Když jsem si začátkem září vyzkoušel předběžnou verzi nové Forzy Motorsport, měl jsem smíšené pocity. A zcela přiznávám své obavy, že se mě budou držet i při hraní plné verze. No a… bohužel. Ten pocit byl správný. Pokud jste očekávali, že si vývojáři po vydání posledního dílu sedli a přinesli něco opravdu revolučního, nechci vás zklamat, ale nový díl až tak zásadní změny nepřináší. Na druhou stranu, jestliže vás tato série až do teď bavila a potěší vás i drobné úpravy, je dost pravděpodobné, že se budete i nadále bavit. Ale už dost řečí, nasajme vůni benzínu a spálených pneumatik a pojďme si ukázat, v čem se nová Forza od svých předchůdců skutečně liší. Předtím ale, než se dostaneme k novinkám, zaměříme se na to, co zůstalo stejné. 

V první řadě je nutné zmínit, že pokud jste viděli naše preview, nečekejte žádná velká odhalení. Vizuálně hra vypadá naprosto identicky a pocit z řízení či herní mechanismy zůstávají stejné. Zpřístupněním zbylého obsahu si lze naopak všimnout, do jaké míry bylo vše ostatní převzato z předchozích dílů. Ať už jde o upgrady, fyzikální model nebo editor designu aut. Jen se na to podívejte, i to pořadí těch nevkusných postřiků je úplně stejné. Rozdíl prostě najdete jen těžko. Nepřibylo nic, co byste mohli oproti sedmému dílu dělat jinak. Vylepšené rozhraní působí rozhodně čistěji, ale kontextové nabídky jsou zde i ve stejném pořadí.

A když už jsem zmínil ten tuning s upgrady a fyzikální model, zaměřme se na to, co vás bude zajímat nejvíc. A tím je samotná jízda. Kdo by náhodou nevěděl, série Motorsport je na rozdíl od Horizonu více realistická. A ač se snaží v první řadě vypadat jako simulace, jedná se spíše o takzvaný simcade. Což je závodní hra, která kombinuje jak prvky simulátoru, tak i arkády. Nechybí tak možnosti přetáčení času zpět, volba obtížnosti a již zmíněné asistenty. Ty jsou stále robustní jako vždy. Nechybí zobrazení doporučené stopy, brzdění s ABS či bez, automatické sešlápnutí plynu, vodítko při řízení, kontrola trakce a stability či automatická převodovka. Novinkou je automatické řízení do boxů. U tohoto nastavení jsem ale nezaregistroval žádnou změnu, hra totiž zajíždí do pit stopů vždy za vás, a jediné, co ovládáte, je najetí do nich.

Na přání hráčů přibyla animace doplnění paliva a výměny pneumatik vaším týmem. Ty si můžete vybrat ze čtyř typů. Měkké, střední, silné a do mokra. Zatímco měkké jsou přilnavější, silné jsou zase odolnější. Volbu pneumatik tak bude potřeba zvážit před závodem s ohledem na délku a podmínky na trati. Kondice pneumatik vašeho vozidla bude mít velký vliv na ovladatelnost. Pokud je sjedete předčasně, do cíle se nemusíte dostat, nebo se tam dostanete s velkými obtížemi. Všiml jsem si, že se jejich životnost škáluje podle délky daného závodu, což je škoda, protože by bylo zajímavé si pamatovat, jaké pneumatiky na daném stylu jízdy vydrží a podle toho si lépe odhadnout, kdy je vyměnit. U paliva je to podobné, působí to, že všechna auta mají stejnou spotřebu. Dokážu ale ocenit, že velmi závisí na míře agrese využívání plynu a celkové ujeté vzdálenosti, což je správně.

Celkově hodnotím jízdní model jako nejsilnější článek nové Forzy Motorsport. A to je naštěstí dobře. Zcela na rovinu, nejsem až tak dychtivý hráč, který by měl doma volant, i když jsem si plně vědom, že právě série Motorsport na tyto hráče cílí. Do jízdy jsem se pustil s Xbox ovladačem a zážitek s ním je o level dál než v předešlém díle. Vibrace, odezva a pocit z toho, že máte těžiště u každého auta na jiném místě, je něco, kvůli čemu se do Forzy budete rádi opakovaně vracet. Rozdíl mezi pohonem na přední, zadní, či obě nápravy pocitově odpovídá skutečnosti.

Ovládnout plně zadokolky nebude stejné jako předokolky. S každým typem je potřeba se naučit postupně a toho dosáhnete jen tehdy, pokud pochopíte, jak daný pohon funguje. To je ale právě to, s čím vám Forza Motorsport jednoduše nepomůže. Titul se sice prezentuje jako co nejvíce přístupný pro všechny druhy hráčů, a to nově včetně slabozrakých či nevidomých, nicméně… zapnuté asistence nejsou to, co vás naučí vozidla skutečně ovládat. Hráči, kteří hru zapnou a bez jakéhokoliv nastavení se vydají rovnou na trať, mají od začátku zapnutou silnou úroveň asistence.

Toto rozhodnutí je snahou jít co nejvíce naproti hráčům série Horizon, kteří jsou na arkádové závodění zvyklí. Jenže tohle není arkáda. A nedává mi smysl nové hráče učit arkádovému stylu řízení. Úroveň spádu kariérního režimu, kdy jsou hráči dávkovány čím dál vyšší třídy vozidel, není nastavená optimálně. Nováčkům titul rovnou předhazuje extrémně rychlá vozidla, na kterých se lze na rozdíl od těch pomalejších jen těžko něco naučit. Přitom by bohatě stačilo, aby ve hře existoval výukový mód. V tuto chvíli jej částečně supluje režim Rivalové. 

V něm se hráč učí jezdit s vybraným autem na vybrané trati neustále dokola, aby postupně předjížděl stále lepší rivaly. Těmi jsou duchové skutečných hráčů, kteří zajeli trať s lepším časem než vy. Bohužel se nejedná o režim, do kterého by nováčci naskočili jako první, protože hra neodvádí dobrou práci s prezentováním všech svých režimů. Všechny na první dobrou zaujme právě blýskavý a náročnější mód kariéry, který je tolik nenaučí, a dříve, než hráči přistoupí na realistický model ovládání, tak to raději vzdají.

Což není dobré jak pro herní sérii, tak ani pro její komunitu. Ale ani na tu zmíněnou kampaň není dobré koukat skrz prsty. Je totiž dělaná pro opravdové milovníky aut a každá z kategorií, jako historické, moderní či power turné, nabízí pět podkategorií závodů. Vyzkoušet si tak budete moci větší část vozového parku, který se soustředí například na sedany, německé značky, klasické sporťáky nebo historická vozidla. Potěší i krátké představení dané třídy vozidel před jejich nákupem. Podobné je to i u tratí, kde se často můžeme v úvod dozvědět, jak byly v historii pozměněny, případně kde jsou nejvíce zrádné. Abyste se s tratí seznámili co nejlépe, před každým závodem musíte povinně odjezdit trénink a až teprve potom můžete závodit.

Většina tratí umožňuje i nastavení jejich rozvržení a pro zjištění, který okruh vám bude vyhovovat nejvíce, je určená volná hra. Tu si mimochodem lze jako jedinou zahrát i v offline režimu. Nastavit si můžete obtížnost, čas, počasí, trať, délku závodu, dovolenou třídu vozidel či třeba maximální počet koní. Auta nemusíte vlastnit, ale můžete si je půjčit zcela zdarma. Je však nutné počítat s tím, že se vám nebudou počítat zkušenostní body půjčeného auta, k těm se ale ještě vrátím. Soukromá hra pro více hráčů nabízí ještě možnost sjednotit nastavení obtížnosti a asistentů pro všechny hráče a nutno říct, že právě v multiplayeru Forza Motorsport jednoduše boduje. Pokud máte s kým hrát, užijete si bohatý vozový park s větší vervou.

V multiplayeru na nás čeká proměnlivý obsah, v němž si pro nás autoři přichystali vybrané události, které se obměňují každým dnem. Jednoduše řečeno, každý den na vás čeká jiná nabídka než den předchozí, a nudit se zkrátka nebudete. Registrace do předem naplánovaných událostí je časově vymezena a dřívějším připojením získáte možnost si nejen trať cvičně projet, ale také se kvalifikovat. Na rozdíl od singleplayeru, kde si můžete vybrat, z jakého místa budete startovat, od čehož se odvíjí výše vaší odměny, v multiplayeru si musíte pozici zkrátka vyjezdit.

Což vychází i podle skutečnosti. Pozice, kterou si obhájíte, vám zůstane i do samotného závodu, který začne po zahájení události. Čas do začátku vidíte v pravém horním rohu a během jízdy jste na odpočet opakovaně upozorňování. Hlášení příjemným hlasem oceňuji, díky němu jsem nebyl ve stresu a měl jsem přehled, kolik volného času mi zbývá.

Milým překvapením byla funkčnost multiplayeru, u něhož se mi za celou dobu ani jednou nestalo, že by došlo ke ztrátě připojení. A to ani ze strany ostatních připojených hráčů. Nedokážu však zatím určit, jak se bude připojení chovat, jakmile hra vyjde a servery budou vytížené vícero hráči, než pár desítkami pro danou oblast. 

Společným nešvarem, kterým je ovšem postihnutý jakýkoliv závod, je bohužel novinka zvaná penalizace. Mechanika, která mohla posunout realističnost závodů o kus dál, je bohužel nevyladěná a často nespolehlivá. Vaše chování vyhodnocuje ve třech úrovních, tedy bez postihu, varováním nebo formou časové penalizace. Avšak často vám umožní beztrestně krátit tratě či ohrožovat stopu ostatních jezdců, zatímco vás dokáže potrestat za daleko menší prohřešky. Pokud autoři budou chtít, dost pravděpodobně systém penalizací opraví. Na druhou stranu se v současné chvíli jedna z největších novinek nedá označit jinak než jako zklamání. Týmu Turn10 se zkrátka nepovedlo vytvořit systém pro hráče, kvůli kterému by se chovali podle závodní etiky a pravidel, a naopak je spíš motivuje k vyhledávání zkratek, za které nejsou nijak potrestáni.

Výrazně lepší změnou jsou již zmíněné body auta, tedy car points. Na rozdíl od Forzy Horizon, kde si můžete auto zakoupit již vylepšené, si zde musíte auto snů vybudovat od začátku sami. Sice jej můžete prodat, ale koupit znovu opět jenom v základním stavu. Nejsou zde přítomny ani výherní automaty zlehčující obohacování garáže, což hodnotím jedině kladně. Autorům se zkrátka povedlo splnit původní záměr, a to prohloubit vztah hráče s jeho vozidlem. Získané body vám otevřou upgrady, díky kterým si můžete zvýšit třídu vašeho vozu. Pokud se v jednotlivých dílech a součástkách neorientujete, máte možnost rychlého upgradu, který se snaží optimálně vylepšit vozidlo po všech stránkách. Troufalejší hráči mají možnost si nastavit vše od výfuku až po rozvržení balastu. Výběr vylepšení je totožný s předchozími díly a vizuální změnou prošlo pouze menu, které je teď daleko přehlednější.

Ve hře krom jiného lze standardně získat kredity, které slouží výhradně na nákup aut, nikoliv jejich vylepšení. Někdo to může vnímat jako nutnost grindování, protože u každého vozu bude nutné pro úplné vylepšení na maximální úroveň strávit i několik hodin. Případně to lze vnímat jako volný prostor pro přidání monetizačního prvku ve formě boosterů pro kredity.

Nutno přiznat, že v případě nejvyšší edice hry máte od začátku dvojnásobný přísun kreditů, který veškerou snahu o co nejtvrdší přístup k získání všech aut výrazně shazuje. Příjemným zlehčením pro někoho může být vylepšení více vozidel jedné značky na maximum, čímž získáte slevu na vylepšení dalších aut stejného výrobce. Osobně oddělení bodů pro jednotlivá auta hodnotím pozitivně. Na rozdíl od série Horizon nezískáváte auta tak snadno a jejich úplné vylepšení už vůbec.

Zamrzí i absence prohlížení statistik, jako třeba kolik odjetých závodů máte. Jediné skóre, které hra na základě vašich záznamů vytváří, je pro multiplayer. To se skládá z hodnocení bezpečnosti, které se určuje podle toho, jak moc dodržujete předpisy, vyhýbáte se srážkám a řežete zatáčky. Podle toho vás umístí k hráčům s podobným hodnocením.

Celkově je přizpůsobení řidiče skromné. Vybrat si můžete mezi mužským a ženským pohlavím (což mně osobně bohatě stačí) a oblečením, které je pouze v moderním provedení. Pokud se chystáte projíždět v historických vozidlech, dobové kombinézy k dispozici nejsou, snad se ale objeví časem.

A tím se dostáváme ke grafickým nedostatkům. Ač je nová Forza Motorsport o trochu hezčí než poslední díl, rozdíl šesti let zas tolik znát není. Autoři se rozhodli pro realističtější pojetí. Pokud jste měli v oblibě vibrování spoilerů, stěračů či zpětných zrcátek v sedmém díle, zde vše pevně drží, i když to napálíte do bariéry z pneumatik. To působí věrohodně a zabraňuje případnému wall-ridingu, což je oblíbená taktika těch, kteří se spoléhají na arkádové klouzání po obvodu tratě. Kolizní model se nijak neposunul a míra destrukce se vymezuje pouze na odření, ohnutí konstrukce vozidel či částečnému odchlípnutí. Poškození je znát alespoň na ovladatelnosti, kdy můžete při nárazu přijít o kontrolu nad řízením. Interiéry vozidel jsou v některých modelech preciznější, jindy působí poměrně levně.

Zklamala mě kvalita odrazů ve zpětných zrcátkách, které jsou v důsledku agresivního snížení rozlišení a vypnutí různých efektů opravdu nepěkné. A to i na ultra detailech. Nutno ale přiznat, že se jedná o nedostatek většiny závodních her a Forza je na tom stále lépe než třeba konkurenční Gran Turismo 7, ale stále hůře než Driveclub z roku 2014. Když ale zůstaneme ještě u grafiky, na vysokých detailech se například stopa krajnice anebo pletivo plotu vykresluje velmi blízko před vaším vozem. Nevšimnout si toho je velmi obtížné a dokázalo mě to vyrušovat natolik, že jsem se na to často soustředil víc než na samotnou jízdu. Od ní mou pozornost odpoutávala i různorodá kvalita zpracování tratí. Část z nich je zpracovaná velmi detailně a máte radost se na nich projíždět. Například Le Mans nebo fiktivní Maple Valley je pastvou pro oči. Některé ale nenabízí zrovna pěknou podívanou a v dálce si nelze nevšimnout nekvalitních stromů, což pro mě byl nečekaný nostalgický návrat až do nejstarších dílů. Každou trať je přitom možné projet za jiného počasí či herní denní dobu, což potvrzuje, že váš zážitek bude pokaždé jiný.

Zamrzí však detaily kapek deště, které mimo extrémní liják působí až nepřesvědčivě. Kapky po dopadnutí na čelní sklo okamžitě zmizí, u nejsilnějšího deště lze naštěstí už vidět i stékání kapek. Mohu teď působit jako zbytečný rýpal, ale když to porovnáte se zmíněným Driveclubem, tak snad pochopíte, proč to vnímám jako nedostatek. Animace postav na konci závodu se velmi rychle okouká, tudíž jej začnete brzy přeskakovat. Před závodem jsou k vidění i nedostatky jako chybějící stíny za stojícími řidiči, či dokonce podivný blur během noci i při jeho předešlém vypnutí. Při koukání na řidiče jsem měl pocit, že jsem požil LSD. 

Pokud vás nepotěší feťácké efekty, kompenzuje to alespoň zvětšiny zvukové provedení. Každé auto má jedinečné ozvučení a k poslechu jsou i zvuky chování aut, které jsou pro daný model jedinečné. V rychlosti lze slyšet ozvěnu okolí, tedy sloupů obklopující trať. Bohužel vývojáři ponechali nehezky znějící zvuk narážení do aut – umělé žuchnutí. Hra nenabízí žádný soundtrack během jízdy, vývojáři dokonce vybízí k používání Spotify v Xboxové aplikaci. Pokud jste však závodní nadšenci, vadit vám to rozhodně nebude. Hudba by jen zbytečně kryla ozvučení aut, které je například v zatáčkách klíčové pro správné zrychlení a čisté zajetí. Nutno přiznat, že mi to dělalo radost. To samé platí o pozastavení hry během závodu, kdy je například při dešti stále slyšet, jak na vaše auto dopadají kapky, či projíždějí auta kolem, i když ve skutečnosti stojí. Alespoň po zapnutí hry lze slyšet příjemný hudební podkres, který je s vámi až do startu závodu. Zcela na rovinu, skvěle to padne k čistšímu zpracování, na kterém autoři nový díl staví.

Bohužel ani šestiletá pauza nepřinesla dobrý PC port. Některé tratě jsou optimalizované lépe, kdy se držím stabilně na 60 snímcích za vteřinu. Ale například na Laguna Seca se dostávám až na hranici 30 fps. Hru často přitom pomohlo restartovat a na zhruba hodinu fungovala plynule. Nejspíš se jedná o memory leak, ovšem ani větší výskyt diváků v daných místech nejde výkonu moc naproti. Propady snímků lze zaregistrovat jak při startu závodu, tak i před cílovou rovinkou. Cut-scény provází nepěkné záseky a mají zvláštně nevyvážené osvětlení.

Návrat Forzy Motorsport přichází s mírnými inovacemi, ale spíš než reboot série, by se dal nazvat vylepšením sedmého dílu, který si už přes dva roky nelze digitálně zakoupit. Možnost importování nastavení tuningů z posledních třech dílů značí použití stejného fyzikálního enginu, i když uznávám, jízdní model je na tom o poznání lépe. Nová umělá inteligence, jež měla nahradit drivatary, funguje vlastně dost obdobně. Koneckonců, i v novém díle je nakonec zvaná stejně a dokonce se chová na mokré vozovce stejně špatně jako v posledním díle. Jedinou její přeměnou je tak přirozená chybovost a zajíždění lepších časů. Bohužel značná část obsahu je převzatá z předchozích dílů, změny se týkají spíše herních módů a v levelování aut. Ve hře prozatím chybí split-screen, divácký režim a umělá inteligence v multiplayerových závodech. Fanoušci jízdy v závěsu se prozatím nedočkali ani módu draftingu, jenž byl v novém dílu slibován. Použití umělé inteligence, která byla jedno z nejhlasitějších marketingových hesel, jsem si všiml nejvíce na českém překladu. Nechápejte mě špatně, za českou oficiální lokalizaci jsem vděčný. Nicméně ta je plná faktických chyb. Až jsem se divil, o jak moc hrubý překlad jde. Vizuální stránka neurazí, na druhou stranu má k sérií Horizon daleko a není něčím, kvůli čemu byste nutně psali domů. Kritické části vyvažuje zvukové provedení, které dosahuje skvělých výsledků, volba tvrdší cesty pro získání vysněných aut a snad brzy opravená penalizace. Jednoduše, pokud hledáte alternativu pro Assetto Corsu nebo iRacing, tohle není krok správným směrem. Forza Motorsport razí cestu simcadu a dostává se na těžkou pozici, kdy plně neuspokojí ani jednu stranu.