My Time at Sandrock je pokračováním titulu My Time at Portia. Naštěstí k tomu, abyste rozuměli, o co ve hře jde, nepotřebujete mít předchozí díl odehraný. Jedná se o dobrodružné sandboxové RPG, které se odehrává v postapokalyptickém světě. Tři sta let po Dni kalamity, kdy byla zlikvidována většina moderních technologií. Vaše postava míří do Sandrocku díky nově nabytému titulu stavitele, aby společně s další sympatickou slečnou Mi-An vystřídala starého stavitele Masona, který chce z města odejít a přenechat otěže mladší generaci. Vaším úkolem je zvelebovat okolí a pomáhat tamějším obyvatelům s jejich strastmi, které je doprovází na denní bázi.

Sandrock je městečko, které bývalo oázou a jeho sláva byla známá po celém světě. Jenže vlivem industrializace začala oáza mizet a nyní je zde z původní zeleně jen velmi malé jezírko, až moc malé na to, aby mohlo zásobovat všechny obyvatele. Sandrock je tak závislý na dovozu vody z jiných měst, a proto není divu, že hlavním mottem rezidentů je „Šetřete vodou“. A taky pozor na písečné bouře. Pouštní město má za mě určitě zajímavou atmosféru a přímo vybízí k zasazení prvků ekologie, kterou se hra v malých náznacích také zabývá, obzvláště v rámci recyklace a kvůli špatně dostupným zdrojům na lánech pokrytých písečnými dunami.

Jako stavitel budete mít nelehký úkol, protože všude kolem je písečná poušť a staré ruiny dávno zaniklého města. Obyvatelé vás však zasvětí do nové role ihned po vašem příjezdu. Celý příběh začíná přidělením malého domku kousek od vlakové stanice, který jste zdědili právě po Masonovi. Není to kdo ví jaké sídlo, ale myslím si, že do začátku je to rozhodně dostačující. K dispozici zde již máte výrobní stůl a plošinu k sestavování strojů.

Všemi je vám doporučeno využití šrotu jakožto nejdostupnějšího materiálu ke stavbě. Ten lze najít všude po okolí města, jak ho postupně poušť vyplavuje na povrch, a také přímo na šrotišti vedle města. To má na starost tento odpad ekologicky zpracovávat. Za malý poplatek vás nechá využívat jeho hromady smíšeného šrotu, který budete po jeho zrecyklování potřebovat na výrobu různých věcí. Shodou okolností se nachází přímo nad průrvou, ve které lze najít obrovské pohřbené mrakodrapy coby pozůstatek bývalé civilizace. Pro mě jako pro hráče to je velmi klíčové místo a strávila jsem tam hodně času, abych si nafarmila potřebné materiály k následné recyklaci a k použití ve výrobě užitečnějších věcí.

Vyrábět budete nejen různé materiály, ale i výrobní stroje. Zkrátka vše, co bude zrovna potřeba jak v zakázkách pro obyvatele Sandrocku, tak pro vaši vlastní potřebu a úkoly. Postupem času se nároky obyvatel zvyšují, a tak nemáte pocit, že by se zakázky opakovaly. Párkrát se mi ale stalo, že jsem měla od dvou různých obyvatel žádost na stejný materiál, a tak to pro mě bylo velmi jednoduché na splnění, což rozhodně není na škodu a ocenila jsem to zejména díky odměně. Zakázky jsou skvělým způsobem, jak si budovat reputaci vaší dílny a taktéž vztahy s jednotlivými obyvateli. Peníze, takzvané Gols, tak nebudou jedinou odměnou za tyto drobné úkoly. Nutno podotknout, že ne všechny materiály a suroviny si můžete obstarat sami recyklací nebo těžbou, někdy bude prostě potřeba je nakupovat.

S rostoucím počtem strojů vám postupně bude docházet místo na pozemku, a tak je třeba ho za našetřené peníze rozšířit. Můžete tak učinit pomocí cedule, která stojí hned za plotem. Stejným způsobem můžete zvětšit i váš dům, který si pomocí nábytku a dekorací můžete zvelebovat úplně podle sebe.

Budování vztahů s obyvateli je další důležitá součást, která vám může přinést určité benefity v podobě dárků či slev v jejich obchůdcích. Vztahy si vylepšujete rozhovory s jednotlivými lidmi nebo třeba darováním jejich oblíbených dárků. Nejefektivnější způsob je však plnění již zmíněných zakázek a úkolů.

S některými obyvateli lze budovat vztah i na romantické úrovni. Můžeme tedy říct, že hra obsahuje některé prvky simulátoru života. Postava, se kterou rozvinete tento typ vztahu, se k vám může i nastěhovat. S tím se váže možnost svatby a až dvou dětí, ať už adoptovaných, nebo vlastních, které postupně rostou díky questům, které v rámci založení rodiny plníte. Tato mechanika slouží jako vedlejší rozšíření vašeho příběhu jakožto stavitele. Dle mého názoru je škoda, že děti třeba nelze učit vašemu řemeslu nebo je využít jako pomocníky v dílně jako jakési učně, což by jistě bylo přínosem jak pro příběh, tak i pro vás jako hráče a mohlo by to třeba usnadnit či automatizovat výrobu. Zároveň mě ale těší, že ve hře takový drobný prvek rodiny je. Pro mě jako pro hráčku Sims, která si na rodinné hratelnosti poměrně dost zakládá, je to příjemné obohacení, které jsem u takové hry nečekala.

Jisté prvky simulace dokazuje i nutnost spánku. Pokud není dostatečný, vaše postava má nehezké kruhy pod očima, jež jsou však jen vizuálním efektem. Spánek vám doplňuje energii, kterou spotřebováváte sběrem a těžbou surovin nebo bojem s příšerami. Energie tak může sloužit jako jistý ukazatel, že pro dnešek už jste toho udělali až dost. Ještě štěstí, že zde jsou způsoby, jak si ji doplnit i jinak než spánkem, protože někdy vám prostě stačit nebude.

Soubojový systém je jednoduchý, i když nabízí jisté variace díky výskytu velkého množství různých typů zbraní, takže si každý může vybrat, co mu vyhovuje. Vybrat si můžete třeba meč se štítem, sekeru, ale i další zbraně na blízko, stejně jako zbraně na dálku, jako je luk či kuše. Při souboji máte určité body obrany, a pokud vám ji nepřítel prolomí svými útoky, jste zranitelnější a jeho útoky jsou vražednější. To samé však platí i pro vašeho protivníka, je tedy důležité zaměřit se právě na prolomení obrany, což je důvod, proč třeba já preferuji dýky. Útoky s nimi jsou velmi rychlé a vhodné právě k prolamování obrany, a i když nedávají zrovna velké poškození, dokážou napáchat slušnou paseku a váš nepřítel si ani neškrtne. Každý váš útok na nepřítele vám zároveň ubírá energii podobně jako těžba nebo sběr.

Po světě najdete také pestré zastoupení různých originálních roztodivných tvorů, kteří mohou vzdáleně připomínat příbuzné těch z našeho světa, například mravenců vyrábějících ohnivý med, yakmelů produkujících mléko nebo třeba raketových kohoutů, kteří jsou agresivní a vypouštějí na vás rachejtle a vybuchující vajíčka. Ze všech těchto tvorů získáte mimo jiné materiály organického původu, které využijete při vaření pokrmů nebo v rámci některých zakázek.

Velmi nápadité je zde rybaření. Ačkoliv se jedná o poušť a něco jako rybaření se může zdát jako nemožná činnost, přesto zde můžete ryby chytat. Za pomoci házecí pasti budete rybařit v malých tůňkách naplněných tekutým pískem. Za mě je to rozhodně skvělý způsob, jak využít tematiku prostředí k něčemu, co v reálných podmínkách nefunguje, a může to být náznak evoluce světa po zkáze před stovkami let. K nalákání ryb na jedno místo pro jednodušší chytání slouží návnady v podobě červíků, různých plodů rostlin a malých tvorů. Past si můžete později vylepšit a chytat tak i větší a vzácnější ryby, které využijete třeba v zakázkách za větší množství reputace a zlata. Rybaření jsem sice nijak zvlášť nepropadla, ale pokud třeba zrovna čekáte na výrobu materiálů, nevíte, do čeho píchnout, a těžby materiálu máte plné zuby, je to perfektní způsob, jak spotřebovat energii a získat užitečné suroviny.

Ačkoliv jsou zásoby vody omezené a vaše výrobní stroje ji budou potřebovat celkem dost, ve své malé dílničce budete také farmařit. Po splnění jistého úkolu vás opatrovatel speciálního skleníku zasvětí do tajů pouštního farmaření. Suroviny pak využijete na vaření pokrmů, které vám doplňují životy či výdrž a které zvyšují maximální zdraví. Farmaření zde pro mě nebylo tak zábavné jako třeba výroba materiálů nebo postupování příběhem. Jeden z důvodů je to, že je poněkud zdlouhavé, plodiny rostou několik dní a hlavně celý proces spotřebuje větší množství vody, kterou není úplně jednoduché získávat, pokud si ji zrovna nekoupíte za nemalou částku.

Vodu na farmaření i výrobu ve strojích seženete buď u obchodníka, nebo například při těžbě z rostlin v podobě rosy. Z té pak u výrobního stolu můžete vytvořit barel vody.

Zdá se vám to jako příliš velké množství funkcí? Nemusíte mít strach. Od první minuty vás při každé nové mechanice zastaví textový tutoriál, který lze kdykoliv otevřít znovu. Mimo jiné se vám ukládají vzpomínky, což jsou střípky hlavního příběhu, které si můžete kdykoliv přehrávat v obrázkové nebo video podobě. Při orientaci ve světě Sandrocku vám také pomůže encyklopedie, do které budete příspěvky sbírat vy sami pomocí prozkoumávání světa, tvorby nových předmětů a zabíjení ještě neobjevených tvorů.

Hlavním prvkem Sandrocku je ale již zmíněná těžba a výroba. Do začátku vám bude přidělen pracovní stůl a podesta na sestavování větších výtvorů, u níž najdete i knihu se všemi vám dostupnými plány na různé stroje a výrobky potřebné pro plnění úkolů. Kniha má možnost několika filtrů a navíc vám vždy označuje, co zrovna potřebujete vyrobit třeba na úkol nebo zakázku, což je velmi užitečná funkce, kterou jsem ve velmi obsáhlém katalogu ocenila.

Takže budete craftit, craftit, craftit a craftit. Nové plány si odemykáte výzkumem nebo nákupem u obchodníků. S tím vám pomůže jistý Qi, který je stereotypickou ukázkou asijského vědce. Ve svém domě má stroj na výzkum a za pár starodávných disků, které sbíráte při těžbě šrotu jako materiál sloužící právě pro výzkum, si v něm můžete odemykat nové a vylepšené stroje. Díky nim pak můžete vyrábět lepší a složitější materiály nebo výrobky.

Těžba materiálů mě v celé hře bavila asi nejméně. Nejen, že je zde potřeba všechny ty materiály grindit, protože jejich spotřeba je postupem příběhu a zakázek opravdu velká, ale měla jsem s těžbou i jisté trable, obzvláště ve starých ruinách. Při prokopávání se nekonečnými horami měděného písku ve snaze dostat se ke vzácnějším materiálům pomocí krumpáčo-kladiva vaše postava většinu času kope tím směrem, kterým vy míříte kamerou. V případě některých těžitelných surovin se vám ukáže, že jste v rozmezí pro jeho těžbu, a tak namíříte kamerou na materiál, ale vaše postava se z nějakého důvodu otočí a kope někam úplně jinam.

Občas mě to neskutečně rozčilovalo, protože moje postava nekopala do místa, které jsem zrovna potřebovala, a vyústilo to v levitující kousky zeminy, které se mi už žádným způsobem nepodařilo odseknout. A protože většinou bývají hodně malé, po cestě nejsou příliš vidět, a tak jsem se o ně zasekávala. Zároveň mi všechny tyto nechtěné „záseky“ spotřebovávaly drahocennou energii.

Rozhodně ale oceňuji sdílený inventář, ať už mezi strojem a truhlami, nebo vaším batůžkem, který si mimo jiné lze také za peníze rozšiřovat. Takže když přijímáte zakázku na materiály, můžete rovnou vidět, kolik kusů již máte v truhle. Díky tomu můžete ihned běžet za dotyčným člověkem a zakázku odevzdat, aniž byste museli mít věc přímo v inventáři, což je velmi příjemná a čas šetřící mechanika. S tím se váže i funkce, jež vám přímo v určeném stroji ukazuje, které materiály zrovna potřebujete vyrobit na úkoly nebo pro sestavení věci na plošině a kolik jich potřebujete, takže vám hra opět šetří čas, který byste strávili při hledání v dlouhých seznamech materiálů.

Kromě strojů je potřeba občas vylepšit i svoji postavu, protože k čemu jinému by byly všechny ty levely, které získáváte za úplně každou činnost, kterou děláte, včetně povídání si s obyvateli? Strom schopností vaší postavy je rozdělen do čtyř částí - sběr, dílna, boj a socializace. Schopnosti si vybíráte podle toho, co zrovna potřebujete. Některé se vám odemknou až po pořízení alespoň jednoho bodu v té předchozí nebo ve dvou různých. Například pokud si odemknete schopnost zvýšit si šanci na kritický útok, odemkne se vám přístup ke schopnostem týkajících se jednotlivých zbraní, takže si možnost kritického útoku můžete ještě navýšit u zbraně, kterou preferujete.

Hra je velmi relaxační a dokáže chytit za srdce snad každého. Co se týče příběhu světa, působí velmi propracovaně a při každém odhalení dalšího malého kousku historie budete chtít poznat další a další. Všechno je doplněno o roztomilou a barevnou 3D grafiku. Celý tento kruh zakončuje příjemná uklidňující hudba, která reaguje na situaci a prostředí. Takže když se například dostanete do boje s raketovým kohoutem, zrychlí a stane se akční, dokud souboj neskončí.

Teď se přesuneme ještě k pár negativním věcem, které mě během hraní potkaly. Nedá se říct, že bych narazila na nějakou velkou chybu, která by mi rozbila hru nebo zážitek z ní. Spíše jsem zažila pár drobných grafických glitchů, kdy mi v jednu chvíli v městečku skákalo křoví na různých místech a některé postavy se občas zasekly v textuře.

Celkově však můžu říct, že My Time at Sandrock je skvělá relaxační hra s poutavým příběhem, a to jak tím aktuálním, tak tím na pozadí. Postavy, se kterými se zde setkáváte, mají různé povahy, dělají rozdílné koníčky a každá z nich má svůj vlastní pohled na svět. Svět je pestrobarevný a roztomilý a je doplněný o příjemnou hudbu. I přes drobné grafické chybičky a pro mě nudnou část s nutností velkého těžení materiálů se k Sandrocku vracím a užívám si atmosféru i příběh a snažím se postupovat dál a dál. 

Hru můžu doporučit každému, kdo má rád pohodu a relax při hraní a nepohrdne milým příběhem, jenž doplňují drobné prvky RPG a simulátoru života.