Recenze · Svoboda 1945: Liberation · ve středu 4. 8. 2021 10:00
Svoboda 1945: Liberation
Historické hry mají mnoho podob, ale většina z nich se ani zdaleka nepodobá těm od českého studia Charles Games. Po dlouhé době se k nám konečně dostává titul Svoboda 1945 s velmi silným příběhem. Attentat 1942 ve mně zanechal opravdu hutný pocit, protože díky příběhu a zpracování jsem se jednoduše vcítil do života Čechů během okupace. Nyní zde ale máme možnost nahlédnout na odsun Němců z našeho území. Dodnes jde o kontroverzní okamžik naší historie a otázkami tak zůstává, na jakou stranu se vývojáři staví, jestli vás nutí si vybrat stranu a hlavně, jestli jde opět o unikátní historickou hru.
I předchozí titul jsem spíše označoval za interaktivní dokument než hru jako takovou. Tím nechci ani jeden projekt degradovat, ale spíše pozvednout jejich kvality. Pokud bych měl Svobodu přirovnat ke konkrétnímu žánru, šlo by o point and click adventuru. Na mapě se nachází několik míst a osob, které můžete navštívit. Na většině lokací se spustí rozhovory, kde můžete vybírat, jakým směrem se dialog vydá. Do toho zde máte vzpomínky formou komiksů a nejrůznější minihry. K těm ale až za chvíli.
Děj se odehrává ve fiktivní vesnici Svoboda, která by se měla nacházet kousek od Kladna, v roce 2001. Jedete prozkoumat místní školu, abyste ji buďto doporučili na statut památky, nebo podpořili její demolici, za kterou lobují někteří místní. Při prozkoumávání ale narazíte nejen na místního správce, ale také na krabici s fotkami… a tím se vaše zhruba tříhodinové dobrodružství rozjede.
Postupně se budete setkávat s obyvateli a s jejich osudy. Budete tak moci i zjistit, co je sem přivádí, proč podporují demolici školy nebo proč jsou na opačné straně barikády. Zároveň poodhalíte i část historie vesnice, která se točí kolem odsunu Němců po druhé světové válce. Zprvu jsem se bál, jak vývojáři tento koncept zpracují, protože ve společnosti pořád neexistuje jednotný pohled na tuto problematiku. V Charles Games tak vzali hned několik názorů a nechali místní obyvatele tyto názory ztvárnit. Jednou tak vedete rozhovor s bývalou obyvatelkou, kterou vyhnali Češi do Německa. Celou situaci vypráví opravdu brutálně, dokonce zmiňuje, jak jí nakopli psa. Jenže pak mluvíte s bývalým členem Národní stráže a ten popisuje situaci trochu jinak. Ve hře tak není přesně dáno, co je špatné a co správné. Vše závisí čistě na vaší interpretaci.
Pokud vám někdo nesedí a odsuzujete ho za jeho činy, tak k němu můžete být nepřátelský. Tím ale dojde k uzamčení některých informací, nebo odemknutí nových. Hru můžete projet víckrát, hlavně když se můžete k jednotlivým rozhovorům vracet. Na čím lepší otázky se ptáte, tím více můžete zjistit. Odhaluje se vám tak komplexní příběh, který prolíná historii a současnost. Svou propracovaností a historickou přesností vás nejen zaujme, ale dokonce i něco přiučí. I já, který se o tuto problematiku roky zajímá, zjistil něco nového. Bohužel tato komplexnost přichází za cenu určitého natahování děje, kdy pobíháte mezi několika lidmi a ptáte se na to stejné, jen abyste se dozvěděli jeden malinkatý detail navíc.
Posledním aspektem hry jsou již avizované minihry. Ať už jde o vyvolávání fotografií, balení si věcí, nebo výbornou minihru o starání pole. Poslední zmiňovaná hra mě nejvíce zaujala. Staráte se o pole po druhé světové válce a na začátku vše funguje krásně, jenže jak plyne čas, tak nestíháte odevzdávat dostatečný počet úrody a dostáváte se více a více do minusu, až nastane moment, kdy vám zkrátka nezbude nic jiného než vstoupit do strany. V tento okamžik si nejvíce uvědomíte potenciál této historické a hlavně naučné hry. Je tu jedno velké ALE. Těchto miniher je pomálu. Kdyby jich bylo jen o dvě až třeba čtyři navíc, rozhodně bych hru o něco více doporučil.
Svoboda 1945: Liberation patří mezi ty tituly, které se doopravdy těžko hodnotí a doporučují. Jde o hru, kterou bych hned doporučil všem. Jenže mnozí hráči si nechtějí sednout a v uvozovkách se učit. I když to není jediný aspekt hry. Tím je příběh, který je až na drobně zdlouhavé části excelentní. Osobně bych uvítal i více hraných ukázek, které by více propojovaly jednotlivé části hry a více vás vtáhly do děje. Pokud v Charles Games hledají někoho, kdo jim s tím pomůže, okamžitě se hlásím. Ještě by to chtělo možnost nastavit si velikost titulků, ať nezabírají tak začnou část obrazovky, jinak nemám doopravdy titulu co vytknout.
Verdikt
Podtrženo sečteno, doporučuji hru na 8 bodů. Jde o skvělý zážitek, který by si většina lidí měla rozhodně zkusit. Po Attentatu 1942 další skvělá práce. A snad se brzy dočkáme něčeho dalšího, ideálně o něco více ambiciózního.
- Pojetí kontroverzní části historie
- Prolínání jednotlivých příběhů
- Minihry
- Málo miniher
- Místy natahovaný děj
- Nemožnost nastavit velikost titulků