Zdá se vám, že váš život nemá cenu? Chtěli byste pochopit sami sebe v těžkých časech? Murkoff Corporation je tu pro vás. Stačí podepsat papíry, jež stvrzují, že psychopati, kteří sami sebe považují za nástroje znovuzrození, si s vámi mohou dělat, co chtějí.

The Outlast Trials je třetím dílem ze série Outlast a časově je zasazen před první dva díly. Konkrétně do roku 1959 za dob studené války. I tentokrát se jedná o nechutný hororový počin, který hráč vidí z pohledu první osoby. Budete se bát, budete se schovávat, ale nebudete na to sami. S třetím dílem Outlastu přichází i možnost hrát společně až ve čtyřech hráčích. Při ohlášení hry v srpnu 2021 právě informace o kooperativním hraní vzbudila v hráčích a fanoušcích série nejvíce pochyb. A vlastně jim to vůbec nezazlívám, protože každého napadne minimálně jedna herní série, které hra pro více hráčů vůbec nepomohla.

Co tedy The Outlast Trials, jak si vede po tak velké změně? To si řekneme až po prozkoumání tajného zařízení Murkoff.

Stanete se testovacím subjektem zvrácených experimentů. A nečekejte úkoly toho typu, že přehodíte výhybku na kolejích. Zde se budou řešit otázky úplně jiných kalibrů. 

Pokud jste si z nějakého divného důvodu užívali nechutnost a zvrácenost prvního dílu, tak The Outlast Trials jsou naprosté žně. Spíše než důraz na příběh, vám bude představena chorá lidská mysl, kterou budete spolu s dalšími účastníky studovat v dobré víře, že se stanete lepším člověkem a budete propuštěni z podzemních katakomb plných krve a šílenství.

To, že se za spásou žene více zfanatizovaných lidí skrze skrytý komplex, je jednoduché, ale důvěryhodné vysvětlení toho, proč najednou potkáváme více hráčů ve společných místnostech, případně proč je vás v misích víc. Pro mě je to rozhodně dostačující vysvětlení.

Samozřejmě jsou stále hráči, kteří by si Outlast zahráli sami, tak jako tomu klasicky bývalo. Hrát o samotě můžete. Ale upřímně, po čase by mi hraní přišlo nezábavné a místy zbytečně těžké. Titul je přívětivější spíše vůči skupinovému hraní. Jestli nemáte kamarády a nechcete hrát s cizími lidmi, tak si raději zahrajte jinou hru. Pokud ale kývnete na to, že vám více hráčů nevadí, zažijete opravdovou zábavu. Alespoň v prvních desítkách hodin hraní.

Ze společenské místnosti si vyberete zkoušku, kterou chcete podstoupit, pak už jen stačí nasednout s týmem na podzemní linku. Ta vás za doprovodu naučného videa, které šikovně maskuje načítací obrazovku, dovede na místo dění. Už z onoho videa pochopíte, že nikdo, ale naprosto nikdo není v komplexu normální.

Zkoušky, jsou pod vedením Lelanda Coyla. Bachaře se zkreslenou představou o spravedlnosti. Své oběti rád týrá elektrickým obuškem a jejich genitálie jsou pro něj doslova terč. Druhým hlavním nepřítelem je Matka Gooseberry, která je možná ještě pošahanější než Bachař Leland. Matka Gooseberry je zhrzená, labilní moderátorka dětského pořadu. Alternativní osobnost Matky je břichomluvecká kachní loutka, skrz kterou brutálně mučí a hyzdí své oběti. Loutku nazývá podle svého otce doktor Futterman.

Věřím, že už dle popisu vám bude jasné, že záporáci jsou naprostí magoři. Každý z nich vlastní komplex, ve kterém se budou odehrávat výzvy rozdělené na více částí. Vězení a soudní síň, ve kterých se budete zbavovat důkazů, ať už živých, nebo už neživých, jsou rajóny Bachaře Lelanda. Hračkárna, park a sirotčinec jsou pak oblasti, ve kterých dominuje Mamča. S ní jsou spojené úkoly, ve kterých hypoteticky plánujete masově vyvraždit sirotčinec nebo změnit nic netušícího pána v sexualní hračku.

V základu máme tedy 5 hlavních zkoušek, přičemž jednotlivá zkouška zabere okolo 40 minut. Každý hlavní úkol má pak dva podúkoly, které jsou jakousi výzvou v dané oblasti. Takže máme dohromady 15 misí.

Za každé splnění jste ohodnoceni zkušenostmi, penězi a poukazy na vylepšení vašich dovedností.

Ano, v aktuálním díle Outlastu máte možnost otevírat a zdokonalovat dovednosti, abyste ulehčili průchod jak sobě, tak vašim kolegům. A abyste připravili váš tým na stále těžší úkoly.

Dovednosti jsou rozděleny na pasivní a aktivní schopnosti. Z těch aktivních si můžete vybrat ze čtyř možností. Můžete být léčitel a podpořit nejen sebe, ale všechny ostatní doplněním života. Nebo používat rentgenové zařízení, které vám pomůže lokalizovat vyšinuté nepřátele za stěnou či předměty. Pro ty agresivnější je připraven omračující granát a ti lstivější mohou nastražit i miny. Aktivní dovednosti mají mnohá vylepšení, ty například snižují přebíjecí dobu nebo zvyšují oblast působení. 

Pasivní vylepšení, kterých je hned několik desítek, jsou rovněž velice důležitá pro přežívání mezi labilními blázny. Schopnosti jako jsou vyražení dveří ramenem, nebo ladný skluz po zemi se při útěku náramně hodí. Naopak při záchraně kolegy oceníte možnost dobře mířené kopačky do nepřítele.

Ale kdo ví třeba těm cvokům taková kopačka udělá naopak dobře. Tak či tak, váš kolega díky ní, dostane šanci k útěku.

Jak aktivní, tak pasivní dovednosti doporučuju zlepšovat. Zkoušky mohou být totiž místy nemilosrdné.

Důležité budou rovněž předměty, jenž najdete v jednotlivých komplexech a které můžete použít pouze v dané misi. Mezi nimi najdete například lékárničky, inhalátory, které uklidňují vaši mysl, nebo třeba baterie, nabíjející noční vidění, to se z ikonické kamery z předchozích dílů Outlastu přesunulo do mechanismu s brýlemi, které máte přivrtané k lebce… No co, aspoň je neztratíte.

Každá mise začíná příjezdem do komplexu, ve kterém čeká nejen Matka Gooseberry nebo Leland, ale také mnoho znetvořených lidí, kteří vám průchod rozhodně neulehčují. Pokud vás znetvořenci potkají, mají neukojitelnou tendenci do vás stále něco bodat nebo vás mlátit. Čas od času areálem prochází doktor, který vás na potkání zdroguje, a věřte, že hraní pod návykovými látkami není rozhodně taková sranda, jak by si někteří mohli myslet.

V komplexech jsou problém i pasti, ve formě min naplněných psychotickou látkou nebo mechanismu, který zpoza dveří vystřelí kovovou trubku rovnou do vašeho břicha. Trubka je rovněž naplněná jedovatým kouřem.

Pokud se vám bude dařit vyhýbat se cvokům a pastím, tak pak už stačí jen splnit úkol v dané oblasti. Úkoly se skládají z hádanek, při kterých musíte sledovat indicie a následně cíl buď aktivovat, nebo zničit.

Občas musíte dostat určitý předmět z bodu A do bodu B.

Většina úkolů ale skončí tak, že někoho po krutém mučení zabijete ještě krutější metodou. Definitivně musím pochválit nechutnost a zvrácenost, která vás misemi provází. Vývojáři z Red Barrels, kteří stojí za všemi díly Outlast, si ani tentokrát nebrali servítky a naservírovali nám pořádnou nechutnost, u které jsem si nejednou nahlas řekl: „No ty vole!“ Ale než abych byl znechucen, dokázal jsem si to servírování zvrácenosti opravdu užít. Očekávejte méně strachu než u předchozích dílů, zvláště když vás hraje skupina. Pocit strachu je ale rozhodně vykompenzovaný ztvárněním vyšinutosti a brutality.

Jak moc jsem si to ztvárnění ale dokázal užít, když misí je málo? Počet úkolů je něco, za co dostává The Outlast Trials od hráčů za uši, a to právem. Pět delších misí a deset kratších výzev není prostě dostatek, zvláště pokud dostanete chuť si zlepšovat postavu nebo váš pokoj, který si můžete vyšperkovat za získané peníze a následně ukázat všem okolo. V takovém případě budete muset opakovat některé mise. Ze své zkušenosti mohu říct, že tři opakování jsou stále zábavná a pak už zajímavost klesá nejen u náplně zkoušky, kterou už budete znát, ale i se sekvencemi útoku nepřátel. Ty začnou být spíše otravné ne děsivé. 

S navyšující se úrovní vaší postavy se vámi zpřístupní složitější výzvy, ale pořád je to nějaký mix toho, co už znáte. A já osobně jsem potřeboval více scénářů, protože kupříkladu měnit pána v sexualní hračku, kterou následně spálím, bylo super, ale chci víc! Víc krve! Víc bolesti. The Outlast Trials po třičtvrtě roce přešel do plné verze a spolu s ní představil jen jednu dodatečnou výzvu, vyšel na konzole Playstation a Xbox a dovolil hrát mezi konzolemi a počítači hráčům společně. Vývojáři jsou si ovšem vědomi téhle slabiny a chtějí průběžně vydávat další výzvy. Pokud splní tento cíl, tak můžu v klidu říci, že pak The Outlast Trials předčí očekávání. Protože i v aktuálním stavu se jedná o zábavný titul, který se nemusí stydět za to, že je nakloněný možnosti hrát ve více lidech. Ale na méně hodin, než bychom jako hráči chtěli. Lineární utíkání a schovávání se je přesunuto do instancovaného plnění úkolů. V posledním díle Outlast jsme sice přišli o pocit úzkosti a samoty, ale je to adekvátní cena za to, že můžeme slyšet brečet svého kámoše, když o něj Leland hasí svůj elektrický obušek.

The Outlast Trials je krvavá jízda správně uzpůsobená pro hraní s kámošem. Jízda, která potřebuje alespoň další tři zastávky. Ale i tak je zatím velice zábavná a mohu vám ji doporučit. Pokud tedy nemáte slabé žaludky. Ale pamatujte, je to v hlavě, se kterou se vždy dá něco dělat. Stačí nám k tomu jen jeden malý podpis.

Přečtěte si také: Někdy 25 let čekání nestačí: Outcast - A New Beginning