Virtuální realita dělá všechno zajímavějším. To, co je v běžných hrách naprostý standard, působí v prostředí VR jako novátorská záležitost. Ať už je to pouhý průzkum prostředí, interakce nebo něco tak prostého jako přebíjení zbraně. Co se ale stane, když se vezme jinak dnes už standardizovaný žánr a vhodí se do tohoto nového prostředí? Na to se snaží odpovědět právě recenzovaná battle royale střílečka Population: One, kterou by rozhodně majitelé VR headsetů přehlédnout neměli.

Nutno zkraje podotknout, že tenhle titul od nezávislého studia Big Box VR staví na již zažitých principech a povětšinou nenabízí nic, co jsme neměli možnost vidět už dříve u konkurenčních protějšků na klasických platformách. Šest týmů po třech hráčích seskočí na vybraných místech po mapě s cílem přežít do posledního, a to za pomocí zbraní různé třídy a kvality, případně dalšího vybavení, jako jsou granáty nebo banány fungující jako náhražka lékárniček.

Čím se Population: One trochu odlišuje, je především svoboda pohybu, která je vám nabídnuta. S přitahovacím hákem v Apex Legends nebo pomocí staveb ve Fortnitu můžete dělat divy, ale zde máte možnost lézt po úplně čemkoliv chcete a broukat si přitom úvodní znělku Spider-Mana. A ať už jste na vrcholu čehokoliv - sil, větrných turbín nebo středové masivní věže - můžete snadno seskočit, roztáhnout ruce a při plachtění dolu nově začít broukat úvodní znělku Batmana. Jde o překvapivě jednoduchý koncept, který samozřejmě v prostředí virtuální reality působí skvěle. Nutnost fyzicky máchat rukama nahoru a dolu, s možností se třeba u kraje zastavit, vytasit zbraň a střílet zpoza rohu, zatímco visíte 50 metrů nad zemí, je rozhodně zajímavost, která tenhle jinak obyčejný battle royale posunuje na novou úroveň.

Předchozí zmínka Apex Legends a Fortnitu ovšem nebyla náhodná a Population: One si od největších průkopníků tohoto žánru skutečně bere to nejlepší. I tady totiž najdeme stavění, byť značně zjednodušené a omezující se jenom na zeď nebo podlahu ve tvaru čtverce; případně štíty fungující jako dodatečný healthbar. Po odehrání relativně krátkých zápasů zpravidla trvajících přibližně 10 až 15 minut, se vám přičtou zkušenostní body, výměnou za něž dostanete levely. Ty následně odemykají kosmetické úpravy, ať už jde o úplně nové postavy nebo skiny pro zbraně. Jde sice o pěkný bonus, nicméně je třeba říct, že jenom bonus. Rozhodně nejde o nic, co vás donutí se ke hře pravidelně vracet. Kvalita těchto kosmetických záležitostí není zrovna na nejvyšší úrovni, a i když nové postavy potěší a třeba Colt 1911 s tematikou banánů pobaví, aktivně tomu moc pozornosti věnovat nejde. K téhle hře se tak, alespoň aktuálně, budete vracet jen a pouze kvůli samotné hratelnosti, protože nějaké nutkání „všechno získat“ tu nenajdete.

Bohužel ale zrovna v případě hratelnosti vzniká jeden poměrně zásadní problém, kterým je pocit ze střelby a celkové zacházení se zbraněmi. Ty, ačkoli splňují svou úlohu vražedných nástrojů, bohužel nepůsobí nejlépe. Kromě zpětného rázu je těžké od sebe jednotlivé zbraně pořádně odlišit; ať už střílíte s puškou, brokovnicí nebo samopalem, do jisté míry všechno působí velmi podobně a celkem těžko si tak najdete pořádný herní styl. Potenciální záchrana mohla přijít v případě jejich ovládání, případně manipulace, ale i zde se najdou výtky. Až na výjimky se například nabíjení zbraní omezuje na zasunutí svítícího zásobníku a následné zatáhnutí za svítící část zbraně, přesto bychom si dokázali představit, kdyby se zpravidla ničivější brokovnice nabíjela složitěji, protože je tak silná - takhle akorát jedním gestem nabijete půl tuctu broků, druhým zatáhnete za předpažbí a je to. Což je rozhodně škoda, protože v hektičtějších soubojích by najednou různé zbraně měly různou váhu a své silné a slabé stránky. Najednou by mělo smysl si v inventáři držet zbraň, která se kupříkladu nabíjí rychleji. Bylo by důležitější si získat dobrou pozici, kde máte na dlouhé přebíjení silnějších zbraní čas. Aktuálně ovšem každou zbraň přebijete za pár vteřin a přestřelky jsou víceméně degradovány na to, kdo umí lépe mířit. Což je speciálně v prostředí virtuální reality, a s takovými pohybovými možnostmi, které hra nabízí, opravdu škoda.

Tím se nicméně nesnažíme říct, že střílení stojí za starou belu. Jenom od toho nečekejte nějaký převrat. Vlastně to samé by se dalo říct o aktuálně jediné mapě. Ta je sice na poměry běžných battle royale her poměrně malá, ale s přihlédnutím na fakt, že Population: One běží velmi dobře i na samostatném Oculus Quest, je až s údivem, jak rozsáhlá vlastně je. Bohužel ale ztrácí na variabilitě. Je tu nějaká část s farmou nebo industriálními budovami, ale i přesto všechno působí celá lokace tak nějak pořád stejně bez větších obměn. Interiéry jsou extrémně omezené, většinou v nich skoro nic není, a chybí zde nějaké komplexy nebo podzemí; zkrátka něco, co by trochu zatřáslo s denním chlebem v podobě několika věžatých vyvýšených míst, kamenů, holé pláně a několika baráků. Dokonce ani do hlavního monumentu mapy v podobě obrovské věže se nemůžete dostat. A i po vylezení na ni zjistíte, že nic nezjistíte. Nic tam zkrátka není.

Mimo to je pár dalších věcí, které nám v redakci vadily - kupříkladu velmi nudné lobby nebo fakt, že voice-chat nepřetrvává napříč loadingy, což trochu kazí celkový dojem, ačkoli jde o maličkosti. Prezentace hry je ale ve finále vcelku příjemná, bugů tu není mnoho a na Oculus Questu 2, na němž jsme recenzovali, hra vypadá dobře a běží perfektně. Population: One se prostě hraje kvalitně a i když bychom rádi viděli trochu lepší využití možností virtuální reality při zacházení se zbraněmi a trochu zajímavější mapu, nemůžeme si naopak stěžovat na zábavné pohybové možnosti nebo nevyzdvihnout cross-play, který snad zaručí dostatek hráčů. A dostatek hráčů znamená zájem, jenž může vést k zájmu ze strany vývojářů. A kdo ví, jak se hra bude vylepšovat postupem času. Věříme, že ten potenciál pro vynikající zábavu tam je, ačkoliv zatím pořádně nevíme, jaké novinky si pro nás vývojáři chystají. Roadmapa bohužel neexistuje, nicméně už do hry přibyly kosmetické mikrotransakce a jeden menší event.

Přesto už ale v aktuální podobě zůstává pravdou, že na poli VR battle royale her nemá Population: One tak úplně konkurenci. Udělujeme tedy 7 bodů z 10.