Kooperační hry z trhu nevymizely, ale valnou většinu z nich si zahrajete pouze online s kamarády. Typické sezení na gauči před jednou televizí se bohužel nevidí zas tak často. Proto jsem rád za tituly, jako je It Takes Two nebo dneska recenzované KeyWe, které působí jako návrat do minulosti několik let zpátky, ale přináší dost osvěžujících novinek, jež dotváří skvělý a originální zážitek pro dva hráče. 

KeyWe je logická hra pro dva hráče. Hrajete za dva ptáky kivi, kteří pracují v Austrálii na poště. Krom klasického třídění pošty ale řeší i složitější problémy. Příběh hra v podstatě nemá. Projdete čtyři roční období, mezi kterými se sice nachází menší ukázky, ale v podstatě vás informují o tom, že musíte pracovat i další měsíce. Takže ho ani nezapočítávám do finálního hodnocení. Hlavní důraz zde je na jednotlivé hádanky. Stačí tedy popadnout svého hloupějšího kamaráda a můžete začít hrát.

Máme zde čtyři základní typy misí – rozdělování pošty, psaní zpráv, skládání zpráv z výstřižků a odesílání balíků. Některé zní podobně, ale jsou mezi nimi podstatné rozdíly, které nastávají hlavně v pozdějších úrovních. Rozdělování pošty netřeba nijak vysvětlovat. Musíte poštu podle správné značky odeslat dál, ať už jde o obálky nebo balíky. A pokud si někdo přijde něco vyzvednout, tak musíte najít podle jména správnou zásilku. Takhle to zní velmi nudně, ale samotný design úrovní a hádanek tomu dodává jisté kouzlo. Všude na poště je šílený chaos, takže například příjemce musíte najít pod lupou. V pozdějších úrovních si musíte balíky přehazovat, poštu vystřelovat nebo dokonce vyděsit?! Jo, to zní už trochu zábavněji. 

Podobnou pestrost a určitou šílenost ale najdeme i u dalších úrovní. Při odesílání krabic luštíte, kam je vůbec poslat, musíte udržovat světlo rozsvícené nebo vykopávat jednotlivé nálepky. Největší variabilitu nabízí ale psaní zpráv, kdy najednou bojujete proti masožravým kytkám, luštíte mimozemské šifry nebo zápasíte s nefungujícími elektrickými obvody. 

Upřímně bylo nemožné najít negativa v jednotlivých hádankách. Jsou výborně navržené tak, že otestují nejen vaše vědomosti, ale i kreativitu a sílu přátelství. Obtížnost se postupně navyšuje, a pokud chcete mít nejlepší skóre, tak se budete muset doopravdy snažit. Podle skóre získáte určitý počet poštovních známek, za které si kupujete kosmetické doplňky. Ať už jde o Morpheovy brýle z Matrixu, hustotu peří, možnost vypadat jako Nemo nebo o lebku T-Rexe. Některé doplňky najdete schované v úrovních nebo je odemknete častým hraním bonusových misí.

Zde nastává za mě asi největší problém hry – bonusové úrovně. Ať už praskáte bubliny, hrajete na nástroje nebo se snažíte ovládat Kasuára, tak se budete bavit. Jenže pokud chcete získat hlavní kosmetickou odměnu z těchto úrovní, tak každou musíte odehrát na vysoké skóre minimálně patnáctkrát. Pokud se vám ale nedaří získat nejvyšší skóre, tak klidně i pětadvacetkrát. 

I když se budete snažit jakkoliv, tak kolikrát vaše skóre ovlivní menší chyby. Ať už jde o balík, který z neznámého důvodu nejde odeslat, takže musíte restartovat úroveň. Nebo se vám může stát, že hra špatně detekuje vašeho ptáka a ten si tak dělá, co chce. Párkrát se nám při hraní dokonce stalo, že jsme se sekli v textuře, což nám sebralo drahocenné vteřiny a nervy. Nervy ale ztratíte hlavně tehdy, pokud si budete chtít hru zahrát sami. KeyWe je celou dobu prezentováno jako titul pro dva, ale obsahuje i možnost hrát sólo. Buď ovládáte oba ptáky najednou, nebo mezi nimi přepínáte. Škoda, že hra nemá i pár úrovní pro jednoho.