Ratchet & Clank: Rift Apart je jedním z králů svého žánru

Ratchet a Clank je jednou z nejvíce ikonických dvojic, kterou herní průmysl má a dvojice, kterou hráči bezmezně milují. Proto se pokračování s názvem Rift Apart, které nás má provést mezidimenzionálním dobrodružstvím, nenachází ve vůbec lehké situaci. Pokračování si klade za úkol přinést to nejlepší ze známé série. A nejenom to.

Ratchet & Clank: Rift Apart se snaží být výsledkem toho nejlepšího, čím je definováno studio Insomniac Games skrze variaci jejich úspěšných her. A to rozhodně není jednoduchý úkol. Jak totiž chcete správně smíchat prvky z několika různých implementací, a dokonce několika žánrově rozdílných her?

Rovnou vám můžu říct, že Rift Apart podniklo jeden velký krok do neznáma, napříč více než jednou dimenzí, a Insomniac Games si před sebe položili nepochybně pořádnou výzvu. Protože zkusit sérii pozměnit tak, aby bavila zaryté fanoušky i naprosté nováčky od prvního momentu tím způsobem, že vezmete, co fungovalo dříve a zkusíte ji přizpůsobit moderní době, je úkol, který zvládne opravdu jen málokdo. Naštěstí pro Ratcheta a Clanka, tahle dvojice má už od začátku něco, co některé jiné herní tituly postrádají.

Ratchet & Clank: Rift Apart je akční adventurou s plošinovkovými rysy, ve které se společně se známou dvojící Ratchetem a Clankem vydáváte opět zachránit celý svět před zkázou. Během toho navštívíte nejrůznější barvité planety, potkáte různorodé charaktery, projdete si akčními přestřelkami, stejně jako logickými hádanky. Z takového popisu byste mohli usoudit, že Rift Apart se od svých předchůdců odlišuje jen zřídka a měli byste částečně pravdu. Nový díl se nesnaží přepsat svůj pomyslný zdrojový kód, ale pouze chytře zkombinovat to nejlepší ze všech světů. A to doslova.

Ratchet & Clank: Rift Apart je desátou hrou v hlavní příběhové linii, která navazuje na sérii Future a osmý díl jménem Into the Nexus z roku 2013. Současně ji můžete považovat za nepřímé pokračování reimaginace z roku 2016 anebo se na tohle celé vykašlat, protože Rift Apart funguje také jako samostatný díl. Přesně tohle definuje, o co se Rift Apart snaží. Být oblíbenou sérií Future, stejně jako reimaginací i něčím naprosto novým.

Příběh nás tradičně uvrhne do role spasitelů světa. Malý robůtek Clank jakožto projev poděkování vytvoří Ratchetovi takzvaný Dimenziátor, který mu má pomoci s jeho věčným posláním a přáním najít zbytek své rodiny. Nebylo by to ale dobrodružství Ratcheta a Clanka, kdyby se na scéně neobjevil, jak by sám řekl, superpadouch Doktor Zlotřilec, který chce Dimenziátor jen pro sebe, což jako pokaždé nevyústí v nic dobrého. Vypravování se drží velmi známé struktury, kterou bychom mohli přirovnat k animovaným pixarovským filmům včetně mistrovsky zpracovaných cut-scén, které by byl hřích přeskočit, a kvalitnímu dabingu jednotlivých postav, kterým hlasy známých herců padnou jako ulité. V zásadě nám je odvyprávěn velmi jednoduchý příběh s přímočarou zápletkou založenou na boji dobra proti zlu. Hra nijak strukturu klasické pohádky nenabourává, tu se vám ale snaží podat v moderním stylu, stejně jako to dělají animované filmy a vlastně jí to v celkovém úsudku sluší, i přestože vás příběh vyloženě ničím nepřekvapí.

Element, který činí tuhle „pohádku“ svým způsobem unikátní, jsou právě dimenze, přičemž jejich vzájemné prolínaní je hlavní premisou hry, od které se odvíjí i značná část hratelnosti. Nápad to překvapivě není nový a je pojítkem se zmiňovanou alternativní sérií Future, která si s dimenzemi pohrávala nápodobně.

Rift Apart ale takovou myšlenku posouvá o krok dále, protože na scénu přináší hlavní hrdinku jménem Rivet, jež je Ratchetovým protějškem. Společně s Ratchetem, Clankem, Rivet a dalšími postavami se zde utváří zajímavá skupina známých i nových hrdinů a padouchů dodávající příběhu potřebné grády, z něhož se nevytrácí ani typicky humorný scénář a řada akčních pasážích, které zažijete na vlastní kožich v rámci hratelnosti.

Ta obsahuje prakticky všechno, co by správná akční adventura či plošinovka měla mít, a především se jí velmi dobře daří najít optimální množství obsahu s padnoucí herní dobou, která odpovídá cirka 18 hodinám. Zároveň dokáže správně odhadnout, kdy vám naservírovat akční přestřelku, kdy pomalejší příběhové prostřihy a kdy logické hádanky, kterými si projdete společně s Clankem v mezidimenzionálním prostoru a které mě osobně pokaždé na pár minut zabavily. Hádanky prošly proměnou, tentokrát se s Clankem ocitnete v klasickém 3D prostoru a pro řešení musíte dovést do cíle uhánějící zástup Clankových imaginárních dvojníků. Cestu musíte přizpůsobit tak, aby vašim dvojníkům nic v průchodu nebránilo, k čemuž využijete sadu čtyř orbů odlišných vlastností. Obtížnost hádanek je s každou další trochu těžší a velmi příjemně vás donutí si na chvíli odpočinout od všudypřítomné akce.

Přestřelky jsou nejvýraznějším prvkem hratelnosti a také tím nejčastějším. Bitvy na vás číhají prakticky na každém druhém kroku, přičemž v jednom zákoutí porážíte tři pouštní kraby a v druhém celou vesmírnou flotilu. Stejně jako v každém dobrodružství Ratcheta a Clanka, akce si tu užijete dosyta a ve většině případů si ji budete jenom užívat.

Jedním z důvodů je nesmírná variabilita nepřátel, kteří dělají z akce a planet pokaždé jiný zážitek. V rozdílných destinacích se postavíte proti jiným skupinám protivníků. Ať už budete čelit Zlotřileckým vojákům, Levným gaunerům, pirátům nebo divoké zvěři, budete bojovat mírně odlišně, a to drží bitvy neustále svěží. Souboje navíc pracují s prostředím a jednoduše se tak po arénách můžete pohybovat za použití lana či dimenzionálních prasklin. To ovšem chvilkami vyústí v chaos, kterému se souboje ani letos nevyhnuly. Přestřelky jsou velkolepé a jsou „krásnou“ podívanou, ale velmi často na vás naběhne velká skupina nepřátel, která to do vás pálí všechno naráz. Do toho budete kolem sebe zběsile rozbíjet krabice, abyste se urputně dostali k munici a potřebnému zdraví. To nám vytváří poměrně chaotické zázemí, ve kterém se často zraníte, protože neuvidíte, kam uskočit. Na druhou stranu jde především o zvyk, stejně jako u míření.

Střelba obecně ušla velký krok kupředu. Je plynulá, zábavná a při každém výstřelu cítíte, že jednotlivé zbraně dávají jiné poškození. Některé jako různé druhy granátů obsahují automatické zaměřování, jiné zase míření nechají prakticky na vás a automatika je u nich tak minimální, že máte pocit, jako by každý výstřel závisel na vašich dovednostech. Ke skvělému pocitu dopomáhají i adaptivní spouště a haptická odezva, kterou zprostředkovává ovladač DualSense. Jelikož je titul exkluzivní pro pátou generaci PlayStationu, vývojáři si mohli s přizpůsobením ovladače vyhrát. Například odstřelovací puška, granátomet a laserová zbraň kladou rozdílný odpor, zatímco jiné zbraně pracují s polovičním či plným stiskem spouště.

Zbraně jsou samy o sobě jednou velkou kapitolou, nad kterou bychom mohli rozjímat ještě hodně dlouho. Arzenál je bohatý jako v málokteré hře podobného žánru. Téměř každou zbraň si zamilujete, nejenom pro její unikátní název, ale také její využití v boji. Každý hráč si najde svého oblíbence, ale moc na ně nespoléhejte, protože kvůli omezenému množství munice je budete velmi často střídat. Téměř pokaždé si ale akce užíváte právě kvůli rychlému přehazování zbraní. V kolika hrách se vám totiž poštěstí vytáhnout Lovce hlav a čtyři nepřátele sejmout odstřelovací puškou, abyste v druhé sekundě vytáhli Hrabací smečku a další dva nepřátele oddělali střelami z granátometu a zakončili to rychlými kulkami z Černoděrové bouře?

Zbraně vám s častějším používáním navíc zvyšují úroveň, skrze které můžete dostupný arzenál vylepšovat u obchodnice za sesbírané rafinárium.

K rychlé manipulaci s arzenálem vám dopomůže klasická kruhová nabídka, na kterou si můžete zbraně namapovat dle libosti. Právě kruhový výběr je jeden z prvků, který si Ratchet & Clank: Rift Apart vypůjčuje z oblíbeného Spider-Mana z roku 2018, podobně jako celou podobu uživatelského rozhraní včetně nabídky obsahující mapu, zbraně, zbroj či sběratelské předměty. I zmiňovaná plynulost, nejen při bitvách, ale i pohybu po planetách, zjevně pramení z dobrodružství pavoučího muže. Pokud se Insomniacu podařilo něco na výbornou, bylo to využití jejich vlastních her a zkušeností k zdokonalení jejich další oblíbené série.

Plynulé pohyby a pohodlné ovládání oceníte u plošinovkových pasáží, při kterých budete překonávat řadu nástrah, dostávat se na vyvýšená místa či do cílových destinací. Nejen v boji tak intuitivně využijete úskoku, dvojitých skoků, běhaní po zdech, magnetických či létajících bot a mnoho dalšího, čím Ratchet a Rivet disponují. A ze starších dílů se vracejí také kolejnicové dráhy, které pokaždé nabídnou adrenalinovou jízdu.

Objevování tajných zákoutí, získávání sběratelských předmětů a obecnou exploraci si užijete především díky prostředí. Planety jsou zkrátka nádherné a nemají výtku. Každá je naprosto odlišná, ať už svým zevnějškem či postavami, které ji obývají, a hlavně každá má svůj primární rys.

Zatímco na Sargassu budete často cestovat na plivoukovi nebo létat s Trudi, na Blizard Prime budete skákat mezi dimenzemi a na Savali se budete prohánět po rampách. I když je hra především lineární, planety vám nabídnou hromadu obsahu navíc, který v rámci semi-otevřeného světa můžete objevit.

Jednou z takových zpestření je bojová aréna, ve které můžete vyhrát řadu odměn jako měnu, za kterou si můžete kupovat zbraně nebo zbytek sběratelských předmětů. Mnohdy vám hra také dá na výběr, na jakou planetu a který úkol chcete plnit jako první, což dává vzniku pocitu volnosti, který se jinak ve hře objevuje minimálně.

Z rysů planet následně těží propracovaný level-design, který tak každou planetu jakožto úroveň dělá odlišnou. Tou pravou tajnou ingrediencí i v designu úrovní jsou ale dimenze, které v celém pokračování hrají jednu z hlavních rolí. Průlety dimenzemi si užijete převážně v rámci kinematického zážitku, ovšem ani explorace o ně není ochuzena a vy se můžete k prasklinám v dimenzi plynule přitáhnout a udělat si z nich pomyslné portály. Jiné praskliny vám zase umožní projít do úplně nového prostoru. Takzvané kapesní dimenze jsou malé trhliny, které mají úlohu plošinovkových výzev. K překonání každé kapesní dimenze je zapotřebí jiného vybavení. Zatímco v jedné budete muset překonat bláznivou překážkovou dráhu, v další si budete muset pomalu rozvrhnout cestu ničením dřevěných krabic. Každá taková dimenze je odměňující a na samotném konci vás pokaždé čeká kus zbroje.

Právě zbroj, která vám následně propůjčuje odolnost proti různým typům nepřátel, je jednou z nejčastějších odměn při objevování rozhlehlých světů planet. Rift Apart skrývá zástup tajných zákoutí a sběratelských předmětů v podobě klíčů či informačních robůtků. Všechny předměty jsou vyznačeny na vaší mapě, takže nemusíte zběsile nadzvedávat každý kamen. Cesta k nim ale je ta pravá hádanka. Tím, že je sběratelských předmětů přiměřené množství, budete mít velmi často nutkání sesbírat co nejvíce z nich.

Pokud bychom měli být k designu úrovní kritičtí, určitě bychom jednu věc vytknuli. Poté, co na planetě dokončíte svůj hlavní úkol, hra vás automaticky přemístí k vaší lodi. Pokud se ale chcete vydat sesbírat dodatečné předměty, velmi často se stane, že se k lodi budete vracet velmi obtížně. I přes navržené zkratky se vám stane, že se na některém místě zaseknete a budete horko těžko hledat klikatou cestu zpět nebo obtížně obcházet část mapy. Ve výsledku a kontrastu toho, co vám hra nabízí, se jedná o velmi malý detail, který ale zbytečně dokáže vytrhnout z jinak vydařené kontinuity. Jinak má hra tempo, které nezastavuje, a to ani během načítacích obrazovek, které bych vám ráda popsala, ale upřímně si ani nevzpomínám, že bych je během hraní zaznamenala.

Ať už budete hrát za Ratcheta, Rivet či Clanka, všechny postavy mají něco do sebe. Ačkoli Ratchet a Rivet sdílejí stejný arzenál a mají prakticky totožné vybavení, přehazování postav funguje i bez změny hratelnosti velmi dobře v kontrastu vyprávěného příběhu.

Ratchet a Clank ušli vskutku dlouhou cestu, na které sesbírali kousky toho nejlepšího a která celé dobrodružství posunula dopředu i po technologické stránce. Hra na konzoli PlayStation 5 vypadá nádherně a vývojářům se tak povedlo předčít i leckteré animované filmy.

Již v minulosti Insomniac odvedli neuvěřitelnou práci s optimalizací kódu, právě u Spider-Mana, dalo se předpokládat, že podobné nastavení výkonu dostaneme i pro nového Ratcheta. A to se také stalo.

Titul podporuje 4K rozlišení a obsahuje možnost výběru mezi módem věrnosti či výkonu, který vám vypne ray-tracing, ale umožní odehrát hru v 60 snímcích. Těsně před koncem embarga nám však přistál patch, který odemknul další režim – takže je můžeme nyní dobře porovnat. Hru jsme prošli v módu věrnosti, takže 4K rozlišení s uzamčením snímků na 30. Režim věrnosti je nejhezčí: podporuje mimochodem i ray-tracing a globální iluminaci, pokročilou ambientní okluzi či temporální anti-aliasing. Zkrátka, dostanete daleko hezčí obraz za cenu méně plynulé hratelnosti.

Na první pohled je rozdíl s 60FPS vidět – ať už režim výkonu nebo výkon RT podporuje 60 snímků za sekundu a jejich rozdíl je spíše o tom, jaké efekty si necháte ujít. Režim výkonu vypne všechny ambientní a světelné dynamické efekty, takže se dostanete na plný počet snímků s plným 4K rozlišením, ale za to si nevychutnáte odrazy, které fungují, jak mají. Jenže novinkou u Insomniac her, a to platí i pro Spider-Mana zpětně, je přidaná možnost režimu výkonu s ray-tracingem. Ta funguje tak, že zmenší dynamicky rozlišení a snaží se zapínat a vypínat efekty zkrátka tak, aby engine udržel snímkovací hodnotu na 60. Stále tedy platí, že si nemůžete vychutnat plný 4K60 se všemi efekty – ale klobouček za to, že Insomniac napadlo integrovat tento režim.

Jak můžete vidět, ať už si vyberete jakýkoliv mód, scény vypadají úchvatně, a tak záleží čistě na vašem pocitu a rozhodnutí, co je pro vás důležité. Zapnutý ray-tracing dělal s prostředími skutečné divy, volumetrická světla a mlha dodává lokacím dechberoucí glanc, ale zcela upřímně, pokud budeme hádat, řada lidí sáhne právě po režimu výkonu s RT. Ve video recenzi si možná všimnete nedostatků, když vám ukážeme, kam se přesně dívat, ale pravdou je, že při hraní na televizi a z okolních záběrů jinak nemáte šanci si velkých nedostatků jednotlivých módů vůbec všimnout, teda pokud nepočítáme počet snímků, které za obětování rozlišení prostě stojí.

Výkon PlayStation 5 je ovšem stabilní ve všech případech, což dále potvrzují náročné přestřelky, které i přes neskutečné množství částicových efektů zvládá konzole vykreslit v jeden moment prakticky bez propadů a sekání. Engine a technologie je vážně prvotřídní.

Celý zážitek na závěr podtrhává hudební složka, která v případě Insomniac Games nemůže být jiná než výborná a každá skladba se samovolně přizpůsobuje jak dění, tak i jednotlivým prostředím.

Zkombinovat prvky z několika odlišných předchozích dílů a několika žánrově rozdílných her je skutečně úkol, který zvládne málokdo. Naštěstí, Ratchet a Clank mají Insomniac Games, kteří jsou zkrátka blázni v tom nejlepším slova smyslu. Studiu se podařilo přijít s jednou z nejlepších akčních plošinovek, jež se okamžitě zařadila mezi krále svého žánru. Titul posouvá kupředu nejenom celou sérii známých hrdinů, ale nastavuje laťku vysoko i dalším následovníkům. Vytvořit dobrodružství, které připomíná interaktivní animovanou „pixarovku“, je zkrátka sen nejenom každého dítěte, ale i dospělého.

Ratchet & Clank: Rift Apart je bezpodmínečně hrou, kterou byste neměli minout, a to i přesto, že nepatříte mezi fanoušky série. Zatímco vás u předchozích her příběh pomalu uváděl do dění, Rift Apart už od začátku na nic nečeká a nasazuje tempo, které vás nepustí až do závěrečné bitvy. Hra nedělá všechno perfektně. Má chyby, které vás sem tam vytrhnou z dění a pro někoho mohou představovat překážku. Pokud ale milujete tituly podobného žánru, pokud nedáte dopustit na animované moderní pohádky, Ratchet & Clank: Rift Apart je jednoznačně světem, který stojí za to zachránit. A to více než jenom jednou.