Creatures of Ava je nádherná hra se spoustou problémů

Staňte se členy vesmírné posádky a vydejte se na zvláštní planetu, kterou je potřeba zachránit před zákeřnou nemocí. Přesně to budete dělat v roli průzkumnice Vic v dobrodružné příběhové hře Creatures of Ava. V polootevřeném světě se vydáte zkoumat různá prostředí, sbírat bylinky a dokumentovat roztomilé tvory, které musíte zachránit a poslat do záchranné Archy. Nemoc, která sužuje planetu, je silnější a silnější, obyvatelé světa nic nedělají a vypadá to, že jedinou záchranou pro planetu Ava jste vy, i když vám skoro nikdo nevěří. Je tedy na čase vzít osud do vlastních rukou a stát se spasitelem.

Planeta Ava. Právě zde se nachází nemoc zvaná withering, která sužuje celou planetu, byť to obyvatelé tohoto světa nechtějí přiznat. Lidem podobní a velmi inteligentní Naami zde žijí už několik staletí a jsou spíše duchovní myslitelé, než aby vykonávali velké skutky a měnili svůj osud. Minulost, přítomnost i budoucnost se v jejich pojetí času překrývají. Co se má stát, se stane, a co se nestane, je požehnáním, kterého si máme vážit. V podstatě si troufám tvrdit, že si vývojáři ze studia Inverge vzali notnou dávku inspirace z Cameronova Avatara. Obyvatelé, rostliny i zvířata slyší píseň planety, ve které k nim příroda promlouvá. Naam si berou jen to, co potřebují, ale nic víc. Přičemž lidská rasa musí opět do všeho strkat nos, tudíž na planetu vyšle odvážnou Vic, která začne se záchranou. Ta přichází v podobě odeslání zvířat na Archu, přičemž se snaží zastavit postupně rostoucí nákazu, jež se vzala kdo ví odkud.

Po vašem „elegantním“ přistání potkáte Nim’ara, místního obyvatele, který se stane vaším průvodcem. Je malinko jiný než ostatní obyvatelé této planety, a to z něj dělá skvělého společníka, kterého s radostí oceníte. Nim’ar je totiž nejen moudrý, ale taky pěkně sarkastický, dokáže si z vás udělat srandu, dokonce se umí i urazit a je to něco, co kupodivu velmi rychle oceníte. Ostatní obyvatelé totiž jedou na úplně jiné vlně vážné ujetosti. Nicméně je to právě Nim’ar, kdo vás naučí, jak ovládat hůl Nafitar, se kterou uzdravujete infikované tvory nemocí withering. A tím začíná vaše pouť napříč světem.

Během putování budete objevovat čtyři různá prostředí. Každé má svou unikátní flóru a faunu, a tak je průzkum mnohem zábavnější, než to vypadá na první pohled. Vše je stylizované do roztomilé a hravé grafiky, která využívá převážné teplé tóny barev, jež spolu skvěle harmonizují. To ve vás dokáže vyvolat pocit klidu a míru. O temná a děsivá místa tady taky není nouze, ale je cítit, že je to směr, kterým se tvůrci hry ubírat moc nechtějí. Vše se snaží být roztomilé a hravé, a když se podíváte na ty různé tvory, tak i ta jejich infikovaná forma je prostě k sežrání. Smutné je, že právě tahle forma činí tvory agresivnějšími a postupně je hubí.

Zaměřme se ale na průzkum, který je alfou a omegou celé hry. Co se vám líbí, to vyfoťte, co by mohlo být důležité, to vyblejskněte, a pokud narazíte na něco živého, tak to řádně zdokumentujte. A ano, mluvím tady o fantasy zvířátkách, která se inspirují existujícími tvory. Každá fotka slouží jako vzdělávací materiál, jenž se ukládá do vašeho PDA. Zde naleznete mapu, inventář, strom dovedností, objevy, encyklopedie i rozhovory.

Jak budete postupovat příběhem, budete objevovat různé části světa. Projdete velké pláně protkané říčkami a skalami. Navštívíte divokou džungli, kde se tvůrci nebáli využít i výšku, a Naamijská vesnice je vyšší než širší. Krom skal, po kterých můžete vyskákat, najdete i lanovky a žebříky pro usnadnění pohybu mezi jednotlivými lokacemi. Bažiny ukrývají nebezpečné nástrahy, ale také pozůstatky lidské činnosti. Mimo jiné naleznete opuštěné lidské základny plné zápisků, nákresů, ale i teleportačních zařízení, jež ulehčí přecházení mezi vzdálenými oblastmi. Díky těmto objevům se samotný příběh o záchraně planety rapidně mění a stačí k něčemu mnohem temnějšímu. Ne všude se ale dostanete, jelikož na některých cestách jsou překážky, které nejdříve musíte odstranit.

To ale není jediná část zkoumání. Infikovaná zvířata je potřeba očistit a v tu chvíli přichází na řadu soubojový systém. Pokud nejste válečníci od přírody, tak tenhle styl boje je přesně pro vás. Po celou dobu se totiž bráníte. Respektive uskakujete. Máchání holí je pro barbary, takže za pomoci paprsku z hole Nafitar očišťujete tvory od infekce. Díky tomu mezi vámi vznikne proud energie, do kterého se mohou nachytat ostatní zbídačení tvorové a v jednu chvíli dokážete takto léčit vícero zvířat. Má to ale jeden háček. Všichni na vás útočí. Můžete být sebevíc mírumilovní, ale zraněné zvíře je prostě nebezpečné zvíře. Vaší jedinou možností, jak se bránit, je skok, úskok nebo kotrmelec. Případně vám kupomoci budou speciální schopnosti, které získáte časem. Některé tvory tak můžete vyhodit do vzduchu, jiné zpomalit v čase a do jiných prostě pošlete větší proud energie. Jakmile ale vyhrajete nad infekcí, čeká vás zasloužená odměna. A tou je pomazlení se se všema drobečkama. Byť občas si animace prostě řekne, že vás zadupe do země nebo že se pomazlíte s něčím zadkem.

Vaší druhou zbraní je překvapivě flétna. Hudba je v tomto světě vším a své o tom ví i létající Oholové, kteří svými písněmi informují všechny a všechno na planetě. S Avou, tedy s planetou, místní obyvatelé mluví skrze hudbu a Ava skrze ni mluví ke všem. Když se naučíte specifické písně, jste schopní se skamarádit téměř se všemi tvory. A jestli trpíte stejně jako já hudebním hluchem, tak se nebojte. Jednotlivé písně jsou poměrně krátké, a pokud chcete, můžete si je nechat i vizualizovat. Každý tvor na vás bude tedy pískat jednotlivé tóny nad hlavou a vy je budete muset jen zopakovat. Zde doporučuji trpělivost. Že se přeťuknete a do jedné písně dáte o tři tóny navíc, to vám tvoreček odpustí, ale běda vám, jestli uděláte krátké tóny. Tak si prostě nic neochočíte. Když se vám to ale povede, tak si dokážete utvořit různorodou smečku, jež vás bude následovat do doby, než přestanete hrát na flétnu.

Spřátelení se má další obří výhodu v podobě zvířecích schopností. Celá mapa je protkaná environmentálními hádankami. Pokud potřebujete rozhrabat hromádku hlíny, zahrajte píseň pro krtkoluskouna Kysho a rozhrabte to. Chcete jít na druhou stranu rokliny, ale nemáte jak shodit most? Využijte létajícího okřídleného tvora Ohola nebo Kraje, který připomíná ušatého dinosaura, a oni už se o to postarají. A pokud je potřeba něco rozbořit, můžete poprosit mohutného bizonovitého Yekemba nebo Ashura, který připomíná horskou ovci s obřím dalekohledem místo rohů, případně nasvalenou a přerostlou anglonubijskou kozu Gelgu. A máte zdarma buldozery. Na některá místa se dostanete jen za pomoci vaší hole a zásluhou zpomalení času nebo levitujících kamenných ploch. Případně větší tvorové dokážou posouvat kamenné kostky nebo porazit sloupy. Řešení je pokaždé více, ale samotné hádanky se v podstatě opakují.

Zde ale přichází obří kámen úrazu - optimaliazce a bugy. Po celou dobu hraní jsem se setkávala s místy, kvůli kterým jsem se propadla, zasekla nebo si znemožnila postup prostředím. Když pominu doskakující textury, tak je tady stále pohyb. Ať už to je zamrzlý kouř, nebo obyvatelé, kteří vám na pozadí rozhovorů skákají vzduchem. V mém případě se tyhle věci děly neustále a působily dost rušivě. Když oslovíte řezbáře, tak zamrzne, ale animace odřezků pokračuje. Strážci poposkakují na místě při každém novém dialogu a zvířata vám začnou mizet v texturách. A to je velmi nepříjemné, hlavně když hledáte posledního obřího tvora Yekembo pro poslání do záchranné Archy a on vám prostě zaleze do zdi. Některým objektům tvůrci obecně zapomněli zapnout kolize, jelikož jimi projdete a nic se nestane.

Samotné procházení po mapě je kolikrát - a hlavně ze začátku - velmi bolestivě. Při prvním pomazlení dinosauříka Kraje se má postavička zabořila do země a už nevylezla. Při přeskakování vesnice najdete levitující plošky, kvůli kterým musíte restartovat hru, a některá místa lze přeskočit bez jakéhokoliv přemýšlení. Sbohem hádanky, já to proskáču pryč. Zajímavým bugem je i šamanův mazlíček Pina, který dokáže být v jednu chvíli na dvou místech zároveň.

Konverzace jsou další zajímavou kapitolou. Ne že by byly obsahově špatně, jsou skvělé. Budou vás bavit, zasmějete se a občas zůstanete jen sedět a koukat, co to ta postavička právě řekla. Někteří Naami mají totiž rádi hrátky se slovy. Ať už to jsou slovní hříčky, latinské odborné termíny nebo moderní gangsterská mluva. Interakce je ale velmi důležitá pro odhalení důležitých informací a získání questů. Ty jsou různorodé a provedením vás budou bavit, jelikož obsahují po většinu času vtipnou zápletku. Časem navíc můžete sledovat, jak se postupně mění názory i přístup k lidem nebo k nemoci.

Velká škoda je však absence kompletního dabingu. Jen některé konverzace jsou nadabované a zbytek se odehrává v podobě textových bublin. Zde bych ocenila větší rozsah emocí a animací. Každá postava má tak šest emocí a ty se za sebou skládají jen proto, aby řeč nestála. Tedy aby hudební doprovod v pozadí nestál.

A to je další věc, ze které jsem lehce zklamaná. Ačkoliv celý svět, vlastně celá planeta i mystično, se zakládají na harmonických tónech, čekala bych o trochu pestřejší výběr hudby. Sice se střídá a je líbezná a podmanivá, ale pořád je na jedno brdo. Stále uslyšíte flétnu pomalu stoupat, pomalu klesat, ale jen málokdy ve vás dokáže vzbudit emoce. A když už se to povede, tak je to takové nemastné neslané. A dramatické chvíle? Tady máte zvuky přírody a na hudbu zapomeňte.

Pevně doufám, že všechny neduhy, které jsem zmínila výše, zmizí, jelikož tahle hra je fakt skvělá. Příběh sice není originální, ale příjemně plyne a je zábavné sledovat, jak se v průběhu času mění pohledy všech na všechno. Zároveň oceňuji snahu ukázat, že ne vždy je dobré jen čekat, ale že se vyplatí i jednat. 

Samotný průzkum je uklidňující a bude vás prostě bavit. Navíc se nejedná o velkolepý svět, ve kterém je potřeba cestovat dlouhé dálky. Vše je příjemně blízko u sebe a fetch questy díky tomu nejsou otravné, nýbrž zábavné a skvěle doplňují hlavní příběhovou linku. Ačkoliv má hra pomalý a nudnější začátek, vše do sebe zapadá a velmi rychle zjistíte, že chcete vědět ještě více.

Celkově zde můžete strávit třeba jen deset hodin, ale myslím si, že ve hře s radostí utopíte i dvojnásobek času. Hlavně pokud si utvoříte vlastní smečku drobečků, se kterými se můžete neustále mazlit. A co víc, postupné interakce s nimi vylepšují i vaše zápisky a s každým dalším zachráněným tvorečkem toho zjišťujete více a více. A pokud vám přijde, že jste toho objevili málo, tak nebojte. Mnoho věcí zůstává očím skryto a mnohá tajemství se skrývají v písni, kterou zatím neslyšíte.