Recenze · Ion Fury · v neděli 3. 11. 2019 17:58
Ion Fury
Doby, kdy jsme pařili prvního Dooma jsou už dávno pryč. Vývojáři sice do svých nových her dávají menší easter eggy původních levelů, avšak původní hru nám to nedá. Nicméně tvůrci stojící za Duke Nukem 3D se tohoto old-school stylu vzdát nechtějí a přináší novou hru s 2D texturami a klasickým ovládáním. A právě na tomto staví celý základ hry, ten svou hratelností a stylem rozhodně nebude pro každého, ale pokud patříte mezi fanoušky tohoto žánru, rozhodně by tahle hra neměla uniknout vašemu zájmu.
Tohle ti zlořádi neměli dělat
Pokud mám začít příběhem, tak by vám mělo stačit, že hlavní hrdince, policistce Shelly, se nelíbí, že v jejím městě dělají bordel kriminálníci. Nemůže už ani v klidu popít v baru, a to ji naštve natolik, že jim jde prostě natvrdo nakopat zadky.
Asi vám došlo, že u této hry je tedy příběh odložen na vedlejší kolej a hlavní náplní je postřílet vše, co se hýbe. Úrovně jsou si dosti podobné, v zásadě jde o to projít celou mapu. Abyste ji však mohli projít, musíte najít kartičky, které vám otevírají různé průchody. Nezjednoduší vám to ani nepřátelé, ti se totiž objeví téměř pokaždé, jakmile splníte nějaký „úkol“, například sebrání kartičky. K likvidaci nepřátel pak dostanete arsenál zbraní, jenž není nikterak široký, ale postačí, a to ať už chcete kempit, nebo kosit protivníky za běhu.
Filosofické myšlenky za střílením nehledejte
Samotný gunplay pak nemusí být pro každého, někdo by i mohl říct, že je až směšně jednoduchý. Avšak to jediné, o co ve hře prakticky jde, je bezmyšlenkovité kosení enemáků a je jedno zdali na blízko, nebo na dálku, zkrátka tak jak vám to bude vyhovovat. Co ale rozhodně zlepšuje atmosféru, tak je soundtrack. Ten je v každé úrovni jiný a někdy má opravdu grády, zlepšuje tak celkový pocit ze hry. Co se týče bossfightů, představte si normálního nepřítele, který jen potřebuje víc ran než jeden výstřel z brokovnice. Zkrátka nějakou dobu kolem něj běhat budete a pokud se vám bude hudba líbit, vadit vám to nebude.
Nicméně hra rozhodně není špatná. Sice ano, nějaká repetetivnost zde je, stejní nepřátelé, neustálé běhání po mapě… to jsou ale prvky, které známe i ze starších her a nikomu nevadily. Právě naopak, přeci jen to je ta hlavní věc, střílet, běhat a nic víc neřešit, klidně můžete nechat mozek zavřený ve skříni.
Grafiku snad ani není třeba hodnotit. Zkrátka pokud jste hráli původního Duka 3D, budete se bavit a hra je pro vás jako dělaná. Prozkoumávání mapy při hledání cesty ve vás vyvolá pocit nostalgie. Pokud máte rádi old-school hry a toužíte po ryzí atmosféře devadesátých let, tak je Ion Fury právě pro vás.
Za tým Indiana si Ion Fury odnáší krásných 7 bodů z 10. Pokud jste však fanoušci old-school her, klidně si přidejte jeden bod k dobru.
Verdikt
Ion Fury je hra se skvělou old-school atmosférou. Příběh je odložen na vedlejší kolej a hlavní náplní hry je postřílet prakticky vše co se hýbe. Byť zbraňový arsenál není největší, postačí jak na zabíjení zdálky, tak běhání mezi nepřáteli. Po celou hru vás navíc doprovází skvělý soundtrack, který je pro každou úroveň jiný a někdy má opravdu grády.
- Old-school atmosféra
- Kosení enemáků je zábava
- Soundtrack
- Obsahu v jednotlivých úrovní by mohlo být více
- Občasná repetetivní hratelnost
- Stejní nepřátelé