Český Vietcong měl být původně příběhem Johna Ramba

Sice si kvůli tomu už vážně připadáme staří, ale máme tu další 20. narozeniny klasické české hry s mezinárodním dosahem. Po Operaci Flashpoint a Mafii je řada na kultovní střílečce Vietcong od brněnského studia Pterodon, která ve verzi pro PC vyšla poprvé 26. března/marca 2003. Šéf vývoje a zakladatel Pterodonu Jarek Kolář, který dnes vede Ingame Studios, v němž vzniká kooperativní střílečka Crime Boss: Rockay City, loni touto dobou zveřejnil několik konceptů z vývoje Vietcongu. Tentokrát ale přišel s o něco pozoruhodnějším dárkem.

Kolář na YouTube zveřejnil vývojářský deník z roku 2000, jenž odhaluje, že Vietcong měl být původně Rambo. Ano, ten Rambo, kterého v celkem pěti filmech ztvárnil herec Sylvester Stallone. Než se z Ramba stal - slovy Jarka Koláře díky bohu - Vietcong, v Pterodonu chtěli v singleplayerové kampani hry zpracovat zážitky Johna Ramba přímo během války ve Vietnamu. Z ní se vrací v prvním filmu z roku 1982, jenž nese podtitul První krev.

Do značné míry tedy mělo jít o prequel filmové série, ne o adaptaci některého z filmů nebo o vlastní zpracování původní knihy od Davida Morrella. Tvůrci chtěli vyprávět fiktivní Rambův příběh postavený na reálných základech války ve Vietnamu, konkrétně událostí z konce roku 1967 a začátku roku 1968. Hráči se tak měli v roli samotného Johna Ramba přímo nebo nepřímo zúčastnit akcí inspirovaných reálnými operacemi.

Každý, kdo zná zpravodajského seržanta Stevea R. Hawkinse, nejspíš ví, že singleplayerová kampaň Vietcongu nakonec nabídla docela jiný, vlastní příběh. Už ve vývojářském deníku z roku 2000, jehož dobu vzniku krásně ilustruje třeba použití songu Riders on the Storm, Kolář hovoří o snahách využít zasazení války ve Vietnamu i pro vytvoření pořádného multiplayeru. Ten se nakonec stal stejně populární a památnou složkou Vietcongu jako kampaň. A ani k tomu na rozdíl od singleplayeru nepotřeboval legendární český dabing.

I v multiplayeru herního Ramba od Pterodonu jsme se měli stát řadovými vojáky. Kolář ve videu zmiňuje také různé hodnosti a role, které měly záviset na zkušenostech a specializaci hráčů, nebo snahy Pterodonu nabídnout v multiplayerové podobě velké bitvy opět inspirované skutečnými válečnými operacemi.

Vývojářský deník se dále zaměřuje na to, jakým způsobem vývojáři využívali odtajněné dokumenty a hlášení z války, stejně jako materiály a zážitky z návštěvy Vietnamu. Zajímavě působí také ukázky motion capture pro tvorbu animací, střípky z herního editoru nebo fakt, že při tvorbě techniky tvůrci spoléhali nejen na foto dokumentaci a nákresy, ale také plastové modely. Díky nim bylo možné vytvořit v herním enginu přesný model v krátkém čase.

Závěr vývojářského deníku pak snadno vyvede z omylu každého, kdo by si snad myslel, že odklady nebo posuny termínů jsou pouze záležitostí moderní doby. Jarek Kolář totiž ve videu prohlašuje, že herní Rambo měl být dokončen během září/septembra roku 2001. K odhalení projektu a zahájení veřejného betatestu pak mělo dojít v průběhu května/mája 2001. To zjevně tak úplně nevyšlo.

Po 20 letech ale můžeme říct, že i když u nás nakonec nevznikla hra spojená se slavnou filmovou sérií, nakonec všechno dopadlo tak dobře, jak jen mohlo. O čemž svědčí nejen kultovní status originálního Vietcongu. I když, jak pro koho. Rambo se nakonec své hry dočkal na začátku roku 2014, a to zásluhou polského studia Teyon. Akční pokus s názvem Rambo: The Video Game, který adaptuje původní filmovou trilogii, se ale po vydání zařadil mezi nejhorší a nejhůř hodnocené tituly své doby. A s vývojem Vietcongu od Pterodonu pochopitelně neměl vůbec nic společného. Jedinou viditelnou stopou Ramba v česko-slovenských hrách je tak nakonec nejspíš jen Rambo šátek v adventuře Ve stínu havrana (1999) od Cinemaxu a týmu Rainbox Rhino.