Několikahodinovou jízdu jménem The Game Awards máme pro letošní rok za sebou. Jeden z nejsledovanějších přenosů videoherního světa, který se rok od roku těší čím dál větší popularitě, přinesl řadu zajímavých oznámení a bavil diváky více než tři a půl hodiny. Na co se ale paradoxně kladl možná až příliš malý důraz, bylo předávání cen jako takových. To je u akce, jejíž hlavní náplní je vyhlášení nejlepších her roku v několika různých kategoriích, trochu defekt.

The Game Awards za dobu své existence nikdy nebylo viděno pouze v pozitivním světle. Letos se však pořadatelskému týmu podařilo frustrovat diváky ještě víc než kdy jindy a špatnou zpětnou vazbu už opravdu nelze přehlížet. Sociální sítě i on-line diskuzní fóra jsou plná výtek ze strany zklamané komunity, a bohužel, kritika se zdá být zcela oprávněná.

Nutno říct, že již v minulosti celé předávání cen na mnohé působilo jako obrovská PR kampaň, kde pomalu větší roli než samotné videohry, hrají celebrity nebo placené propagace. Letos tomu v podstatě nebylo jinak, avšak otázka toho, do jaké míry je akce The Game Awards jen sáhodlouhá reklama, se začala probírat daleko více.

Nejprve ale bude fér The Game Awards trochu více představit. Každoroční ceremoniál, oslavující nejlepší videoherní tituly, se poprvé konal v roce 2014, tedy před devíti lety. Hlavní ikonou je herní novinář Geoff Keighley, jenž akcí postupně provází (můžeme ho znát také z někdejšího Spike Video Game Awards nebo v současné době velmi populárního Summer Game Fest).

The Game Awards má ale jeden klíčový charakteristický prvek, který jej odlišuje od standardních ceremonií – součástí večera není pouze vyhlašování vítězů a předávání cen jako takové, nýbrž i nesčetné množství upoutávek a oznámení týkajících se připravovaných videoherních titulů.

E3 humans (0)Zdroj: ESAE3 už nebude. Skončil největší veletrh herního průmyslu

A když jsem naznačil, že jich opravdu není málo, myslel jsem to se stoprocentní vážností. Jednotlivými novinkami se naše redakce zabývala celou noc a další den – jako důkaz se můžete podívat na náš souhrn z letošního ročníku, přes nějž se také můžete dostat k samostatným novinkám, které jsme pro vás z akce připravili.

Právě až přílišná pozornost věnovaná nadcházejícím hrám na úkor vítězů je příčinou vzniku obav, jež aktuálně rezonují hráčskou obcí. Z příspěvku vytvořeného novinářkou Hayley Elise totiž jasně vypovídá o tom, jak velkou roli v programu The Game Awards skutečně hrají samotní výherci.

Zatímco během hlavního přenosu zabraly trailery či reklamy téměř 90 minut, všichni vítězové v rámci svých projevů děkovali komunitě pouze 10 minut. Pakliže bychom počítali s tím, že akce trvala tři hodiny (180 minut), mohli jsme vítěze na stagi pozorovat pouze 6 % celkového času.

Důležitý dodatek ke zmíněnému postu od Hayley Elise: kolonka „Other presenters“, zabírající podstatnou část programu, zahrnuje všechny propagační řeči týkající se her, jejichž trailer bylo možné zhlédnout, a pod „Award presenters“ si můžeme představit čas moderátorů strávený nad probíráním jiných témat, než je cena, kterou vyhlašovali.

Jak absurdně málo času měli k dispozici sami vítězové, demonstroval například proslov vývojářů z Larian Studios, stojícího za vítězným titulem Baldur's Gate III. Z pozice diváka sledujícího on-line vysílání si v podstatě nešlo všimnout ničeho zvláštního, avšak záběry zachycené diváky, kteří byli na místě přítomni, vyráží dech. Zatímco tvůrci vzdávali čest svému zesnulému kolegovi, jenž na hře odvedl velký kus práce, poprosili je pořadatelé, aby to už „zabalili“. Doslova. Došel jim přece vyhrazený čas, kterého měli zcela dostatek... 30 sekund. Ano, půl minuty pro celkového vítěze letošního ročníku The Game Awards.

A zde bychom se klidně mohli vrátit ke zmíněnému příspěvku od Hayley Elise – moderátoři mluvili půl hodiny v podstatě z cesty, zatímco vývojáři, jimž by dle selského rozumu mělo být věnováno hlavní sousto celého večera, stíhali odříkat své proslovy pouze s odřenýma ušima.

Na to, že se The Game Awards snaží „ocenit ty, kteří zlepšují blaho komunity, a vyzdvihnout hlasy, které představují budoucnost tohoto prostředí“, jak sama organizace píše na svém oficiálním webu, samotní tvůrci „nejúchvatnějších, nejnáročnějších a nejinspirativnějších forem zábavy [čtěte: her]“ moc prostoru nedostali.

K masivně vrůstající kritice se zaplaťpánbůh vyjádřil i sám Geoff Keighley. Svým výrokem ale hráče také zrovna nepotěšil. Zdá se totiž, jako by vůbec nechápal (nebo to minimálně nedával dostatečně najevo), v čem celý problém tkví.

„Souhlasím s tím, že hudba byla letos pro oceněné hrána příliš rychle, a požádal jsem náš tým, aby toto pravidlo v průběhu přehlídky zmírnil. Ačkoli nikdo nebyl skutečně přerušen, je to něco, čím se budeme zabývat i nadále,“ uvedla hlavní moderátorská a pořadatelská hvězda na platformě X.

„Žena byla useknuta. Vývojáři z Larianu mluvili o svých spolupracovnících, kteří zemřeli, a na obrazovce se objevilo ‚zabalte to‘. Úroveň neúcty je zde něco jiného. Pořád říkáte, že musíme oslavovat lidi, kteří dělají naše hry, a přitom jim nedáte ani minutu na to, aby se podělili o své emoce,“ stojí v reakci tvůrce Hype Your Games.

Proseb o to, aby se v příštích ročnících objevovalo na stagi více vývojářů a bylo jim vyhrazeno více času (a současně aby zmizely mnohdy zbytečné celebrity), najdeme pod Keighleyho příspěvkem stovky.

Abychom si ale zachovali alespoň špetku úcty a objektivity, je bezesporu nutné na pravou míru uvést, co The Game Awards či podobné přenosy dělají pro herní odvětví jako takové. Zatímco seriály a filmy najdou v dnešní společnosti zanedbatelné minimum odpůrců, na videohry se stále mnozí koukají mezi prsty. Přestože po umělecké stránce mohou kinematografii jednoznačně konkurovat, určitá část společnosti je stále považuje za jakýsi „podřadný“ druh zábavy. Byť je to pro nás nadšence neuvěřitelné, i dnes se v diskuzích na sociálních sítích ozývají hlasité názory odpůrců, kteří lamentují nad tím, jak je hraní neprospěšné nebo se z něho „blbne“.

Propagovat rostoucí odvětví videoher a ukázat jej v co nejlepším světle širší veřejnosti se The Game Awards daří naprosto skvěle. Vyhradit prostor veřejně známým osobnostem i mimo herní svět však může být s ohledem na touhu zaujmout i „nehráče“ zcela klíčové. Já sám se navíc domnívám, že kdyby se celá akce točila pouze kolem vyhlašování vítězů, předávání cen a vysílání proslovů, nepodařilo by se lidi mimo entuziastickou bublinu oslovit vůbec, čímž by pravděpodobně zanikla hlavní myšlenka akce. Šířit osvětu o pozitivních vlastnostech/dopadech videoher a poskytnout „běžným lidem“ pohled do zákulisí jejich vývoje je snaha, pro kterou si The Game Awards a celého jeho pořadatelského týmu neskutečně vážím. A věřím, že v tom nebudu sám.

The Game Awards by nicméně mělo současné ohlasy komunity vyslyšet a pokusit se najít lepší balanc mezi tím vším, co divákům nabízí. Jak jsem již zmínil, postavit program pouze na střídání vítěze za vítězem by bylo nejspíš nezáživné, a to zvlášť v dnešní době, kdy statický a delší obsah bez přidaných ozvláštňujících elementů upadá (a rychlý, dynamický obsah naopak roste, příkladem je třeba TikTok). Odsunout do pozadí vývojáře, kteří stráví přípravou svých her léta intenzivní práce, a upřednostnit reklamu, trailery, celebrity, hudbu nebo rádoby vtipné komentáře, se ale také neukazuje jako dobrá strategie...