Je to už docela dlouho, co jsem naposledy hrál nějaký byznysový simulátor, takže když Ashborne Games poprvé oznámili The Guild 1 Remake: Europa 1410, věděl jsem, že to musím zkusit. Vždy mě série lákala jedinečným kouzlem a solidními ekonomickými mechanikami, a to i navzdory tomu, že uměly být pěkně nemilosrdné. 

Abychom si ale hned na začátku ujasnili, o čem tahle hra vlastně je: The Guild je ve svém jádru komplexní simulátor středověkého života, byznysu a politiky. Nejde tu jen o to ukovat pár mečů a prodat je na trhu. Vaším ultimátním cílem je vybudovat fungující obchodní impérium, prosadit se na radnici, intrikařit proti konkurenci a především založit dynastii, která vaše dílo ponese dál napříč generacemi.

Jak už název Europa 1410 napovídá, podíváme se do Svaté říše římské. Nejde však o žádné generické mapy, ale o šest skutečných historických lokací. Své první kroky v byznysu si pravděpodobně vyzkoušíte v tutoriálovém městečku Herle. Následně už se můžete naplno vrhnout do kampaně ve středně velké Kutné Hoře s rozestavěným chrámem sv. Barbory, v menším opevněném Štýrském Hradci (Graz), ve Freiburgu nebo na rozlehlých mapách Norimberku (Nuremberg) se dvěma tržišti a slezské Vratislavi (Wrocław), kde můžete své podniky stavět i na říčních ostrůvcích. Každé město tak má jinou geografii a velikost, což přímo ovlivňuje délku a bezpečnost vašich obchodních tras. 

Na první pohled remake působí opravdu jako středověk. Soundtrack mi navíc přišel fajn a celou tu dobovou atmosféru moc hezky podtrhoval. A co víc, Europa 1410 i velmi dobře vypadá – rozvržení města je skvělé, cesty vypadají po přiblížení k dělníkům či povozům uvěřitelně a budovy působí na dané historické období autenticky. Je ale těžké si nepřát trochu více osobitosti u interiérů. Ty občas dokážou být vyloženě nepřehledné, přičemž se v nich barvy a textury často slévají dohromady. Navíc pokud nebudete používat klávesu Alt pro zvýraznění, bude docela obtížné od sebe jednotlivé budovy a interaktivní předměty v nich vůbec rozeznat. Hra je ale stále v Early Accessu a vývojáři jsou velmi otevření zpětné vazbě, takže očekávám, že finální verze tyto drobné grafické nedodělky vyhladí. Celkově hra skutečně navozuje ten správný pocit z 15. století.

OD KOVÁŘE PO ALCHYMISTU 

Pro začátek svého dobrodružství si v předběžném přístupu můžete vybrat z osmi dostupných povolání: kovář, krejčí, truhlář, kameník, kazatel, pekař, alchymista a parfumér. Na papíře by se mohlo zdát, že takový kovář, krejčí nebo alchymista budou fungovat úplně stejně a půjde vlastně jen o vizuální reskin. Rozdíly tu jsou, i když možná ne úplně zásadní. Každá profese má sadu specifických receptů na věci, které může vyrábět. Suroviny na ně většinou nakupujete klasicky na trhu, ale třeba v případě alchymisty můžete vyslat svého pracovníka do lesa, aby tam potřebné bylinky rovnou nasbíral. Co je ale na celém systému nejlepší, je fakt, že spousta vyrobených předmětů neslouží jen jako zboží na prostý prodej. Mají i praktické využití přímo pro vás. Když si ukováte lepší brnění, hned tak někdo vás nezraní. Stříbrný prsten zase vyvolává u ostatních občanů úctu. A když si do kapsy přihodíte lektvar od alchymisty, můžete si s ním rychle doplnit energii, kterou během dne spotřebováváte na nejrůznější akce. Každá profese má svá pro a proti a vyžaduje specifický přístup. Kovář musí neustále vyrábět nástroje a zbraně, aby uspokojil poptávku zákazníků, zatímco kazatel je nucen masivně investovat do poezie, kázání a vlivu. Pro začátečníka je ale právě kovařina tou nejsnazší a nejvýnosnější volbou, protože k dosažení slušných příjmů vyžaduje minimum surovin. Trochu mě sice zklamalo, že nemůžu hrát za zloděje a vybudovat si vlastní zločinecké impérium, ale vývojáři slibují, že v plné verzi nebude toto povolání chybět.

Vést podnik je v The Guild překvapivě snadné... alespoň teoreticky. Jakožto mistryně kovářského řemesla jsem dbal na to, abych najal ty nejmladší pracovníky, maximalizoval jim plat pro jejich spokojenost a zároveň vládl pevnou rukou pro zvýšení produktivity. S kozím a koním povozem jsem vytvořil jednoduchou trasu mezi tržištěm a kovárnou, což generovalo dostatek příjmů na vylepšení mé staré chatrče i dílny. Jakmile jsem se však pustil do výroby obouručních mečů, zisky vyletěly do nebes. Jak se k takovému lepšímu produktu ale vlastně dostanete? Vše se točí kolem vašeho cechu a postupné progrese. Výrobou základních předmětů si levelujete svou profesi, a tím získáváte větší renomé u daného cechu. Jakmile dosáhnete dostatečné úrovně, odemkne se vám možnost vylepšit samotnou produkční budovu. A právě s tímto strukturálním upgradem vaší dílny nebo kovárny ruku v ruce získáte přístup k pokročilejším receptům a luxusnějšímu zboží. Všechny zásoby na trhu byly moje a brzy mi leželo u nohou celé město… nebo se mi o tom aspoň hezky snilo.

I když se dají obchodní mechanismy pochopit poměrně rychle, v The Guild jste neustále nuceni žonglovat s mnoha úkoly najednou. Zaměstnanci se mohou zranit nebo být nespokojení. Povozy se rozbíjí a budovy chátrají. Nedostatek místa v inventáři vám způsobí spoustu vrásek, když zjistíte, že nemáte ani zdaleka dost zlata na vytoužené vylepšení. Proklatí lapkové, kteří neustále útočí na vaše vozy a drancují zboží přesně ve chvíli, kdy máte vyrobenu fantastickou várku brnění, vás donutí proklínat bídný bezpečnostní systém 15. století. Vaše zákazníky může postihnout nemoc a zabít je, nebo se naopak může stát, že po vašem zboží přestane být poptávka. Začátky dokážou být pořádně kruté, pokud se štěstěna obrátí proti vám. Obzvlášť náročné je to právě v kůži kováře, kdy musíte neustále balancovat snahu o co největší tržní zisk s udržením spokojenosti zákazníků a sklady plnými materiálu.

ZÁKONY, INTRIKY A NEÚPROSNÝ BOJ O RADNICI

Úspěšným šlechticem se ale nestanete jen tím, že budete vyrábět věci a prodávat je na trhu. Abyste ve středověké společnosti opravdu něco znamenali, musíte se vypracovat na politickém žebříčku. Začínáte jako prostý občan, ale díky vlivu, věhlasu a poctivé práci (nebo úplatkům) se můžete stát důležitým členem společnosti a zapsat své jméno do historie.

Tady podle mě komplexita The Guild strmě roste. Ze spodních příček žebříčku se musíte dostat do povědomí natolik, abyste se vůbec mohli ucházet o pozici na radnici. Následně je třeba plnit různé úkoly: účastnit se zasedání, pracovat jako strážný nebo chodit na kázání, abyste si zvýšili svou reputaci a věhlas. Pravidelně si také musíte kontrolovat vztahy s ostatními vlivnými členy, hlavně s těmi, kteří vás nemají v lásce. Právě ti by totiž mohli hlasovat proti vám. Vždycky se je můžete pokusit podplatit nebo jim mazat med kolem huby... anebo je špehovat a sabotovat. Pokud ale intriky selžou, můžete své protivníky rovnou vyzvat na duel. Ten se odehrává v rámci jednoduchého tahového souboje, kde střídáte pasivní, agresivní a defenzivní postoje, přičemž šance na vítězství logicky závisí i na kvalitě vašeho aktuálního vybavení. Ať už zvolíte jakýkoliv způsob, stát se důležitou figurou bude tou opravdovou výzvou.

Cílem hry totiž není jen nekonečný finanční růst. Pokud se dostanete do vyšších pater politiky, otevírá se vám možnost měnit samotné zákony. Mně osobně třeba pořádně zavařil zákon o legálních přepadeních, kvůli kterému se můj vozík s obrovskou zásilkou mečů stal snadnou obětí banditů – příště už si raději zaplatím ochranku, aby ho doprovázela. Politických pozic a zákonů je tu poměrně dost. Od nejnižších administrativních podržtašků se můžete vypracovat až na nejvyšší říšské zástupce pro správu, armádu či církev. Cesta nahoru ale není zadarmo. Musíte mít jistý věhlas a pro některé vyšší posty i šlechtický titul. Zároveň se o každou židli může ucházet vícero zájemců, takže je naprosto klíčové udržovat dobré vztahy s výše postavenými politickými hráči – jsou to totiž právě oni, kdo vás do vysněné pozice volí.

A v neposlední řadě, nemůžete budovat dynastii, pokud jste jejím jediným členem. K tomu si musíte najít choť a založit rodinu. Dvoření je tentokrát překvapivě přímočaré: najděte si dostupného partnera a ohromte ho poezií, dárky nebo tím, že sabotujete ostatní nápadníky. Jakmile je vaše budoucí polovička dostatečně oslněna, můžete začít plánovat svatbu. V tomto ohledu se budete muset postarat také o svůj dům, kde se svou drahou žijete. Své sídlo si můžete vylepšovat a dovybavovat, aby se z něj stal útulný domov pro vaše budoucí potomky. Ano, budete mít děti a můžete je mentorovat, aby v budoucnu převzaly váš podnik, nebo je můžete vydědit, pokud si chcete celý byznys nechat jen pro sebe. Úplně nevím, proč by to někdo dělal, ale tu možnost zkrátka máte.

TABULKY, MENU A STRASTI PŘEDBĚŽNÉHO PŘÍSTUPU

Kde se remake opravdu snaží, ale selhává, je snaha usnadnit nováčkům orientaci v záplavě oken, která na vás vyskočí hned po spuštění nové hry. Mechanik je tu spousta a vyžadují pozorné čtení i plánování. Jako úplnému nováčkovi v sérii mi obrovsky pomohlo zahrát si tutoriálovou misi. Nejlépe totiž vysvětluje, jak vše funguje, a zároveň je velmi shovívavá k náhodným událostem typu hloupých zákonů, morových ran nebo dělníků, kteří zničehonic odmítají pracovat či si neustále lámou nohy.

Hra má také hezky zpracované tooltipy, které jasně a stručně vysvětlují každou mechaniku. Jednotlivé prvky jsou zvýrazněné a po najetí myší si o nich můžete přečíst detaily. Pokud víte, že nějaké menu budete na obrazovce potřebovat častěji, můžete si ho připnout stisknutím prostředního tlačítka myši. Tyhle popisky jsou nedocenitelné, když se snažíte rozklíčovat ten složitý manažerský propletenec, kterým se The Guild Remake stane, jakmile se váš byznys rozjede a vy začnete vydělávat pořádné zlaťáky.

I přes tyto nápovědy ale může ovládání hry občas působit těžkopádně. Chvíli potrvá, než si na něj zvyknete. Obzvlášť při zadávání příkazů ve vašem podniku – jedno špatné kliknutí může zavřít menu, které jste tak pracně otevírali a připínali na obrazovku. Rozhodně by rovněž pomohly lepší indikátory pro jednotlivá vylepšení podniku. Občas je totiž těžké přijít na to, na co přesně musíte kliknout, abyste získali třeba víc úložného prostoru nebo lepší vývěsní štít. Zjednodušeně řečeno: i když to na první pohled vypadá děsivě, příval menu se dá zvládnout s velkou dávkou trpělivosti a čtení. Opravdu velkou dávkou čtení.

Před vývojáři je do plného vydání hry zjevně ještě spousta práce. Ekonomika bude potřebovat další balancování, je třeba přidat zbylá povolání a nějakým způsobem vyřešit to nepříjemné zahlcení obrazovky. Není taky dostatečně jasné rozlišení budov a toho, jaká vylepšení lze vlastně provést. Budou muset přibýt i další základní funkce, jako je správa uložených pozic nebo přejmenování postav. Vzhledem k tomu, jak jsou ale tvůrci aktivní, očekávám, že se všechny tyto problémy ve finální verzi podaří vyřešit. The Guild 1 Remake: Europa 1410 má velmi slušně našlápnuto a věřím, že má na to stát se parádním středověkým simulátorem.