Společnost Ubisoft, která stojí za Assassin's Creed, Far Cry, Anno, Avatar: Frontiers of Pandora, Star Wars Outlaws nebo The Crew, považuje mikrotransakce za prvek, který zpříjemňuje zábavu a přispívá k lepšímu hernímu zážitku. Zároveň však dodává, že je důležité respektovat hráče a nenutit je platit za plnohodnotné hraní.

Tohle je uvedeno ve výroční zprávě. Ta má téměř 400 stran a mezi jinými se v části věnované obchodnímu modelu objevují i názory na monetizaci. Ubisoft v ní tvrdí, že jeho cílem je tvořit herní zážitky, které „obohacují životy hráčů“ a nabízejí prostředí, v němž si mohou hru naplno užít s přáteli a v bezpečí.

Také vyzdvihuje své tituly, které nejsou jen zábavou – Assassin’s Creed má přinášet poznání historie, Just Dance pomáhá s fyzičkou a rodinnou pohodou, zatímco hry jako Rainbow Six nebo Ghost Recon prý rozvíjejí taktické myšlení a spolupráci.

Klíčová myšlenka zní: „Zlatým pravidlem při vývoji prémiových her je umožnit hráčům si hru naplno užít i bez dalších výdajů.“ Přesto však společnost dodává, že možnost utrácet peníze za rychlejší postup nebo kosmetické úpravy přispívá k většímu požitku ze hry. „Naše nabídka monetizace dělá zážitek zábavnější tím, že umožňuje hráčům přizpůsobit si avatary nebo postupovat rychleji,“ píše se v dokumentu.

Tohle tvrzení ale už delší dobu zpochybňuje část herní komunity. Obzvlášť v případě singleplayerových titulů, jako je právě Assassin’s Creed, kde existují placené zrychlovače postupu. Kritici se obávají toho, že hry jsou záměrně vytváření tak, aby motivovaly ke koupi těchto urychlení.

Mikrotransakce se postupem času staly běžnou součástí videoherního průmyslu a jsou přítomny i v dalších prémiových hrách od vydavatelů jako EA, Activision Blizzard, Capcom nebo Warner Bros., kteří byli za svůj přístup také pod palbou kritiky. Existují ale i výjimky – například CD Projekt RED, tvůrci Zaklínače a Cyberpunku 2077, se veřejně vymezili proti mikrotransakcím v singleplayerových hrách a odmítají je jako součást své filozofie.