Co se týče hororových titulů, jednalo se pro mě v poslední době o jedno zklamání za druhým. Ať už šlo o druhé pokračování polské hororovky Layers of fear, nebo o nedávný Blair witch od stejných vývojářů. A hádejte co. Máme tu další hororovku od našich polských sousedů. The Beast inside je hororová adventura od studia Illusion Ray Studio, které zatím moc známých titulů na kontě nemá. Jak si jejich nový počin vedl mezi naší nebojácnou redakcí ? Těžko říct, jen jeden odvážlivec se do této hrůzy, děsu a strachu pustit na vlastní kůži. A ano, ten dotyčný jsem byl já.

Povědomá jízda

Po úvodní cutscéně lehce připomínající začátek loňského Visage se vrátíme o týden dříve do doby, kdy je ještě všechno veselé. Náš hrdina se kvůli práci přesouvá do odlehlého domu jeho rodičů. A už během jízdy lesem si můžeme lehce vzpomenout na úvod sedmého Resident evilu či nedávného Blair witch. Když se však podíváme na sedadlo spolujezdce zjistíme, že tam nesedí náš věrný Bullet, nýbrž naše předrahá polovička. Po chvíli vám dojde, že tenhle výstřih už jste rozhodně někde viděli a chvíli na to si uvědomíte, že je to přesně ta osoba, kterou jste ve zmíněném úvodu viděli zemřít. Nastává tu tedy to slavné a všemi oblíbené klišé, kdy se hned na začátku dozvíte, že se tu něco pořádně podělá. A vás zajímá, jak se příběh dopracuje do tak prekerné situace. The Beast Indise až na pár nových nápadů není zrovna dvakrát originální hororovka a dost se inspiruje ostatními tituly stejného žánru, ať už třeba legendární Amnesií, Outlastem nebo sedmým Resident evilem. Ale vadí nám to ? Mně rozhodně ne.

V roli Adama, kryptoanalytika ve službách CIA najdete během zabydlování se v novém domě deník, který jak se zdá, kdysi patřil jednomu z původních majitelů domu. V něm jsou popsány velmi děsivé zážitky, pravděpodobně ne úplně psychicky zdravého Nikolase, který se po deseti letech vrátil zpět do rodného domu. Tudíž se ocitáte na tom samém místě co Adam, jen o jedno století dříve. Hra tedy během chvíle úplně změní atmosféru, dá vám do ruky lucernu a ukáže vám pár ,,džampskérama,, jak to v The Beast Inside chodí. Po několika srdečních zástavách zjistíte, že vám došel olej a pokud nechcete skončit v duchy obklopeném domě v absolutní tmě, doporučuji se rychle podívat po nějakém oleji a zapálit pár svíček. A nebo si v nastavení hodit jas trochu nahoru ale při přechodu zpátky na Adama nejspíš oslepnete, protože většina pasáží za něj se odehrávají za dne. Nedávný filmový titul Midsommar nám sice ukázal, že horor může být děsivý i během dne, ale při průchodu pasážemi za Adama se o to hra nijak moc nesnaží. Spíš než to se zaměřuje na luštění velmi zajímavých puzzlů, procházení různých lokací a odhalování příběhu.

Minulost a přítomnost

V The Beast Inside si projdete kampaň dvou různých charakterů v odlišných dobách. A ačkoliv Adamův průchod se zaměřuje na ne tak úplně děsivou hratelnost, ale spíše špionážní prvky, luštění šifer a sem tam i nějaké to nahánění špehů, za Nikolase budete často utíkat při Outlastovských honičkách, brodit se bažinou a doufat, že vás to cosi co v ní plave nechytí, schovávat se před proudem smrtícího větru, což už máme natrénované snad z deseti dalších her, kde tento herní prvek byl. A dokonce vás v jedné z kapitol čeká i bossfight. Celkově mám pocit, že toho kapitoly za Nikolase nabízí o něco víc. A já osobně jsem si užíval hlavně je. To ovšem ani v nejmenším neznamená, že by Adamova kampaň byla nějakým způsobem nudná. To ani v nejmenším. Rozdíly ve hratelnosti jsou poměrně velké, ale každá má to svoje. Adam má například Quantum lokalizér, s kterým si možná budete připadat jako Ripleyová v Alien isolation, jelikož vypadá jako novější model Motion trackeru. S ním budete hledat stopy špionů, kteří se prohánějí po vašem pozemku a fotí si vaši sexy ženušku. A to Adam rozhodně nehodlá tolerovat. V některých chvílích si zas budete připadat, že jste se ocitli ve světě Firewatche, jelikož se budete jen procházet po rozsáhlé krajině a objevovat krásy zdejší přírody. A jen co se dostanete do nějaké jeskyně, si zas budete připadat jako Lara Croft, až se s vámi začne řítit most, nebo skála. V takových momentech vás většinou zachrání quicktime eventy, které jsou ale zaměřené pouze buď na levé, či pravé tlačítko myši.

Co se ale týče Adamovy dějové linky, za mě bezvýhradně vedou logické hádanky a různé puzzly, které jsou, co se týče obtížnosti, velmi dobře vyvážené a hlavně taky zábavné, což je asi to nejdůležitější, jelikož u některých tu strávíte poměrně dost času.

Jedním z  hlavních tahounů  hry je příběh. Odhalování Nikolasova tajemství a touha po tom zjistit, kdo je ten záhadný, sadistický zachránce, jak vystřižený z Bloodbornu, vás v příběhu žene neustále dál. Hlavní zápletku budete nejspíš už v druhé třetině  tušit a to jak v případě Adama, tak i Nikolase. Samotnému konci to však nic neubírá. Kromě toho na vás čeká i nějaké to rozhodování na konci. Dohromady průchod hrou zabere něco okolo desíti hodin, což není zrovna moc, ale cena 20 euro tomu dle mého krásně odpovídá a celková porce zábavy tomu přidává ještě navrch.