Bylo nebylo, jednoho dne si David Münnich řekl, že vytvoří vtipnou a logickou metroidvanii z pohledu první osoby. A tak vznikl Supraland. Hra, která oplývá hádankami, popkulturními referencemi a boří čtvrtou stěnu. Jenže tady David neskončil. Po několika letech a dvou DLC se vrací na scénu s novým týmem a hrou: Supraworld. Ta se nyní nachází v předběžném přístupu. A upřímně? I ten kousek, co jsem měla možnost hrát, je neuvěřitelně zábavný a zároveň frustrující. Budete si lámat hlavu, experimentovat a smát se, jak se všechno pokazí nebo geniálně vyřeší. A i když jde jen o první ze čtyř aktů, věřte, že zábavy tu je více než dost. A to jak na 5, tak klidně 30 hodin. Záleží jen na tom, jak moc se budete ve hře rejpat a prozkoumávat tento šílený svět. Nebo teda pokojíček.

Supraworld je jeden obří hlavolam v dětském pokojíčku, kde řádí hádanková bouře. Tu si můžete představit jako fialový mrak, který putuje po místnosti a vytváří hádanky všude, kam zavítá. Vy se díky tomu ocitnete v souboji o hodnost mistra řešitele hádanek. V tomto souboji nejste sami, jelikož proti vám stojí egem nafoukaný panáček, kterému všichni fandí. Jenže on to má o dost těžší, protože je tupější než guma na konci tužky. Hází vtipy na vše, co vidí, snaží se okouzlit fanynky, připisuje si veškeré úspěchy a jede solidní aura farming. Mezi vším tímhle flexením se vaše údajně nedůležitá postavička aspoň zoufale snaží naučit skákat a vyřešit hádanky, které jsou na každém kroku.

Ono se totiž nejedná o uspořádaný a uklizený pokojík, ale o pořádně zastavěný prostor. Postel, šuplíky, koberec i skříně jsou proměněné ve vymazlené kartonovo-knížkovo-žvejkačkovo-pravítkové království s hradem, údolím, bazénem, arénou, předměstím a dalšími oblastmi. Vývojáři fantazií nešetřili a skoro vše, co vás napadne, tu najdete. Chtěli jste někdy vidět hlemýždě z houbiček na nádobí? Tak tady jednoho najdete. A je velmi roztomilý. Avšak cílem je pomoct vašemu království a zahnat onu bouři. Jak? Přece řešením environmentálních hádanek.

K dispozici máte hromadu nástrojů z pokojíčku. Téměř vše, co není přidělané k povrchu žvejkačkou, dokáže pomoct v řešení. Pružinky vás dostanou výše, na párátka můžete skočit, kus alobalu poslouží jako fešný klobouk nebo jako kulička, která vede elektřinu. Tady se vaší kreativitě meze nekladou. Ve většině případů se jedná o odstranění překážky, donesení předmětu, překonání propastí, zbavení se papírových monster nebo třeba jen otevření bytečku panáčkovi. Jedná se o dost malý výčet dobrovolných hádanek. Ty v hlavní příběhové linii dokážou být o mnoho komplexnější a často na jejich řešení budete potřebovat speciální předměty nebo oběhnout celou místnost ve specifickém pořadí, aby se aktivoval správný mechanismus. Upozorňuji, že hra vám nedá nic zadarmo a velmi ráda se vám za váš neúspěch vysměje. Což na jednu stranu může působit demotivačně, na druhou stranu je pak ono vyřešení velmi uspokojující.

Co vás ale bude zajímat, tak jsou secrety. Tajemství poházená všude kolem a v kdejakých zákoutích. Těch je tu až neuvěřitelné množství a často obsahují klíčové předměty pro řešení hádanek. Některé z nich najdeme i v Kinder vajíčkách. Dostat se k nim je občas velmi záludné, ale jakmile přijdete na to, jak správně využívat vaše schopnosti, zjistíte, že se z vás stávají mistři v parkouru. A to je sakra důležitá vlastnost, jelikož bez ní nebudete schopni splnit některé hádanky.

Samotné řešení hádanek je ale velký chaos. Ano, existuje správná cesta, ale ve většině případů je tu i jiná možnost, u které si řeknete, že takhle se to asi řešit nemělo. Právě to dělá Supraworld tak extrémně zábavným. Jeho naprostá nevyzpytatelnost. Kouknete se na hromadu knížek a… nic. Prostě hromada knih, která vám nijak nepomůže. Až o 15 hodin později přijdete na to, že mohou posloužit k postupu dál. Možností jak řešit hádanky je hned několik: vyřešit ji tak, jak je to zamýšlené a pokračovat v hlavním příběhu, přitáhnout si předměty z kterékoliv části mapy a vyřešit hádanku jinak, nebo to prostě probugovat. Všechny tři cesty jsou správné a často vás dovedou do šílených situací. Skončíte mimo mapu, vyletíte pryč z oblasti, zapadnete do matrace nebo se ocitnete hned vedle robůtků, ke kterým jste se rozhodně neměli ještě dostat. Cesta skrze probugování zní celkem zvláštně, ale má svoje plus. Vývojáři velmi oceňují kreativitu hráčů a úmyslně nechávají místa, která se dají probugovat. Velmi často tímto způsobem najdete skrytá zákoutí, cesty nebo vylepšení. Koneckonců i některá NPC po mapě na taková místa odkazují. Díky tomuto přístupu hra údajně nabízí tři různé konce. Jestli tomu tak je, je ještě brzo soudit.

Právě ona nejistota, zda jste hádanku vyřešili správně, je naprosto skvělá. Když vymyslíte úplně jiný způsob, čeká vás menší infarkt. Hra má totiž policejní jednotku, která vás sleduje a hodnotí. A samozřejmě to nejde udělat klidně a mírumilovně. Ne! Policajti vás doslova vypískají div nejste hluší a probodávají vás pohledem. Se svou šikovností a pomocí komunity jsem zjistila, že jsem polovinu hádanek vyřešila úplně jinak, než bylo původně zamýšleno. Jenže má řešení vyloženě rozbila dějovou linku a nebyla jsem následně schopná pokračovat v hraní. Naštěstí po menší zpětné vazbě se už tohle nestane. Nebo by aspoň nemělo. Přece jen se stále jedná o předběžný přístup.

Samozřejmě tomuto dílu nechybí vytříbený humor. Jestli milujete blbé hlášky, reference na popkulturu, jiné hry jako Roblox, Minecraft a WOOD, tak o ty nepřijdete. Vše tu najdete, a dokonce na vás hra dýchne nostalgií. Ačkoliv se jedná o dětský pokoj, tak je to pokojíček spíše z přelomu tisíciletí. Všude se válí kazety, knihy, kostky, karty, žetony od pokeru, kladiva, žiletky... Ano, tenhle pokoj je nebezpečný a šance, že zde umřete, je až nehezky vysoká. K tomu dopomáhá fakt, že papír se zde stává vaším nepřítelem. Skutečně po vás půjdou papírové tanky a bojovníci, kteří jsou se svými párátky extrémně nebezpeční. Naštěstí se později můžete bránit, jen musíte najít ty správné zbraně. A ty se objevují v podobě, kterou byste fakt nečekali.

Supraworld je podle mě na skvělé cestě zazářit. Má vše, co hráči předchozího dílu a DLC milovali, k tomu navíc skvělou grafiku a propracovanější hádanky. Tentokrát je hra vyvíjena v Unreal Engine 5 a je skvělé vidět, jak Supraworld využívá vše, co dokáže nabídnout. Za celé hraní jsem měla problém se stabilitou snímků za vteřinu jen v některých oblastech, většinou ale hra držela 60 snímků na vysoké detaily. Zda se podobný stav udrží i do budoucna a technické nároky se nebudou zvyšovat, je jen otázkou času.

Je teda něco, co by bylo potřeba vytknout? Snad jen to, že některé hádanky jsou šíleně zapeklité a když se zaseknete, může to být i na hodinu. Nelze se spolehnout, že řešení najdete poblíž. Hra vás klidně pošle přes celou mapu. Krásným příkladem je figurka Jimmy, která se neposune, dokud jí neřeknete, kolikrát má skočit. Protože mluvit neumíte, musíte donést kostku a hodit ji. Jenže to znamená běžet na začátek mapy, nebo najít cestu do obchůdku, který dovolí přenášet předměty napříč lokacemi. Tady bych vážně ocenila systém nápověd, který by aspoň nakopnul šedé mozkové buňky. Ale pochybuju, že se do hry dostane. Přece jen jde o to stát se mistrem hádankářem, který dokáže rozlousknout i ty největší rébusy.