Znáte to. Je pondělí, nic nestíháte, rozlije se vám kafe na klávesnici a kolega vám napíše, že projekt, nad kterým jste strávili kupu času, vyžaduje DROBNOU úpravu, která zabere pět hodin. V tu chvíli nechcete adrenalin, výzvy ani výbuchy. Chcete prostě… vypnout. Proto vám dnes ukážeme TOP 10 her, které vám vymažou stres, srovnají tep a možná i trochu spraví duši. Dopřejte si váš digitální wellness.

Firewatch je přesně ta hra, kterou si pustíte, když chcete na chvíli vypadnout z reality, ale pořád mít pocit, že děláte něco smysluplného. Hrajete za Henryho – chlapíka, který si po dost náročném období najde práci jako hlídač požárů uprostřed wyomingské divočiny. Vaším jediným spojením s civilizací je hlas ženy jménem Delilah, která vám dává instrukce přes vysílačku. A jak dny plynou, tenhle vztah na dálku začne být čím dál zajímavější.

Herně tady nejde o žádné přestřelky nebo akci. Jen prozkoumáváte nádherný polootevřený svět, sledujete a vlastně i skrze dialogy vyprávíte příběh a nasáváte atmosféru zdejších lesů a krajiny. Hudba, barvy, zvuky lesa… všechno působí neuvěřitelně klidně, i když se v pozadí řeší docela těžká témata. Přesto jde zkrátka o interaktivní útěk, který vás nechá vydýchat a zapomenout na betonové džungle velkoměst a vesnic.

Přestože Outer Wilds není typická relaxační hra, v tomhle žebříčku si vlastní místo zaslouží. Je to totiž unikátní kombinace ticha, melancholie a objevování, která člověku dokáže vyčistit hlavu způsobem, jaký nezvládne snad žádná jiná hra. Vžijete se do role astronauta, který má pouhých 22 minut na to, aby zkoumal malou sluneční soustavu těsně před jejím koncem. A přestože to zní stresově, realita je úplně jiná. 

Outer Wilds vás nenutí spěchat. Neexistují tu markery, waypointy ani lineární příběh. Jen sednete do malé raketky, zapálíte motory a vydáte se směrem, který vás prostě zajímá. Každá planeta má své vlastní tajemství, vlastní zákony fyziky a vlastní atmosféru, která často působí až hypnoticky. Soundtrack je navíc kapitola sama o sobě. Jemná akustická kytara, tiché pípání přístrojů a pískání vám připomenou, že i v téhle malé sluneční soustavě jste vlastně jen návštěvníkem. A pak je tu jedna zásadní věc. U téhle hry je nejlepší si předem nic nezjišťovat. Žádné návody, žádná videa, žádné vysvětlování. Outer Wilds si můžete „poprvé“ zahrát jen jednou - a právě to první objevování je absolutně jedinečný zážitek, který nic nenahradí a na který nikdy nezapomenete.

Virtuální domov, kam se můžete kdykoli vrátit – tak by možná leckdo nazval Stardew Valley. To si tak jednou zdědíte rozpadající se farmu po dědečkovi a rozhodnete se opustit stereotypní práci ve městě. A tahle premisa funguje i jako metafora. Místo stresu a uspěchaného světa se najednou ocitnete na místě, kde všechno běží přesně tak rychle, jak chcete vy. Základ je jasný. Farmaříte, pěstujete rostliny, staráte se o zvířata a postupně zjišťujete, že život na venkově je vlastně mnohem hlubší, než jste čekali. 

Stardew Valley ale není jen simulátor farmy, ale spíš i taková malá komunitní hra. Každá postava ve městě Pelican Town má vlastní příběh, osobnost i problémy, a jak je poznáváte, celé město začne působit jako místo, kde na vás skutečně záleží. Herně nabídne všechno – od craftingu, vaření a rybaření, až po průzkum jeskyní, kde můžete bojovat s příšerkami a hledat vzácné materiály. Ale i tyhle akční části jsou pořád v klidném tempu. Nic vás netlačí dopředu a nenutí být efektivní. Klidně můžete celý den jen krmit slepice nebo si vyzdobit dům.

Od klasického farmaření je načase se posunout k farmaření netradičnímu. Ve Slime Rancher hrajete za Beatrix LeBeau, která se odstěhuje na vzdálenou planetu, aby si založila vlastní farmu. Jenže místo krav a slepic tu chováte… slizy? Slimy? No prostě malé želatinové, mimozemské, roztomilé koule žijící na planetě Far, Far Range. Vaším hlavním nástrojem je vacpack – takový futuristický vysavač, kterým slizy chytáte, přesouváte a krmíte. Každý typ slizu se chová jinak: někteří jsou roztomile pomalí, jiní neposedně poskakují a existují i tací, kteří vás prostě vystřelí do vzduchu. A když je zkombinujete, vznikají nové druhy, které vám farmu buď zpestří nebo úplně zdemolují. 

Hra má překvapivě funkční ekonomiku. Slizy produkují plorty, což jsou takové krystaly, které prodáváte na trhu. Ceny se mění, takže si časem vybudujete vlastní systém na to, co kdy vypěstovat a jak si farmu zorganizovat. Zní to strategicky, ale celé je to v tak klidném tempu, že vás to spolehlivě vyklidní. Sledovat vaše roztomilé slizíky vás prostě vychilluje.

Po dlouhém dni je někdy nejlepší nezachraňovat svět ani nepěstovat brambory, ale prostě si sednout do kavárny, když venku prší, hraje lo-fi hudba a vy jste jediný barista, kterého tohle město má. Přesně o tom je Coffee Talk. Ocitnete se v alternativním Seattlu plném elfů, upírů, vlkodlaků i lidí, kteří k vám chodí řešit životní situace, vztahy, konflikty nebo kreativní blok. Vaším úkolem není jim radit, ale vyslechnouta připravit jim ten správný nápoj, který jim pomůže uklidnit se, otevřít se nebo jen přežít další den.

Míchání nápojů je jednoduché, ale příjemné. Každý zákazník má rád něco jiného a vy postupně odemykáte vlastní knihu receptů. Tohle „vaření“ má v sobě terapeutické kouzlo: pár ingrediencí, pár sekund soustředění a svět je o něco klidnější. Největší síla Coffee Talku je ale v tom, jak působí. Dialogy jsou nenásilné, přirozené a často překvapivě lidské. A to i když zrovna mluvíte s démonem, který má problém se spánkem. Celé to zní jako perfektní noční podcast a funguje jako hra, u které odpočívají hlava, oči i nervy.

Euro Truck Simulator 2 má zvláštní schopnost z banální jízdy po dálnici udělat až meditativní zážitek. Sledujete ubíhající krajinu, řešíte pohodové věci jako tankování, čas odpočinku nebo to, jestli chcete radši projet Alpy, nebo dát přednost nočním městům. A i když jde o simulátor, tempo je klidné. Nic vás netlačí, nikdo na vás nekřičí a každá zakázka je jen další příjemná výzva, kterou zvládnete vlastním tempem.

Hra vás nechá dostat se do zvláštní flow, kdy jen jedete, posloucháte hudbu nebo podcast a necháváte myšlenky plynout. Často je to až terapeutické. A díky tomu, že svět je obrovský, můžete jezdit hodiny a pořád objevovat nová místa, světla měst, okrsky nebo zasněžené krajiny. Je tu rutina, jednoduché cíle, postupné vylepšování vlastního tahače… a ten příjemný pocit, když po dlouhé cestě zaparkujete návěs přesně tam, kam patří. Žádné výbuchy, žádná akce, jen vy, silnice a horizont před vámi.

Po stovkách kilometrů v kabině kamionu je čas na něco kratšího. A Short Hike vás postaví do role malé ptáčice Claire. Ta se během dovolené vydá na jednoduchý úkol: vyběhnout na vrchol hory, aby si konečně chytla signál, protože očekává důležitý hovor. Hra je tedy doslova o tom, že si děláte krátký výlet. Můžete jít rovnou nahoru, nebo se klidně celý den potulovat kolem, rybařit, hledat skryté truhly, konverzovat s ostatními turisty a sbírat zlatá pírka, která vám dávají energii lézt výš. Všechno je tu krátké, milé a přirozeně odpočinkové.

Je to ideální malé dobrodružství na večer, kdy nemáte sílu na nic velkého, ale chcete přijít na jiné myšlenky. A tím, jak krátké a jemné to celé je, funguje A Short Hike jako herní verze procházky, kterou si vaše hlava fakt zaslouží.

Stěhování je většinou opruz, krabice se válí všude, nevíte kde co pořádně je a zkrátka vás čeká spousta uklízení a sestavování. Unpacking se vás pokusí přesvědčit o opaku. Stačí vám kartony, nový pokoj a pocit, že všechno pomalu dostává své místo. A tak vybalujete věci z krabic a skládáte je tam, kam patří. Právě v té jednoduchosti je ukrytý kouzelný klid.

Každá kapitola představuje jinou životní etapu jedné postavy od dětského pokoje přes studentský byt až po vlastní domov. Nikdy neuvidíte tvář hlavní hrdinky, ale poznáte ji skrze její věci. Fotky, knihy, oblečení, drobnosti… všechno vypráví malý kus jejího života. A vy ten příběh skládáte dohromady nenápadně, bez dialogů a cutscén jen tím, že uklízíte. Prostě otevíráte krabici po krabici, hledáte místo pro hrneček, polštář nebo herní konzoli a sledujete, jak se prázdná místnost plná krabic pomalu proměňuje v nový a útulný domov.

Pokud jste měli den, který z vás vysál veškerou energii, ABZÛ je přesně ta hra, která vám ji vrátí. Je to meditativní potápěčský zážitek, kde neexistuje stres, směr ani tlak na výkon. Jen vy, oceán a nádherná hudba od Austina Wintoryho. Jde hlavně o volný pohyb pod hladinou, kde plavete mezi korálovými útesy, obrovskými jeskyněmi a podmořskými chrámy. Místo nepřátel tu potkáváte hejna ryb, želvy, manty, delfíny a občas i majestátní velryby, které kolem vás tiše proplouvají. Celý svět působí skoro snově.

Hra vás vlastně nepoučuje, co máte dělat. Jen vás jemně navádí kamerou a prostředím, zatímco vy se necháváte unášet proudem. To, co dělá ABZÛ unikátní, je kombinace vizuálů a hudby. Umělecký styl na způsob Journey působí jako interaktivní pohlednice, každý záběr by klidně mohl viset na zdi. Je to malá digitální dovolená, kterou si můžete dát kdykoli a pokaždé vás nechá na pár minut zapomenout na to, že existují e-maily, úkoly a povinnosti.

Pokud existuje videohra, která dokáže vyšplouchat stres přímo z mozku, je to PowerWash Simulator. V rukou se vám objeví vysokotlaková vodní pistole a vaším jediným úkolem je umýt všechno, co je špinavé. A tím „všechno“ myslíme doslova cokoli. Od zaprášených zahradních laviček, přes dodávky pokryté bahnem, až po obří skatepark nebo zaneřáděný zábavní park. A vy v průběhu sledujete, jak vrstvy špíny mizí pod proudem vody, jak se lesknou detaily, které jste předtím ani neviděli, a jak se váš mozek přepíná do dokonale meditačního módu.

Celá hra funguje vlastně podobně jako vybarvování omalovánek. A přestože jde o ultra jednoduchý koncept, hra má překvapivě hluboký relaxační efekt. Můžete si vylepšovat hadice, kupovat nové trysky a postupně čistit čím dál bizarnější lokace. PowerWash Simulator je navíc ideální i jako „podkresová“ hra. Můžete si pustit podcast, hudbu nebo jen vnímat vlastní myšlenky a v klidu se prohrabovat špínou virtuálního světa. Stačí pár minut a dostanete se do stavu, kdy ruce jedou samy a hlava je úplně jinde.

A tohle bylo deset her, které vás po těžkém dni postaví zpátky na nohy… nebo aspoň pohodlně posadí do gauče. Jestli máte vlastní relaxační jistotu, kterou zapínáte, když už je toho prostě moc, napište nám ji do komentářů. A pokud byste teď chtěli s tím relaxem pokračovat, mrkněte na další TOPku.