Cities: Skylines II při své simulaci zapomnělo tak nějak na hráče

Budovatelské strategie a převážně ty o správě města, patří dlouhodobě do mého oblíbeného žánru při, při kterém relaxuji. Je úžasné, jak kolem páru ledabyle položených cest vznikne po několika hodinách obrovská živoucí metropole.

Cities: Skylines dotáhnulo to, co SimCity nedokázalo. Vývojáři z Colossal Order získali svou simulací náskok na roky dopředu.

Funkční výpočty města v reálném čase nebyly pouhou abstrakcí procent a čísel rozházených v tabulkách: jakým způsobem jste budovali a utvářeli město, mělo přímý dopad na jeho úspěch. Pokračování Cities: Skylines však slibuje jednodušší nástroje, detailnější mapy, přesnější simulaci, modernější grafiku a stabilnější systém než kdy dříve.

No… vše je to pravda, ale jen když zrovna hra funguje. Možná teď svá očekávání a nadšení hezky chytněte, zmuchlejte to všechno do kuličky a tu vykopněte z okna stejně silně, jako vývojáři optimalizaci této hry. Třeba se tou kuličkou trefíte vývojářům do hlavy a jim tak dojde, že vydání hry měli dost možná odložit.

Cities: Skylines II je budovatelská strategie, ve které plníte roli starosty. Musíte obstarat vše, co takové město potřebuje: výstavbu silniční infrastruktury, rozvod elektřiny, zajistit čistou vodu, svoz odpadu, vytyčit obytné zóny, vymyslet kam umístit obchody, továrny, parky, zřídit hromadnou dopravu, zdravotnictví a školství.

Pokud se vám zdá tento popis komplexní, tak je to proto, že je. Skylines je typicky pomalejší hrou, nabízí hromadu detailních nastavení, pokud víte, kde je hledat. Silnice můžete proměnit v travnaté aleje, ale zrovna tak na nich zakázat parkování či označit, kudy auta mohou vjet do ulic a díky tomu ovlivnit, jak obyvatelé po městě cestují.

Zažijete dramatické okamžiky, když musíte čelit různým výzvám v podobě nedostatečného pokrytí zdravotnictví, průjezdných silnic pro hasičské vozy při letních požárech, nebo při pomoci obyvatelům po přírodních katastrofách, jako jsou tornáda či záplavy.

Aby toho nebylo málo, do celého makromanagmentu spadá ještě ekonomická část. Vaše město by si mělo na své služby umět vydělat a lze toho dosáhnout různými způsoby:

nejprostším řešením je zvýšení daní, což ovšem neláká moc lidí se do vašeho města nastěhovat, lepší je se zaměřit na specializované zdroje, vybudovat pilu, kamenolom, či obecnou agrikulturu – jako jsou obilná pole či zvířecí farmy. Přebytek zdrojů pak můžete využít pro export a vaše město z prodejů profituje. Zrovna tak lze mít větší příjem z obchodů a nové Kancelářské zóny.

Druhý díl přináší značné množství novinek právě pro import a export služeb. Pokud nemáte elektrárnu, jednoduše můžete koupit elektřinu z jiného regionu. Odtamtuď vám také pomáhají hasiči, či sanitky. Ale vždy je to za vyšší cenu a čekání.

Při návrhu města tak musíte zohlednit různé čtvrti. Podle aktuální velikosti a dostupnosti práce můžete vyznačit zóny, ve kterých smí obyvatelé začít stavět. Novinkou je, že změna vyhraněné zóny je nyní jednodušší, už jí nemusíte složitě nejprve odznačit a poté vyznačit novou. Prostě ji rovnou přepíšete.

Obdobně spousta dalších systémů byla přepsána úplně od znova, a to dává hře daleko širší možnosti. Mapy jsou přibližně 4x větší než u předchůdce a jsou rozkrájeny na menší dílky, které je nutné kupovat, jak své město rozšiřujete.

Dílky jsou menší, ale díky tomu se máte možnost zaměřit na menší čtvrti města a ty si piplat do detailů, které dříve nebyly možné.

Může za to vylepšený editor stavby silnic, který dovoluje například vyvýšené silnice přes budovy, podzemní tunely i přesně vyměřené stavby do mřížky. Novinkou jsou rovněž kruhové objezdy, které se inspirují Evropským stylem budování silnic, ale rovněž lze využít Severo-Amerického stylu, což se netýká pouze šílených 8proudových majestátních dálnic, ale také designu budov.

Stavba silnic mě i bez modů konečně baví a umožňuje například i stavět cesty paralelně.

Osobně mi chybí ještě jednoduché vytvoření vzorů, které bych si mohl uložit a poté jednoduše pokládat, ale o to se stejně postará komunita až budou módy povoleny.

Ve hře je také systém pro úpravu terénu, který je zatím dost nešikovný. Často vám dokáže zničit mapu dřív, než řeknete „jejda“. Nástroj pro vyrovnání výšky terénu, stejně jako jemné zvrásčení kopců, díky čemuž dokážete do vašeho města přidat vertikalitu, nebo se jí také zbavit, je ovšem nástroj, který jsem nevěděl, že potřebuji.

Vývojáři prezentovali skvělý nový systém, který silnici ohýbá podél terénu a dokonce staví takové zídky, pokud silnice lemuje vyvýšený okraj. To se mi ale nikdy nepodařilo využít tak, aby silnice vypadala nějak subjektivně hezky. Obzvlášť bolí průhlednost vertexů, které lze zamaskovat, ale vyžaduje to prostě značnou trpělivost.

Založit nové město je oproti předchůdci o dost jednodušší. Obtížnost roste společně s městem, dokonce dostáváte vládní dotace, které…

které více méně zaručují, že si nemusíte půjčovat peníze a ty složitě splácet. Čím větší město ovšem je, tím méně dotací dostanete, čímž se krásně vykrývá drahé experimentování – obzvlášť na začátku se tak už nemusíte bát stavět a bourat.

Dříve se jednotlivé budovy a možnosti odemykaly podle dosažené populace. To nutilo hráče stavící malé vesničky hrát pouze sandboxový režim, který má vše otevřené okamžitě. Nyní se hra přizpůsobuje vašemu městu a odměňuje postup zkušenostními body. Ty dostáváte celou dobu, může to být třeba za budování silnic, ale zrovna tak při udržení míry spokojenosti. Zkušenostní body naplňují milníky. A ty odemykají nové služby pro vaše město a odmění vás Vývojovými body.

Ty uplatníte ve stromu speciálních funkcí města. Sami si rozhodnete, ke kterým chcete mít přístup jako první. Nicméně vybírat musíte opatrně. Zpřístupněním například širších silnic opravdu můžete zmírnit zácpy napříč celým městem, ale zrovna tak je údržba vozovky daleko dražší.

Možná by bylo tedy lepší investovat do hromadné dopravy? Hm? Ta opravdu pomáhá odlehčit vytíženým magistrálám, ale vždy je nutné mít na paměti, pro koho síť veřejné dopravy budujete. Hodí se většinou až ve velmi pozdějších fázích hry.

Pokud navrhnete střed vašeho města chytře a rozprostřete služby na docházkovou vzdálenost – obyvatelé raději do obchodů či do práce dojdou po svých. Díky tomu i v relativně velkém městě nemusíte mít problém s ucpáním dopravy.

Ve městě s 20 tisíci obyvateli jsem se dokázal obejít bez jediné taxi služby, autobusů nebo vlaků. Stačilo vybudovat parkovací místa a bylo vyřešeno.

Zároveň jsem vystavěl na nejvytíženějších místech kruhové objezdy, odstranil z nich přechody a na nejvytíženějších křižovatkách odstranil dokonce semafory, které paradoxně blokovaly průchodnost. Může se vám stát, že i po 12 hodinách budování města se budete cítit, jako kdybyste právě začali.

Hra sází na to, že budete experimentovat a zkoumat každou ikonku v panelu nástrojů sami. Tím pádem udává tempo jen váš styl hraní.

Dám jednoduchý příklad: Skylines 2 do každé křižovatky, která hraničí s protínající ulicí umístí automaticky semafory, což je, jak jsem před chvílí vysvětloval kontraproduktivní.

Na tento fakt vás hra ovšem nikde neupozorní. Prostě to dělá. A na vás je tak křižovatky kontrolovat, jinak riskujete zhroucení dopravy, jakmile se město rozroste.

Další věc, na kterou mi trvalo přijít je využití asynchronní silnice a jejich možnost je měnit jedním táhlým gestem myši. Není třeba budovat jednosměrky, pokud chcete mít provoz oboustranný. Označíte prostě pravou stranu silnice jako vytíženější a ta dostane více pruhů a tím je průjezdnější než v protisměru, kde třeba ten nápor není tak velký.

Tutoriál je tak velmi okrajový a nabízí rychlý vstup do pravidel, nicméně pak sami musíte prozkoumat, jak dostupné možnosti fungují a jak vám mohou pomoci.

To že dostanete přístup k nějakým službám, nutně neznamená, že je hned máte použít. A to i když vás šikanují obyvatele svými „chirper“ zprávami o tom, jak jim něco extrémně chybí.

Důležité je, že hra není o mikromanagmentu, tedy nemůžete mnohdy zvolit, jak bude vypadat příští budova, co se postaví nebo kde jaký človíček bude bydlet. Jedinou výjimkou je nabídka významných budov, tedy speciálních struktur, které při vložení do města přidávají spokojenost a odemykáte je při splnění různých pod-úkolů.

Jinak se ale musíte spokojit s tím, že obyvatelé nemají fixní životy a často se stěhují po vašem městě z místa na místo. Systém je ovšem dostatečně přesvědčivý, dokud nezačne dělat fantomové problémy. Recenzní verze totiž měla jasný nesoulad toho, co vám říkají indikátory a statistiky – a poté jednotliví obyvatelé.

Obyvatelé si stěžují na nedostupnost zdravotních služeb, ale přitom máte jejich 100% pokrytí. Lidé naříkají, že vaše město má obrovskou kriminalitu, přičemž je podle indikátorů na 0 % nebo 1 % úrovni, přičemž vše napovídá na 100% bezpečí na ulicích. Vy i přesto zvýšíte hlídky, začnete prodělávat, jen abyste za chvíli četli „že se někdo bojí vyjít v noci na ulici a že je na čase s tím něco dělat“.

Pokud hra ukazuje, že lidé nemají zájem o budovy vyšší hustoty, protože je nedostatek pracovních míst. Ve městě, kde je k dispozici přes 1000 pracovních pozic, vám zbude jen krotit hlavou. Hra vám neřekne, po jaké práci dotyčný dychtí. A pokud vidíte například, že lidé mají zájem o klasické malé baráčky, hra vám nikde nenapoví, jak zvýšit zájem o ty s vyšší hustotou.

Součástí problému je také indikace, že máte „volné budovy“. Respektive označení neobydlených budov jako minusová položka ale přesto velkou poptávku po těchto budovách. Pokud je velký zájem se do takových budov nastěhovat, proč jsou neobydlené?

A tohle je mega vtipný, dokonce jsem se dostal do fáze, kdy hra sama otevírala kanceláře, aby je záhy po otevření ihned zavřela, zbourala a pak je zase otevřela a takhle dokola. Opět: nemáte sebemenší ponětí, co se děje. Jediné, co s tím můžete udělat je smazat danou zónu města a kanceláře přestat budovat. Tím se zvýší poptávka a po jejím naplnění se opět dostanete do ekvilibria života a smrti kancelářské scény.

Pokud chcete navíc dovézt do města nové zákazníky, tak najednou třeba nemůžete, protože se nové obytné budovy nepostaví, jelikož hra indikuje, že máte právě neobydlené byty či budovy. Dobře, tak pokud jsou neobydlené části, proč si lidi stěžují, že nejsou dostupné žádné budovy k nastěhování… a chybí pracovní nabídky. Pracovat ovšem nebudou, dokud se nenastěhují. To je jinej battle royale.

Paradoxně jsem si tak nejvíc užil stavbu města, kdy jsem se pomocí těchto indikátorů vlastně vůbec neorientoval.

Hra nabízí režim sandboxu s neomezenými penězi, ale pro mě je důležitá ta simulace a baví mě mít výzvu, baví mě přicházet na to, jak město udržet při životě, ale jsem si jistý, že vývojáři měli více zaměřit na přesnou indikaci problémů. Stejný nedostatek mělo už první Cities: Skylines a jsem tak zklamán, že nedůvěra v ukazatele zůstala.

Nakonec přijdete na to, že k posilnění třeba policie nemusíte stavět hned další drahou stanici, ale pouze rozšíříte stávající budovu. Vývojáři se inspirovali posledním SimCity a rozšiřování působnosti tak funguje stejně. Vždy tak platí, že nejdříve se vyplatí služební budovy vylepšit a až pak stavět nové.

Více peněz je ale potřeba investovat, když stavíte takzvaně do šířky - čím rozprostřenější zóny od sebe máte, tím náročnější je pro lidi se ve městě pohybovat, a tím pádem je možná vybudování hromadné dopravy lepší a levnější nápad i na začátku hry, než rozdělit město na několik čtvrtí a v každé mít novou síť služeb.

Ve hře je jak autobusová či tramvajová doprava, které ještě náleží příslušné vylepšení silnic – jako jsou jejich exkluzivní vyhrazené silnice, po kterých nesmí jezdit osobní či nákladní vozy. Musíte vyhradit stanice a vytvořit cestovní trasy. Zrovna tak vlaky či metro mají jak nadzemní, tak i podzemní stanice. Můžete také zvolit dopravu po vodě či vzduchem pomocí letiště – vždy platí, že lze dopravní uzly použít také pouze pro průmysl. Takže pokud chcete zefektivnit převážení zboží po mapě, nemusíte využít tyto služby pouze pro obyvatele či turisty. Nově se také musíte starat o poštovní služby či dostupnost internetu, což přidává další hezkou vrstvu hratelnosti.

Navržené čtvrti můžete opět lehce ovládat pomocí komunitních zásad.

Lze například nařídit, že do čtvrti nemůže vjet nikdo, kdo v ní nebydlí nebo nepracuje. Můžete nastavit limit rychlosti, což se hodí hlavně pro rezidentní části s pěšími zónami, kde bydlí hodně rodin. Ale zrovna tak lze zpoplatnit parkování na ulici. K jednotlivým čtvrtím lze navíc přiřadit exkluzivní služby – a nastavení čtvrtě tak rovněž pomáhá organizovat lépe vytíženost celého města.

A že se město stane vytížené rychle poznáte i podle hučení počítače, v závislosti tedy na vašem chlazení. Tohle říkám výjimečně, ale hra má opravdu mizernou optimalizaci.

Na PC sestavě, na které jsem naposledy bez problémů na plné detaily ve 4K rozlišení recenzoval Phantom Liberty, jsem zde dostal sotva 15 FPS. Hra nemá DLSS a implementace FSR je pouze první verze. Pokud chcete ostrou a hezkou grafiku, na 4K obrazovce prostě hra nevypadá dobře a mnohdy i hůř než originál.

Pokud si pohrajete s nastavením, lze dosáhnout vyšší snímkovací frekvence, ale obecně platí, že s rostoucím městem náročnost na hardware bude stoupat. A tím pádem vás hra bude nutit snižovat detaily. Až do té míry, že jsem na svém PC, abych měl alespoň 60 snímků musel hrát hru v rozlišení 1440p na velmi nízké detaily se zapnutým FSR.

To je prostě nepřijatelná ohavnost a vy víte, že to říkám málokdy. Pokud se navíc vývojáři chvástají tím, že mají nové systémy a předělali celou hru odznova – kam tak spěchají? Proč se teď do toho vydání tak hrnou? Komu kdy prospělo vydat hru rozbitou?

Během recenzování mi hra několikrát sama od sebe spadla. Dvakrát dokonce zničila všechny uložené pozice. Nejen na mé negativní komentáře vývojáři reagovali omluvou a informací, že by se měla optimalizace zlepšit po vydání hry. A na důkaz toho poslali recenzentům den před padnutím embarga ukázkový nedokončený build hry, který má ukázat první velké optimalizace.

Leč bohužel pro mou sestavu jsem se žádné velké změny nedočkal. Náznak toho, že je něco špatně jsem tušil mimochodem už na Gamescomu, ale říkal jsem si, že je to normální pro vývojářské verze.

Tahle myšlenka, kdy vývojáři sami všem veřejně přiznají, že optimalizace není nejlepší mi zřejmě měla vzít trochu vítr z plachet pro hodnocení. Akorát, že vůbec!

Aktuálně bych doporučil tak hraní těm z vás, kdo prahne po dobré strategii, ale nedychtí tolik po grafických detailech. Snížení detailů je prakticky nutnost a troufnu si tvrdit, že pár následujících možná až měsíců po vydání bude. Rád se budu mýlit, ale přejít to prostě nemohu.

Cities: Skylines II nabízí široké možnosti budování vlastního města při celkem ucelených pravidlech. Nenabízí sice všechny funkce a rozšíření, které dostal předchůdce v průběhu let, ale minimálně připravil pevné základy, na kterých vývojáři budou dále pracovat.

Je evidentní, že jejich práce není u konce a stejně jako u minulého dílu nás čeká dodatečný obsah. Přesto, Cities: Skylines II vás zabaví už teď na dlouhé hodiny. Je přístupnější, kreativnější a zábavnější, jelikož je cítit obrovský kus práce vývojářů na budovatelských funkcích. Po stránce managmentu a správy města je to už horší.

Do frustrující spirály smrti se dostanete snadno a nebudete vědět, co po vás hra chce a jak se z ní dostat. Pokud se však uklidníte a nebudete panikařit, můžete přijít na způsob, jak všechny problémy ustát. A důležité tedy je, že ne všechny problémy města jsou tak horké, jak vám hra naznačuje.

Pokud odpustíte příšerný technický stav, který si troufnu tvrdit zůstane i při vydání, pak není pochyb o tom, že Cities: Skylines II zaujme právoplatné místo nejúspěšnější budovatelské hry. Do opravy však toto místo bude patřit předchůdci. A to je velká škoda, hra na to totiž má. Zůstala mi tak na mysli hořkosladká emoce.

Často nám píšete, jak se máme, že jako recenzenti hrajeme tituly dopředu. Vlastně bych se o tom ani moc nehádal, většinou je to fajn. Jenže tohle je snad poprvé, co vyloženě lituji, že jsem s hraním téhle hry nepočkal až bude plně optimalizovaná. K mému megalomanskému městu se ale ještě vrátím. Nicméně až časem...