Logické hry to nemají lehké, protože ať už se snaží udělat cokoliv, téměř vždy tu bude titul, který to udělal dříve, o něco lépe, nebo dostatečně podobně na to, aby si hráči stěžovali. Manifold Garden se inspirovalo u jiných her, jenže přidalo i něco svého. Hra kombinuje hádanky s vodou, zrcadly, a gravitací, aby přineslo unikátní zážitek v ještě více unikátním světě. Není toho ale až moc?!

A co je vaším cílem? Zrestaurovat místní zahradu, navrátit barvy tam, kam patří, a tak nějak navrátit vše do pořádku. Toho docílíte napříč několik částí, kdy postupně aktivujete jednotlivé barvy světa. Manifold je logická hra, ve které přetáčíte celý svět dokola. Jen stačí přijít ke stěně, zmáčknout tlačítko a najednou se ocitnete na jiné straně s tím, že zároveň začnou platit i jiná gravitační pravidla. Každá stěna, i když to vidíte až při přetočení, má jinou barvu. Pokud jste tak na červené stěně, tak gravitace ovlivňuje pouze červené předměty. Zároveň můžete interagovat pouze se stejně barevnými.

Nedává to smysl a nechytáte se? Já se vám ani nedivím. Hra nemá žádný základní příběh, jen si tak chodíte, postupně plníte jednotlivé hádanky a snažíte se vyznat v tomto světě, který je silně inspirován hlavuzamotávajícími kresbami od M. C. Eschera. Pokud nevíte, to jsou ty se schody všude po místnosti, ze kterých čerpá Phineas a Ferb, Harry Potter, Doctor Strange a seriál Loki. S tímto nápadem přichází ruku v ruce i unikátní herní mechanika, kdy je celý svět natolik zacyklený, že pokud skočíte úplně dolů, tak dopadnete opět nahoře. A pokud otočíte svět, kdy v podstatě skočíte do strany, tak dopadnete z druhé strany. Ono ani nemá moc cenu to vysvětlovat. V podstatě pokud bloudíte, tak skočte a jste jinde, ale vlastně furt na stejném místě. Tadáá

To je bohužel velký nešvar hry. Úrovně jsou tak veliké a komplexní, že mnohdy nevíte, kam máte jít. Vidíte něco velkého a zajímavého uprostřed mapy? Well, tak tam vůbec nemáte jít, ale do této zapadlé uličky ano. Svět jako takový je tak úchvatný, samotné jeho detaily ale nejsou tak moc promakané. 

Pojďme ale k tomu nejdůležitějšímu, a to jsou hádanky. Většina se točí kolem barevných kostek. Musíte ze stromu utrhnout konkrétní barvu, dát ji na správné tlačítko pro aktivaci a můžete dál. To zní jednoduše. Jenže tu musíte bojovat s faktory, jako je měnící se gravitace, kdy musíte správně jinou barvou podpírat kostky, nebo je obarvit. Později můžete pomocí nich dokonce odklánět vodní proudy, pro aktivaci dalších dveří, nebo všechno tak nějak kombinovat. Na papíře to zní dobře, jenže mám s tím jeden velký problém.

V logických hrách po většinu času obtížnost graduje. Výjimkou jsou menší hádanky na odlehčení. Jenže zde obtížnost lítá jak na horské dráze a vám nezbývá nic jiného než si začít zpívat znělku z Kroku za krokem. Bez problému tak máte za sebou 5 hádanek na pár sekund a pak najednou tak moc frustrující hádanky, že vám trvají několik hodin. A pak máte jednoduché hádanky na začátku další části, které jsou znatelně těžší než u finále, před aktivací další barvy. To mi tak nějak nedává smysl, protože finální hádanky bych čekal nejvíce propracované a ne jednoduché, kdy jen přijdete, otočíte mapu, kliknete na tlačítko a jdete dál.

Tohle podivné bloudění světem a frustrování nad divnými změnami v obtížnosti vás budou místy štvát. Pokud si k tomu přičteme ještě hudební složku, která po většinu času neexistuje, celá situace vyústí v moment, kdy hru jednoduše po chvilce vypnete. A vůbec si to nedávejte za zlé. Na vině jsou občasná hluchá místa hry.