Nikola Tesla. Obyčejný člověk milující elektřinu. Fyzik a zároveň totální mešuge, u kterého nevíte, zda jeho výroky brát vážně, nebo se jich bát. O tom, že to byl zrovna Tesla, kdo ovlivnil dnešní svět, rozhodně nemůžeme pochybovat. Přece jen je to člověk, který dokázal překročit hranice nemožného a nejspíš, kdyby měl tu možnost, dokázal by daleko, daleko více. Jak moc důležitý člověk Tesla byl si moc dobře uvědomují i vývojáři z československého studia Blue Brain Games. 

Jejich vášeň pro zvláštní historické osobnosti, které měly celosvětový vliv, je zjevná. Přece jen, jejich první trilogie The House of Da Vinci je skvělým historickým zážitkem a zároveň vynikající 3D puzzle hrou. A v The House of Tesla se roky zkušeností zúročily a vytvořily nový zážitek. Dosahuje ale kvalit předchozích her? Anebo ještě lépe, dokáže něčím překvapit?

Jestli je něco, co vývojáři z Blue Brain Games zvládají skvěle, tak je to obrovský arzenál hádanek, vyprávění příběhu a skvělé modely. Což je něco, co v The House of Tesla zažijete. Příběhová hra z pohledu první osoby vás nechá prozkoumat různé místnosti, budovy i stavby, přičemž řešíte obrovskou hromadu rébusů. Sice vás nenechá chodit volně, ale funguje zde princip klikání na různé body v dané úrovni a rovnou jste na místo přesunuti. Nejdřív se ale podíváme na příběh, který dokáže nejen překvapit, ale i skvěle vtáhnout do děje.

Hra vás přenese na počátek 20. století. Probouzíte se v pracovně a kolem vás je neskutečný bordel. Nic si nepamatujete, ale je jen na vás, abyste se odtud dostali a rychle zjistili, co se děje. Postupně objevujete různé zápisky, plakáty, dopisy a samozřejmě si vedete svůj vlastní deník s postřehy. Jak se postupně prokousáváte dál, zjišťujete, kde se nacházíte. A to v továrně Nikoly Tesly, jednoho z průkopníků moderní elektrotechniky. Hra vám postupně předkládá, co vše Tesla udělal, vymyslel, jaké překážky v životě překonal a hlavně zjišťujete, proč je vše zničené. Ono pátrání je velmi příjemné a hezky plyne. Hra vás nezahlcuje zbytečnými texty a když nechcete, tak ani nic číst nemusíte. Pokud ale nechcete přijít o zajímavé poznatky nebo myšlenky, tak je dobré hodně pátrat.

Vítaným prvkem jsou i nahlédnutí do minulosti. Ta se projevují modrými záblesky na rozbitých přístrojích. Jakmile k nim dojdete, přehraje se vám střípek příběhu. Dostane se vám scénka, která nejenže osvětlí několik záhad, ale uslyšíte i dabing. A to jak anglický, tak i český. Jen je tedy škoda, že všechny myšlenky jsou odvyprávěné jen jednou osobou a na celý příběh tak máte jen a pouze jeden pohled. Při těchto scénkách se dočkáte i menšího rozhodování. Nebojte se, dějiny přepisovat nebudete, ale pokud vyberete neodpovídající možnost, dozvíte se o pár informací více. Třeba to, že v roce 1893 bylo poprvé představeno Ferrisovo kolo, které nebylo poháněné elektřinou. Ale zpátky ke hře.

Při postupování příběhem zjistíte, že vás doprovází velmi věrohodné modely. Ty nejenže ukazují, kolik práce si s nimi 3D grafici dali, ale jsou pečlivě vymodelované, aby odrážely tíhu doby. Modely se neopakují a skutečně je zde snaha vyobrazit dobová zařízení naprosto přesně. Ať už se jedná o drobné detaily, jako je počet otáček drátu na cívkách, věrohodné kondenzátory, reálné transformátory nebo doplnění odstředivého regulátoru otáček na parním stroji. Vše zůstává věrné historii a málokdy se vymýšlí něco navíc. Těch detailů je doopravdy hodně a vřele doporučuji jim věnovat pozornost. Naopak modely postav jsou na tom docela bídně. Většinou se jich spíš leknete, ale jelikož je ve hře uvidíte jen zřídkakdy, tak se dají přečkat.

S nádherným designem se ale pojí jedna drobnost. A tím není nic menšího než samotné hádanky, na kterých stojí celá hra. V tomhle případě se tak nějak dá říct, že se jedná o point-and-click adventuru. Po místnostech nemůžete úplně chodit, ale kam kliknete, tam se dostanete, pokud to hra umožňuje. Následně lze pohybovat, zvedat, otáčet a šoupat různými předměty a skrze tyto manipulace vyřešit hádanku. 

Už od prvního dílu The House of Da Vinci zde byla velká neohrabanost. Některé předměty totiž můžete vzít do inventáře a tam s nimi následně pohybovat. Samotná manipulace je ale velmi ošemetná, jelikož občas předmět, co skládáte, prostě nespolupracuje. O to více mě potěšilo, že v The House of Tesla je tento systém vylepšen a frustrace zmizela. Na druhou stranu tyto hádanky v inventáři už nejsou tak časté a spíš jsem si užívala hádanky, které byly zasazené do prostředí. A tím nemyslím jen v jedné místnosti, ale velmi často se stávalo, že bylo potřeba přejít pomalu celou budovu, abyste našli řešení.

Je ale potřeba otevřít pandořinu skříňku. Některé hádanky jsou prostě špatně vytvořené. Velmi často působí navíc a jsou zasazené jen proto, aby to hráč měl o dost těžší průchod. Což není špatně, ale v několika případech se stávalo, že jsem byla dohnána k slepému točení předmětů. Najít odpověď na danou hádanku byl extrémní výkon, na který bylo potřeba vědět, jestli zůstala okna otevřená a jestli venku kvetou růže. Ne, tohle není metafora, to je řešení jedné z hádanek. Nebo aspoň myslím. A teď mě nechápejte špatně. Já miluji složité hádanky a ten pocit, když je konečně vyřešíte, je nanejvýš uspokojivý. Ale jakmile vyřešíte hádanku tím, že strávíte šoupáním kovových plíšků přes různé tvary přes deset minut, tak si jen oddechnete, že to máte za sebou a radost z toho nemáte. 

Naštěstí jsou vývojáři shovívaví a jsou k dispozici nápovědy. Ty se vám logicky neukážou hned, dají vám chvilku čas, abyste si sami mohli osahat jednotlivé prostory a až po určité době vám napoví. Ve většině případů dokážou velmi pomoci, v těch horších nejste u poslední nabídnuté nápovědy o nic moudřejší než na začátku. Krásným příkladem je rozsvěcování různě barevných žárovek na obou stranách jedné desky pomocí elektrických a zalomených kabelů, které přenášely elektřinu na druhou stranu. Nápověda zněla „podívej se, jak to má být, a zkus to nějak spojit.“ No, děkuji. Vyřešit mi to trvalo jen 15 minut. Ale ve většině případů fungují nápovědy skvěle.

Co ale nefunguje, tak je technická stránka hry a čeština. Optimalizace je skvělá a celkem dobře si The House of Tesla dokážu představit i na telefonu. Co si ale nedokážu představit, je ovládání. Velmi často se mi stávalo, že nutnost sáhnout po nápovědě pramenila ze zoufalé snahy najít onen bod, na který stačilo kliknout a něco se stalo. Jako posunutí čísla, vysunutí knihy nebo i otevření západky. Velmi často jsem se dostala do situace, kdy kurzor nebyl umístěn dostatečně blízko, abych mohla pootočit klíčovým předmětem. V každé části se našlo místo, které bylo špatně viditelné nebo neintuitivně začleněné a řešení mě prostě nenapadlo. O to horší bylo hledání kvůli nekompletní češtině.

V době recenzování bych to ovšem nazvala spíše angličtinou s trochou češtiny. Co bylo vždy česky, byly dialogy, které jsem si užila. Co jsem si neužila, tak byly nepřeložené dopisy, články, deníky a další. Během progresu se čeština vytrácela i z předmětů a nápověd. A věřte mi, hrát logickou hru, kde je špatně vyobrazena nápověda k hádance, kterou nejste schopni vyřešit, je poměrně dost velký kazič zábavy. Aspoň vás po celou dobu doprovází příjemná hudba, která podtrhuje tíživou atmosféru a vyvolává pocit napětí. Ovšem nic, co byste si chtěli pouštět pořád dokola.

Pevně doufám, že než hra vyjde, vývojáři zapracují na technickém stavu. Nejednou se mi stalo, že se mi automaticky přeskočila vyprávěcí scéna, neobjevil se klíčový předmět nebo se prostě přeskočila polovina kapitoly. Jsou to věci, kterým se dá zabránit i kdyby jen vypnutím češtiny do doby, než vše bude funkční. Zrovna zde by byla obrovská škoda to nedotáhnout až do konce a vypustit polotovar. Příběh jako takový sice není oscarový, ale velmi krásně hráči podává informace a dokáže zaujmout i překvapit. Jednotlivé modely, vzhled i atmosféra jsou skvěle vytvořené a obrovské množství rébusů, hádanek i šifer z této hry dělají hrdého nástupce původní trilogie. Pokud tedy milujete složité hádanky, historii a v tomto případě i elektřinu, tak je The House of Tesla rozhodně pro vás. Navíc, jestli se nezmění drasticky plány, tak to vypadá, že bychom se mohli dočkat i případného pokračování. Možná i uvidíme, kam až to Tesla dotáhne.