Ve hře Fragments Of A Mind budete společně s Kasandrou prožívat příběh v jejích velmi podivných, až lehce hororových snech. Aby si dokázala vyložit jejich smysl, budete ji muset jako hráč dopomoci nalézt ztracené vzpomínky. A že to místy nebude vůbec jednoduché. Titul pochází z našich českých končin od nezávislého studia LoneWolf Games, které tvoří jeden jediný člověk, takže jako bonus obsahuje i českou lokalizaci. Samozřejmě velký klobouk dolů za Petrovu práci na tomto projektu.

Fragments of Mind je příběhová akční hra viděná shora, která je obohacena drobnými RPG prvky. Průchod vám budou komplikovat různé druhy překážek v podobě nepřátelských monster, nepříjemných pastí a logických hádanek, které budou mnohdy vyžadovat restartování checkpointu či nespočet úmrtí. 

Takže očekávejte obří bodce, mocné plameny, přesně létající plazmatické koule, lstivé úponky rostoucí ze země, hořící zombíky, nemrtvé čaroděje nebo jen prachobyčejné vlky. Proč z těch chlupáčů musí vždy dělat takové bestie?

Hra má celkem devět kapitol, jejichž obtížnost se stupňuje a přidává nové a nové mechaniky nebo nepřátele, se kterými se budete muset poprat. Nesmím zapomenout také na perky a schopnosti, které si sbíráním jiných typů fragmentů nebo postupem v příběhu přidáváte a vylepšujete. Mnohdy to bude chtít důkladně prohledávat mapu, abyste tyto fragmenty našli. To stejné platí i pro útržky Kasandřiných vzpomínek, které sice k dokončení hry není nutné najít všechny, ale pokud chcete znát celý její příběh, je to více než doporučené. Každá kapitola mimo jiné nabízí tři výzvy v podobě časového limitu na odehrání kapitoly, dokončení úrovně bez jediné smrti a projití celé části na těžkou obtížnost.

Musím však podotknout, že i když mě přesně tyto mechaniky v podobě výzev a logických hádanek nalákaly na hru a vytvoření recenze, několikrát jsem byla velmi zklamaná.

Fragments Of A Mind není lehká ani na nejlehčí obtížnost, což rozhodně není na škodu a nevadí mi to. Problém nastává v momentě, kdy vás lineárnost hry v kombinaci se špatným level designem a možná až přehnanou obtížností nepustí dál i přesto, že jednu kapitolu odehráváte stále dokola a dokola a nedaří se vám ji projít ani po deváté, ani po desáté, ani po dvacáté. Prostě tisíc pokusů a nehnete se z místa! Bohužel vám ani hra neporadí, jak máte postupovat v případě, že už těch několik pokusů projdete bez úspěchu.

A já měla přesně tento problém. U bosse, který byl na konci třetí kapitoly, jsem se zasekla a ani na lehkou obtížnost jsem nebyla schopná hrou projít. Velmi mi to titul znepříjemnilo a otrávilo, protože bohužel neexistuje způsob, jak tuto část obejít, nebo se případně v některé z jiných části zlepšit a vrátit se k bossovi později. 

Doslova vás to na místě zmrazí a vy pak nemůžete jít dál, což, dejme si ruku na srdce, není to, co by většina hráčů chtěla. Zkoušela jsem různé techniky a strategie, jak ho porazit, ale ani za boha se mi to po xtém pokusu nepodařilo. Tudíž jsem hru nebyla schopná dohrát do konce a zasekla se v první třetině příběhu, i když bych velmi ráda věděla, jak to nakonec s tou Kasandrou vlastně je. Je také možné, že jsem se dostala do nějaké chyby ve hře, ale několikrát jsem kapitolu zkoušela jít celou od začátku bez kýženého efektu.

POVOLÁN DALŠÍ REDAKTOR – GELU

K recenzi jsem byl přizván pro poskytnutí druhého názoru. Sám mám v podobných hrách už ledacos vyzkoušeno a koncept titulu se i mně zdál lákavý. Hru jsem tak nehrál od samotného začátku, ale pokračoval jsem načtením pozice přesně v místě, které Kajinka nemohla překonat. Místem se mi po pár pokusech projít podařilo a sám bych nebyl k obtížnosti zas tak přísný. Jakmile jsme pochopil herní mechanismy, tak jsem ve většině případů celkem dobře věděl, co po mně hra chce.

Přiznávám ovšem jistou frustraci, která s dalším postupem hrou měla tendenci růst a růst. Tím, že se hlavní hrdinka de facto sama nedovede příliš bránit a většina jejích schopností je v útěku, chyběl mi v soubojích pocit nějaké pořádnější odměny, případně alespoň inovativní výzvy. Drtivou většinu času prostě jen skáčete a doufáte, že uniknete nepřátelům, kteří se velmi opakují.

Mimoto ve hře najdete i několik drobných chyb, které však lze přehlédnout a samotný titul to nijak výrazně nekazí. Třeba to, že se vám Kasandra místo chůze plazí po zemi poté, co jste použili dash.

POKRAČUJEME V RECENZI

Co se týče efektu na naše senzory lidských smyslů, tak po grafické i zvukové stránce není hra vůbec špatná. Izometrická 3D grafika asi není úplně pro každého, ale rozhodně k tomuto projektu velmi sedí. Pomáhá vytvořit tu správnou atmosféru různých prostředí, která se mění s každou kapitolou. Soundtrack byl, alespoň pro mě, celkem pastvou pro uši. Příjemné střídající se melodie perfektně sladěné s aktuálním prostředím. Zvukové efekty monster i schopností jsou adekvátní a neurazí.

Pochválit také musíme logické hádanky. Už dlouho se mi totiž nestalo, že jsem při hraní hodila pauzu, vytáhla si tužku a papír a začala si vizualizovat některý z puzzlů. Svým způsobem to dokonce vnímám jako jednu z nejlepších částí hry, což je na jednu stranu pěkné, ale na druhou stranu smutné v tom, že jsem se při hře nejvíce bavila právě v době, kdy jsem ji vlastně nehrála.

Ve hře jsem dále pokračovala poté, co ji prošel i Gelu. Jedná se o příjemný indie počin, který bohužel nejvíce trpí na relativně nezábavné a postupně nadužívané základní, herní mechanice. Za mě je tedy v tuto chvíli míra doporučení na 5 bodů z 10, hlavně proto, že hra začíná být zajímavější až v pozdějších fázích. Mám však dojem, že právě tam spousta hráčů nebude mít nervy vůbec dojít, protože místy je level design poněkud nudný a repetitivní, což je škoda. Tudíž ze hry teď nemám pocit, že bych si ji někdy chtěla zahrát znovu.