Mario a Bowser se už o princezny přetahují desítky let, a tak není divu, že na původního záporáka se zapomnělo. Již v roce 1981, neskutečných 43 let za námi, si Mario na tehdejších automatech zabojoval s opičákem Donkey Kongem, který na něho z výšky nekonečně házel sudy. Díky tomu mohla o pár let později vzniknout logická plošinovka na Gameboy, a v roce 2003 přišlo na Gameboy Advance povedené pokračování zvané Mario vs. Donkey Kong, o kterém si dnes tak trochu povíme. Recenzovat dvacet let starou hru by ale nebylo moc užitečné. Naštěstí mám na mysli čerstvě vydaný remake na Nintendo Switch, který má za cíl přenést tuto starou handheld hru na moderní zařízení.

Mario vs. Donkey Kong je stejně jako původní vydání vcelku jednoduchá skákačka s ještě jednodušší premisou proložená hádankami a výzvami. Donkey Kong se zkrátka jednoho dne dívá na televizi, když tu náhle uvidí reklamu na nové Mario hračky. S banány platit nejde, a tak si to nakráčí do hračkové továrny a nakrade si pro sebe celý pytel. Mario je z toho pochopitelně finančně v šoku, a tak se pustí za Donkey Kongem a začíná série 130 úrovní, ve kterých budete převážně skákat na barevná tlačítka, a tím měnit strukturu úrovní, nosit a házet předměty kam patří a podobně. 

Každá kapitola obsahuje šest úrovní s různými výzvami a v každé úrovni je po vás chtěno, ať najdete klíč ke dveřím a nejlépe i během toho posbíráte malé dárečky rozeseté po levelu. V tom vám budou bránit různí nepřátelé chodící sem a tam, časované platformy a podobně. Po těchto šesti úrovních se pokaždé dostanete k Donkey Kongovi a je na řadě boss fight, který se bohužel téměř nemění po celou hru. Až dokončíte prvních šest kapitol, odemknou se vám „plusové“ úrovně. Ty jsou o něco těžší a musíte v nich dostat k cíli nejen vás, ale i malého Mario robota, který celou dobu nese klíč. Ale aby toho nebylo málo, v průběhu celou hrou se vám budou odemykat i expertní levely, ve kterých už se určitě zapotíte.

Hratelně je remake velice podobný originálu. Většina úrovní je naprosto přesná kopie, ale je tu i dvanáct nových. Mimo to je tu nově třeba i kooperativní mód. Nejedná se o žádné nové levely, ale můžete projít celou hru ve dvou. Remake byl navíc vcelku zjednodušen. Je zde více životů k posbírání a už tu není poškození pádem z výšky. V originálu mi přišlo, že právě ten „fall damage“ tomu dodával ještě další zajímavou výzvu. Nemohl jsem to prostě poslat šest pater k zemi. Musel jsem promyslet kudy jít, což mi přišlo zajímavější.

Mimo tyto změny jsou tu i dva režimy, ve kterých jde hrát. Klasický, ve kterém je jakékoliv poškození prohra a jste pod neustálým tlakem tikajícího časovače. A pak je tu casual mód, ve kterém můžete několikrát schytat poškození před smrtí, máte k dispozici checkpointy v každém levelu a časovač je fuč. Oba módy si dozajista najdou své fanoušky a je skvělé, že s tímto novým přistupnějším módem se ještě více bortí hratelnostní bariéry a Mario vs. Donkey Kong si může zahrát kdokoliv.

Graficky se hra samozřejmě masivně posunula z kostičkovaných 16bitových obrázků a 2D grafiky na 3D moderní podobu, kterou známe třeba z remaku New Super Mario Bros. U na Nintendo Switch. O nový vzhledový kabát ale popravdě zas tak moc nejde. Hlavní nevýhoda původní hry bylo její rozlišení. Na obrazovku se často vlezla tak čtvrtinka úrovně a vy jste vlastně nevěděli, kam jdete. Na moderním železe a širokoúhlém rozlišení jde ale o úplně jinou podívanou.

Celkově jde o nadupaný balíček mini hádankových úrovní, kterých je dohromady 130. Injekce kvality dostatečně opodstatňuje remake této skákačky. Nejde o giganta jako Mario Wonder. Jde opravdu spíše o sbírku mini-úrovní. Ale díky většímu rozlišení, novým úrovním, kooperativnímu módu i dvěma obtížnostem jde o skvělou hru a povedenou předělávku.