Skoro pětina Čechů nad 16 let se označuje jako gameři, zjistil průzkum

Skoro pětina Čechů nad 16 let se označuje jako gameři. Nějakou hru na PC, konzoli nebo na mobilu si zahraje alespoň občas 65 % lidí. A nejoblíbenějším herním žánrem u tuzemských hráčů jsou strategie. To a mnohem více ukázala data z nového průzkumu TIGO DNA gamerů, který si nechali zpracovat Smarty a JRC.

Nová data ukazují to, co je v hráčské komunitě už dlouho známé, ale mimo ni může být pro spoustu lidí překvapením. Hraní PC, konzolových nebo mobilních her není jen záležitostí dětí. Alespoň občas nějakou hru na počítači, konzoli nebo na mobilu zahraje 65 % Čechů mezi 16 a 80 lety. Těch, co u her stráví minimálně 7 hodin týdně, tedy v průměru alespoň hodinu denně, je v populaci nad 16 let 22 procent, tedy více než pětina. 

Že je hraní záležitostí i dospělých potvrzují i v JRC a Smarty, největšího prodejce gamingu v Česku, který za průzkumem stojí. „Spousta našich zákazníků, které potkáváme na prodejnách, je v dospělém věku. K hraní se často dostali v mládí a jako koníček jim vydrželo dodnes. Často lásku ke hrám předávají i dětem, a to i díky existenci multiplayerových her vhodných i pro děti, jako například It Takes Two, které se často umisťuje mezi těmi nejprodávanějšími herními kousky u nás,“ říká za prodejce Petr Kratochvíl.

Že se to u nás s hraním her myslí vážně ukazuje i fakt, že s označením gamer plně nebo spíše souzní 18 % dotázaných nad 16 let věku. Mnohem častěji to jsou logicky ti mladší – v populaci 16-25 let je gamerů celkem 43 %. Mezi 26-35 lety se tak označuje 33,5 % dotázaných a od 36-45 let s označením za gamery souhlasí 22,3 % respondentů. 

A zdaleka nejde jen o muže, i když těch je v populaci gamerů o něco více: za gamery by se označilo 22,5 % mužů, zatímco u žen to je 13,3 %.

„Data dobře ukazují, že klasický gamer není jen mladý kluk, který po škole zapne počítač a hraje až do noci. Skupina gamerů je velmi pestrá a zapadne do ní každý, koho baví hraní a věnuje mu čas jako jakémukoliv jinému koníčku. Bylo by taky dobré zmínit fenomén streamerů, které sleduje nemalý počet hráčů i nehráčů, kde jejich věkové rozpětí je taktéž velmi široké, ačkoliv stereotyp by mohl opět mluvit spíš o mladší generaci. Opak je ale pravdou a každý tvůrce má svůj osobitý styl a tím dokáže zaujmout specifickou skupinu fanoušků. Zmíním jména jako Agraelus, Mazarini nebo Andullie, se kterými dlouhodobě spolupracujeme a kteří dokážou pomoci hráčům najít nový pohled třeba na typ či styl her, který doposud opomíjeli,“ popisuje Petr Kratochvíl. 

Výzkum TIGO DNA gamerů zkoumal i to, na čem nejvíce hraji pravidelní hráči (tedy ti, co u her stráví alespoň 7 hodin za týden, tzn. v průměru asi hodinu denně).  

Na PC a noteboocích hraje alespoň občas 87 % dotázaných. „Je tam vidět jasný trend – spolu s věkem roste počet pravidelných hráčů PC her,“ popisuje Kratochvíl.

Na konzoli si alespoň občas zahraje 65 % dotázaných. Ty jsou oblíbené hlavně mezi mladšími hráči, denně nebo většinu dní v týdnu hraje na konzoli 28 % hráčů ve věku 16-25 let. U hráčů nad 46 let je to už méně než 10 %. 

Mobily jsou díky své dostupnosti nejrozšířenějším herním nástrojem. Alespoň občas si hru na telefonu zahraje 89 % hráčů. A oblíbené jsou mobilní hry i u těch, co se označují jako gameři: rovná půlka z nich na telefonu hraje denně nebo téměř každý den.

A co hrají čeští gameři a pravidelní hráči nejčastěji? Na třetím místě u těch, co hrají v průměru alespoň hodinu denně (ze skupiny pravidelní hráči), skončily adventury, které si alespoň občas zahraje 68 % hráčů. Druhé pak byly závodní hry (69 %) a úplně nejčastěji pravidelní hráči zapínají strategické hry – alespoň občas si je pustí 82 % hráčů.

U gamerů vypadá žebříček částečně odlišně. Třetí skončily střílečky (80 %), druhé adventury (82 %) a na prvním místě i zde skončily strategické hry (84 %). „Ačkoliv se udržujeme stále ve střehu a sledujeme herní branži jako takovou a zajímáme se i o tituly, které nevychází vyloženě krabicově či digitálně v našich obchodech, tak jsme stejně určitou měrou ovlivněni novinkami, které u nás číselně vynikají. Proto je pro nás velmi zajímavé zjištění této top trojky žánrů a můžeme se z nich poučit. Popravdě bychom to nejspíš tipnuli trošku jinak,“ uzavírá Petr Kratochvíl.