generace. Vyplňování a zdobení stránek deníku je stejně velkou součástí hry jako samotné prozkoumávání, a přinejmenším mě vážně bavilo. Je to krásný ukazatel toho, co vše jste již dokázali,a podvědomě vás táhne dál a dál, jelikož již po pár stránkách získáte chuť dokončit tuhle vaši knížečku úplně.

Jediný moment, kdy není vyloženě na vás, jaké informace do deníku vložíte, jsou stránky obsahující důležité informace ohledně lidské historie. Těchto stránek je ve hře jen pár, ale slouží jako skvělý způsob, jak vám jednoduše předat jakýsi nezkreslený pohled na dění okolo, jelikož po vás často budou chtít nalézt specifické dokumenty. Jejich hledání přitom není nijak vyloženě těžké. Ačkoliv se v druhé půlce hry budete moci orientovat podle klasické mapy, kterou budete mít schovanou v deníku, SEASON naštěstí neobsahuje žádná ukazovátka. Veškeré nápovědy, kde, co hledat, zazní během rozhovorů, nebo je naleznete ve formě papírků. Díky suprově provedené mechanice jízdy na kole, pro mě dokonce ani nebyl moc velký problém lehké backtrackování. I když mně osobně nevadilo chodit občas tam a zpět, pokud vy jste na to citlivý, tak ano, SEASON po vás backtrackování v menší míře bude vyžadovat, tak na to případně pozor.

Co už je ovšem problém, který vadil i mně, byly časté glitche, se kterými jsem se hlavně v druhé polovině hry setkala. Ačkoliv jsou jednotlivé postavy, které v SEASON potkáte perfektně a uvěřitelně napsané, vaši víru v ně velmi rychle rozhodí, když se během cutscény načtou vedle židle a následně ve vzduchu popojedou půl metru, aby se dostali do správné pozice nad židli. Takovýchto blbostí, které vás ale vytáhnou ze hry, jsem zažila dost. Naštěstí jsem ale nepotkala žádné závaznější technické problémy, kvůli kterým bych musela vyloženě přerušit hru. To nejhorší, co se mi stalo, byl krátký moment, kdy se Estelle rozhodla používat telepatii. Na spodu obrazovky byly vidět titulky, ale její hlas slyšet nebyl. Pro mě osobně to ve výsledku nebyl až moc velký problém, jelikož po dvou větách se Estelle zase chytla a začala mluvit klasickým způsobem, ale chápete, technická stránka hry překvapivě skřípe, i když se jedná o mechanicky velmi jednoduchý titul.

Jak to tedy všechno tak nějak shrnout? SEASON: A letter to the future je velmi zajímavý titul, který dohrajete během šesti až dvanácti hodin dle toho, jak moc budete otálet. Jelikož se ale jedná o relaxační hru s naprosto úchvatným artstylem, pečlivě propracovaným světem a s krásně osobitými postavami, jejichž příběhy můžete vyslechnout v dlouhých a hlubokých konverzacích, měli byste otálet. Přeci jen je tohle hra o poznávání, tak pokud si ji pořídíte, poznejte ji pořádně. Ačkoliv po technické stránce není titul tak vyhlazený, jak by bylo záhodno, jeho jiné přednosti vám tyto mínusy pravděpodobně vynahradí. Hru doporučujeme na 9/10 bodů.