Sahají možnosti Dyson Sphere Programu opravdu až za hranice sluneční soustavy?

Po vzoru Factoria a Satisfactory zde máme Dyson Sphere Program.

Dyson Sphere neboli Dysonova Sféra je hypotetická superkonstrukce, která obklopuje hvězdu a využívá všechnu hvězdou uvolněnou energii. Vy jako vesmírný inženýr dostanete za úkol tuto sféru postavit. K tomu samozřejmě dostanete patřičné vybavení v podobě stavitelského robota a pár dobrých rad. To je vlastně vše, zbytek už musíte vybudovat a vyzkoumat vy sami.

K budování vám na začátku pomohou naleziště železa, ke kterému se velice rychle přidá mnohem více nerostů a surovin, které vás přiblíží k postavení Dyson sféry. No jo, ale jak dva metry velký robot postaví něco, co má obklopit slunce, které není zrovna za rohem? Odpověď je automatizace.

Začínáte sice sami, ale to neznamená, že sami musíte dělat všechnu práci. Vlastně budete chtít vložit všechnu práci do toho, abyste všechnu práci pak nemuseli dělat vůbec. Chápete? Ne? Pochopíte. Mnoho materiálu dokážete zpracovat vy sami z toho, co posbíráte ze země, nebo z vašich prvních továren. Ale to je pracné, časově náročné a vy se nebudete chtít věnovat sbírání materiálu ručně, zvláště když pak některých kousků potřebujete v řadách tisícovek a vám by se hodilo, kdyby si energii ze sféry užily alespoň děti vašich dětí. Po prozkoumávání svého stavebního portfolia vám to ale docvakne. Pohyblivé pásy, sklady, pece, výrobní linky. Co to tak zkusit smysluplně spojit? Ani se nenadějete a už budete spokojeně sledovat, jak se železná ruda nakládá na pásy, taví se v peci na železný ingot, ten vjíždí do výrobní linky, kde se tvoří ozubená kolečka, která se ukládají do skladu. A to bez vaší další pomoci. Výborný pocit, co? Jedno procento máte splněno.

Mechanika hry až do této chvíle bude hodně připomínat Factorio. A není ani tajemstvím, že tento český nápad byl předlohou pro Dyson Sphere program. Ale teď se dostaneme za milník, který odpovídá na otázku, proč si zahrát právě Dyson Sphere. Pár tun železa, ozubených koleček, čipů a budete schopni postavit svůj první nenasytný superpočítač, který vám uvolní další důležité možnosti vývoje a posunu. Posunu například až na další procedurálně vygenerovanou planetu, kde najdete suroviny, které jste dosud postrádali, třeba Titanuim. Nemusíte se bát, že práce na nově objevené planetě, bude stejná jako na té původní. Biomy a podmínky na ní budou pravděpodobně jiné. To znamená, že se změní i vaše strategie čerpání energie, kterou budete potřebovat k pohánění každé budovy a mechanismu.

Na jedné planetě může být větrno a skvělá zásoba uhlí. Na další planetě vás může čekat slunečno s minimální větrností. Pokud jste byli zvyklí zásobovat svůj technický pokrok celou hru větrnými elektrárnami, tak v průběhu hry touto taktikou pravděpodobně neuspějete na jiné planetě. Má zkušenost mě dostala do bodu, kdy jsem na své základní planetě zásoboval vše uhlím. Protože uhelných nalezišť jsem měl až zbytečně hodně. Ale tohle štěstí mě přešlo, protože každá další planeta měla pro mě nachystané pouze jedno uhelné naleziště, nejlépe na druhé straně polokoule než bylo třeba. Takže tahání kabelů a výstavba elektrických akumulátoru v doprovodu solárních panelů mohlo začít. Naštěstí rozmanitost řešení dodávky elektrické energie je zde veliká. Můžete využít termální stanice, solární panely, větrné či vodní elektrárny a nebo odebírat záření rovnou z vesmíru. Vyznat se a nedesignovat správně svou elektrickou síť je důležité, zábavné a hlavně je to další z potřebných prvků k úspěchu.

Po tom, co si zajistíte automatizaci a správnou dodávku energie, už budete na takové úrovni, že vás bude tížit už jen logistika. Kdy se váš problém z “co to je a co to dělá?” změní na “kde to je a proč to nedělá, co to dělat má?” Ze začátku moc neřešíte estetiku a rozmístění staveb, vrt tamhle, uhlí tu, železo na druhé straně mapy, prostě to nějak spojíte a jste rádi, že to funguje. Ale z jedné továrny budou rázem desítky ne-li stovky fungujících objektů a vyznat se v tom vám dá zabrat. Začnete zvětšovat sklady, studovat rychlejší pásy, osvojíte si co nejpraktičtější rozmisťování budov a mezi planetami postavíte zásobovací věže, kde místo pásu přepravující materiál budou elegantně lítat drony nad vaší hlavou a nákladní lodě vesmírem. Já sám jsem měl naprosto úžasný pocit, když jsem letěl z planety na planetu a vesmírem mě míjely zásobovací lodě, které jsem hodinu před tím nastavoval.

V další fázi totiž nebudete řešit automatizaci jen v rámci planety, ale celé sluneční soustavy, což je to nejsilnější lákadlo, které opravdu funguje. Pokaždé když si osvojíte jeden z principu hry, budete odměněni úžasným pohledem na to, jak se vám tvoří vybraný cíl sám. Než se teda posunete dál, protože jedna věc fungovat bude sama, ale další dvě se přidají k vyřešení a vy budete muset zdokonalovat vývoj, až do samotného konce. Čímž bude funkční Dysonova sféra. Je výborné sledovat nejen vývoj v této hře, ale i vývoj samotného žánru. Hlavně protože za původem tohoto nápadu stojí šikovné české ručičky. Dyson Sphere program je zatím v early access fázi, ale už v tomto stavu by se klidně mohl tvářit jako plná hra. Zvláště za jeho příznivě nízkou cenu. Jsme rádi, že se nemusíme za další technicky zdatnější klon Factoria stydět.