Hraní přehnaně obtížných her nemusí být pro každého. Ale sledování toho, jak se nad nimi jiní trápí, to už je jiná. Těchto deset her se stalo populárními nejen díky jejich nekompromisnosti, ale i díky záchvatům vzteku a nervovému zhroucení nejednoho streamera. Zatímco my jsme se s úsměvem na tváři cpali popcorn.

Sponzorem epizody je služba m-platba od T-Mobile.

Začneme soulsovkami. Do tohohle seznamu bychom mohli zařadit snad každou hru od From Software, ale vybrali jsme Elden Ring, protože je zdaleka nejrozsáhlejší a hlavně jedna z nejtěžších. Však se jen podívejte, kolik bossů má skryté druhé fáze. Když už si myslíte, že jste toho parchanta udolali, najednou se mu naplní nový health bar, což není příjemné překvapení. Teda pokud jste hráč, pokud hru jen sledujete, tak se můžete škodolibě smát.

Elden Ring je stále vděčná hra na přilákání sledujících, a i když jste ji celou odstreamovali, můžete si ji ještě ztížit, třeba nějakým bizarním ovladačem, náročnějším buildem nebo randomizérem. A už teď se těšíme, jak vlny Twitche rozdivočí blížící se Nightreign.

Pokud bychom se měli bavit o náročných metroidvániích, Hollow Knight je první titul, který vytane na mysli. Tahle nádherná hra s melancholickou atmosférou přilákala závratný počet hráčů, kteří ale rychle narazili na její obtížnost. Při prozkoumávání malebného, ale zároveň pochmurného světa Hallownestu v křehkém těle hlavního hrdiny budete kromě prostředí objevovat i náročné bosse, kteří vám nenechají nic zadarmo. Ale ani mimo arénu s boss fighty nebudete v tak nehostiném prostředí v bezpečí. Pokud ale tuto výzvu zdoláte, jako uspokojivá odměna poslouží jednak zkušenosti, ale i další krásné lokace a kousky příběhu.

Teď už je Hollow Knight možná trochu za zenitem, ale to se všechno změní s příchodem Silksongu, který je bezpochyby za rohem.

Takzvané precision platformery jsou skvělé na streamování, protože je v nich tak strašně lehké udělat chyby. Jen milisekunda zaváhání znamená opakovat celý level, který sice nemusí být dlouhý, ale když ho začínáte po dvousté, začne vám to lézt na nervy.

No a jednou z prvních takových skákaček, které se mohly těšit obrovské popularitě, byl Super Meat Boy. Dobrodružství kusu masa, které se snaží zachránit svou přítelkyni od zlého embrya vyšlo už v roce 2010, ale my na něj stále vzpomínáme. Na ty prasklé žilky, bolavé prsty a rozbité ovladače tehdejších hráčských celebrit. Ale i když teď ten Twitch zapnete, možná tam nějaký pokus o speedrun najdete.

Stejně jako Meat Boy, i Celeste je plošinovka, kde si nemůžete dovolit udělat ani tu nejmenší chybu. V čem se ale liší je emotivní příběh hlavní hrdinky Madeline, která si dala za úkol vyšplhat na horu, která dala titulu jméno. Cestou se střetává se zajímavými postavami, ale i s osobními démony.

Příběh téhle skákačky vás bez problémů chytne a tak ho nejspíš i dohrajete, ale speciální výzvy, které postupně objevujete, tam se pořádně zapotíte. Čeká vás tak obrovská míra frustrace z neustálého padání a nabodávání se na ostny. Ale zároveň si můžete užít až hypnotický flow, kde Madeline díky vám poletuje vzduchem a o milisekundy se vyhýbá jisté smrti. A nebo prostě přijde rage quit.

Možná trochu lehčí, než ostatní hry na seznamu, ale to neznamená, že Happy Wheels neumí naštvat. I když primárně vás naláká na absurdní hrátky s fyzikou a černý humor. Premisa je vskutku jednoduchá. Prostě jezdíte třeba na kole a chcete se dostat na konec úrovně.

Cestou ale budete umírat. A to pěkně efektně. Hromada krve a urvané končetiny jsou jistotou. Než se tedy dostanete na konec levelu, čekají vás až desítky minut metody pokus a omyl. Ten omyl většinou znamená nabodnutí na kovové bodáky. Ale nejtěžší se hra stává díky jejím hráčům, kteří vytváří vlastní levely. Ty vás dokáží pořádně prověřit v tom, jak zvládáte ovládat postavu a herní fyziku.

Jasný, vypadá to jako disneyovka, ale Cuphead prostě klame vzhledem. Šílená, nezastavitelná akce dá zabrat už v tutoriálu, a tak se vám nemůžeme divit, že jste titul třeba nikdy nevyzkoušeli. Ale stejně ho všichni moc dobře známe, právě díky kouzlu streamingu. Můžete takto objevovat pestrý gameplay, vynalézavý design postav a detailní animaci.

Frenetické souboje, které neodpouští nejmenší chybu doplňuje podobně náročné skákání. Rychlé reflexy jsou naprostá nutnost, jinak se připravte na šílené množství opakování celých levelů, které vám budou s každým dalším pokusem připadat delší a delší. A ten krásný art style, který vás k titulu přilákal, přestane vzbuzovat nostalgii dětských let. Místo toho budete cítit jen vztek a frustraci. Ale samozřejmě, pro ty největší masochisty tu jsou i extra náročné vedlejší úkoly. Hodně štěstí, snad se vám nerozbijou hrníčky.

Geometry Dash je na papíře strašně jednoduchá hra. Nejčastěji jste jen čtverec, který pořád jede dopředu a občas vyskočí. To vše za doprovodu banger soundtracku. Jenže ty levely jsou fakt dlouhý. A prostoru pro chybu je nepočitatelně. Jasný, těch prvních pár levelů se nám ve škole pod lavicí povedlo odehrát, ale moc daleko jsme se nedostali.

Rozhodně ne tak daleko, jako můžeme vidět na internetu. Sledovat pozdější nebo custom levely Geometry Dashe, to je jako být v transu. Člověk prostě vypne a nechá se unášet hudbou a barvičkami.

Možná se s tím šplháním opakujeme, ale nás prostě ještě neomrzelo pozorovat někoho, jak padá z vrcholu, třeba až na začátek hry. Jump King se ale přece jen liší třeba od Celeste, i když to na první pohled nemusí být znát. Velmi zajímavě totiž pracuje s mechanikou skákání. Výšku skoku totiž musíte nabít. Za jak dlouho dosáhnete požadované výšky, ale nikdy nevíte.

Než se tedy hru vůbec naučíte hrát, je to dlouhá cesta metodou pokus omyl. A to je právě to zábavný sledovat. Stejně tak se ale krásně dívá na člověka, který už po několika desítkách hodin dřiny tu hru má v malíku.

Co se rageovacích her týče, The Binding of Isaac jsou spolu se zmíněným Meat Boyem skutečnými OGs. Při hraní této hry začnete velmi rychle brečet podobně jako titulní hrdina. Pokud ale hru jen sledujete, možná budete brečet smíchy.

Jedná se o vysoce agresivní roguelike, inspirovaný Zeldou. Isaac zde dostává podstatně větší bídu než Link. Náhodně generované úrovně, absurdně nároční bossové nebo permadeath, všechno co byste čekali od podobné hry, ale s intenzitou na jedenáct z desetí. Jedná se opravdu o biblickou výzvu a pokud se ji někdo rozhodne přijmout, bude potřebovat veškerou podporu, kterou mu mohou jeho sledující nabídnout. Tahle hra vás může zničit.

A na závěr si dáme ještě jedno šplhání nahoru. Tentokrát ale bez skákání a s pořádnou porcí filosofie. Jde rozhodně o tu nejpodivnější hru na seznamu, což je vidět na první pohled. Hrajete za muže v kotli, který se může pohybovat pouze pomocí svého kladiva. Copak, posouvat se dopředu není tak těžké, ale tvrdě narazíte už s první překážkou. Vyšplhat na horu se zdá jako nadlidský úkol, a to ještě pěkně na dlouho.

I když se třeba posunete dál přes další šílenou překážku, o pár metrů dál můžete lehce udělat zásadní chybu, která vás v mžiku vrátí na začátek hry. V takovém případě s vámi sám tvůrce hry začne filozofovat o podstatě selhání a vytrvalosti. Jeho komentář je srdcem samotné hry a dost možná jediný důvod, proč se z ní člověk tak rychle nezblázní. Navíc vás kolikrát i pochválí.

Ona ta hra jde dohrát do pár minut. A pokud se to někomu povede, je to fascinující sledovat. Stejně tak je ale fascinující sledovat něčí pád na začátek hry, když byl jen pár metrů od cíle.

A fascinující bude bezpochyby i sledovat další TOPku. Prozatím nám ale napište, na kterou hardcore hru ideální pro stream jsme zapomněli. A nebo si dejte další TOPku.