Jak šel čas se Silent Hill

Píše se rok 1999 a vše je zahaleno mlhou. Oznámení PlayStationu 2 se pomalu blíží a na první PlayStation se chystá vyjít jedna z her, která definuje samotnou generaci. Silent Hill během patnácti let své existence vyprodukovala několik výborných her, ale bohužel i pár zklamání. Kolem samotné série se točí více kauz a konspiračních teorií, než kolem samotného příběhu. V tomhle videu a článku se podíváme zpátky do minulosti na to, kdy hra vzkvétala a jakými útrapami si prošla.

Vše začíná roku 1996, kdy Konami založí Team Silence, který vede Keiichiro Toyama, jenž se brzy odtrhne a začne dělat na hororovce Siren a později založí vlastní tým a vytvoří Gravity Rush. Každopádně, samotné Silent Hill bylo vytvořeno čistě pro to, aby Konami prorazilo i v zahraničí, hlavně USA. Zadání bylo jasné, hra měla obsahovat atmosféru hollywoodských filmů. Jenže již od začátku vedení Konami bombardovalo vývojáře šílenými připomínkami a chtělo, aby se jednalo o 2D adventuru. Sám skladatel studia Akira Yamaoka chtěl velmi brzy tým opustit, protože nemohl prosadit své nápady. Proto Team Silence začalo bokem vytvářet hru, kterou tak dobře známe.

Po třech letech vývoje na původní PlayStation vyšel psychologický horor Silent Hill, který získával vysoká hodnocení. Samotné vydání ovšem nebylo tak jednoduché. Celý příběh se odehrává v městě Silent Hill, které je celé zahaleno v mlze. Inspirací pro město bylo skutečné americké město Centralia, které se chlubí více pohřbenými než žijícími a zároveň má problémy s mlhou a dýmem, které je vypouštěno v okolí ze země.

Harry Mason se snaží najít svou ztracenou dceru Cheryl, jenže v cestě mu budou stát prapodivná monstra. Jedna monstra byla původně malé děti, jenže to neprošlo přes cenzory v Americe, takže byla pozměněna na prapodivné příšerky. Vtipnější o to je, že jde nejspíše o děti z filmu Policajt ze školky, protože budova školy je téměř identickou kopií filmové předlohy. Atmosféru vytvářela hlavně mlha, která chytře schovávala načítání polygonů v pozadí. Nejvíce vás ale do hry vtáhl samotný ovladač DualSchock, který podporoval, na rozdíl od prvního PlayStation ovladače, vibrace. Protože hra neměla ukazatele životů, ovladač začal vibrovat do rytmu tlukotu srdce, aby symbolizoval nízký počet životů.

Pro velký úspěch se Konami rozhodlo naportovat hru ještě na GameBoy Advance. Došlo k tak velkým škrtům, že se vlastně jedná o grafickou novelu. Hra vyšla exkluzivně v Japonsku, ale fanouškům se povedlo tento zajímavý titul naportovat snad na každé zařízení i s anglickými titulky.

Na druhém díle více méně dělal jiný tým, protože hlavní členové brzy po vydání jedničky odešli. Druhý díl se odehrává v jiné části města a tentokrát hrajeme za Jamese Sunderlanda hledajícího svou ženu. Hratelnost je v podstatě velmi podobná, chodíte po městě, sbíráte klíče a další předměty potřebné k postupu hrou a po cestě čelíte nejrůznějším příšerám.

Poprvé se v historii objevil i slavný Pyramid Head, který vás pronásledoval, kde jen to šlo. Hra končí tím, že nenajdete svou ženu. Tedy to je pouze jeden ze šesti konců, které hra nabízí s tím, že by se mělo jednat o ten pravý. Některé konce jsou opravdu vtipné, protože končí invazí mimozemšťanů, nebo odhalením pravého úhlavního nepřítele.

Hra si díky několika koncům udržela publikum dlouho po vydání dalších dílů. Mezi nejpropracovanější teorie patří rozhodně ta, ve které je údajně vaše žena celou dobu hry mrtvá a uložena v kufru vašeho auta. Titul se později dočkal delší verze pro Xbox a Windows.

Třetí díl přinesl pár podstatných změn. Již nešlo tolik o psychologický horor, ale spíše survival horor. Mlhu nahradila rez a hektolitry krve. Obtížnost ovlivňovala i hádanky, a hlavně jsme hráli za mladou teenagerku Heather, která cestuje napříč skutečným světem, a druhým podivným, který je označen jako Otherworld. Díky tomu, že je Heather drobnější než protagonisté v předchozích dílech, jsme se mohli vyhýbat ranám nepřátel. Zároveň se propojují všechny tři hry dohromady, kdy poodhalujeme kult, který se snaží oživit jejich Boha, jenž by měl přinést ráj do našeho světa. Heather je reinkarnací Alessy, dcery původní vůdkyně kultu a má porodit onoho Boha. Heather na konci vyzvrací plod Boha, vůdkyně kultu Claudia ho sní, ale zahyne ještě dřív, než získá možnost ho porodit. Třetí díl se silně točí kolem mateřství, a proto jsou představeny i sestřičky, které mají sice žhavá těla a outfity, ale pod bandáží skrývají opravdu ošklivý pohled.

Čtvrtý díl se neodehrával pouze v pokoji, jak by mohl název naznačovat. Pokoj slouží jen jako místo pro schovávání předmětů a ukládání. Henry se snaží utéct před podivnými stvůrami a během toho najít svou přítelkyni. Vše začne poté, co se mu na záchodě objeví podivná díra, která vede do jiné dimenze. V cestě mu ovšem stojí i šílený sériový vrah Walter Sullivan. Největšími změnami byl ukazatel životů přímo na obrazovce a větší důraz na zbraně na blízko.  

V následujících letech se vše začalo komplikovat. Byly zrušeny hned dva tituly. V jednom roce byl totiž zrušen exkluzivní Nintendo DS titul od studia WayForward Technologies, který byl později přetransformován na Silent Hill: Book of Memories pro PlayStation Vita. Vydání jsme se dočkali v roce 2012 a vysloužil si maximálně průměrná hodnocení. Šlo totiž o izometrickou adventuru, která se odehrávala v alternativním vesmíru. Bonusem byla možnost hrát hru s kamarády online. Bohužel, hra postrádala jakýkoliv propracovaný příběh a hutnou atmosféru.

Druhým zrušeným titulem je Broken Covenant. Mělo jít o exkluzivitu pro PlayStation 3 a zasazena měla být do Arizony. Antagonistou měl být šílený kněz, který znesvětil celé okolí. Na hře pracovalo Climax Studio, ale Konami chtělo tolik změn, že nakonec raději titul zrušili a domluvili se s Climax na titulu zcela novém pro PlayStation Portable. O tom ale až za chvíli.

V roce 2012 byla ještě zrušena hra The Box, protože Konami čelilo nízkým výdělkům. Z této hry se nám dostalo pouze pár snímků, žádné informace o příběhu.

To už máme dvě zrušené hry v jednom roce, ale to nejhorší mělo teprve přijít. Téhož roku vyšel stejnojmenný film, který získal spíše negativní ohlasy, a to hlavně od fanoušků. Rose se vybourá se svou adoptivní dcerou Sharon po honičce s policistou. Jenže když se později probudí, její dcera není nikde k nalezení, a tak se vydá sama do města zahaleného mlhou. Film drželo nad vodou pouze dobré provedení nestvůr a samotné odkazy na herní sérii.

V roce 2007 vyšlo již zmiňované Origins a o rok později se dočkalo i portu pro PlayStation 2. Děj se odehrával 5 let před prvním dílem a hráli jsme opět za novou postavu. Travis Davis se snaží najít holčičku, kterou zachránil z hořícího domu. Pátrání ho zavede do města, které je plné nestvůr z Otherworld. Hra si odnesla průměrná hodnocení a jediným plusem bylo odhalení minulosti města Silent Hill a hlavně osudu mladé Alessy. Bohužel od tohoto dílu se vše začalo zhoršovat.

Stejného roku jsme se dočkali ještě dvou menších odboček. Prvním jest Silent Hill: The Arcade. Šlo o arkádovou střílečku pro dva hráče, kterou si oblíbili hlavně fanoušci série.

Druhou hrou byla exkluzivita pro mobil FOMA. Silent Hill: The Escape spíše poukazovalo na schopnosti samotného mobilu, kdy pro nabíjení a změny perspektivy jste používali gyroskop mobilu. Hra se později dočkala i vydání pro iOS zařízení.

Následující tři tituly byly poslední v sérii a všechny si odnesly průměrná hodnocení, bohužel nepřinesly do série nic nového a spíš vše hrály na jistotu.

Homecoming se točí kolem Alexe, vojáka, který se vrací domů a snaží se najít svého bratra. Hra se naštěstí více zaměřila na psychiku postav, protože v posledních dílech šlo spíše o akční horor. Alex totiž byl v psychárně, trpí posttraumatickou poruchou a zároveň i ztrátou paměti.

Shattered Memories vyšlo nejdříve na Wii, kde se snažilo pracovat s pohybovým ovládáním. Pohybem jste ovládali pohyb baterky, díky čemuž jste byli vtaženi do hry a opravdu jste se báli při každém kroku. Příběh je téměř totožný jako první, protože opět hrajeme za Harryho, který se snaží najít svou dceru, tentokrát ovšem v paralelním vesmíru. Kritici hru chválili, ale fanoušci nebyli tolik nadšeni, protože jim byla slíbena odlišná hra.

Následující titul byl vyvíjen studiem Vatra Games, které mělo sídlo v Brně a skládalo se hlavně z českých vývojářů. Jenže brzy po vydání Downpour bylo studio rozpuštěno z finančních důvodů. V roli bývalého vězně se snažíme utéct a cesta vede přímo přes Silent Hill. Hra dávala důraz spíše na průzkum okolí, což hráči samotní chválili, ale samotná hra působila trochu nedodělaně. Zároveň selhal marketing a hra se neprodávala tak, jak by se tvůrcům líbilo.

Toho roku ještě vyšla HD kolekce prvních tří dílů pro PlayStation 3 a Xbox 360 a bohužel i další film. Silent Hill: Revelation 3D, v češtině Návrat do Silent Hill 3D si odneslo ještě horší hodnocení než první díl a to je co říct. Film navazuje na události prvního dílu a zjišťujeme, že Sharon je pouze jedno z mnoha jmen, které za svůj život měla, protože je se svým otcem na útěku. Nynější jméno je Heather a v podstatě se jedná o další paralelní vesmír a události jsou velmi podobné těm ve třetí hře.

Konami následně čelilo již zmíněným finančním problémům, jenže povedlo se jim začít pracovat na hře Silent Hills, která měla být dalším spin-offem. Oznámení se dočkala na prezentaci Sony během Gamescomu 2014 a zbytek příběhu určitě znáte. Byla vydána hratelná upoutávka P.T., která byla později stažena z PlayStation Storu. Na hře pracoval hlavně Hideo Kojima, spolu s Guillermo Del Torem a Normenem Reedusem v hlavní roli. Jenže Konami opět muselo sekýrovat vývojáře a odmítalo jim dát možnost projevit své nápady. Projekt byl zrušen a Kojimovi se povedlo dostat ze spárů prohnilého Konami a založit vlastní studio díky pomoci Sony, a vytvořit hru Death Stranding.

Jenže to není konec pro Silent Hill. Kojima totiž začal více a více básnit o tom, jak by rád vytvořil hororový titul, který jsme ještě nikdy nezažili. Což se ani nedivíme, protože P.T. je do dnes označováno jako jedna z nejstrašidelnějších her vůbec. Sony nyní vyjednává s Konami o nákupu nejrůznějších značek a šířily se i zprávy, že by mezi nimi mělo být i Silent Hill, jenže Konami nedávno tato tvrzení vyvrátilo. Kdo by ale po tom všem chtěl věřit Konami, že ano? Budoucnost značky je stále zahalena v mlze, jedno je ovšem jisté. Silent Hill byl jednu dobu dominantní hororovou značkou a stále má čas všem dokázat, že zkrátka dělá mnoho věcí lépe než konkurence.