LEGO Bricktales je příjemnou logickou stavebnicí, ale víc v ní nehledejte

Zkuste si to představit – hrajete nějakou LEGO hru od TT Games na motivy známých značek. Star Wars, Harry Potter, Indiana Jones, Batman… A pravděpodobně vás to baví. Běháte, bojujete, skáčete… A pak přijdete k nějakému předmětu, zničíte ho, vypadnou z něho kostky a vy můžete podržet tlačítko, aby je vaše postava do něčeho přeskládala a vy se mohli dostat dál. Řekli jste si ale v tenhle moment někdy, že nechcete to tlačítko jenom držet? Že si to řešení chcete sami poskládat, protože přesně o tom koneckonců LEGO je? Pokud ano, tak pro vás mám dobrou zprávu, protože o tom je i právě recenzované LEGO Bricktales.

Souboje, skákání a všechno, co se dá za tu dnes už běžnou LEGO hru považovat, je vyměněno za řešení stále náročnějších hádanek téměř čistě budovatelského charakteru. To si už na první dobrou zamilují jak fanoušci puzzlů, tak hlavně stavitelé LEGA a dalších podobných stavebnic. Aby to ale všechno zapadlo do sebe (zapadlo, chápete?), musím začít příběhem. V roli nejmenované figurky navštěvujete svého dědu, který dokázal vytvořit teleportační technologii. Co ho ale sužuje, je blížící se uzavření zábavního parku, v jehož útrobách sídlí. Jak se vyhnout zavření? Přetvořit chátrající park na ten nejlepší široko daleko. K tomu potřebujete transformační zařízení, které je zase poháněno štěstím. A tím se vracíme k teleportu, pomocí něhož budete cestovat do několika různých lokací a tam řešit problémy místních obyvatel, aby byli šťastní a pomohli vám ono zařízení zprovoznit.

Tahle premisa je sice vážně banální a vlastně ani ne tak moc zajímavá, ale proč je důležitá, je to, že dává všechny události do nějakého kontextu. A v zásadě tak docela obstojně vysvětluje všechno, co si pro vás hra připraví a proč to děláte. Ať už tu mluvíme o návštěvě samotných různorodých prostředích od džungle po středověký hrad nebo stavění rozsáhlého sortimentu věcí od mostů až po pyramidy.

Což mě přivádí právě k tomu stavění. To tu samozřejmě hraje prim, a tak není divu, že mu zároveň byla věnována největší péče. Skládání kostek vždy probíhá v prázdných bílých prostředích, v nichž máte pouze kostky, vyznačenou stavební zónu a podmínky, které je potřeba s vaší stavbou splnit. Samotné stavění přitom funguje asi tak, jak byste očekávali – kostku po kostce na sebe přetahováním z „inventáře“ do stavební zóny skládáte jednotlivé kostky všemožných druhů, velikostí a tvarů víceméně tak, jak byste to dělali v reálu. K dispozici přitom máte sice jenom malé, ale dostatečné množství funkcí – bavíme se tu tedy o otáčení kostek a možnost je posouvat nahoru a dolů. Stavět tedy nemusíte jenom od podlahy nahoru, ale třeba i odshora dolů. To je vlastně všechno. Na ovládání velmi primitivní záležitost, a tak by to i mělo být. Občas se ale stane, že budete muset jednu kostku trochu více štelovat. Ne vždy ji totiž přetáhnete na správné místo nebo se zkrátka nedostane tam, kam jste zamýšleli. Ale takový drobný neduh se dá snadno omluvit; koneckonců se tu bavíme o 3D prostředí a občas celkem komplikovaných stavbách. A naštěstí stačí špatně umístěnou kostku vzít a dotáhnout ji na místo.

Přesto bych ocenil, kdyby bylo k dispozici pár funkcí navíc. Jmenovitě možnost zneviditelnit celé vrstvy stavby pro lepší práci s kostkami v útrobách nějakého komplikovanějšího uměleckého díla nebo třeba vizualizace slabých míst, abych věděl, proč se nějaká stavba rozpadne. Ale přežít bez toho dokážu.

Pouhé kreativní stavění toho, co po vás hra chce, nicméně není to jediné a vlastně ani to hlavní, o co tu jde. Každá stavba, kterou budete muset udělat, je totiž především logickou hádankou. Kostek máte jenom omezený počet a druh a komplexnost toho, co budete muset vytvořit a jaké úkoly budete muset splnit, se postupně zvyšují. Základním pravidlem je to, že váš výtvor nesmí létat ve vzduchu ani se jakkoliv rozpadnout – jinými slovy, když například stavíte most, musí mít silné základy, aby se v polovině kostky neprolomily. Nebude trvat dlouho a budou přicházet i další pravidla. Nutnost umístit určitý počet kostek, zajištění vyvážení nebo třeba zaplnění určité zóny kostkou, což vás třeba nutí vytvořit podlahu nebo střechu. Naštěstí ale hra bere v potaz fakt, že stále budete chtít být kreativní. Kostek tak většinou dostanete více než reálně potřebujete, abyste mohli vaší stavbě dodat trochu charakter. A mnohdy se dokonce obě „strany“ spektra promíchávají. Jednou dostanete primitivní úkol, který se nedá ani za jakoukoliv výzvu považovat, ale spoustu kostek, abyste se mohli vyřádit. Často se to třeba děje v případě, kdy po vás hra chce postavit nějakou sochu a podobné věci, kde si zkrátka můžete vyhrát s vizuálem. Jindy zase nastanou těžší hádanky, kde budete rádi, že v první řadě splníte to, co po vás titul chce – natož abyste to dělali pěkné.

Jak už jsem ale zmiňoval, navštěvovat budete různá prostředí, ale samotné stavění se odehrává na úplně bílé ploše. Zde totiž přichází druhá část hry, a to je ta vyloženě explorativní. V nejrůznějších LEGO diorámách tak budete mít menší různorodé místnosti, po kterých budete pobíhat z místa na místo, od postavy k postavě a dostávat se dál. Tady řeknu na rovinu, že nejde o kdo ví jak hlubokou věc, ale kouká se na to pěkně a tvůrci se i tak snaží přijít s věcmi, které vám jistou monotónnost rozbijí.

Kromě spousty sběratelských předmětů, které převážně slouží ke konkrétním vedlejším úkolům nebo kupování oblečení na vaši postavu, jde například o speciální dovednosti, jako je bouchnutí do země nebo odhalení skrytých věcí a možnost je zmaterializovat. To všechno slouží k tomu, abyste mohli jednotlivá prostředí prozkoumat ještě více a najít zmíněné sběratelské předměty. A pokud to vyloženě řešit nechcete, můžete víceméně bez problému plnit to, co vám hra řekne. Rozhodně musím ale říct, že je škoda, že není ona explorativní část trochu více v popředí, protože měla potenciál. Většinu času tak v ní budete akorát zdlouhavě běhat po sice pěkně vybudovaných, ale ve finále ne moc zajímavých levelech od jednoho stavění k druhému. A protože se samotné stavění z nějakého důvodu odehrává v tom prázdném bílém prostředí, a ne přímo tam, kde k němu ve světě dochází, což nejsem schopný pochopit proč, mohlo v zásadě jít jenom o sérii levelů a chození mohlo zmizet úplně. Takhle jsem trochu v rozpacích z toho, co si vlastně o této části hry myslet, protože působí nedotaženě; skoro jako by se s ní vývojáři báli experimentovat. 

Tenhle můj názor ještě podtrhává jedno menší zklamání, na které krátce po spuštění hry došlo. Původně jsem totiž z trailerů nabyl dojmů, že půjde o stavění LEGO kostiček, které bude fyzikálně simulované. Že když třeba dojde na to, abyste se dostali přes řeku, můžete si postavit vrtulníček a budete muset zajistit, aby byl ovladatelný a dokázal vzlétnout. Takže dávat pozor na váhu, rozložení a další věci a čím debilněji si ho postavím, tím těžší budu jeho pilotování mít. Když jsem se ale ke stavění vrtulníku dostal, byl jsem právě odveden do bílého prostředí, kde se vlastně jenom matně simulovala nějaká fyzika a jakmile jsem prošel tamním testem, v samotném prostředí jsem akorát mohl stisknout tlačítko k nástupu a hra mě sama pomocí mého výtvoru přepravila na druhou stranu. Do jisté míry chápu, proč to takhle funguje. A jeden z hlavních důvodů je samozřejmě to, že jde o hru spíše pro mladší hráče a něco takového by na ně bylo komplikované. Přesto si nemůžu tohle zklamání nechat pro sebe.

To, že jde o titul pro děti, podtrhuje i spousta textových dialogů, které se inteligencí pohybují někde mezi pytlem brambor a zkaženým sýrem. Hlavně jich je FAKT hodně a zrovna my máme tu nevýhodu, že ti starší z nás, kdo rozumí angličtině, na to budou mít přesně takový názor, a ti mladší, které by to bavilo, anglicky neumí. Jinými slovy ano – LEGO Brickstales nemá češtinu – což je škoda.

Bez dalšího natahování tak mohu LEGO Bricktales doporučit na 6 bodů z 10. Když jste totiž uprostřed stavění nějaké náročnější stavby, bude vás tahle hra bavit. Vypnete, začnete relaxovat a užívat si digitální stavění LEGA. Ale obsah všude okolo, který není vyloženě špatný, působí v některých ohledech buď přinejhorším zbytečně, případně nedotaženě. Titul ale naštěstí boduje tam, kde na tom záleží nejvíce, a to jsou jednotlivé hádanky a samotné stavění.