Není moc her, které by čerpaly ze slovanské kultury a mytologie. Když se však nějaký takový titul objeví, jedná se většinou o opracovaný klenot, na který můžeme být jako obyvatelé tohoto území právem hrdí. Pokud se vám vybavil Zaklínač, nejste ani tak daleko od pravdy. Gord je totiž debutem 10členného studia Covenant.dev, který se skládá z veteránů stojícími za hrami jako Frostpunk a Zaklínač 3. A do jisté míry toho mají společného více, než se může zprvu zdát. Teda až na ten sex, na ten rovnou zapomeňte, ale rodičovství vás nemine. V tomhle ohledu je hra děsivější, než realita. Alimenty platit musíte, ale kde je vyvrcholení? K tomu se budete muset propracovat, ale rovnou vám prozradím, bude to honička!

Gord, což je mimochodem i název pro osady, které musíte pro přežití vašeho kmene postavit, vás vtáhne do tajemného fantasy světa v dobrodružné strategii, kde nebezpečí čeká na každém kroku. Svět pohltila tma a přestali mu vládnout lidé a dobří bohové. Místo nich převzal vládu polobůh a pán podsvětí Žmij spolu s démony hrůzy, kteří mají chránit přírodu před lidmi a jsou tedy vaší skutečnou hrozbou. Vy v roli královského správce jste vladařem pověření získáním zlata v této nebezpečné lokalitě. Dohlížet na každý váš další krok bude králův rádce Edwyn, který jakoby z pera vypadl Sapkowskému. Vyobrazení lidské povahy je zvládnuto tak excelentně, že vás arogantní posluhovač bude bavit, i když je jasně vidět, že mu nezáleží na ničem jiném, než na jeho jeho vlastním pohodlí. Kmen úsvitu, který vás bude touto cestou provázet, vede Boghdan, který je pravým opakem Edwyna a v první řadě myslí hlavně na přežití bratrů a sester. Čeká na vás naprosto lineární příběh o deseti kapitolách, který je plný různých zvratů, zajímavých nepřátel, setkání s příšery a démony. Chybět nemohou ani čarodějnice, jež slouží jako našeptávačky, které udržují rovnováhu mezi lidmi a přírodou. Pravdou je, že ač jsem se těšil na každou další cut-scénu, abych zjistil, jak to celé dopadne, konec příběhu vnímám jako velmi slabý. Navázat na něj by šlo i bez nutnosti nechávat jej až zbytečně moc otevřený.

Nepříliš povedený závěr vyvažuje naprosto skvělá hratelnost. Ještě předtím než začnete, musíte učinit volbu postav, a to před začátkem všech kapitol. Každá z nich má talent na něco jiného. Dohromady jde o šest různých schopností; jmenovitě kácení stromů, těžbu surovin, boj, získávání potravin, průzkum světa a obchodování. Tyto predispozice jsou u každé postavy vždy náhodné. Pohybovat se však mohou jak do kladných, tak i záporných hodnot. Ovlivnit je lze více způsoby. Nejčastěji prostou zkušeností, když budete jednu a tu samou postavu používat na sběr rákosí po celé trvání kampaně, až se vymaxuje na pátou úroveň, nebo sběrem svitků rozházených po mapách, které tyto zkušenosti okamžitě navýší. Narazit můžete i na různé obchodníky, kteří vám za drobnou úplatu své zkušenosti předají, nutné to však není. V případě, kdy se rozhodnete použít danou postavu na nevhodnou profesi, protože nemáte v danou chvíli třeba na vybranou, může se stát, že výsledná práce nebude moc efektivní a v případě boje pravděpodobně i zemře. 

Je tak více než patrné, že spravování vaší skupiny nebude hračka a kromě životních funkcí je potřeba dávat si pozor i na psychický stav každého jedince. Například tím, že dopřejete každému pár loků medoviny, modliteb nebo alespoň trochu světla, díky čemuž dojde k regeneraci příčetnosti. Pokud tyto potřeby budete ignorovat, rozvine se to v psychickou nemoc, která výkon celé skupiny značně omezí. Rouhání dopustí, že nemocný bude pronášet rouhavá slova, jež sníží víru všech, kteří je uslyší. Mentální postižení způsobí, že postižený bude kvůli své zuřivosti přestávat plnit rozkazy a začne napadat ostatní, a pokud nebudete mít dostatek jídla, někteří raději zvolí útěk, než aby museli čelit nepřízni osudu. Jednoduše řečeno, o své bratry a sestry se musíte dobře postarat. Gord na to jde prostě jinak a některé jednotky vám jednoduše přirostou k srdci.

Třeba taková Chedna. Srdcařka, která trhala rákosí až do poslední kapitoly, aniž by ji postihla jediná nemoc. To samé se už nedá říct o ostatních. Většina z nich takoví držáci nejsou a často se mi stalo, že to nezvládli. Když jsem tak přišel o pár poddaných, zjistil jsem, že těm zbylým se narodilo dítě, které mohu pojmenovat. Rozhodl jsem se tak využít naše členy redakce, avšak přes všechnu snahu drtivá většina z nich zemřela. Když už jsem tak přidával k Fiolově jménu římské číslo čtyři, raději jsem to vzdal a nechal jsem to na přízni osudu. Gelua přemohla chamtivost a kvůli nedostatku jídla mi utekl. No jo, typický Gelu. Nechyběly ani vtipné výjevy jako Duppy syn Geluův. Ten mi mimochodem taky umřel. Zní to až směšně, ale právě tyto události a možnost si vybudovat k postavám větší vztah mě u hry dokázaly udržet dlouho do noci.  

A právě noc je v Gordu všudypřítomná. Slunce už nikdo neviděl celá staletí a temnotou je zahalená celá zem. Nikde není bezpečno a není místa, kde by nečíhalo nebezpečí. Jedinou vaší záchranou jsou tak osvětlená místa, ve kterých na rozdíl od těch temných nedochází ke ztrátě příčetnosti. Na každé mapě se nacházejí různá stvoření, kterým se lze vyhnout. Ve hře existuje režim stopování, jenž zvýrazňuje blízké předměty a nepřátelé. Díky nastraženým uším můžete předejít třeba jedovatým hadům, pavoukům, aligátorům, ale i nastraženým pastím. V pozdější fázi se například setkáte se zmutovanými žábami, červy, pavoučí královnou nebo obřími chrličemi. Čas od času nemáte na výběr a utkat se s nimi musíte. To platí i o nepřátelských jednotkách. Ty dokonce často útočí na vaši osadu. Jde o nepřátelské kmeny, které se skládají jak z útočníků, tak i z mágů.

Real-time boj vám usnadní různá zaklínadla, která sesílá spřátelená čarodějnice Lynx. Může jít o zaklínadla útočná, podpůrná a užitková. Mezi útočná patří okamžitá fraktura nepřítele, kdy slyšíte i krásné lámání končetin či krku, otrávení pomocí netopýří kamikaze nebo například boží paprsky, které vaše nepřátele usmaží zaživa. Jak uspokojující. Podpůrná zaklínadla dokáží zase jednotky vyléčit, a to dokonce od psychických nemocí, nebo částečně doplnit příčetnost či dočasně podpořit účinnost v boji. Užitková zaklínadla skrývají možnost ovládat některá zvířata, a to doslovně, pohybovat se tak můžete třeba za medvěda, případně zmást nepřítele vytvořením husté mlhy a díky tomu vašim jednotkám usnadnit útěk. Na všechna tato zaklínadla je však nutné, aby se vaši poddaní modlili v božím svatostánku. Ten, stejně jako ostatní budovy, lze vylepšovat. Právě samotným vylepšením získáváte mnohem více možností. V tomto případě získáte více zaklínadel, lázním zvýšíte jak jejich účinek, tak i počet míst a u jiných profesí i jejich celkovou efektivitu. Vylepšováním a vlastně stavbou budov strávíte většinu herního času. Věčný boj s dostatkem surovin je nutný pro skutečný boj s nepřáteli a celkovému pokroku.

Jako pokrok by se dalo označit i zpracování jednotlivých profesí, které mě překvapily svými animacemi, kdy jsem si všiml, jak působí věrohodně. Nejde tak pouze o zjednodušenou formu kácení, kdy se donese nasekané dříví do skladu, ale ještě před vložením se musí ošetřit od kúry. Není to však jediné místo, kde najdete autenticitu. Zařváním vás může zastrašit třeba medvěd, což má za následek ztrátu příčetnosti. Děti nemohou pít medovinu a pracovat mohou pouze omezeně, například stavět budovy či v extrémním případě bojovat, ale ostatní profese vykonávat nemohou. Místo toho mohou dospělým pomáhat, a tím získávat dané zkušenosti, které využijí právě v dospělosti. Ta nastane za jeden herní měsíc od jejich narození. Jeden herní den přitom vychází na 20 sekund reálného hraní. Úsporou času je i možnost stavět základny v jiných částech mapy, díky čemuž zkrátíte nutnost nosit dané suroviny přes celý region. A věřte, že čas navíc oceníte.

Právě ten rozhoduje všechno. Každou sekundu přicházíte o zásoby jídla kvůli věčně hladovějícím krkům vašeho kmene, a pokud máte i ozbrojené jednotky, připravte se, že u nich budete přicházet o zlato. To lze těžit a získávat díky prodejnímu stánku. Většinou ho je ale nedostatek a upřímně řečeno, alespoň z toho ekonomického hlediska, se vyplatí maximálně dvě ozbrojené jednotky doplnit například ostatními s jinou profesí. V opačném případě, přijdete o zlato během pár minut, což má za následek dezerci. Pokud si pohlídáte predispozice a nedoplníte je s těmi, co mají záporné hodnoty v boji, vytvoříte tak solidní skupinu, která drtivou většinu nepřátel pobije. Hlídat před možným nebezpečím můžete jednotky i mezi sebou a využít tak schopnosti všech na maximum. Když dojde ke krveprolití, záchranou vám budou různé bylinky, které se schovávají za každým rohem.

Červené obnovují život, žluté příčetnost a bílé zase odstraňují účinky jedů. Narazíte i na totemy, které zvýší po dobu jednoho herního měsíce získání zkušeností o 200 %. Ať už budete těžit zlato, železo, hlínu nebo kácet dřevo, veškeré zdroje jsou omezené a je nutné dál prohlédávat předpřipravenou mapu, abyste měli všeho dostatek. Narazíte i na kameny skrývající různé suroviny, což probouzí zájem k průzkumu hned na začátku kapitoly, abyste získali něco málo do začátku. Zdroje jídla se naštěstí postupně regenerují a po uplynutí několika stovek herních dnů se v rybnících znovu objeví ryby a v lesích vyrostou houby. V pozdější části hry můžete očekávat i vlastní menší pole, která vám ušetří starosti s věčným hledáním potravin. Pokud nechcete, nemusíte ani čekat. Hru lze jednoduchým stiskem tlačítka zrychlit či případně zcela pozastavit a naplánovat další kroky, což oceníte zvlášť v situacích, kdy dochází suroviny nebo na vás někdo útočí.

V průběhu hraní můžete také plnit různé side-questy, které jsou opravdu originální a je cítit snaha autorů nedělat každý úkol repetitivní. Když tak pošlete vaše svěřence těžit zlato, svěří se, jak zde v dětství prozkoumávali okolní zříceniny. V jedné z nich objevili malou místnost se zahadným krystalem, brzy poté je však napadli aligátoři. Jeden z kamarádů přišel o život a ostatní se pro poklad už nevrátili. Pokud tak v časovém okně stihnete zabít aligátory, krystal získáte. Jindy se bude chtít jedna z nejlepších rákosnic obětovat bohům, aby měli ostatní lepší život. Bude tvrdit, že usiluje o smrt, protože ztratila svého milovaného, ke kterému se chce připojit. Zároveň je však nesmírně loajální a poslechne, když ji nedovolíme, aby se zabila. A podobných úkolů jsou ve hře desítky.

Krom nich se nabízí všelijaké obchodní příležitosti, kdy vám potulní prodejci nabízí, že vám dají zajímavé předměty, pokud jim věnujete ženu nebo dokonce hůř – dítě. Neprozradí vám však, co s nimi zamýšlí. Pokud se rozhodnete vyhovět, víra vašich poddaných klesne. Získané věci nabízí různé bonusy. Někdy je to menší potřeba jíst, podruhé zvýšení útoku nebo třeba zařazení mezi poslední jednotku, na kterou budou nepřátelé moci útočit. Upřímně, minimálně v druhé části je těch předmětů tolik, že už mě nebavilo je sbírat. Každá z postav má v inventáři volné tři pozice a přepínat tak mezi šestnácti postavami a přemýšlet, která se jaké profesi nejvíce hodí, mě moc nebavilo, proto jsem to moc nevyužíval a dle všeho to ani není potřeba. Pokud tedy nehrajete na brutální obtížnost, kde se každý bonus počítá. Na druhou stranu, pokud vám stačí standardní průchod hrou, stále se jedná o příjemné vyplnění herního světa.

Ten je navíc tvořen různorodým prostředím. Prozkoumáte temné lesy, nebezpečné bažiny, úskalí či bludiště. Každá kapitola nabízí jiné úkazy a to včetně démonů. Jak jsem již naznačil na začátku, s těmi se setkáte nezávisle na příběhu. Narazit na ně můžete sami díky průzkumu mapy anebo po určité době. Hra vás ale spíš motivuje, abyste je poznali a nabídli jim určitou oběť. Někdy se jedná o dary surovin, jindy budete muset obětovat dítě. Nastávají však i žoviální okamžiky, kdy si s démonem stačí zahrát na schovávanou, a tím získat jeho náklonnost. Pokud se rozhodnete si jich nevšímat, dopadne to pro vás špatně. A to hodně. Když jsem tak pokoušel osud kmene a rozhodl se rybí obludu zvanou Morkul ignorovat, plivla na polovinu mapy, kde žil náš kmen. Následkem byla zničená půda, na které nerostly žádné suroviny a kvůli tomu došlo k vyhladovění a následnému rozpadu celé skupiny. Jak se dalo čekat, není radno zahrávat si s démony. Mezi ně spadá například i Rusalka, jejíž původ je hluboce zakořeněn ve slovanské mytologii.

Tu podtrhává i úžasný hudební podkres. Zpívané písně v polštině dodávají na atmosféře a to samé platí i u vyvolávání zaklínadel, která snáší spřátelená našeptávačka. Každá akce má svůj jedinečný zvuk a dabing je na špičkové úrovni. Vizuální stránka je minimálně na strategii prvotřídní. Ať už jde o animace v boji či výkonu profesí nebo pití medoviny, vše působí příjemně věrohodně. Pohled na střídání ročního období je skvostný, stejně tak například i stopy ve sněhu. Jen škoda, že vývojáři nevyužili lépe zkušenosti z vývoje Frostpunku. Rozdíl v kruté zimě nebo letním počasí krom vizuální stránky nijak nepocítíte. Uvnitř osady zahlédnete i domestikovaný život, tedy kočky. Máme tu tedy aspiranta na hru roku? Snad jen detaily na některé tváře v cut-scénách působily trochu nedodělaně, ale jak jsem již naznačil, u dobrodružné strategie je taková míra detailů spíše druhořadá a zážitek nijak moc neovlivní.

Ten ani nezkazí skvělá optimalizace. Hra běží krásně plynule a jediné zasekávání, které je drobné, hrozí během cut-scén. A co se týče těch chyb, jde spíš o věci, které by nemělo být těžké opravit. Například rozšiřování vesnice, kdy není zrovna jednoduché zvolit stavební body bez toho, aniž byste nesplňovali všechny podmínky. Rozšíření vesnice přináší ještě další nepříjemný problém, kdy se palisády dotýkají hranic různého prostředí. Ač bylo mezi objekty dostatek místa, drazí poddaní raději obešli celou mapu, než aby prošli mezerou, kterou při manuálním klikání bez problému projdou. Situace, kdy farmáři propadnou do země pod pole, které obhospodařují, by nebylo nutné ani zmiňovat, ale činím tak, aby bylo jasné, že se jedná o věci, které pravděpodobně opraví ještě day one patch.

Gord nabízí skvělou zábavu a podívanou do míst, do kterých se alespoň v herním světě, moc často nepodíváte. Potěší vás slovanské znaky, ať už jde o pohádky, legendy nebo třeba i jména jako Doubravka a Anushka či hudební podkres v polském znění. Jakmile dohrajete hlavní kampaň, můžete se pustit do vlastních scénářů, kde si sami určíte, co vás baví nejvíc. Pokud mě něco zamrzelo, byla to absence polského dabingu a do jisté míry i multiplayeru. Ten autoři podle dřívějšího vyjádření neplánují, přitom si dovedu představit, že by bylo možné hrát ho obdobně jako například Age of Empires II, avšak s daleko menším počtem jednotek. Původní autoři Zaklínače tak dokázali, že jít za vlastním snem a udělat s daleko menším počtem lidí skvělou hru nemusí být nutně špatný nápad. Stačí mít jen dostatek víry a příčetnosti… nebo možná obětovat pár dětí a mít díky tomu bohy na své straně. Hehe.