Závodní hry si vysloužili své zajeté místo na poli herních žánrů a za posledních 20 let se na trhu vystřídalo velké množství značek. Jedna z mála, která se furt drží, je Need for Speed, která podle mnohých je již dávno za zenitem. Studio Ghost se proto rozhodlo spojit dva velmi populární díly, a to jest Underground a původní Most Wanted. Ovšem studiu Ghost se stále nedaří uchopit značku správným způsobem, otázkou však zůstává, jestli se poučili a doručili konečně pořádné pouliční závody v podobě Need for Speed Heat.

Payback se nepovedl, je to lepší?

Původně jsem si chtěl vzít dvě židle a sednout si s Fiolou před kameru, protože měl na starosti recenzi na předchozí díl Payback. Jenže jistě víte, kam tím mířím a pokud ne, tak tady máte menší připomínku.

S klidem na duši můžu ihned oznámit, že Heat je rozhodně lepší než Payback, hlavně díky tomu, že hra odebrala všechny mikrotransakce. To nutně neznamená, že nejnovější díl se snaží odpoutat od jakéhokoliv kouzla série, nikoliv. Z Payback zůstala propracovaná úprava vozu, a dokonce se vylepšila. Každé auto má nyní více součástek a můžete si vyhrát i s barvou nitra, kouře od pneumatik, nebo zvuku výfuku. Nové polepy a úpravy si odemykáte jejich nalézáním po světě, pokud ovšem nejste zrovna rozený grafik, můžete si stáhnout návrhy ostatních hráčů. Největší inspiraci asi vidím v Most Wanted a Underground. Vracíme se k těm pořádným pouličním závodům a hlavně, najdeme souboje s vůdci nejrůznějších crew.

Hra se snaží navázat na blacklist z Most Wanted, bohužel jeho zpracování, stejně jako oponentů je amatérsky odfláknuté.Jednotlivý „bossové“ ztratili jakoukoliv osobnost a kolikrát ani nevíte, že proti nějakému pojedete závod do momentu, než stojíte na startovní linii. Příběh na ně naprosto opomíjí. Ale nemusí smutnit, protože bylo zapomenuto i na alespoň průměrnou dějovou zápletku, vývoj postav a logiku.

Policista Frank Mercer, který až podezřele moc vypadá jako otec Johna Ceeny se snaží zatrhnout nezákonné pouliční závody. Ve městě sice jsou organizované závody během dne, v noci ovšem vytváří čirý rozruch a nebezpečí. Chyceným závodníkům nejen seberou auto, ale zároveň můžou skončit ve vězení, nehledě na to, že někteří policisté jsou ochotni i vraždit. Vašeho bezejmenného protagonistu nenapadne nic lepšího než přijet do Palm City, který je inspirovaný Miami a začít závodit.  Ve hře se nachází minimum ukázek a většina příběhu je vyprávěna přes menší rozhovory, které se objeví před většími závody. Postavy jednají bezmyšlenkovitě a hrají si na největší drsňáky. Například v této ukázce si po velkém závodu zaparkují hlavní protagonisti na benzínce a nevšímají si faktu, že hned za nimi je odtahováno jedno jejich auto. V tomhle ohledu se sice Most Wanted, či Underground drželi více při zemi, přesto se příběh držel zajetých pravidel.Každý ze zmíněných titulů se nejen odehrával v jiném prostředí, ale zároveň i v jiný čas. Heat se povedlo oba aspekty krásně spojit a najdeme zde tak propracovaný režim dne a noci.

Legální či nelegální?

Nejde jen o pouhý vizuální prvek. Jak jsem již zmínil, závody jsou ve městě legální pouze ve dne, tudíž vás na trati čekají zátarasy, prázdné ulice a bohužel i prázdné tribuny, pokud nepočítáme ty na začátku trati. Z nějakého důvodu totiž, i přes svou velkou popularitu, kolem trati nejsou žádní fanoušci, pouze na startovním poli, což hře ubírá na atmosféře. Brzy na to přestanete myslet, protože město je stejně prázdné i mimo závodní okruhy. V noci se vše změní. Nejen, že město bude díky nejrůznějším neonům působit živěji, zároveň po vás půjdou policejní jednotky pokaždé, kdy vás jen zahlédnou. Naštěstí jich ve městě není tolik, takže nebudete každých pět minut ujíždět dalšímu měšťákovi. Z nějakého důvodu ale v noci má vaše auto menší výdrž, což dělá naháněčky o něco složitější, jako by nestačilo, že i ty nejpomalejší vozidla vás bez problému dojedou a zatáčky vytáčí lépe než někteří závodníci. Největší škodou je, že se ve městě nenachází překážky jako v Most Wanted, kterými byste mohli projet a zničit tak hlídku za vámi. Ve dne za pomocí závodů získáváte peníze potřebné na nákup vozidel a jejich úprav a v noci zase respekt, který odemyká nové vybavení. Pokud ovšem vezmete výzvy, tak po jejich splnění získáte opačnou odměnu, než kterou daná část dne nabízí. Posledním rozdílem je soundtrack, který je v noci energetický a složený hlavně z trapu a trancu. Ve dne, no ve dne to je úplně jiná. Dokola posloucháte pět téměř identických písniček s kubánským nádechem, jež vás velmi rychle začnou iritovat.

Po většinu času jsem tak musel mít vypnutou hudbu, protože jsem se rozhodně nechtěl při závodění kroutit do kubánského rytmu. Přijde mi tak, že se vývojáři snaží udělat nejnovější díl jakousi pubertální verzí slavné Forzy. Všechno tak musí být děsně moc cool a drsný. Většina oblečení má na triku nápis „Život je pláž“, což raději nebudu říkat v originále a všechny postavy mají takzvaně vše na háku. Na jednu stranu je tento přístup příjemný, protože díky tomu nabízí stylové úpravy, na druhou stranu ovšem dělá i ze zatáčení něco nadhodnoceného. Pokud chcete totiž zatočit, tak musíte přes ručku, nebo jít do všeho driftem, který hlavně v pozdější části hry bude mít svoje vlastní disciplíny. Jestli ale zatočíte i v menší zatáčce bez použití jedné ze zmíněných mechanik, tak vaše auto zpomalí. Drift je tedy obdobně zpracován, jako u Crash Team Racing.

Stabilita není nejlepší

Pokud si ale musím na něco doopravdy postěžovat, tak to na technické problémy, a to co vidíte za mnou (pád hry), to budete bohužel vídat velmi často i vy. Textury se v dály mají problém načítat, auto mě kolikrát neuposlechlo, a hlavně se mi několikrát stalo, že mi hra spadla, obzvláště když jsem jel vyšší rychlostí. Titul jsme recenzovali na PlayStationu 4, chyby se ale nachází i na Xboxu One a v menším množství i na PC.

Nové Need for Speed jsou tak zajímavou směsí novinek, zajetých trendů, ale zároveň i kladů a záporů. My jen doufáme, že se studio nenechá zaslepit velkým počtem prodaných kusů a vyslechnou připomínky recenzentů a hráčů.