Pokud jste čistou náhodou nebyli při zrodu RPG série, která doslova definovala svůj žánr na přenosných monochromatických hand-heldech GameBoy, pak bude velmi obtížné pochopit, proč je Pokémon Let’s Go tak velkým překvapením. Region Kanto, původních 151 pokémonů a originální příběh je zpět. Spolu s ním i nostalgie, kterou ocení ti, kteří se cítí mezi všemi vydanými verzemi tak nějak ztraceni. Originální kouzlo série sice zůstalo, bohužel Let’s Go verze přináší bolestivější změny, které se snaží zapůsobit na mladší publikum řekněme, poněkud jinými zbraněmi, než jaké byly k dispozici v roce 1996.

Nečekaný nostalgický návrat

Hráči vzpomínající na Pokémon Yellow, budou od začátku totálně vyvedeni z míry, jak dobře si GameFreak poradili s modernizací – od ovládání, přes grafické prvky a výběry v menu. Je to mix všeho. Původní gameboy RPG bylo typickým skupinovým dobrodružstvím. Chodili jste po světě a chytali pokémony. Následně jste s nimi bojovali buď proti trenérům, tak i proti dalším Pokémonů v divočině. Tu a tam jste dokončili vedlejší úkol, donesli někomu ztracenou věc, vyřešili pár hádanek či kazili plány Rakeťákům. Na první pohled tohle všechno zůstalo, přesto je to nová hra.

Můžete vidět divoké pokémony, kteří se volně potulují světem. Konec je tápání, kdo se zrovna nachází ve vysoké trávě. Následné chytání funguje jako v mobilním Pokémon Go! Pomocí pohybu Joyconu, nebo pokud vlastníte Pokéball – jo, ten lze taky ke hře přikoupit a pak pomocí něj dokonce ovládat celou hru – házíte v minihře herní pokébally na danou potvůrku.

Na začátku je to jednoduché, většina Pokémonů jen tak stojí na místě. S postupem času ale narazíte na silnější a lepší Pokémony, které vyžadují jednak lepší mušku, jednak i lepší pokébally. Zde je i první negativum, které se týká přesnosti házení právě speciálního Pokéball ovladače. Občas pokéball hodíte rovně, ale on si to stejně namíří někam úplně jinam. Pokud tedy chcete mít jistotu, Joycony jsou na chytání daleko přesnější.

Jakmile Pokémona chytíte, celá vaše vybraná skupina osazena maximálně 6 pokémony, získává zkušenosti. Jen tak. Nemožnost zaútočit na divokého Pokémona dělá průchod hrou hodně jednoduchý. Odstraňuje frustraci dřívějšího nutného oslabení Pokémona před jeho chycením.

Původní slogan „Všechny chytit mám“, dává v Let’s Go mnohem lepší smysl. Protože střet s pokémonem není nutně o útoku, ale o stylu hodu. V Let’s Go nemůžete ukládat pokémony do „Bill PC“, za to jich můžete mít neomezené množství v batohu nebo je sbírat stylem „chci jen svojí vysněnou šestku“, tu tzv: vylepšovat a zbytek posílat profesorovi, který vám za pokémony rovnou vymění řadu vylepšení. Ty lze aplikovat na vaše pokémony a zvyšovat jim jednotlivé statistiky, jako rychlost, obrana, síla útoků a další.

Jádro soubojového systému beze změny

Soubojový režim. Tady se naštěstí v jádru systém nezměnil. Tvůrci stále neimplementovali možnost rozhodnout, kterého pokémona chcete do boje povolat jako první vždy půjde ten, kterého umístíte ve skupině na první místo. Nicméně boje probíhají stále na tahy, každý Pokémon může vlastnit až 4 útoky rozdělené do různých typů elementů. Klasicky platí, že ohnivý pokémon má přesilu nad travnatým a elektrický pokémon nad vodním, zatímco vodní bude mít výhodu nad ohnivým a kamenný nad elektrickým. Tomuto systému se říká Kámen Nůžky Papír a v RPG hrách je už takovým zajetým standardem. Častokrát se Pokémoni mohou naučit různé útoky i mimo jejich element, což je druhá vrstva taktiky; různé TM útoky, se válí po celém světě nebo si je můžete i koupit v obchodě. Takže se nakonec Pikachu, byť je elektrický a jako takový nemůže lítat, může naučit speciální létající útok a překvapit tím soupeře.

Soubojový systém je založený na metodě Kámen Nůžky Papír

3D zpracování soubojů je to, co vám vyrazí dech. Ještě žádná Pokémon hra nevypadala při soubojích takhle dobře, Pokémon má své různé akční a reakční animace, některé útoky sice působí lehce odbytě, ale pak narazíte na scény, které vás samy překvapí efektem. A není nic lepšího, než když se vám povede majestátní útok, při kterém protivníkovi sjede energie na nulu. Problém je, že se to děje často. Vlastně až příliš často. Tento díl Pokémonů i ze stanoviska tvůrců má sloužit jako vstupní bod pro nové hráče. K nelibosti veteránů přichází rovněž s faktem, že jsem za celých cca. 40 hodin herní doby, co tento titul nabízí, odešel jako neporažený. Takže buď jsem fakticky ten nejlepší trenér pokémonů na světě, což jako podívejte se, každý tomu jistě věří, nebo tady tvůrci něco seriózně nedomysleli.

Pokud jste hráč a klidně i jako nováček v sérii Pokémonů, ale hráč RPG her - v podstatě druhým chytnutým pokémonem začínáte mít nad hrou totální náskok. A i ti nejsilnější trenéři, kteří vlastní o 10 levelů lepší pokémony vlastně proti vaší partě nic nezmůžou. Předně díky velmi silným útokům, které raději asi ani nevlastní. Celá hra je nastavena na mnohem jednodušší a rychlejší tempo než originál. Pokud souboj trvá déle jak 2 minuty, je to spíš jen prodlužování nevyhnutelného, kdy se soupeři podaří vašeho pokémona paralyzovat a vám se nechce naklikávat do menu léčení paralýzy. Raději ty dva tahy počkáte, abyste ho pak dorazili mega útokem. Ty podpůrné prostředky tam stále jsou: můžete doplnit pokémonům zdraví, zvýšit jim staminu, dostat je z různých stavů, jako je paralýza, uspání nebo otrava. Jen neexistuje důvod to dělat.

Tak trochu Pikachu Tamagotchi

Ale jo, nostalgický efekt to stejně zachraňuje. Například když objevíte, že je mapa regionu Kanto naštěstí nezměněna, a tak dobře známá místa jsou stále přitomna. Graficky je každá cesta a i město dokonale převedeno do 3D, a zůstaly i některé detaily. Zrovna tak hudba ctí originál a remixy zní skvěle. Jsou méně otravné a zachovávají si svou atmosféru.

Ať už si zvolíte edici s Pikachu nebo Eevee, tihle dva vám zůstanou vždy po boku. Pikachu si s vámi občas bude povídat jeho roztomilým hláskem, může naznačit kde se schovávají tajné předměty. Ale zrovna tak si s vámi může chtít hrát. Svého pokémona můžete hladit, dát si s ním high-five, nebo ho nakrmit. Čím víc se budete o pokémona starat, tím více se vám on odmění případně v souboji svým skrytým útokem. Tedy, ne že byste to kvůli obtížnosti potřebovali, ale je to hezký detail.

Nemusí to být jen Pikachu nebo Eevee, kdo se dostane z Pokéballu, vybrat si z vaší party můžete kohokoliv a mít tak za sebou cupitající potvůrku, nebo klidně můžete využít velikosti daného pokémona k rychlejšímu cestování – například když vyvoláte Onyxe.A pokud vám i přesto bude smutno a máte kohokoliv zrovna po ruce, stačí vzít do ruky další ovladač, zatřást s ním a do hry se přidá druhá postava. Celou hru můžete hrát v kooperaci, a i když druhý hráč je taková "podržtaška", protože o všem rozhoduje hlavní postava, ale stejně to uvítáte. Souboje jsou pak ještě jednodušší, protože na všechny trenéry jdete ve dvou a i chytání je snažší.

Verdikt

Pokémon Let’s Go Pikachu a Eevee přináší do série konečně plný 3D svět, který se snažili tvůrci adaptovat jako vstupní bod pro nové hráče. Zjednodušil se soubojový systém, chytání nahradila minihra z Pokémon Go! a změnil se design UI. Vše jak dobrým, tak i bohužel špatným směrem.

Zatímco chytání působí jako dobrá zábava, souboje ztrácí na významu, protože v nich už neexistuje výzva. Přesto všechno si drží titul skvělou kvalitu a pokud se rozhodněte do světa Pokémonů ponořit, čeká vás zajímavý příběh, který můžete projít sami nebo společně ve dvou a taky spousta vylepšení, která v originálním Pokémon Yellow chyběla.

Proto si od nás titul dnes odnáší doporučení na 8 bodů z 10. Ale pozor, pokud patříte mezi pamětníky, připravte se na to, že Let’s Go Pikachu a Eevee pro vás bude brutálně jednoduchou hrou bez výzvy a titul bychom takovým hráčům doporučili jen v případě, že máte Pokémony skutečně rádi a zajímá vás, jakým směrem se nejspíše vydá chystané, doufejme už plně dospělé a těžší, RPG dobrodružství.