Tak jako je jistota, že ráno vyjde slunce, je jistota, že se každý rok dočkáme nového dílu sportovních her. A my jsme si ani letos nemohli odpustit vydat se na virtuální ledovou plochu a otestovat, co nového nám EA v NHL 26 nadělila. Po loňském ročníku jsem se k sérii vracel rozpačitý. A není se čemu divit. NHL už dlouho celkem stagnuje a pomalé přešlapování na místě už mě osobně přestávájí bavit. Ať si to totiž ne vždy rád přiznám, tak mám vlastně tuhle sérii dost rád a k hokeji mám vřelý vztah. O to víc mě neustálé přešlapování na místě mrzelo, protože potenciál k tomu, aby se jednalo o opravdu dobrou sportovní hru, tady je. A možnosti na vylepšení byly u loňského ročníku až do očí bijící. A víte co? EA má přání letos opravdu vyslyšela. Po dlouhé době se opravdu jedná o díl, který udělal výrazný krok kupředu. Abych ale zase moc nepřechválil, tak i přes výrazné vylepšení v některých oblastech je zde stále dost neduhů, které by se daly napravit.

Jak jsem již nastínil, NHL 26 se letos opravdu dočkalo výrazných vylepšení. Puk je sice stále pukem a nové režimy také nepřibyly. Ani realističtější hra není a stále se jedná o jakousi směsici realistického hokeje a arkádové zábavy. Ovšem letos mi konečně připadá, že je to ta hra, kterou jsem chtěl vidět už loni. Tedy titul, který opravdu působí, že se jedná o zážitek pro novou generaci konzolí. A ano. Bohužel říkám jen konzolí, protože PC hráči budou vyhlížet marně… opět.

Hratelnost je teď každopádně plynulejší. Třeba vypíchnutí puku už hráče neposílá automaticky k ledu a rozhodčí hned neukazuje dvě minuty. To samé přizvednutí hole. Obě tyto akce jsou realističtější a vlastně i jednodušší na provedení. Umělá inteligence letos znovu poskočila dopředu a tempo hry konečně dává větší smysl – spoluhráči se lépe nabízejí do prostoru a soupeři nepůsobí, jako by bruslili naslepo. Spoluhráči více reagují na akce na ledě a protivníci se taktéž snaží si více uvědomovat, co se to kolem nich vlastně děje. AI zaznamenala vylepšení už loni, ale letos mi připadá, že je to opravdu ten stav, kterého se snažili vývojáři dosáhnout už u NHL 25. Působí to najednou více vyladěným dojmem, což dělá hru zajímavější a celkově zábavnější. Co ale opravdu letos ročník zvládl výborně, je inteligence brankářů. Jejich zákroky už nepůsobí tak strojově a občasné výpady a přesuny působí vážně dobře a hlavně uvěřitelně. Celkově byla radost se na ně i přes občasné chyby dívat. Nové animace i reakce, zkrátka jejich chování je letos dost vylepšené a já tyto změny jen chválím. 

V loňském ročníku nám také EA představila technologii ICE-Q která měla za úkol simulovat reálné chování hráčů a přenést ho i na virtuální kluziště. Je pravda, že rozdíl šel znát, ale letos, díky druhé generaci, se konečně podařilo dosáhnout toho, že hlavně známé hráče na ledě opravdu poznáte. Hráči tak předvádějí svoje charakteristické pohyby. Opravdové legendy jde rozlišit od běžných hráčů a jejich styl hraní je vidět na první dobrou. O to víc mě mrzí, jak málo péče se dostalo zbylým hráčům. A teď nemyslím jen některým z nižších lig, ale i hráčům vrcholové NHL.

S tím se pojí i grafický kabátek, který letos nezaznamenal žádnou změnu. Už loni jsem hře vyčítal, jak ošklivé jsou obličeje hráčů. Ani ty největší hvězdy si často nejsou kdoví jak podobné. To samé animace. Proč se mám proboha dívat na tu jednu a samou animaci u nájezdů, výher nebo nástupů? Chápu, že jich nebude sto, ale přece jen bych rád viděl nějakou variabilitu. A totéž se dá říct u fanoušků. Opět tvoří jen takové větší křoví. Bez jakéhokoliv zapojení do hry jen křičí název týmu nebo vás vypískají, když jejich tým prohrává. To je fajn, ale proč je jejich snímková frekvence občas tak nízká? Proč tu nejsou občas záběry na nějaké zajímavé fanoušky v kostýmech daného týmu? Tolik možností…Bohužel mě opět i letos neskutečně štve, jak hokejky nebo části těla hráčů procházejí předměty. Nepůsobí to prostě dobře, když je tam záběr na krosček a hokejka projede hráčem. Nebo když jedete únik a protihráčova hokejka vám projede nohou a vy jedete dál jako by nic. Sakra, není rok 2015 a věřím tomu, že by to šlo udělat líp, aby opravdu i takové doteky hrály ve hře svoji roli.

Co ale mě nejvíc dostalo, tak je přepracování Be a Pro režimu. Konečně. Nijak se netajím tím, že nejsem v NHL kompetitivní hráč a raději si zahraju jen tak na pohodu proti počítači. A Be a Pro je právě ten režim, který hraju nejvíc. O něm vlastně celé NHL 26 je. Pokud nevíte, je to režim, ve kterém si vytvoříte vlastního hráče a z nováčka se snažíte dostat na vrchol hokejového světa. A to slovo „nováčka“ je letos opravdu důležité. Vůbec poprvé si totiž budete připadat jako někdo, koho jeho sláva v NHL teprve čeká. Začínáte tak jakožto reprezentant na juniorském mistrovství světa a přes nižší ligu se snažíte dostat až do NHL a zažít slávu těch největších hráčů. Už dlouho jsem čekal na změnu, která by tomuto módu přidala patřičnou hloubku a dala vám šanci zažít potěšení z toho, jaká dřina to je dostat na vrchol. A jestli se letos něco opravdu povedlo, tak je to právě tohle. Na začátku jste nikdo. Nadějná hvězda, ze které se nikdo na zadek neposadí. Bude tak na vás, abyste se probojovali na výsluní. Ano, do NHL jako takové se dostanete celkem brzo, ale už bude jen na vás, abyste si v kádru udělali svoje místo. Nebude tak vůbec nic divného, že budete začínat ve čtvrté lajně a některé zápasy se na led ani nepodíváte. A když jo, tak maximálně na dvě minuty během celé hry. Každé střídání je teď boj – musíte nechat na ledě všechno a využít každou sekundu, kterou vám trenér pošle přes mantinel. Je to skvělé a zároveň i občas frustrující, když se vracíte na střídačku s pocitem, že jste nepředvedli nic zázračného. Tohle je přesně něco, co jsem od NHL chtěl už roky a konečně jsem to dostal.

S tím je spojený i život hráče. Tady mám stále nějaké výtky. Pořád mám pocit, jako bych mimo led neexistoval. Jsou tu sice nové rozhovory a animace, ale pořád bych chtěl od života svého hráče více. Navíc mě mrzí, že různých cutscén je tu vlastně míň než kdy dříve. To, že jsem si stěžoval, že zůstaly nezměněné už několik let, rozhodně neznamenalo, že je měli vývojáři odstranit úplně. To samé rozhovory. Vztekal jsem se loni, že slyším neustále jednu a tu samou větu od trenéra dokola. A teď od něho pro jistotu neslyším nic kromě textově generických úkolů.

Přepracováním si pak prošlo i samotné menu. Je tak více intuitivní a působí modernějším dojmem. Super je také to, že teď dostáváte i týdenní body, které si lze rozdělovat mezi trénink, odpočinek či zlepšování vztahů s vedením či spoluhráči. Jsem za celkové předělání rád, ale nemůžu se zbavit pocitu, že je tohle taková práce napůl. Něco vývojáři přidali, aby zase něco odstranili. Naopak jsem čekal od změny víc těch filmečků, animací i třeba těch rozhovorů. Líbilo se mi tedy, jakým stylem přistoupili vývojáři u tohoto režimu ke hře a k tomu, jak se cítíte na ledě. Ale u toho ostatního je to mnohdy jako krok zpátky. Některé věci byly zastaralé, ale to neznamená, že je odstraním a nenahradím je něčím jiným. 

Bohužel ale další režimy si už tak výrazným přepracováním neprošly. Výjimkou je tedy ještě Hockey Ultimate Team. Tedy ten režim, kde si otevíráte balíčky a skládáte vlastní tým. Zde došlo na vylepšení hlavně offlinu. Nejedná se ovšem o velkou změnu. Ostatní módy už mají změn jen opravdu poskrovnu či rovnou žádné. Zároveň bych uvítal i nějaký tréninkový režim, a ne jen volné bruslení. Proč tu sakra není něco, co by naučilo hrát nejen nováčky, ale pokročilejším potrénovat i kličky a různé vychytávky? Tohle by měl být úplný základ.

Bohužel se pak ani letos NHL nevyhnulo nepříjemným chybám v překladu., A pak je tu to menu.. Sakra, zasekanější menu jsem už dlouho neviděl. A právě v Hockey Ultimate Team je přímo utrpení se v něm pohybovat. Co se pak samotné hry týče, tak i zde docházelo občas k dost nepříjemným propadům snímků za sekundu. Aspoň, že ty bugy zde nebyly.

Co k letošnímu NHL tedy říct? Za mě už takto měl vypadat loňský ročník. Všechno, kromě Be a Pro režimu, je jen dotažení toho, co začal minulý ročník. A je to jen důkaz toho, jak moc velkou změnu EA nechce udělat. Kdyby takhle vypadal loňský ročník při přechodu na next-gen, tak bych si pískal. Ale takhle mám jen pocit, že nechtěli vývojáři moc změn najednou, tak letos jen dotáhli do konce předchozí myšlenky. Jsem navíc smutný z toho, že ani po dlouhých sedmnácti letech se NHL nepodívá na PC Jedná se o revoluci ve svém žánru? Ani omylem, ale nutno říct, že dělá dobře to, co dělá. A změny jsou cítit. Takhle ale mělo NHL vypadat už dávno. A pořád se nedokážu zbavit pocitu, že mu oproti ostatním sportovním hrám ujíždí vlak. Chce to prostě ještě přidat, protože mezer je tu dost. Na druhou stranu jsem za změny opravdu rád a konečně mám zase naději, že jde NHL správným směrem. Tak snad této věty nebudu příští rok litovat.