Park Beyond je jako „úžasný“ zábavní park, do kterého nikdo nechce jít

Víte, jaké zábavní parky plné horských drah a bláznivých atrakcí většinou jsou? No, jsou zábavné. Proto jsem byla překvapená, že titul Park Beyond, coby budovatelská strategie zábavních parků, zábavná vlastně vůbec není.

Park Beyond se snaží vyrovnat legendám, jakou je například proslulý Roller Coaster Tycoon či jeho nástupce Planet Coaster. Zatímco ale oba zmíněné tituly znají své hranice, Park Beyond je hrdě ignoruje a snaží se přijít s konceptem, který na poli zábavních parků ještě nebyl. A tedy popustit uzdu fantazii a dovolit hráčům sestavit šílené horské dráhy popírající zákony fyziky i logiky. To by fungovalo, kdyby po vás ale současně nechtěl, abyste svůj šílený nelogický park podle nich řídili. Park Beyond tak není zábavnou budovatelskou strategií, ale takovou, která vás bude jen a pouze frustrovat. A to zejména proto, že v zášti svých ambicí veškerou logiku dočista ztrácí. I tu, kterou by potřebovala.

Park Beyond je simulátor, který vám umožní postavit cokoli si zamanete. Horskou dráhu s kánonem nebo rampou? Není problém. Výtah, který váš vozík vyveze do nepředstavitelné výšky, zatímco návštěvníci za vámi pokračují hluboko do země? Samozřejmě. Simulátor od německého studia Limbic Entertainment disponuje prostředky, které v žádné jiné hře nenajdete, a z prvotního úmyslu vývojářů tak dělá přímo úžasný nápad. Ten ale nestačí.

Titul se skládá ze dvou částí: z budování a ze správy neboli managementu. Zatímco v ostatních hrách se tyto herní mechanismy doplňují, v Park Beyond se vyloženě odpuzují. Začněme ale tou lepší stránkou, a tedy budováním.

Stavba velkých horských drah není náročná a díky popírání fyzikálních zákonů vám i ledacos odpustí. K dispozici máte tři typy drah a jejich již sestavené prvky, což vám nejenom ušetří čas, ale současně pomůže horskou dráhu opravdu vytunit. Nejen díky nim je stavba složitých atrakcí paradoxně jednoduchá a přístupná i těm, kteří se v takovém šíleném inženýrství běžně moc nevyžívají. K tomu vám přispěje i přehlídka zmiňovaných nerealistických vylepšení, která z vaší horské dráhy udělají neuvěřitelně lákavou (nebo odpuzující, záleží, jak moc chcete být vystřeleni kánonem) podívanou. U horských drah ale stavba parku opravdu nekončí.

Park Beyond nechybí přehlídka ojedinělých atrakcí, obchodů s jídlem, pitím i suvenýry v kulisách westernu, mimozemšťanů či cukrového světa nebo hrstku tematických dekorací, které můžete využít k tomu, abyste podobnou tematiku mohli vymyslet dočista sami. Každý takový předmět, ať už jde o vaši skvělou atrakci nebo obchůdek s kávou, si také můžete přizpůsobit obrazu svému. Například pomocí spletité palety barev. Jednoduše řečeno, z hlediska budování nabízí Park Beyond to, co by od takové hry každý čekal.

Jenomže Park Beyond je takové naleštěné pozlátko. Zatímco na první pohled bude stavba parku vypadat zábavně a úchvatně, na ten druhý poznáte nejen to, jak neintuitivní doopravdy je, ale také kolik detailů ve skutečnosti opomíjí.

Budovy a objekty nedoléhají správně k zemi. Kolize objektů nemusí existovat, a tak si to klidně vaši návštěvníci mohou prosvištět skrz skálu. Nabídky s výčtem předmětů se vám budou při každém výběru zavírat a ani si nepamatují, v jaké kategorii jste byli. Cesty jsou nerovné a kvůli chybějící mřížce nemáte prakticky možnost, jak mít cokoli symetrické. Nebo takhle, vy si mřížku zapnout můžete, ale ta vám pouze dopomůže odhadnout, jak daleko do sebe předměty jsou. Nemění nic na tom, jak k cestě doléhají budovy, jak křivé cesty jsou nebo jak se na sebe nevkusně napojují. Park Beyond tak v oblasti budování selhává zejména v malých detailech, které vám ale budou neustále na očích.

Pamatujete, jak jsem říkala, že tohle je ta lepší část, že ano? No dobře, tak řekněme, že bychom všechny tyhle neduhy vzali a dali je stranou. Řekněme, že máme postavený náš vysněný zábavní park. Pojďme ho tedy otevřít a začít vydělávat peníze, ne? No, ne. Jestli totiž Park Beyond něco zásadně nezvládá, pak je to systém jeho správy.

Ta sestává z několika úkonů. Musíte spravovat své příjmy a výdaje, usoudit, zda potřebujete půjčku či nikoli. Musíte naslouchat svým návštěvníkům, abyste věděli, za co své peníze neutratí a z čeho jsou naopak nadšení. Budete najímat zaměstnance, kteří vám váš park udrží čistý a funkční. Anebo imposifikovat.

Všechny tyto kroky vedou k tomu, aby váš park byl zábavný a čistý. Jedině tak si zvýšíte jeho úroveň. K tomu, abyste totiž v režimu budování mohli používat všechny druhy atrakcí, budov i dekorací, si je musíte nejdříve otevřít skrze Sofiinu laboratoř. Do té dostanete přístup s každou novou úrovní.

Jenomže právě k tomu vede jedna dlouhá trnitá cesta, se kterou vám mají pomoci veškeré manažerské vychytávky. A imposifikace je pravděpodobně tou největší. A také tou, která celý váš park pošle nejvíce do kytek. Imposifikace je takové pompézní slovo pro vylepšení, které můžete použít na atrakce, budovy i vaše zaměstnance, a nikoli jen tak ledajaké vylepšení.

Proces vám totiž umožní jedním kliknutím přetvořit obyčejný obchůdek se zmrzlinou na majestátní podívanou, kolem které krouží velká ledová koule, projíždí jí divoký vozík nebo po ní leze velká opice. A už tak bláznivé atrakce získají šmrnc, který okouzlí každého návštěvníka a ze zaměstnanců se stanou terminátoři odpadků, augmentovaní mechanici a potrhlejší baviči. Až na to, že vůbec.

Opět se totiž dostáváme k tomu, že imposifikace sice dělá všechno na první pohled daleko hezčí a zábavnější, ale nikoli funkční. Když imposifikujete svou horskou dráhu, atrakci či obchůdek, jeho výdaje se následně kriticky zvýší. To znamená, že hra vás teoreticky nutí přetvářet své atrakce na živelní a úchvatné ojedinělosti, ale už vám neřekne, že je pravděpodobně nezaplatíte. Možná si říkáte, že logická dedukce je tedy zvýšit ceny, ať už občerstvení nebo vstupenky. No jo, ale za ně si nikdo nic nekoupí a váš obchod či atrakce prodělá dvakrát tolik.

A na stejnou problematiku budete narážet v průběhu celého hraní. Postavíte krásnou atrakci chtěnou rodinami, puberťáky i dětmi. Zdá se, že je všechno v pořádku, když tu náhle začne prodělávat. Jako správný manažer si tedy chcete vyslechnout názory návštěvníků a zjistit, kde je problém. Je atrakce moc drahá? Je rozbitá? Nebo dokonce nezajímavá? Ne, návštěvníci vám totiž vylíčí, jak moc si tuhle atrakci užili a jak by na ni šli rádi znovu. Jenže to se zjevně neděje.

Už jste frustrovaní dostatečně? Dobře, tak půjdeme ještě dále. Na situace, ve kterých nebudete vědět, co se děje a jak je vyřešit, budete narážet v jednom kuse. Co ale situace, kdy moc dobře víte, co se děje, a zrovna tak víte, že s nimi nemůžete nic udělat. A to mě dostává k zaměstnancům.

Aby váš park fungoval, budete muset najmout údržbáře, mechaniky, baviče i zdravotníky. Jakožto manažer a prakticky jejich nadřízený ale jediní, koho v celé hře nemůžete řídit, jsou právě vaši zaměstnanci. Ti si ve vašem parku žijí vlastním životem. Rozhodnou se jít uklidit tu dalekou stezku zrovna dnes, nebo nikdy? Půjde mechanik, který se právě jen prochází parkem, opravit tu hořící atrakci, kolem které kráčí, nebo půjde směle dál? Zní to jako absurdní situace, ale bohužel skutečná.

A absurdní nejsou pouze zaměstnanci, ale kampaň jako taková. Osobně si myslím, že přítomnost příběhové kampaně je naprosto skvělý nápad. Hra vám před každou misí, tedy novým parkem, který máte přetvořit, přehraje briefing, na kterém si sami z nabízených možností vyberete, kam chcete park posunout či jakým způsobem jej předělat. Na základě vašich voleb se pak určují základní cíle mise i některé vedlejší úkoly. Kampaň vás tak neustále posouvá dopředu a nutí objevovat všechny možnosti budování i správy parku.

Problém ovšem tkví v tom, co už jsme si řekli. Tedy skutečnosti, že se skrz ni prokousáte horko těžko, protože po vás bude chtít využít manažerské prostředky, které zkrátka nefungují správně. A ještě hůř to půjde, když po grafické ani optimalizační stránce nefunguje příliš dobře.

Grafické zpracování Park Beyond je dle mého úsudku pěkné. Je barevné, hravé a k nátuře celé hry a tomu, čeho chce dosáhnout, pasuje skvěle. Problém ovšem je, že ambice vývojářů nezůstaly pouze u grafického znázornění parku a atrakcí, ale posunuly se k detailnímu vyobrazení postav v cutscénách. S těmi se budete potýkat hlavně při zmiňovaných briefincích a kromě rozhodnutí budete čelit také opravdu děsivým animacím, špatné kameře, která vás bude neustále iritovat, i béčkovým hereckým výkonům. A to stále není to nejhorší, s čím se kampaň vytasí.

Můžete mít nespravedlivou ekonomiku, můžete mít nefunkční manažerské nástroje, neposlušné zaměstnance i nedoladěné animace postav. Co ale dělat, když kampaň ani nemusíte mít možnost dohrát? A právě tady mi s Park Beyond dočista došla trpělivost.

Když jsem se totiž dostala za polovinu kampaně a snažila se porazit svého prvního konkurenta, všechno šlo vlastně dobře. Park mi k mému překvapení prosperoval, vypadal dobře a návštěvníci byli šťastní. Jenomže najednou jsem si všimla, že mi hoří atrakce a moji mechanici s tím nemohou nic udělat. Zaměstnanci se totiž nedokázali dostat skrz vstup.

Zkoušela jsem tedy upravit cestu, přemístit atrakci, vyhodit a znovu najmout všechny zaměstnance, ale nic nefungovalo. Rozehrála jsem tak misi znovu. Podruhé mi ale nejenom, že nefungoval path finding zaměstnanců, on nefungoval ani u návštěvníků. Ti se totiž sice dostali na atrakci, ale když ji měli opustit, zmizeli do prázdnoty, kterou tak zel i můj park. Kdo by totiž chtěl do parku, který požírá návštěvníky.

A co se stalo, když jsem misi rozehrála potřetí? Nejenom, že mi nefungovali zaměstnanci i návštěvníci, nefungovala mi také řada nástrojů k budování parku.

Park Beyond je tak opravdu jako jízda na horské dráze. Zatímco jste chvíli nahoře a máte radost ze svého úžasného zábavního parku plného bláznivých atrakcí, za dalších pár minut jste na dně, protože do něj nikdo nechce. Protože ačkoliv je Park Beyond vskutku zábavná budovatelská strategie, je naprosto nezábavný manažerský simulátor. Pokud vás tak přitahuje spíše sandboxový režim, který vám umožní nastavit si průchod podle vlastního uvážení – od náročnosti přes rozvržení oblasti po peněžní základ – pak je Park Beyond vcelku ucházející hrou, která vás dokáže zabavit. Pokud ale hledáte spíše výzvu a opravdový simulátor provozu zábavního parku, pak byste se měli vrátit o několik let zpátky, kdy budovatelské strategie ještě znaly své vlastní hranice.

No jo, pokud Fiola opravdu chtěl, aby Renné nebyl spokojený, měl mu ukázat Park Beyond. Tam by totiž Renné byl opravdu nespokojený.