Začátek roku je pro mnohé časem, kdy můžou dohnat herní resty z minulého roku. Pro mě to je dnes recenzovaný RoboCop: Rogue City. Studio Teyon bylo při vydání své první větší hry Rambo: The Video Game přijato velmi negativně. Jenže se jim podařilo získat licenci na Terminátora. Hra s podtitulem Resistance byla lehce nadprůměrná a hráči si obzvláště pochvalovali práci se značkou. Já jsem v recenzi dokonce zmiňoval nadšení z případného dalšího zpracování slavné filmové série. Teyonu se podařilo opět o něco posunout své schopnosti a přinést další skvělou hru, kterou fanoušci budou milovat a ostatní vůbec nebudou litovat svého času a peněz. RoboCop: Rogue City přináší nejlepší možný zážitek v kůži, respektive kovu, detroitského policisty.  

RoboCop: Rogue City je střílečka z pohledu první osoby. Nejde o čistě lineární titul. Hra nabízí i jednoduché RPG prvky, dialogové možnosti, vedlejší úkoly a průzkum světa. Během desetihodinové kampaně budete mít v lokacích možnost odbočit z hlavní dějové linie a pomoct občanům Detroitu. Vedlejší aktivity přidají zhruba 5 až 7 hodin s tím, že pro některé si budete muset zahrát hru znovu. Můžete se tedy dostat i na 20 hodin herní doby. Pojďme se ale na všechny herní prvky a příběh podívat o něco blíže. 

Jste mohutný stroj, který chodí pomalu. Dokážete ale díky tomu ustát o dost více zásahů od nepřátel. Nemusíte se spoléhat na schovávání za stěnami či překážkami. Bez větších potíží přijdete k nepříteli, chytnete ho pod krkem a hodíte po dalším. Pokud se budete chtít schovávat, tak můžete stejně lehce popadnout kontejner a použít ho jako štít. Díky této síle se nemusíte spoléhat jen na střelné zbraně, které po nepřátelích zůstanou. Samotný pocit ze střelby je u některých zbraní průměrný. Proto jsem o to více házel po nepřátelích židle, kytary, výbušné barely nebo si k nim došel a jednou pěstí je poslal přes půlku místnosti. Tahle variace zachraňuje průměrnější pocit ze střelby a neomrzí po většinu hraní. Až na konci vás může přestat bavit, za což hlavně může zdlouhavá poslední mise.

Děj se odehrává mezi druhým a třetím filmovým dílem. Krom lokací se vrací i některé postavy. Dost prostoru dostane fanoušky oblíbená Anne Lewis, která vás bude provázet většinou příběhu. Ten je zároveň vystaven tak, aby se chytli i ti, kteří neviděli ani jeden film. V RoboCop 2 se zápletka točí kolem nové drogy Nuke, která hraje ve hře největší roli. Rogue City tak vyřeší nezodpovězené otázky z filmu, ale zároveň pomůže lépe připravit půdu pro třetí film. Hra je totiž kanonická v dějové linii původních filmů. Aniž bych tak cokoliv spoileroval, tak můžu prozradit, že fanoušci budou nanejvíc spokojeni. Ostatní hráči si zase užijí příběh, který vše dokáže vysvětlit a funguje sám o sobě. Přichází totiž nová záporná postava s novou hrozbou. A to nejlepší na tom všem? RoboCopa nedabuje nikdo jiný než Peter Weller, který si ho zahrál v prvních dvou dílech, ale ne ve třetím. I to hra pomáhá dovysvětlit. Ale oficiální je pouze jeden ze tří konců hry. Největší rozdíly přichází v rozhovorech s vedlejšími postavami, které se na konci přehrávají. Pokud se tak rozhodnete v centru města pomoct obyčejnému obchodníkovi, tak vás bude brát pozitivně a omluví některé vaše činy. 

Během příběhu navštívíte několik lokací. Primárně jde o policejní stanici, centrum města, ocelárnu nebo nápravné centrum OCP. Do některých lokací se podíváte víckrát. Pokud se nebudete moct napoprvé dostat do nějakého sejfu nebo dveří, tak vůbec nezoufejte. Postupem hrou se budete moct vylepšit, odemknout nové schopnosti a dostat se i na předem zavřené lokace. 

Plněním vedlejších úkolů, sbíráním důkazních materiálů a zabíjením nepřátel získáváte zkušenosti, které si můžete rozdělit do několika atributů. Každý má tři hlavní body, po jejichž získání se vám odemknou dodatečné pasivní a aktivní schopnosti. U brnění se vám odemkne chvilkové potlačení většiny poškození. Dedukce odemyká možnost nalezení hesla k sejfu v dokumentech, souboj šokovou vlnu a psychologie zase ukáže nejlepší možnou odpověď. Lehce se mohou pozměnit některé vedlejší úkoly nebo náklonnost ostatních policistů a civilistů k vám. Můžou vám tak prozradit, kde se například nachází vylepšení pro vaši hlavní zbraň, legendární Auto 9. Během průchodu můžete najít různé základní desky, do kterých následně přidáváte čipy. Ty zlepšují vaše atributy nebo odemykají nové režimy střelby či přidávají více krve. Které uvidíte doopravdy hodně, když už nebude stačit si jen pokecat. 

Byl jsem překvapen, kolik dialogů ve hře je. Některé kratší mise jsou dokonce založeny čistě na nich. Ale dabing je většinou velmi dobrý a scénář taky. Jen lip-sync je místy rozbitý. Postavy taky mohou koukat jinam. Nejčastější chybou je nicméně hlasitost jako taková. Rozhovor může být potichu, zatímco střelba šíleně nahlas, a naopak. I když hudba je velmi podobná té filmové, tak často se leknete, když najednou začne hrát a k tomu šíleně nahlas. Jindy ji ale neslyšíte vůbec.  

Jde o podivné technické chyby, které kazí zážitek z hraní. I v režimu výkonu na PlayStation 5 má hra problém udržet 60 snímků za vteřinu. Režim věrohodnosti se zase většinu času drží na 30 snímcích při rozlišení 4K, ale při větší akci zaznamenáte i 20 snímků za sekundu. Oba režimy mají problémy s načítáním textur a naskakováním některých objektů. Hra od svého vydání sice získala několik aktualizací, přesto není v nejlepším možném stavu. Jen tvůrci stále nepřidali možnost pohladit kočku. Proč?! Po vizuální stránce jinak vypadá velmi hezky a drží si unikátní vizuál filmů. Počítače jsou analogové a vše je lehce našedlé. Dohromady s příběhem to tak dotváří věrohodný zážitek. Hlavně zůstal i humor, za což jsem velmi rád. Ani původní filmy s ním nešetřily, hlavně když šlo o pohled na některé gangstery. Zde, což je příběhově vysvětleno, vtipkuje i sám RoboCop.  

RoboCop: Rogue City tak během patnácti hodin naservíruje slušnou hratelnost, která nebude lámat žádné rekordy ani posouvat možnosti hratelnosti. Přináší zato dobrý příběh, a hlavně skvělý pocit ze hraní za RoboCopa. Jste pomalejší, ale více vydržíte. Díky tomu se nemusíte bát popadnout motorku a po někom ji hodit. Dialogové možnosti a vylepšování postavy tento zážitek ještě umocňují. Pokud jste stejně jako já hru odkládali, tak vám doporučuji se k ní co možná nejdříve dostat. Hlavně pokud jste také fanoušci filmů. To pak odpustíte i občasné technické chyby. Takže nezapomeňte sloužit veřejnosti, chránit nevinné a dodržovat zákony. Hlavně nedávejte gangsterům osudových 20 sekund.