Legenda se vrací. A tentokrát je to myšleno do posledního písmena. Ubisoft představil svůj nově chystaný počin, Rayman Legends Retold. A my jsme si ho dokonce i zahráli. Znalci hrdiny s čírem a ochablými údy během prvních pár vteřin během prezentace State of Play jistě poznali, že nejde o zcela nový díl série, ale po vzoru Resurrected, Reforged a dalších re-edic o něco mezi remakem a remasterem skvělého Rayman Legends. Jaké z toho máme pocity?

2D NEBO 3D?

Hned zkraje musím říct, že Rayman Legends Retold rozhodně nemá příliš snadnou pozici. Originální Rayman Legends totiž prakticky vůbec nezestárnul. Vektorová grafika společně s velmi precizními animacemi a snadným ovládáním činí původní hru dodnes překvapivě svěží. Dalo by se snadno říct, že je remake nadbytečný a do značné míry to tak opravdu je. Základní hratelnost, postavy, hádanky a vlastně i celé uspořádání levelů tak odpovídá téměř beze změn. Retold se ovšem pokouší zaměřit na ty části, které původní hře chyběly anebo alespoň působily tak nějak odbytě. To znamená, že se třeba změnil samotný hub pro výběr jednotlivých levelů. Místo poměrně generické galerie jde o samostatný mini-svět, kterým se procházíte a který se skládá z různorodých prostředí, jež navštívíte. Přibýt by mělo i pár hudebních levelů a dokonce i celá nová kapitola. Stejně tak jsou nové i 3D úrovně, během kterých prolétáváte s draky prostředím a vyhýbáte se překážkám.

Největším lákadlem je v každém případě dabing. Tam, kde se Rayman Legends spoléhal na charakteristické nesrozumitelné mumlání, dostáváme nyní kvalitní voice over. Do hlavní role Raymana se tak například vrací David Gasman, kterého si můžeme pamatovat už z druhého dílu série. Obdobně také prokoukly mnohé herní cutscény, které by si to dokázaly rozdat i s pixarovskými animáky. Právě s tím souvisí i kompletní převod celé hry do trojrozměrného prostoru. Ačkoliv tak Retold stále spoléhá na funkčně dvourozměrnou podstatu jednotlivých úrovní, v jádru jsou teď již veškeré modely a prostředí ve 3D. Díky tomu hra na první pohled vypadá rozhodně lépe a detailněji, ale také se s tím pojí i jisté neduhy.

NEMÁTE TROCHU LEŠTIDLA?

Největší problém představuje polishing, tedy vyleštění do krásy. Původní Rayman Legends byl díky své kreslené stylizaci dokonale plynulý a přehledný. Nepřátelé, plošinky i nebezpečné překážky okamžitě vystupovaly z pozadí a hráč prakticky nikdy nepochyboval o tom, kam má skočit. Retold je oproti tomu mnohem detailnější. Prostředí překypují animacemi, objekty v pozadí a různými efekty, které sice vypadají zdařile, ale občas odvádí pozornost od samotné akce. Na pár místech fungovalo špatně překrývání a hlavně cutscény působily zatím jako připravené velice narychlo. Nejde o nic, co by hru vyloženě kazilo a co by nešlo opravit, ale během hraní jsem několikrát pocítil, že původní verze byla v tomto směru jednoduše dokonalejší.

Ačkoliv tak působí vizuál sám o sobě zajímavě a obecně práce s prostředími je o několik úrovní výše, rovněž jsem se nikdy nemohl zbavit pocitu, že se mi na to prostě nekoukalo tak dobře jako na nadčasový originál. Respektive jsem si pokládal jednoduchou otázku, že když už si vývojáři stejně museli dát všechnu tu práci s vytvářením nových 3D modelů, proč rovnou neudělat zcela originální, novou hru, místo remaku jednak vůbec nejmladšího a jednak stále skvěle vypadajícího původního Legends. A i kdyby, proč rovnou do toho nezahrnout i starší Origins a neudělat z toho jeden velký balík?

OTÁZKA ŽIVOTA, VESMÍRU A VŮBEC

A to je v aktuální chvíli asi největší otázkou. Proč Retold vlastně existuje? Protože kromě vyjmenovaných aspektů to v ničem jiném nedělá nic moc jiného. Kromě designu úrovní, který je stejný, se to i stejně hraje a nabízí to stejné mechaniky.

Možná mě to ve finále překvapí. Možná toho remake z nových lokací nabízí více, než o co se zatím vývojáři podělili. Ale pro teď, i když jsem během svého času se hrou neměl proti ničemu výrazné výhrady – koneckonců je to opravdu furt ten starý Rayman – rovněž vlastně nevím, jestli čekat na vydání 1. října a doufat, nebo si ten originál zahrát už teď a mít víceméně podobný zážitek.