Slyšte, slyšte, všichni vláčkysti a vláčkystkyně, král zemřel, nechť žije král! Samozřejmě kecám, nemusíte mít strach, Open Transport Tycoon Deluxe i Mashinky s námi zůstanou na věčné časy. Do nejvyšší ligy se teď ovšem pouští nový vyzyvatel, Voxel Tycoon, a musíme přiznat, že má našlápnuto dost slušně. Inspiraci si totiž bere od těch skutečně nejlepších, mimo prvních dvou jmenovaných například i od Factoria.

Pokud s žádnou ze zmiňovaných her ještě nemáte zkušenosti, zkusím vás uvést do děje. Jedná se o logistické simulátory, vaším úkolem je tedy dovážet lidi, suroviny, polotovary či zboží z místa na místo. Sloužit vám k tomu pak budou náklaďáky, autobusy, pásy (ke kterým se ještě vrátíme) a hlavně to nejlepší, vláčky! 

Vím, náklonnost k prapředkovi tycoonů v sobě nezapřu, ale je to na místě. Hráči OTTD si tu totiž budou připadat jako doma. Hra vám zpočátku přidělí vyhraněný kousíček čtvercové mapy, postavíte si sídlo a hned začnete vyhledávat nejvýnosnější zdroj uhlí a budete celí lační ho přepravit mašinou do nejbližší elektrárny, samozřejmě dvojkolejkou. To ovšem není ten nejlepší nápad a sám jsem na něj po startu doplácel dlouhé hodiny. Voxel Tycoon má totiž o něco propracovanější ekonomiku a vy si prostě nemůžete dovolit stavět koleje nazdařbůh. Tedy můžete to zkusit, ale pak si půjčíte moc peněz a úroky vás budou škrtit každý měsíc.

Je totiž potřeba přemýšlet nejen nad tím, kam co přepravit, ale i jaké množství. Pokud tedy do nějaké průmyslové budovy začnete dovážet surovinu, je to super. Jakmile ovšem dovezete více, než je třeba, tak cena za komoditu může začít rapidně klesat. Nestačí ovšem hlídat pouze stranu odběru, na mapě totiž nenacházíte již hotové doly, ale pouze naleziště. Je poté už jen na vás, kolik uhelných, železných, měděných či kamenných dolů, a v případě dřeva pil, postavíte.

Pokud si tedy jste ochotni vzít radu od logistika-amatéra, začněte pěkně zlehka od nákladních vozů. Tam totiž můžete jednoduše vyvažovat poptávku prostě přidáním či odebráním náklaďáku, tedy dle základní poučky ekonomického zásobování, metodou Just in Time.

Obdobně vám na začátku mohou pomoci i autobusy. Kvalitní MHD je totiž to, co vám v rozrůstání města pomůže nejvíce. Větší město ovšem znamená i více požadavků. A to je věc, kterou z počátku nebudete schopni plně uspokojit. Voxel Tycoon totiž do žánru logistických simulátorů vnáší obdobně jako Mashinky i technologický pokrok. Městský průmysl totiž brzy začne vyžadovat nejen primární suroviny, ale také polotovary. Vtipné ovšem je, že vy je zpočátku ani nejste schopni žádným způsobem vyrábět. Právě v tento moment si veteráni žánru mohou vzpomenout na Factorio. Bude totiž potřeba vyrábět i výzkumná centra, která vám postupně zpřístupní i další mechaniky hry. Průmysl si prostě věčně neporadí s kmeny, jež pila produkuje, ale obchodníci budou vyžadovat samostatné plaňky, trámy a další sekundární produkty. Právě zde ovšem podobnost s Factoriem nekončí, ale teprve začíná. Záhy totiž vyzkoumáte průmyslovou pásovou dopravu a na vašich bedrech už nebude pouze vyvažování poptávky a nabídky základních surovin, ale i kolik jakých meziproduktů budete vytvářet. To, že se vám brzy začnou jednotlivé suroviny prolínat, asi není ani potřeba naznačovat. Je jasné, že obchodníci ve městě začnou brzy ohrnovat nos nad železnou rudou, když jim můžete dovést samotnou ocel a jak asi tušíte, to nepůjde bez důsledné dodávky uhlí.

Výrobní řetězec se tak bude postupem ve hře stále a stále stěžovat a je to dobře. Hráče to nutí k důslednějšímu plánování tahů a nejzajímavější je, že všechny doposud jmenované aktivity si ozkoušíte ještě na základní mapě. Ptáte se, co znamená to základní? Orientačně jen cirka tři až čtyři města, či spíše vesnice. Své pole působnosti ovšem můžete nadále rozšiřovat, jen si za to připlatíte. Voxel Tycoon v tomto ohledu dává silný důraz na micromanagment. Než si tedy postavíte skutečnou vlakovou síť, bude to chvilku trvat. Právě v tomto směru ovšem spočívají mé prozatím největší výtky k celé hře. Stavění primitivních tratí a silnic je boží a je tak téměř totožné s tím, co si pamatujete právě například z Transport Tycoonu. Herní mřížka ovšem dovoluje stavět i v polovině vyhraněných bloků a správné napojení kolejnic a silnic je tak skutečně místy osina v zadku. Ještě horší to je, pokud se rozhodnete pustit se do tunelů či mostů. Editační režim zatím není příliš intuitivní a ve verzi, kterou jsme hrál, nebylo přitom možné udělat ani základní křížení železnic a silnic. Vývojáři jsou si toho ovšem naštěstí vědomi a mají v plánu se na právě tuto problematiku i více zaměřit. Sám ovšem doufám, že přidají i takzvané PBS signály. Zkusím lehce vysvětlit pro laiky. Hra nabízí základní sadu semaforů, které prostě potřebujete pro tvorbu složitějších tratí. Ty ovšem pracují jen na principu: „Je na příští křižovatce vlak? Jo, tak dávám červenou.“ Chytřejší semafory ovšem dokážou pracovat tak, že si vlak na křižovatce rezervuje svou vlastní cestu, a pokud se ta nekříží s dalšími vlaky, může jich daným úsekem projet i víc. Přiznávám ovšem, že použití PBB semaforů v OpenTTD funguje v podstatě jako cheating, semafory poté prostě dáte kamkoliv a jejich logiku nemusíte řešit.

Voxel Tycoon před sebou má jistě zajímavou budoucnost a já mám v plánu ve hře ještě pár hodin… dobře, možná pár desítek hodin, strávit. Jestli tedy jste fanoušci podobného žánru, mohu hru v současném stavu rozhodně doporučit.

Přečtěte si také: Factorio: Space Age - vesmíru vstříc