Gears Tactics je skvělý titul, který se neobejde bez chyb

Poté co bylo dva roky zpět na E3 odhaleno Gears Tactic, nebyl nikdo příliš nadšen. Přeci jen, kdo si přál tahovku ze světa Gears of War? Všichni chtěli klasické Gearsy a vzhledem k tomu, že Microsoft oznámil i mobilní hru, se lidem moc nelíbil směr, kterým se americká společnost ubírala. Právě podceňovaný titul Gears Tactics je ale nakonec překvapivě dobrý a pro mě osobně se stal zároveň nezábavnější tahovou strategií, kterou jsem hrál. I když se samozřejmě neobejde bez chyb.

Hra se odehrává ještě před prvními Gears of War a vaším úkolem je sehnat co nejvíce vojáků a porazit hlavního záporáka – Ukona. Gears Tactics je tedy čistě singleplayerová hra, takže si bohužel proti hráčům online nezahrajete. Na druhou stranu by se to ale nejspíše ani moc dobře nehrálo. V čem je totiž Gears Tactics unikátní, je množství nepřátel, které na vás pošle. Často bojujete proti hordám nepřátel a kosíte jednoho za druhým pomocí granátů a strategického rozmisťování jednotek.

Hlavní důvod, proč toto funguje, je nejen fakt, že vaši vojáci jsou samozřejmě o něco silnější, ale také díky takzvanému „overwatchi“, který vás nechá hlídat oblast a střílet během nepřátelského tahu na procházející jednotky. Můžete si tak například postavit heavyho s hromadou nábojů, kterého pak necháte hlídat koridor, a i když nejste zrovna vy na tahu, tak stejně zabije klidně i 4 nepřátele. To stejné ale může udělat i váš protivník a občas jsem se tak ocitl pod hledáčkem několika jednotek bez možnosti úniku. V této chvíli holt buď musíte schytat nějakou tu ránu, anebo vašeho vojáka zachránit nějakým jiným.

Gears Tactics inovuje absencí grid systému, takže nemáte na mapě přesně vyhrazená políčka. I když má tento systém svoje mouchy, tak vám dává mnohem větší volnost. Můžete tak svoje jednotky lépe rozmisťovat a mapy jsou díky němu o něco kreativnější a méně omezené. Na druhou stranu hra občas divně počítá, kam až můžete doběhnout a nejednou jsem se neohrabaně snažil namířit granát tak, aby zasáhl co nejvíce nepřátel. Naštěstí se ale nic z toho nestává tak často, aby to byl vysloveně problém a rozhodnutí udělat hru bez předpřipravených políček je tak za mě rozhodně plus.

Tento systém se do hry hodí i kvůli tomu, že budete své jednotky hodně přesouvat. Každý voják má 3 akce na každý tah. Akce utrácíte přesouváním, střelbou, přebíjením, používáním schopností a aktivováním overwatche. Zároveň ale můžete akce i získat, pokud například nepřítele po jeho zranění popravíte, dostanou všechny vaše jednotky akci navíc. Hra tak navádí, abyste hráli agresivně a zabíjeli co nejvíce jednotek i ve svém tahu a nečekali jste jen, až vám naběhnou do overwatche.

Krom standardních misí jako je udržování oblasti, ničení nebo vyzvedávání cíle narazíte ve hře i na zajímavější úkoly. Jako scavenger run, kde musíte sesbírat bedny, zatímco jsou před vámi nepřátelé a zezadu vás tlačí vlny bomb. Nebo zachraňování zajatců, kdy začínáte pouze ve dvou, a zachránění vojáci později bojují na vaší straně. Je ale škoda, že mise nemají větší variaci. Sice si občas zahrajete se zajímavými úpravami, jako je nemožnost používat granáty nebo menší množství nábojů v zásobníku, ale nikdy nebudete muset místo dvou oblastí chránit třeba jednu nebo zachraňovat 3 zajatce.

Ke konci hry už jsem tak opravdu začínal trpět, když mi hra hodila před finální misí 3 vedlejší mise, které jsem musel splnit. Mapy v těchto misích přitom jsou jiné, byť se nacházejí ve velice podobných lokacích, ale jednoduše fakt, že tyto úkoly musíte splnit i když jsou vaše jednotky skvěle vyzbrojeny a nepotřebujete další vybavení, je prostě otravný. Zvlášť když se nějak netýkají příběhu.

Na konci každé kapitoly jsou také bossfighty, které proti vám postaví obrovskou příšeru. Ta po vás půjde předem ukázanými, silnými útoky, takže budete muset se svými jednotky často hýbat. Bossfighty jsou zde opravdu dobře udělané a je tedy ještě větší škoda, že jich je ve hře tak málo.

Když už jsem ale u toho příběhu, tak je nutno zmínit, že Gears Tactics obsahuje skvělé cut-scény, které jsem upřímně v tahové strategii nečekal. Celkově příběh není vůbec špatný a udržel si mě od začátku až do konce. Po cestě narazíte na pár zajímavých plot-twistů a postavy mají svůj charakter, který si v průběhu hry krásně budují. A to ať už přímo v cut-scénách nebo občasným dialogem.

Všechny tyto postavy si budete moci přizpůsobit k obrazu svému. Tedy krom těch hlavních, kterým můžete upravit pouze oblečení. Jinak však můžete vašim Gearsům měnit vlasy, vousy, pokrývku hlavy, šátky, barvy brnění a zbraní, trička a jména. I když je ale customizace hry opravdu rozsáhlá, tak je bohužel v některých aspektech poněkud omezená. Můžete například vybírat pouze z přednastavených barevných kombinací, a jestli tak chcete žluto bílou zbroj, tak to prostě nejde. Nicméně se mi stále podařilo vytvořit motiv americké vlajky, takže zas až tak špatné to není. Opravdu škoda ale je, že lze vybírat pouze z přednastavených přezdívek, takže jsem se svými jmény musel být opravdu kreativní. Dále také nejde měnit pohlaví a barva kůže hrdinů, takže musíte být trpěliví, než se vám naskytne postava, která vypadá tak jak chcete. No, a když nejste trpěliví jako já, tak bude muset být z Gelua černoch.

Trochu si musím postěžovat i na UI v menu. Ze začátku je naprosto super, vidíte statistiky všech vašich jednotek, a když chcete něco vyměnit, tak přesně víte, co tím váš hrdina získá a co naopak ztratí. Jak ale postupně najdete více věcí a více jednotek, tak už v tom začne být trochu bordel. Celé menu je zbytečně velké a musíte tak stále jezdit kolečkem myši, abyste se dostali k tomu, co chcete. Zároveň nelze jednoduše vidět statistiky všech vašich jednotek a jejich schopnosti. Musíte si tak dobře pamatovat, jak jste chtěli jakého vojáka specializovat, abyste se nemuseli neustále proklikávat přes menu. Naštěstí se zde ale budete pohybovat pouze mimo mise, které tvoří většinu herního času a v nichž je UI zpracováno skvěle.

Poslední výtka je k nepřátelům. I přestože je v Gears Tactics velká variace Locustů, tak je relativně těžké je rozeznat. A to ne protože by grafika hry byla špatná, naopak je to snad nejlepší, kterou jsem ve hře tohoto typu viděl, ale protože jsou si nepřátelé vizuálně příliš podobní. Naštěstí je tu možnost zapnout si pokročilé statistiky, které vám po najetí na jednotku ukážou její typ a veškeré modifikace. Když ale vaše Gearsy rozmisťujete, tak si toho na první pohled často nevšimnete. 

Možná se mohlo zdát, že Gears Tactics v průběhu této recenze hodně kritizuji, ale ve skutečnosti je to opravdu skvělá hra, která má pouze nějaké ty mouchy. Žádná ze zmíněných věcí vám vyloženě nezkazí zážitek, pouze vás bude trochu otravovat. Hra exceluje v zábavném a taktickém soubojovém systému a zajímavém příběhu. Zároveň vás nechá verbovat vaše jednotky, přizpůsobit si je, upravovat jejich vzhled a vybavení. Jestli jste tak fanouškem tahových strategií, rozhodně si Gears Tactics zahrajte, a jestli ne, tak hra minimálně stojí za vyzkoušení, protože takto jsem se osobně u tahovky ještě nebavil. Navíc je přece jen součástí Xbox Game Passu na PC. Na Xbox One a Xbox Series X vyjde hra později.