V moment, kdy všichni naskakovali na vlnu Jojo’s Bizzare Adventure, mě kamarádi dokopali po delší době, ať si konečně pustím anime One Punch Man, o kterém všichni mluvili, jak je k popukání a jde po všech stránkách o celkový skvost. Téměř okamžitě jsem si zamiloval tento ztřeštěný svět plný netradičních hrdinů a padouchů. Vrcholem jest samotný Saitama, který trpí depresemi, protože je zkrátka tak moc silný, že každého porazí jedinou ranou. Anime vybízelo k vytvoření hry, které jsme se dočkali až pět let od uvedení první série. Bohužel do hry nešlo tolik lásky, jako do úplně prvních skic japonského umělce One.

Většina anime her jsou jednoduché soubojové tituly, které mnohdy skrývají malinký bonus, jenž dělá z celé hry dobrou mlátičku na dlouhé víkendy. Například Ultimate Ninja Storm série má bravurní soubojový systém, příběh a výběr postav, One Piece nabízí dobré tituly na styl Dynasty Warriors a Naruto to Boruto nabídl zábavný online zážitek, kde si vytvoříte vlastní postavu. Od posledního zmíněného titulu se snaží hra co nejvíce převzít, minimálně co se týče online složky. Vytvoříte si svou vlastní postavu, kterou si budete postupně levelovat, odemykat si nové schopnosti a růst v žebříčku hrdiny. Souboje na rozdíl od Naruto to Boruto jsou tvořeny více na styl her SoulCalibur, nebo právě série Storm, či My Hero One’s Justice. To by nutně nemuselo být špatně, ale s každým dobrým nápadem hra přináší jeden špatný.

Postupem hrou si odemknete několik stylů boje. Začínáte s klasickým bojovým stylem, ale později můžou vaše útoky být založeny na telekinesi, boje se zbraní, nebo můžete bojovat jako Genos. Jenže zde máme problém. Pokaždé, když si odemknete další bojový styl, tak si ho musíte vylepšovat od začátku. Což by nebyl problém, pokud byste získávali více zkušenostních bodů v pozdější fázi hry než na začátku. Navíc na začátku má každý bojový styl pouze slot pro jeden ze tří speciálních útoků a polovinu komb. Já například přešel z bojového stylu na telekinetický, protože mi přišel zajímavější, a hlavně jsem ho potřeboval ke splnění konkrétní mise. Jenže najednou jsem měl kombo pouze o délce tří tlačítek, což učinilo souboj o dost nudnější, protože se moje útoky neustále opakovaly. Jediná vylepšení, která vám zůstanou i po změně stylu, jsou atributy vaší postavy.

Jinak samotný soubojový systém je velmi jednoduchý a lehce padne do rukou, přesto zde mám ještě čtyři výtky. První jsou úhyby. Úhyb, při kterém skočíte za nepřítele můžete provést pouze jednou za delší dobu. V kampani, kterou musíte hrát, abyste si odemkli postavy, jsou mnohdy postavy šíleně nevyrovnané, kdy se častokrát vyplatí počkat, až vám přiběhne na pomoc hrdina vyšší hodnosti, aby pár ranami zničil nepřítele. Ne všechny postavy mají ultimátní útok, který lze použít během zuřivosti, a Saitamu lze použít vždy pouze jako pomocníka. Ano, dává smysl, že když vaše postava dokáže všechny porazit jednou ranou, tak ji nechcete dovolit všem používat. Jenže by to zde chtělo možnost zapnout si, aby Saitama dával stejné poškození jako ostatní. Pokud si za něj chcete zahrát, tak jedině proti finálnímu bossovi, nebo když si vy i váš kamarád vezmete Saitamu jako pomocníka a počkáte 300 sekund, než přiběhne.

Za chválu ovšem stojí možnost, že pomocníci přiběhnou během souboje, nebo že se na bitevním poli neustále něco děje. Drony přilétávají s boosty, přiběhne náhodný hrdina, nebo se mapou projde gigantický padouch.

Mimo souboje je hra na tom velmi špatně. V malé části městečka akorát pobíháte sem a tam, sledujete, jak vám padají konstantně snímky a zastavíte se pouze v moment, kdy narazíte do NPCčka, které se ještě nenačetlo. V městečku budete trávit většinu času, protože skrývá vedlejší úkoly a obchody, kde si lze koupit nové oblečení. Valnou většinu herní doby budete plnit nudnější vedlejší úkoly a bojovat proti náhodně vytvořeným záporákům. Na hlavní mise se podíváte jednou za dvě hodiny a utečou velmi rychle, což je bohužel škoda.