Recenze Evil Genius 2 - Protože zlo nikdy nespí

Otázku „co kdybych vládl nebo vládla kriminálnímu podsvětí?” si minimálně jednou položil každý z nás. Mít svoji kancelář, kde bychom plánovali ovládnout svět? Co kancelář… Rovnou celou budovu, kde bychom zavedli tyranii a respekt! Budovu? Vždyť jsme zlý génius, podmaníme si rovnou celý ostrov a následně celý svět! A tak začíná myšlenka zločince – geniálního zločince.

Tito hlavní zločinci jsou v druhém díle Evil Genius rovnou čtyři. Red Ivan s jeho pevnou diktaturou, který inspiruje své poddané do boje a problémy řeší starou dobrou raketou. Zalika, která dodává podporu po technické stránce a dokáže opravit zchátralé stroje sama a velice rychle. A Emma, hlava špehů, pod jejímž vedení jde vyslýchání nepřátel jedna báseň.

A samozřejmě nezapomeňme ani na známého Maximiliána z prvního dílu jakožto zlouna všech zlounů, který podpoří své jednotky k tomu, aby pracovaly nad své limity.

Pokud jste první díl nehráli, tak možná zavzpomínáte na starý dobrý Dungeon Keeper, který nádherně představil koncept hry, ve které vytváříte místnosti předem určené k plnění různých úkolů a potřebné pro budování impéria. V našem případě k budování zločineckého impéria.

Jakožto správný zločinec potřebujete samozřejmě poddané, kteří budou přinejlepším plnit všechnu práci za vás. Základní poddaní jsou pracovníci, ale postupným vylepšováním budete potřebovat i nakorbené hlídače, chytřejší inženýry a aby vám nezchátrala základna, tak i personál, který se bude starat o vaše hosty. Tyto profese budete muset stále zlepšovat a udržovat a v tom všem vám pomůže management pracovníku, který musíte velice dobře spravovat, dávat pozor, ať je pracovníků dostatek, a hlavně udržet jejich plat. Ale vždy je možnost nespokojeného pracovníka zastřelit.

Nikdo ovšem nedělá zadarmo a peníze jsou dalším základním stavebním kamenem, nebo spíše zlatou stavební cihlou. Takže pořádně střežená pokladnice je to, co je třeba. Koloběh peněz vám zajistí hlavně plnění globálních misí. Ty, musíme říct, jsou docela nudně zpracované. A to stylem „najdi flíček na zabraném území a vyber si, jestli tam chceš nechat pracovníky na 30 minut nebo třeba jen na 3 minuty“. Tato kratší volba vyžaduje častější akce, ale dá vám více peněz. V pozdější fázi hry najdete i poklady a speciální místa s větším obnosem. A pokud toto pravidelně plníte, zřídkakdy se stane, že by vás peníze omezovaly.

Tady si bude třeba dát pozor na ukazatel Heatu. Pokud se vám dostane na maximum, vypukne v dané zemi vzpoura a na chvíli je nepoužitelná. To by nebyl ani takový problém, stačí pár minut počkat, ale rozhýbe to jednotky, které pak budou nepříjemně sabotovat váš průběh. Další z věcí, co je třeba spravovat, je elektřina.

Nikdo nebude makat potmě, takže generátory jsou cesta a o elektrický proud nesmí být nouze. Energetickou hodnotu ovlivníte počtem nebo sílou generátorů a vypínáním nepotřebných strojů, což nám ze začátku dost pomohlo k tomu, abychom nebudovali venkovské ghetto jako Stevie Wonder. No, a to je kolem energie asi vše.

Nečekejte nic komplexního jako třeba ve Factoriu. Komplexnější jsou zde ovšem vaše technické body, které vás budou doprovázet celou hrou. Studie dovedností vás bude posouvat stále dál a otevírat nové možnosti. Vaše pokladna je omezená? Nevadí, inženýr pro vás vystuduje lepší skladovací prostory. Bojíte se, že vás vykradou? Lepší dveře tenhle problém řeší. Výzkumem si můžete pomoci ve čtyřech odvětví. V globálních operacích, což jsou tahy spojené s mapou; ve vylepšování impéria, ve statistikách zaměřené přímo na vaše poddané a v pastech, které znepříjemňují život těm, co ho chtějí znepříjemnit vám.

Pokud si budeme kladně udržovat jmenované podmínky, můžeme se zaměřit na ty příjemnější zločinecké aktivity. Jako například zjišťování toho, kdo nám to loupe perníček. O vaší organizaci budou chtít nepřátelé a okolní svět vědět co nejvíce, takže k vám čas od času zavítá banda tajných agentských reportérů, kteří mají opravdu tuhý kořínek.

Impérium na ostrově samozřejmě nebude stačit co se týče vašeho vlivu, takže zabírání světa bude potřeba. Politický vliv je holt základ zlodušství. S tím je spojené i unášení cílů, které mají informace, jež se vám hodí na zdokonalování vašich plánů. Animace únosů a vlastně všeho, co se děje ve vašem impériu, jsou velice detailně a vtipně zpracované. Vtipně doprovázené jsou i rozhovory vašeho hlavouna, protože působí opravdu jako geniální zloduch.

Příběh hry spočívá v tom, jak si váš zločinecký boss vede ve vztazích s okolními delikventy, kteří jsou zároveň i úkoly. Tříačkový film to sice není, ale zločinecký chtíč to alespoň trochu naplní. Celkový spád hry je pomalejší, a ačkoliv to tomuto typu hry neškodí, tak mise jsou velice omezující. Často se stane, že pokud si budete stavět dle svého a nedržet se úkolů, později toho spíše budete litovat, a i po několika hodinách hraní vás hra omezuje a nutí dělat repetitivní úkoly, na které zrovna nemusíte mít náladu.

Hudební doprovod není nějak znatelný. Neruší, ale ani nenadchne; sem tam podpoří zlodušskou atmosféru, ale ve výsledku vám hraje jedna základní skladba dokola. S pocity jsme u hry byli jako na horské dráze. Místy jsme ocenili odemknutí nové zábavné možnosti, ale během chvíle jsme se dostali ke dvěma hodinám proklikáváni, než se nám otevřela další možnost. Výsledek? Pokud jste fanoušci prvního dílu nebo doteď vzpomínáte na Dungeon Keeper, rozhodně byste neměli hru přehlédnout. Je kvalitní, ale místy jsme zažívali i chvíle otrávení.